Dotaz:
Jméno ve funkci předmětu
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se ujistit, zda ve větě „Tatínka bolí žaludek“ je slovo „tatínka“ předmětem ve 4. pádě.
Klíčové slovo:
tatínka
Odpověď:
Ano, výraz „tatínka“ je v uvedené větě skutečně předmětem ve 4. pádě, ptáme se: koho/co bolí žaludek?
Poslední užití:
17.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Plnovýznamové sloveso ve funkci přísudku (určení VČ)
Konkrétní dotaz:
Je ve větě „Měl to rád“ součástí přísudku i „rád“, a celý přísudek tudíž „měl rád“?
Klíčové slovo:
mít rád
Odpověď:
Ano, jako přísudek doporučujeme vymezit spojení „měl rád“. Současné mluvnice češtiny považují uvedené spojení za frazémové, dělit jej by tudíž nemělo smysl. Navíc, jak vyplývá z Mluvnice češtiny 3, při určování přísudku hraje roli fakt, že celé spojení „mít rád“ vyžaduje další doplnění předmětem, např. „Mám ráda prázdniny“.
Poslední užití:
3.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 51 – Větněsémantické role komplementu objektového
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Můžete mi poradit, jakým větným členem je výraz „často“ ve větě „Tráví často dovolenou...“?
Klíčové slovo:
často
Odpověď:
Daný výraz má platnost příslovečného určení času. Pokud bychom ho chtěli klasifikovat detailněji, jde o tzv. příslovečné určení časově orientující, na které se ptáme otázkami „kdy?“ a „jak často?“.
Poslední užití:
27.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Máme určit ve větě „Jel autobusem“ výraz „autobusem“ jako předmět, nebo jako příslovečné určení? Jde o školní úkol.
Klíčové slovo:
příslovečné určení
Odpověď:
Daný větný člen bychom jednoznačně určili jako příslovečné určení, protože se na něj primárně ptáme: jakým způsobem (ev. prostředkem) jel?
Poslední užití:
20.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Váhám, zda mám do informačního textu napsat spojení „zpravodaj města Řevnic“, nebo „zpravodaj města Řevnice“. Co je správně? Zdá se mi, že druhá varianta může mylně svádět k závěru, že se naše město jmenuje „ta Řevnice“, a nikoli „ty Řevnice“.
Klíčové slovo:
zpravodaj města Řevnic(e)
Odpověď:
Z jazykového hlediska je správně obojí. V druhém případě vlastní jméno zůstává v tzv. nominativu jmenovacím, což je prostředek, který zvlášť oceníme např. u cizích jmen, která mohou mít problematické skloňování. Užít jej však můžeme bez obav i v případě jmen domácích; jde však o prostředek novější a v některých případech je vhodné přihlédnout i k zažité tradici: např. obvykle říkáme Magistrát hlavního města Prahy, nikoli Magistrát hlavního města Praha (byť je i tento způsob z jazykového hlediska v pořádku – oba způsoby jsou v současné době rovnocenné). Ve vašem případě jistě může hrát roli i to, co sám zmiňujete, tedy že při užití nominativu jmenovacího nelze jednoznačně určit gramatické číslo jména obce. Jste-li si vědom, že toto v praxi činí potíže, snadno se jim vyhnete zvolením prvního způsobu, v rámci nějž skloňujeme celé spojení: „zpravodaj města Řevnic“.
Zvažované varianty:
zpravodaj města Řevnic
zpravodaj města Řevnice
Poslední užití:
2.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojení typu ve městě Olomouc
Dotaz:
Přísudek jmenný se sponou
Konkrétní dotaz:
Chodím do šesté třídy a potřebuju poradit s jedním cvičením. Ve větě „Stromy v zahradě jsou rozkvetlé“ máme změnit přísudek slovesný na přísudek jmenný se sponou.
Klíčové slovo:
přísudek jmenný se sponou vs. přísudek slovesný
Odpověď:
Do zadání se nejspíš vloudila nějaká chyba, protože ve větě „Stromy v zahradě jsou rozkvetlé“ již přísudek jmenný se sponou je („jsou rozkvetlé“). Smysl by dávalo opačné zadání, tedy změnit přísudek jmenný se sponou na přísudek slovesný – např. „Stromy v zahradě kvetou.“
Poslední užití:
2.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Podmět v 2. p.
Konkrétní dotaz:
Někde jsem slyšela, že lze věty typu „V přehradě přibylo/ubylo vody“ považovat za věty jednočlenné. Co je na tom pravdy? Jako učitelku by mě to velmi zajímalo.
