Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Z jakých větných členů se skládá spojení „u paní Novákové“ ve větě „Učila se švadlenou u paní Novákové“?
Klíčové slovo:
příslovečné určení místa
Odpověď:
Spojení, v němž je jedna skutečnost (osoba) označena dvěma různými slovy s toutéž syntaktickou platností, např. Jan Novák, pan Novák ap., se obvykle analyzují jako jeden větný člen. V některých mluvnicích bývají tato spojení chápána jako specifický typ přístavku, v jiných se označují jako tzv. adordinační skupiny. Základní mluvnice českého jazyka (Styblík, Čechová, Hauser, Hošnová, 2005, SPN), která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, však doporučuje určovat zmíněné spojení jako jeden větný člen. Celé spojení „u paní Novákové“ je tedy jedním větným členem, a to příslovečným určením místa.
Poslední užití:
19.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Je ve větě „Mistr Jan Hus byl upálen v Kostnici“ správné určit slovní spojení Mistr Jan Hus jako podmět (komplexní podmět), nebo je slovo Mistr podmětem, Jan přívlastkem rozvíjejícím podmět a Hus přívlastkem rozvíjejícím slovo Jan?
Klíčové slovo:
komplexní podmět
Odpověď:
Spojení, v němž je jedna skutečnost (osoba) označena dvěma různými slovy s toutéž syntaktickou platností, např. Jan Novák, pan Novák ap., se obvykle analyzují jako jeden větný člen. V některých mluvnicích bývají tato spojení chápána jako specifický typ přístavku, v jiných se označují jako tzv. adordinační skupiny. Základní mluvnice českého jazyka (Styblík, Čechová, Hauser, Hošnová, 2005, SPN), která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, však doporučuje určovat zmíněné spojení jako jeden větný člen. Podmětem je tedy celé spojení Mistr Jan Hus.
Poslední užití:
19.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Přísudek jmenný se sponou
Konkrétní dotaz:
Dělám úkoly k domácímu studiu a jednomu cvičení nerozumím. Jde o to, že máme předělat větu s přísudkem slovesným na větu s přísudkem jmenným se sponou. Jedna z vět v zadání zní: „Těsto bylo špatně vykynuté.“ V této větě už ale přece přísudek jmenný je, nebo ne?
Klíčové slovo:
přídavné jméno jako součást přísudku jmenného se sponou
Odpověď:
Při vypracovávání školských úloh doporučujeme obrátit se na jiná pracoviště, viz zde: http://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/zakladni-kontakty.html. A to zejména z toho důvodu, že školské pojetí některých jevů se může od akademického pojetí lišit. Už vůbec pak není v naší kompetenci rozklíčovávat zadání úkolů. Pokud zadání cvičení není jasné, mělo by se předvším konzultovat s vyučujícím. V tomto případě se skutečně zdá, že by mohlo jít o chybu v zadání (pokud tedy zadání zní: Předělejte větu s přísudkem slovesným na větu s přísudkem jmenným se sponou). Ve větě „Těsto bylo špatně vykynuté“ už skutečně přísudek jmenný se sponou přítomen je („bylo vykynuté“). Věta s přísudkem slovesným, která by tedy podle zadání měla být výchozí, by zněla „Těsto špatně vykynulo“ (přísudek slovesný „vykynulo“). Znovu však opakujeme, že bez znalosti celého cvičení a kontextu zapojení do výuky nedokážeme říct, jaké řešení je správné.
Poslední užití:
6.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Plnovýznamové sloveso ve funkci přísudku (určení VČ)
Konkrétní dotaz:
„Obraz je namalován.“ Slovo „namalován“ je sloveso a nejedná se zde o přísudek jmenný se sponou. Je to pravda?
Klíčové slovo:
slovesný přísudek
Odpověď:
Je to pravda, jedná se o přísudek slovesný (tzv. opisné pasivum), složený z pomocného slovesa být a příčestí trpného.
Poslední užití:
16.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
„Mám rád zmrzlinu“. Je v této větě přísudkem „mám rád“?
Klíčové slovo:
mít rád
Odpověď:
„Rád“ je formálně doplněk, nicméně existuje i pojetí, že „mít rád“ je frazémové sloveso. V tom případě by bylo přísudkem celé spojení „mít rád“. Jaké řešení preferuje školská praxe, však bohužel nevíme, a proto doporučujeme tento jev konzultovat primárně s učiteli.
Dotaz:
Jméno ve funkci doplňku
Konkrétní dotaz:
„Petr je rád doma.“ „Iva ráda plave.“ Je v obou těchto větách slovo „rád(a)“ doplňkem?
Klíčové slovo:
jméno ve funkci doplňku
Odpověď:
Ano, „rád/ráda“ je zde doplňkem.
Poslední užití:
16.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
„Šel spát“. Je v této větě slovo „spát“ příslovečným určením účelu?
Klíčové slovo:
příslovečné určení účelu
Odpověď:
Ano, jde o příslovečné určení účelu („s jakým záměrem se činnost uskutečňuje“). Nedokážeme však říci, zda ve školské praxi nelze určit celé spojení šel spát také jako složený přísudek. V těchto případech je běžné, že se pojetí jednotlivých mluvnic liší, případně se liší pojetí školské a vědecké. To platí obecně u všech úloh školského typu (předpokládáme, že i vy zde vycházíte z nějaké školské úlohy), a proto doporučujeme je konzultovat primárně s učiteli.
Poslední užití:
16.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Přísudek slovesný s modálním slovesem
Konkrétní dotaz:
Je ve větě „Mohu se začít učit“ přísudkem celé spojení „mohu se začít učit“?
Klíčové slovo:
přísudek slovesný s modálním slovesem
Odpověď:
Ano, jde o přísudek složený (analytický), sestávající z modálního slovesa „mohu“, fázového slovesa „začít“ a slovesa „učit se“ v infinitivu.
Poslední užití:
6.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Jaký větný člen je „před čertem“ ve větě „Malý chlapec utíkal rychle před čertem“?
Klíčové slovo:
utíkat před čertem
Odpověď:
Na spojení „před čertem“ se nejpravděpodobněji zeptáme otázkou „Proč chlapec utíkal?“, a proto ho určíme jako příslovečné určení příčiny.
Poslední užití:
13.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Starosta města Náchod, nebo starosta města Náchoda?
Klíčové slovo:
město Náchod
Odpověď:
Ve spojení „starosta města Náchod“ můžeme buď obě složky skloňovat, nebo můžeme název nechat v 1. pádě, tzv. nominativu jmenovacím. Jméno je obvyklé skloňovat, pokud je jednoslovné a snadno se skloňuje, nominativ jmenovací se naopak častěji vyskytuje u názvu víceslovných. Dále je dobré dát si pozor na to, že pokud se spojení „město Náchod“ vyskytne v textu v různých pozicích vícekrát, je vhodné zvolit si jedno z nabízených řešení a to užívat v celém textu, aby byl zachován jednotný styl.
Zvažované varianty:
starosta města Náchod
starosta města Náchoda
Poslední užití:
26.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojení typu ve městě Olomouc
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.