Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině správně vyslovovat příjmení M. R. Štefánika?
Klíčové slovo:
Štefánik
Odpověď:
Obecně platí, že u jmen cizího původu se do češtiny adaptuje zvuková podoba z výchozího jazyka, avšak nejsou výjimečné případy, kdy se vžije výslovnost poněkud odlišná (např. na základě grafiky nebo různých analogií, někdy i mylných). Spisovná (kodifikovaná) výslovnost daného příjmení ve slovenštině zní [šťefáňik], avšak jak uvádí i slovenská jazyková poradna, v běžném úzu se vyskytují rovněž jiné varianty (kolísají hlásky [ť] vs. [t] i [ň] vs. [n], více viz https://jazykovaporadna.sme.sk/q/9253/). Situaci v češtině komplikuje nejen tento fakt, ale i nedostatečná znalost vztahu mezi písmem a zvukem u slovenských jmen, neboť tato pravidla jsou ve srovnání s českými odlišná.
Příručka Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen v češtině kromě obecných zásad čtení slovenských jmen uvádí explicitně i doporučení užívat v češtině stejně jako ve slovenštině podobu [šťefáňik] (tj. s „měkkými“ souhláskami [ť] a [ň]). Na základě průzkumu nahrávek v mediálních archivech však lze konstatovat, že tato varianta se v českém úzu prakticky nevyskytuje (pomíjíme zde pochopitelně pořady, v nichž se o dotyčném mluví slovensky). Naprosto totiž převažuje výslovnost [štefányk], méně často se lze setkat s podobou [štefáňik], přičemž jsme analyzovali řeč profesionálních mluvčích a také např. historiků, kteří se danou osobností dlouhodobě zabývají. Pozoruhodné pak je, že výslovnost [štefányk] užívali i čeští mluvčí, kteří debatovali se Slovákem dodržujícím spisovnou slovenskou podobu, dále pak např. český zpravodaj působící na Slovensku, případně byl na začátku pořadu o M. R. Štefánikovi rozdíl mezi náležitou slovenskou a vžitou českou výslovností [štefányk] přímo tematizován. Domníváme se, že posluchači jsou na určité kolísání výslovnosti tohoto jména zvyklí a nečiní jim komunikační problémy, obvykle jej zřejmě ani nevnímají. Doporučujeme být v tomto ohledu proto tolerantní.
Zvažované varianty:
[šťefáňik]
[štefáňik]
[štefányk]
Poslední užití:
26.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 109
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje příjmení Zimmel?
Klíčové slovo:
Zimmel
Odpověď:
Příjmení Zimmel pochází evidentně z němčiny, proto by jeho výslovnost měla být [ciml], případně [cimel]. U vlastních jmen však do značné míry záleží i na rodinné tradici. Pokud je nositelem daného příjmení Čech a je zvyklý ho vyslovovat na základě grafiky např. jako [zimel], nelze proti tomu nic namítat, a pokud tuto tradici známe, měli bychom ji respektovat. Na druhou stranu by však měl být tolerantní i sám nositel takového jména, protože informace o přesné výslovnostní podobě nemusí být pochopitelně známa všem uživatelům jazyka a výslovnost příjmení může v úzu kolísat.
Zvažované varianty:
[ciml]
[cimel]
[zimel]
Poslední užití:
24.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně vyslovuje v češtině slovo perestrojka? Je to [perestrojka], nebo [pjerestrojka]?
Klíčové slovo:
perestrojka
Odpověď:
Ruská slova se do češtiny přepisují z azbuky do podoby, která odpovídá jejich výslovnosti. Výraz perestrojka, který je obsažen např. v Novém akademickém slovníku cizích slov, tedy na základě toho, jak jsme zvyklí číst slova domácího původu, vyslovíme jako [perestrojka]. Je pravda, že se někdy lze setkat i s přepisem *pěrestrojka či *pjerestrojka a výslovností *[pjerestrojka], což však odporuje pravidlům přepisu cizích slov do češtiny, která uvádí např. akademické vydání Pravidel českého pravopisu.
Zvažované varianty:
[perestrojka]
[pjerestrojka]
Poslední užití:
10.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje název německé tajné služby Stasi?
Klíčové slovo:
Stasi
Odpověď:
Výraz Stasi doporučujeme na základě původní německé podoby vyslovovat v češtině [štázi], což odpovídá i současnému úzu, jak jsme ověřili v nahrávkách z mediálních archivů.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se v češtině správně vyslovuje výraz seismický?
