Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
V jedné knize jsem narazila na větu „nabulíkovali jí bůhvíco“. Je zápis bůhvíco v pořádku? Sama bych použila spíše tři slova – bůh ví co. A zachází se stejně i s dalšími podobnými výrazy – kdo ví co, bůh ví jaký, čert ví proč?
Odpověď:
Expresivní výrazy jako kdovíco, bůhvíco, čertvíproč vyjadřují nevědomost, neznámost či nejistotu. V současnosti je lze zapsat třemi způsoby: 1. dohromady jako spřežku (kdovíco, bůhvíco, čertvíproč), 2. jako spřažené kdoví/bůhví/čertví a zvlášť zapsané co, proč (kdoví co, bůhví co, čertví proč), 3. každou část zvlášť (kdo ví co, bůh ví co, čert ví proč). V dotazu uvedenou větu tak můžeme zaznamenat ve třech podobách: „nabulíkovali jí bůhvíco / bůhví co / bůh ví co“. Obdobně budeme řešit i věty jako „nechci z této kauzy dělat záležitost kdovíjak / kdoví jak / kdo ví jak mimořádného významu“; „velká část kradené hasičské techniky je zatím čertvíkde / čertví kde / čert ví kde“ apod. Pokud se v textu vyskytuje více výrazů daného typu, je vhodné zvolit pro jejich zápis jednotné řešení: „veřejné finance plynou kdovíkam a kdovíkomu / veřejné finance plynou kdoví kam a kdoví komu / veřejné finance plynou kdo ví kam a kdo ví komu“. Popsaná užití je třeba odlišovat od případů, kdy jde o volné spojení tří slov, respektive o vyjádření (části) věty řídící, na níž závisí věta začínající vztažným zájmenem či příslovcem. Pak je třeba před dané zájmeno či příslovce umístit čárku: „jen bůh ví, kolik dalších chyb jsem udělala“; „jsem jediný, kdo ví, co se doopravdy stalo“. Někdy však nelze s jistotou rozhodnout, zda je v konkrétní formulaci užit výraz typu kdovíco / kdoví co / kdo ví co, nebo jde o souvětné vyjádření, pro nějž je náležitý zápis s čárkou kdo ví, co – v takových případech jsou přijatelná všechna zmíněná řešení: „kdovíco / kdoví co / kdo ví co / kdo ví, co by se stalo, kdyby jí tehdy vyhověli“. Nadto existují ještě samostatné výrazy kdoví, bůhví, čertví (které lze psát i zvlášť: kdo ví, bůh ví, čert ví), k nimž může být připojena závislá věta, a proto můžeme v tomto případě psát též „kdoví, co by se stalo, kdyby jí tehdy vyhověli“. U některých formulací je tak možné zvolit až pět různých řešení. Jejich preference se přitom může lišit v závislosti na konkrétních výrazech – v praxi převažují např. na začátku věty zápisy s čárkou kdo ví, co a kdoví, co, avšak u bůhvíproč a bůhví proč jsou v téže pozici běžnější způsoby zápisu bez čárky.