Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Místo výrazu během někdy používám výraz počas, např. počas dovolené musel pracovat. Byl jsem upozorněn, že to v českém textu není vhodné. Jak to je?
Klíčové slovo:
po čas
Odpověď:
Spřežka počas je běžná ve slovenštině – uvádějí ji např. Krátky slovník slovenského jazyka 4 z roku 2003 nebo Pravidlá slovenského pravopisu z r. 2013 či Ortograficko-gramatický slovník slovenčiny z r. 2022. Jako synonymní jsou pro slovo počas uváděna např. spojení v priebehu nebo v čase.
Normativní příručky češtiny, a to ani ty nejnovější, jakou je např. Internetová jazyková příručka, však spřežku počas zatím nepřipouštějí. V korpusu SYN sice zadáním slovního tvaru počas nalezneme 144 výskytů, po jejich (manuálním) přetřídění je však zřejmé, že pouze v případě 56 dokladů jde o význam ‚během‘, dalších 44 výskytů jsou chybné zápisy podstatného jména počasí (které vznikly odtržením koncového -í), popřípadě jde o jeho zastaralou a nářeční variantu počas (tu s výkladem významu ‚počasí, povětrnost‘ uvádí např. starší PSJČ). Ve 39 případech jde o slovenské kontexty, citace slovenských mluvčích apod. a 2 doklady tvoří chybné zápisy slova poločas. Pro oficiální texty lze doporučit psaní zvlášť – to jednoznačně převažuje i v praxi (korpus zachycuje 1026 dokladů). Vaše příkladová věta by tedy mohla být zapsána: Po čas dovolené musel pracovat.
Zvažované varianty:
po čas
počas
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Bude ve větě nejen (dohromady), nebo ne jen (dvě slova)? Naším cílem je, aby se studenti učili pedagogiku skrze zkušenost, praxi a porozumění a nejen prostřednictvím teorie.
Klíčové slovo:
nejen
Odpověď:
V uvedené větě je možné psát jak nejen, tak ne jen. Za vhodnější považujeme užít příslovce nejen, které se píše dohromady. Podle dokladů z korpusu SYN v14 je psaní dohromady (nejen) mnohonásobně běžnější než psaní zvlášť (ne jen).
Zvažované varianty:
nejen
ne jen
Poslední užití:
31.10.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píše se tumáš dohromady? Např. „Tumáš,“ zvolala a přisunula k němu prkénko. Tumáš svoji tužku. Nebo to má být zvlášť? V textu, který mám před sebou, je to různě.
Klíčové slovo:
tumáš
Odpověď:
V uvedených větách doporučujeme užít psaní dohromady: „Tumáš,“ zvolala. Tumáš svoji tužku. Citoslovečný výraz tumáš (psaný dohromady), vyjadřující vybídnutí, vybízení k přijetí něčeho, popř. vyjadřující překvapení (Hrabu se v papírech – a tumáš! – zapečetěný dopis!), zachycuje Slovník spisovného jazyka českého i Příruční slovník jazyka českého. Slovníky uvádějí, že se užívá i v množném čísle: Tumáte, přečtěte si to. Korpus SYN v14 zachycuje celkem 1165 výskytů užití, 197 dokladů z celkového počtu jsou věty s tvarem tumáte.
Psaní zvlášť je náležité např. ve formulacích: copak to tu máš?; všechno tu máš napsané; vždyť tu máš svého bratra.
Zvažované varianty:
tumáš
tu máš
Poslední užití:
21.11.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Četl jsem větu Lidé se oprávněně zdráhají dát zcela v šanc své číslo karty na síti. Smyslu rozumím, ale uvědomil jsem si, že vlastně netuším, co je to v šanc. Je to předložka a podstatné jméno?
Klíčové slovo:
všanc
Odpověď:
Původně skutečně jde o předložku v a podstatné jméno šanc, které Malý staročeský slovník (SPN 1978) vysvětluje slovy: ‚dobrá naděje, odvážný podnik, nebezpečenství, hazardní hra v kostky‘. V současné češtině se ve významu ‚naděje na úspěch, vyhlídka na dobrý výsledek‘ užívá slovo šance. Etymologické slovníky uvádějí, že se výraz k nám dostal prostřednictvím němčiny z francouzštiny (chance). Jeho původ je v latinském cadentia s významem ‚padnutí hracích kostek‘.