Klíčové slovo:
seismický
Odpověď:
Veškeré dosavadní příručky, které daný výraz obsahují, uvádějí výhradně výslovnost znělou, tj. [sejzmickí], která odpovídá obecným principům adaptace dané hláskové skupiny ze staré řečtiny do češtiny. Z této podoby vychází i pravopisná varianta seizmický. V současnosti však zaznamenáváme, že se v úzu dává obvykle přednost výslovnosti neznělé (což platí i pro profesionální mluvčí nebo odborníky z oboru). Tuto skutečnost jsme ověřili i v nahrávkách z mediálních archivů (tyto zdroje bohužel neobsahují příliš pořadů, které by byly starší než cca 20 let, avšak i z minima nalezených vyplývá, že v 80. letech 20. století již také převládala neznělá varianta, avšak v letech 60. ještě byla znělost pravděpodobně dodržována). K této změně došlo pravděpodobně mj. vlivem analogie s frekventovanějším slovy typu kosmický [kosmickí], kosmetický [kosmetyckí] atp. Podle našeho názoru neznělá výslovnost posluchačům nijak nevadí, jsou na ni již zvyklí, a naopak variantu [sejzmickí] mohou pociťovat jako nekultivovanou, stylově nižší atp.
Zvažované varianty:
[sejzmickí]
[sejsmickí]
Poslední užití:
7.8.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině správně vyslovit název hory K2?
Klíčové slovo:
K2
Odpověď:
Číslu 2 odpovídají v češtině tvary dva i dvě. Pokud za tímto číslem následuje počítaný předmět, musí se s ní shodovat (např. dva psi, dvě kočky, dvě kuřata, nikoli *dvě psi, *dva kočky, *dva kuřata). V tomto případě však žádný předmět nenásleduje, proto lze vyslovit [ká dva] i [ká dvje]. Podobně kolísá tvar čísla 2 např. v matematických úlohách (jedna plus dvě/dva jsou tři) nebo v jiných zkratkách (např. ČT2 [čé té dva] i [čé té dvje]). Podle našich zjištění nejsou při výslovnosti názvu K2 jednotní ani profesionální mluvčí v médiích, přičemž občas se u nich vyskytuje také realizace [ká dvojka], která naprosto převažuje např. v mluvě horolezců. Tu bychom však doporučovali užívat spíše v méně formálních projevech. Domníváme se, že kolísání [ká dva] versus [ká dvje] posluchačům nijak nevadí a srozumitelnost či snadné vnímání textu nesnižuje. Lze pouze doporučit, aby např. v rámci jednoho pořadu byla výslovnost pokud možno sjednocena, protože případná variantnost by mohla zbytečně upoutávat pozornost. Na okraj doplňme, že např. při horších akustických podmínkách se doporučuje volit spíše tvar dva, protože je slovo [dvje] snadno zaměnitelné s číslem [pjet].
Zvažované varianty:
dva
dvě
Poslední užití:
7.8.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Dotaz:
Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz:
Existují v češtině kromě určitých tvarů slovesa „být“ ještě nějaké další případy, kdy je spisovné v mluvené řeči vypouštět počáteční souhlásku „j“?
Klíčové slovo:
vypouštění hlásky j
Odpověď:
Ortoepické příručky se shodují, že vypuštění počáteční hlásky „j“ je spisovné pouze v případě určitých tvarů slovesa „být“ (např. ve spojení „byl jsem“; ani u určitých tvarů slovesa „být“ však toto pravidlo však neplatí univerzálně). Všude jinde je doporučeno „j“ nevypouštět.
Poslední užití:
24.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výslovnostní pravidla – vypouštění a vkládání hlásek
Jazykový zdroj:
Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Základy české ortoepie. Zeman. 2008. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Česká výslovnostní norma. Hůrková. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje název hormonu melatonin? V reklamách v současnosti slýchám [melatoňin], což si myslím, že je špatně.