Klíčové slovo:
přibylo vody, ubylo vody
Odpověď:
Podle tradičního pojetí jde o věty s podmětem v druhém pádě (genitivu). V dnešní češtině se jedná o ojedinělý jev, protože podmětu je jinak pevně vyhrazen první pád. Například Základní mluvnice českého jazyka, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, se o tomto typu vět vůbec nezmiňuje. Tradiční pojetí pak razí např. Vladimír Šmilauer v Novočeské skladbě: typ „Přibylo vody, ubylo vody“ explicitně odlišuje od významově podobných jednočlenných vět udávajících míru („Je na tom trochu pravdy“). V prvním případě jde podle něj o genitiv částečný (partitivní), který ve větě zastupuje nominativ. V podobném duchu se o této problematice vyjadřuje např. Příruční mluvnice češtiny. Jako zvláštní typ podmětu tento genitiv chápe i akademická Mluvnice češtiny; ta však zároveň nevylučuje možnost chápat genitiv jako součást bezpodměté konstrukce (tj. jednočlenné věty). Toto alternativní pojetí tedy vyloučit nelze, ve školském prostředí však doporučujeme držet se pojetí tradičního (pokud na tento okrajový jev vůbec přijde řeč).
Poslední užití:
15.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 120 (odst. 378-2); s. 128 (odst. 425-3-b) – vydání 1969
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 414–415 (odst. 641) – vydání 2008
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 43 (kap. Subjekt, 1.0.2.2)
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Jsem češtinářka v důchodu a připravuji se s dětmi na přijímací zkoušky. V jednom cvičebním testu jsme narazili na větu „Můj bratr se nikdy neuměl správně rozhodnout“, v níž se má určit přísudek. V řešení testu je jako správná odpověď uveden tvar „neuměl se rozhodnout“. Já jsem přesvědčena, že za mých učitelských let se sloveso „umět“ mezi modálními slovesy neuvádělo – změnilo se snad od té doby chápání modálních sloves?
Klíčové slovo:
umět
Odpověď:
Jak se k modálním slovesům přistupuje v současné školní výuce, vám s jistotou říci nedokážeme, protože nejsme didaktické pracoviště. Současná odborná literatura však běžně pracuje s dvojím pojetím modálních sloves. Mezi modální slovesa v užším smyslu se skutečně tradičně řadí pouze slovesa moci, smět, muset, mít (za povinnost) a chtít. Modální slovesa v širším smyslu se svou povahou tradičním modálním slovesům blíží, mají však zároveň některé vlastnosti navíc. Nový encyklopedický slovník češtiny mezi modální slovesa v širším smyslu řadí např. umět, dovolit si, hodlat, ale i sloveso chtít, které jiné příručky (např. Příruční mluvnice češtiny) řadí k modálním slovesům v užším smyslu. Jak je vidět, možných přístupů je více. Zajímá-li vás, jaký přístup preferuje současná školská praxe, doporučujeme obrátit se na Asociaci češtinářů.
Poslední užití:
8.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 533 (odst. 751) – vydání 2008
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Modální sloveso.
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Dělali jsme s dětmi cvičné přijímací testy a v jednom z nich jsme narazili na větu „Můj bratr se nikdy neuměl správně rozhodnout“. Já jsem děti vždycky učila, že mezi modální slovesa patří pouze moci, smět, muset, mít (za povinnost) a chtít. V řešení testu se však píše, že je ve větě složený slovesný přísudek „neuměl se rozhodnout“, z čehož plyne, že sloveso „umět“ je zde považováno za modální. Teď tedy nevím, jak to mám žákům vysvětlit: patří „umět“ mezi modální slovesa, nebo nepatří?
Klíčové slovo:
umět
Odpověď:
Na tuto otázku vám bohužel nedokážeme uspokojivě odpovědět, protože nejsme didaktické pracoviště, a tudíž nevíme, jak k této problematice přistupuje současná školská praxe. Jisté je, že různé mluvnice k modálním slovesům přistupují různě. Základní mluvnice českého jazyka například za modální považuje pouze slovesa moci, smět, muset, mít (za povinnost) a chtít. Příruční mluvnice češtiny rozlišuje dvě vrstvy modálních sloves: vlastní modální slovesa (viz výčet výše) a modální slovesa v širším smyslu, kam řadí např. slovesa umět, dovést, vydržet, dokázat atd. Jaké řešení se od žáků vyžaduje u přijímacích zkoušek, však nedokážeme posoudit. Dotazy školského charakteru doporučujeme směrovat spíše na Asociaci češtinářů, která má mimo jiné vlastní poradnu a podobnými problémy se zabývá systematicky.
Poslední užití:
24.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 154
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 533 (odst. 751) – vydání 2008
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Vedeme s kolegyní spor, jakým větným členem je „k padnutí“ ve větě „Bylo horko k padnutí“. Já tvrdím, že jde o přívlastek neshodný (jaké horko?), kolegyně tvrdí, že jde o příslovečné určení míry. Rozsoudíte nás?
Klíčové slovo:
k padnutí
Odpověď:
Jedná se o příslovečné určení míry. Tento větný člen ve větě rozvíjí přísudek jmenný se sponou „bylo horko“, resp. jeho neslovesnou část vyjádřenou příslovcem „horko“. Přímo tento podtyp příslovečného určení vymezuje např. Příruční mluvnice češtiny a charakterizuje ho jako „vyjádření míry nebo intenzity uvedením následku nebo výsledku“. Mezi příklady uvádí např. Bylo to smutné až k pláči; Změnila ses, moje milá, k nepoznání.
Poslední užití:
17.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 457 (odst. 681) – vydání 2008
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.