Výraz šanc se dochoval jen v příslovečné spřežce všanc, v ustáleném obratu dávat/dát/vydat (koho, co) všanc, užívaném v méně formálních textech pro vyjádření významu ‚vystavit nebezpečí, zkáze; nechat napospas, na milost a nemilost’, např. dává všanc své soukromí; nemocnice vydaná všanc hackerům; nebojí se dát všanc ani sám sebe. Už Příruční slovník jazyka českého (1935–1957) zachycuje výraz jen jako spřežku, psaní dohromady všanc doporučují i novější jazykové zdroje včetně Internetové jazykové příručky.
Zvažované varianty:
všanc
v šanc
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jestliže někdo něco říká tak podrobně, aby to ten druhý pochopil, píše se zvlášť říct po lopatě, nebo to může být i dohromady říct polopatě?
Klíčové slovo:
po lopatě; polopatě
Odpověď:
Není vždy snadné určit, zda určitý výraz zapisovat jako dvě samostatná slova, nebo zda už je možné ho chápat jako spřežku a psát dohromady. Proto se doporučuje způsob zápisu ověřovat ve slovnících češtiny, Pravidlech českého pravopisu či v Internetové jazykové příručce.
V uživatelské praxi se někdy objevuje psaní dohromady i u výrazů, které knižní příručky zatím za spřežky nepovažují. To platí i v tomto případě. Výkladové slovníky češtiny, a to jak starší Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ), tak i novější Slovník spisovné češtiny, zachycují uvedený obrat jen psaný zvlášť: vyložit někomu něco po lopatě, tj. tak aby to pochopil. Doklady z korpusu SYN v11 však zcela jasně potvrzují, že v úzu je psaní dohromady stejně četné jako psaní zvlášť – najdeme v něm 485× zápis polopatě a 493× psaní po lopatě.
Důvodem pro psaní dohromady je se značnou pravděpodobností vliv slov polopatismus, polopatistický, polopatický, polopaticky. (O výrazu polopatismus, podrobně i v širších souvislostech, píše v časopise Naše řeč Jaroslav Machač). Expresivní podstatné jméno polopatismus – vysvětlované jako ‚primitivní způsob sdělování (po lopatě)‘ nebo ‚podrobné vysvětlení pro méně chápavého člověka‘ – zachycuje nejenom Slovník nespisovné češtiny (SNČ), ale už SSJČ, který vycházel v 60. letech 20. století. Zaznamenává rovněž přídavné jméno polopatistický (film, výklad). V praxi se podle korpusu SYN v11 dnes častěji uplatňuje varianta polopatický, popř. příslovce polopaticky, které SNČ vysvětluje slovy ‚zcela srozumitelně‘. Korpus obsahuje 599 výskytů podoby polopatický a 146 výskytů podoby polopatistický, resp. 590 výskytů varianty polopaticky a 95 výskytů varianty polopatisticky.
Internetová jazyková příručka proto doporučuje uvedený výraz přiřadit ke skupině slov, která se mohou psát dvojím způsobem, a to bez významového rozlišení (na příklad – například, z počátku – zpočátku, na boso – naboso apod.), a proto uvádí obě možnosti zápisu: po lopatě – polopatě. Jestliže se někomu chystáte něco srozumitelně a podrobně vysvětlit, (na)servírovat, vyložit, podávat, sdělit, říct, můžete tak učinit po lopatě i polopatě.
Zvažované varianty:
po lopatě
polopatě
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Machač, Jaroslav (1957): Polopatismus. Naše řeč, 40(7–8), s. 243–244.
Jazykový zdroj:
Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Po lopatě a polopatě
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Potřeboval bych se poradit ohledně použití slov na blízko, respektive nablízko. Jde o užití ve smyslu vidění. Např. brýle na blízko, nebo nablízko?
Klíčové slovo:
nablízko; na blízko
Odpověď:
Pro vyjádření významu na malou vzdálenost, do blízkosti je možné užít jak spřežku nablízko, tak předložkové spojení na blízko, např. S přibývajícími léty člověk ztrácí schopnost zaostřit nablízko / na blízko. Proplížili se nablízko / na blízko nepřátelům.
Pokud pohyb směřuje do blízkosti něčeho, je obvyklejší volit spřežku nablízko (nablízko se ozvalo zakašlání). Ve spojitosti s brýlemi (ve smyslu vidění) v úzu výrazně převažuje psaní zvlášť: nosí brýle na blízko, obdobně brýle na dálku. V těchto případech jde spíše o vyjádření, o jaký typ brýlí se jedná, analogicky podle slovních spojení jako brýle na čtení, proti slunci, na potápění.
Zvažované varianty:
nablízko
na blízko
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jak by se mělo graficky správně zapsat nespisovné vyjádření [ocamcať pocamcať]?