Klíčové slovo:
melatonin
Odpověď:
Příručky opravdu doporučují slovo melatonin vyslovovat v češtině jako [melatonyn] či [melatonýn]. K měkčení souhlásky [n] na [ň] by zde podle obecných pravidel docházet nemělo, protože jde o přejímku, v níž se skupina „ni“ čte odlišně od domácích slov. Výslovnost tohoto výrazu však v současném českém úzu kolísá (a to i u profesionálních mluvčích a u odborníků z oboru lékařství atp., tj. nejen v současných reklamách), přičemž spíše převládá podoba [melatoňin]. Nejen z tohoto důvodu nelze výslovnost [melatoňin] či [melatoňín] odmítat. Užívají je i mluvčí vyššího věku, z čehož je patrné, že se v češtině vyskytují již delší dobu, posluchači na ně budou pravděpodobně zvyklí a k nedorozumění nedojde. Je samozřejmě možné, že těm, kteří si uvědomují přesný původ daného výrazu, bude měkčení vadit, naopak méně časté varianty [melatonyn] či [melatonýn] pak mohou u jiných uživatelů jazyka, kteří na ně nejsou zvyklí, vyvolat údiv. Většina posluchačů však s největší pravděpodobností kolísání [n] versus [ň] vůbec nezaznamená.
Dodejme ještě, že např. u názvů látek chinin či tanin, které mají analogické zakončení a jsou rovněž cizího původu (avšak nikoli řeckého), již současná kodifikace měkčení připouští. A existují i další přejímky z cizích jazyků, u nichž je kolísání výslovnosti ve skupinách „di“, „ti“, „ni“ zcela noremní.
Zvažované varianty:
[melatonyn]
[melatonýn]
[melatoňin]
[melatoňín]
Poslední užití:
4.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje název hormonu serotonin? V reklamách v současnosti slýchám [serotoňin], což si myslím, že je špatně.
Klíčové slovo:
serotonin
Odpověď:
Příručky opravdu doporučují slovo serotonin vyslovovat v češtině jako [serotonyn] či [serotonýn]. K měkčení souhlásky [n] na [ň] by zde podle obecných pravidel docházet nemělo, protože jde o přejímku, v níž se skupina „ni“ čte odlišně od domácích slov. Výslovnost tohoto výrazu však v současném českém úzu kolísá (a to i u profesionálních mluvčích a u odborníků z oboru lékařství atp., tj. nejen v současných reklamách), přičemž spíše převládá podoba [serotoňin]. Nejen z tohoto důvodu nelze výslovnost [serotoňin] či [serotoňín] odmítat. Užívají je i mluvčí vyššího věku, z čehož je patrné, že se v češtině vyskytují již delší dobu, posluchači na ně budou pravděpodobně zvyklí a k nedorozumění nedojde. Je samozřejmě možné, že těm, kteří si uvědomují přesný původ daného výrazu, bude měkčení vadit, naopak méně časté varianty [serotonyn] či [serotonýn] pak mohou u jiných uživatelů jazyka, kteří na ně nejsou zvyklí, vyvolat údiv. Většina posluchačů však s největší pravděpodobností kolísání [n] versus [ň] vůbec nezaznamená.
Dodejme ještě, že např. u názvů látek chinin či tanin, které mají analogické zakončení a jsou rovněž cizího původu (avšak nikoli latinského či řeckého), již současná kodifikace měkčení připouští. A existují i další přejímky z cizích jazyků, u nichž je kolísání výslovnosti ve skupinách „di“, „ti“, „ni“ zcela noremní.
Zvažované varianty:
[serotoňin]
[serotonyn]
[serotonýn]
Poslední užití:
4.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost jména známého portugalského mořeplavce Fernão de Magalhães?
Klíčové slovo:
Fernão de Magalhães
Odpověď:
Výslovnostní příručky se shodují, že náležitá zvuková podoba jména Fernão de Magalhães je v češtině [fernaun de magaljajnš]. Ta však podle našich zjištění v českém úzu rozhodně nepřevažuje, případně je příjmení zjednodušováno např. na [magaljanč]. Mnohem častěji, a to i u profesionálních mluvčích, se setkáváme s variantou [magalijenš], případně [magalijenč], která sice portugalskému originálu neodpovídá, ale domníváme se, že je pro české uživatele jazyka vžitá a dobře srozumitelná. Vzhledem k tomu, že vztah mezi grafickou a náležitou zvukovou podobou je v tomto případě značně komplikovaný a že znalost portugalštiny není příliš rozšířená, doporučujeme být v tomto ohledu tolerantní, avšak např. ve školní výuce by žáci měli být s touto problematikou řádně seznamováni. Je důležité rovněž dodat, že daný mořeplavec sloužil španělské koruně, a proto se lze setkat i se španělskou variantou jména Fernando Magallanes [fernando magaljanes]. V našem prostředí je rovněž poměrně vžitá latinizovaná podoba Ferdinand Magellan [ferdynant magelan] či Ferdinandus Magellanus [ferdynandus magelanus].
Poslední užití:
19.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související: