Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám ve větě „jako by mu z oka vypadl“ psát dohromady jakoby, nebo zvlášť jako by? Když jsem si to hledal, našel jsem obě možnosti.
Klíčové slovo:
jako by
Odpověď:
V uvedeném příkladu jde o součást tvaru podmiňovacího způsobu, jako by proto píšeme odděleně: jako by mu z oka vypadl. Pomůckou může být náhrada slovy jako kdyby: jako kdyby mu z oka vypadl.
Jakoby psané dohromady se užívá u jiných větných členů než u přísudku. V této funkci mívá význam přibližnosti, přirovnávání:
jakoby narychlo, jakoby znuděně.
Zvažované varianty:
jako by
jakoby
Poslední užití:
30.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Bude dřevohlinitá fortifikace dohromady jako jedno slovo?
Klíčové slovo:
dřevohlinitý
Odpověď:
Ano, zápis dřevohlinitý je v pořádku. Jestliže první složka složeného přídavného jména se souřadně spojenými členy (dřevěný a hlinitý) nekončí na -sko, -cko, -ně nebo -ově, píšeme obě složky dohromady bez spojovníku. Podobně např. i výrazy hluchoněmý, sladkokyselý.
Zvažované varianty:
dřevohlinitý
Poslední užití:
26.7.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1. 2 – První složka není zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píšeme ve větě „Uděláme vše pro to, aby vaše číslo bylo šťastným“ proto, nebo pro to?
Klíčové slovo:
pro to
Odpověď:
Za základní považujeme psaní zvlášť: „Uděláme vše pro to, aby...“, tzn. oddělit předložku „pro“ a odkazovací zájmeno „to“. S ohledem na uživatelskou praxi a na skutečnost, že vymezení rozdílu mezi významem spřežky „proto“ a chápáním výrazu jako spojení předložky s ukazovacím zájmenem (pro to) není zcela jednoznačné, však zcela nelze vyloučit ani možnost užít ve větě spřežku „proto“ odkazující k vedlejší větě (Uděláme vše proto, aby...).
Poslední užití:
11.9.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Myslím si, že může být obojí možnost, ale pro jistotu se ptám, zda slova lískooříškový a vlašskoořechový píšeme dohromady, nebo s pomlčkou?
Klíčové slovo:
lískooříškový
Odpověď:
Složená přídavná jména píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. Pomlčka se pro jejich zápis neužívá.
Slovo lískooříškový píšeme dohromady, protože jde o podřadné spojení, v němž jedna složka (přídavné jméno lískový) rozvíjí druhou (podstatné jméno oříšek). Obdobně píšeme např. vysokoškolský (týkající se vysoké školy), latinskoamerický (týkající se Latinské Ameriky).
Zvažované varianty:
lískooříškový
lísko-oříškový
Poslední užití:
7.9.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám ve větě „Lidé na nás jakoby zlostně hleděli“ psát dohromady jakoby, nebo zvlášť jako by?
Klíčové slovo:
jakoby
Odpověď:
V uvedené větě nejde o součást tvaru podmiňovacího způsobu (pak bychom psali zvlášť jako by), ale jakoby (psané dohromady) zde vyjadřuje význam přibližnosti, přirovnávání; má významový odstín zdánlivosti nebo předstírání. Proto píšeme „Lidé na nás jakoby zlostně hleděli“ (zdánlivě zlostně).
Zvažované varianty:
jako by
jakoby
Poslední užití:
14.9.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám ve větě „Ze žil jako by se vám vytratila veškerá energie “ psát dohromady jakoby, nebo zvlášť jako by?
Klíčové slovo:
jako by
Odpověď:
V uvedené větě jde o součást tvaru podmiňovacího způsobu, jako by proto píšeme odděleně: „Ze žil jako by se vám vytratila veškerá energie".
Oddělené psaní jako by se užívá ve větách s vyjádřením porovnání s hypotetickým dějem vyjádřeným slovesnými tvary podmiňovacího způsobu. Pomůckou může být náhrada slovy jako kdyby: „Jako kdyby se vám ze žil vytratila veškerá energie “.
Zvažované varianty:
jako by
jakoby
Poslední užití:
14.9.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Nespisovné výrazy bohužel ve výkladových slovnících češtiny bývají zaznamenány jen zřídka, tento výraz nezachycuje ani Slovník nespisovné češtiny.
Dotaz:
Fonetická a fonologická teorie
Konkrétní dotaz:
Které souhlásky se řadí v češtině mezi veláry?
Klíčové slovo:
velára
Odpověď:
Mezi tzv. veláry (tj. měkkopatrové či zadopatrové souhlásky) se v češtině řadí k, g, ch, znělé ch (tj. [ɣ]) a měkkopatrové n (tj. [ŋ]). Více informací o daných českých souhláskách lze nalézt např. v Akademické příručce českého jazyka nebo v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, který je snadno dostupný i online.
Poslední užití:
27.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
5 Tvoření českých souhlásek, 6 Méně známé české souhlásky
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Fonetická a fonologická teorie
Konkrétní dotaz:
Jaké samohlásky v češtině rozlišujeme?