Klíčové slovo:
ocamcať pocamcať
Odpověď:
Uvedený obecněčeský expresivní obrat se uplatňuje spíše v mluveném než psaném projevu. Český národní korpus (a to jak syn v8, tak online_now) ukazuje, že se s ním pisatelé vypořádávají nejrůznějším způsobem – v praxi je doložen v mnoha hláskových obměnách, někdy s uvozovkami značícími pisatelův odstup:
Demokracie? No jistě! Ale vocamcaď až pocamcaď.
Má to svoji logiku, avšak odcamcaď pocamcaď.
Chce sice dát firmě „ducha nové generace“, ale zase – „ocuť pocuť“.
Dále se najdou varianty ocamcaď pocamcaď, vodcamcaď pocamcaď, vocať potaď, odsuď pocuď, vocuď pocuď, odsuď podsuď, odsud podsud, odsud posud… Všechny mají společnou vlastnost – respektují určitý rytmus, tím že obě složky mají stejný počet slabik a stejnou samohlásku v koncové slabice. Protože nejde o spisovné vyjádření, není jeho pravopisná podoba stanovena závazně, je proto přijatelné užít kteroukoli z možností.
Ve Slovníku spisovného jazyka českého (z let 1960–1971) je frazém zachycen v podobě vocamcaď až pocamcaď, a to u příslovce pocamcaď, které slovník hodnotí jako obecněčeské expresivní synonymum výrazu potud. Příruční slovník jazyka českého (z let 1935–1957) označuje slovo pocamcaď dokonce kvalifikátorem vulgární. Ve Slovníku nespisovné češtiny (2009) obrat najdeme u hesla vocaď (odsud, odtud), u něhož je uvedeno, že se někdy užívá ve spojení vocaď pocaď, vocamcaď až pocamcaď.
Jako spisovnou variantu nabízejí slovníky možnost odtud (až) potud, popř. odsud (až) potud. Obě, respektive všechny čtyři, se v praxi užívají (Samozřejmě že je pro občanskou společnost, ale odtud potud; Slušné oblečení ano, ale odsud až potud). Vedle toho mnozí autoři vyjadřují stejný význam obratem všechno/všecko má své meze.
Zvažované varianty:
ocamcaď
vocamcaď
odcamcaď
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jde o větu Nedaleko se tyčí kopec Kobyla, zatímco nám se líbilo návrší Zlatý kůň. Napsala jsem zatím co zvlášť, ale prý je to chyba. Proč? V Pravidlech českého pravopisu jsou uvedeny oba tvary.
Klíčové slovo:
zatímco; zatím co
Odpověď:
Pravidla českého pravopisu i výkladové slovníky češtiny připouštějí dvě možnosti zápisu (dohromady: zatímco i zvlášť: zatím co) v případech, kdy daný výraz figuruje ve funkci časové spojky, tj. ve významu ‚v téže době, kdy se děje něco jiného‘. Použijeme-li výraz ve významu ‚kdežto‘ jako kontrastní srovnání, pak je možné pouze psaní dohromady – zatímco. To je i případ uvedené věty. Náležitý zápis by měl být: Nedaleko se tyčí kopec Kobyla, zatímco nám se líbilo návrší Zlatý kůň.
Zvažované varianty:
zatím co
zatímco
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píšu na pohlednici: „Na shledanou v lepších časech“. Je to zvlášť, nebo dohromady? A je tam sh?
Klíčové slovo:
na shledanou
Odpověď:
Správně je psaní zvlášť: na shledanou (sh, nikoli sch). Zpodstatnělá přídavná jména, která se užívají pouze či převážně s předložkou na a pojí se se 4. pádem, píšeme zvlášť. Vedle na shledanou k nim patří např. spojení na viděnou, na slyšenou, na pováženou, na srozuměnou, (jako) na zavolanou.
Zvažované varianty:
na shledanou
nashledanou
Poslední užití:
13.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 6 – Časté chyby – výrazy nesprávně považované za spřežky
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2024. (platí od 2024)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Dáváte štěstí v šanc tomu druhému. Je to předložka a podstatné jméno? Je to možné užít ve spisovném projevu?
Klíčové slovo:
všanc
Odpověď:
Vyjádření je možné užít, nejsou to však dvě slova, ale příslovečná spřežka. Náležitý zápis je „dávat všanc“. Jako spřežku výraz zachycují už i starší slovníky. v SSJČ je u podoby všanc uvedeno, že dříve se užíval i zápis v šanc. Všechny novější zdroje už mají jen spřežku.
Zvažované varianty:
všanc
v šanc
Poslední užití:
6.5.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.