Klíčové slovo:
české samohlásky
Odpověď:
Inventář českých samohlásek (vokálů) je v češtině ve srovnání s jinými jazyky poměrně malý. Ve spisovné řeči rozlišujeme samohlásky jednoduché (monoftongy) i, í, e, é, a, á, o, ó, u, ú. Dále máme v češtině dvojhlásky (diftongy) ou, eu, au. Hlásky ó, eu, au se vyskytují ve slovech cizího původu (móda, euro, auto), ve vlastních jménech (Róza, Eulálie, Klaus), případně v citoslovečných výrazech (mňau) apod. Je důležité si uvědomit, že existují případy, kdy stejnou samohlásku mohou v grafice označovat různá písmena, např. písmena „i“ a „y“ vyslovujeme ve spisovné češtině shodně, tj. [i]. Více informací o českých samohláskách lze nalézt např. v Akademické příručce českého jazyka nebo v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, který je snadno dostupný i online.
Poslední užití:
27.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
3 Tvoření českých samohlásek
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla Monoftong, Diftong, Vokoid
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím vysvětlit, co znamená termín příklonná pozice?
Klíčové slovo:
příklonná pozice
Odpověď:
Zjednodušeně řečeno stojí v tzv. příklonné pozici v češtině výrazy (obvykle jednoslabičné), které nemají vlastní přízvuk, ale „přiklánějí“ se k jinému, přízvučnému slovu, s nímž tvoří jeden přízvukový celek (tzv. přízvukový takt či fonetické slovo). Dané výrazy se nazývají klitika a dělí se na enklitika (neboli příklonky), jež se pojí se slovem, které jim bezprostředně předchází (např. 'vrať se), a proklitika (čili předklonky), jež se naopak vážou ke slovu, které za nimi těsně následuje (např. 'myslím, že 'přijde). Podrobnější informace naleznete např. v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, který je dostupný i online (viz heslo Klitikon).
Poslední užití:
5.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Klitikon
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jen si ověřuji: populárně-naučný se píše se spojovníkem, že?
Klíčové slovo:
populárně-naučný
Odpověď:
Ano, máte pravdu. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově se neobejdeme bez věcné znalosti. Některá přídavná jména je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, psaním či nepsaním spojovníku rozlišujeme různé významy. Pokud jde o souřadné spojení, tzn. že složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (populární a naučný), používáme pro oddělení obou složek přídavného jména spojovník: populárně-naučný.
Zvažované varianty:
populárně-naučný
Poslední užití:
10.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Setkal jsem se v výrazem napočtenou. Je to takový zvláštní výraz, ale píše se dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo:
na počtenou
Odpověď:
Nejde o spřežku, píšeme zvlášť: na počtenou. Obdobně se píše např. na shledanou, na viděnou, na slyšenou. Jde o zpodstatnělá přídavná jména, která se užívají pouze či převážně s předložkou na a pojí se se 4. pádem.
Zvažované varianty:
na počtenou
napočtenou
Poslední užití:
11.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 6 – Časté chyby – výrazy nesprávně považované za spřežky
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 6 – Časté chyby – výrazy nesprávně považované za spřežky
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám ve větě „Tadeáš se dívá po panáčcích, jako by je přepočítával“ psát dohromady jakoby, nebo zvlášť jako by?
Klíčové slovo:
jako by
Odpověď:
V uvedené větě jde o součást tvaru podmiňovacího způsobu, jako by proto píšeme odděleně: „Tadeáš se dívá po panáčcích, jako by je přepočítával“.
Odděleně psané jako by se užívá ve větách s vyjádřením porovnání s hypotetickým dějem vyjádřeným slovesnými tvary podmiňovacího způsobu. Pomůckou může být náhrada slovy jako kdyby: „... jako kdyby je přepočítával“.
Zvažované varianty:
jako by
jakoby
Poslední užití:
12.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Potřebujeme napsat větu: „To je jenom na shledanou“. Všichni mi tvrdí, že mám napsat dohromady nashledanou, ale já jsem si našla, že se to má psát zvlášť: na shledanou. Jak je to správně?
Klíčové slovo:
na shledanou
Odpověď:
Máte pravdu, správně je jen psaní zvlášť: na shledanou, přestože v uživatelské praxi se setkáváme i s psaním dohromady.
Zpodstatnělá přídavná jména, která se užívají pouze či převážně s předložkou na a pojí se se 4. pádem, píšeme zvlášť. Vedle na shledanou k nim patří např. spojení na viděnou, na slyšenou, na pováženou, na srozuměnou, (jako) na zavolanou.
Zvažované varianty:
na shledanou
nashledanou
Poslední užití:
16.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 6 – Časté chyby – výrazy nesprávně považované za spřežky
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píše se donaha dohromady, nebo zvlášť do naha?
Klíčové slovo:
donaha
Odpověď:
Můžete zvolit jak psaní donaha, tak do naha. Výraz se řadí do široké skupiny slov s předložkami do a na, u nichž je možnost tvořit nové spřežky téměř neomezená. Nemůžeme udělat chybu, protože tyto spřežky můžeme psát dvojím způsobem – zvlášť i dohromady, jsou kodifikovány obě varianty psaní a není mezi nimi žádný významový rozdíl.
Zvažované varianty:
donaha
do naha
Poslední užití:
25.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 5 – Psaní spřežek typu naměkko – na měkko, domodra – do modra, po anglicku
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak mám zapsat přídavné jméno matematicko-statistický? Dohromady, nebo se spojovníkem?
Klíčové slovo:
matematicko-statistický
Odpověď:
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově se neobejdeme bez věcné znalosti. Některá přídavná jména je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, psaním či nepsaním spojovníku rozlišujeme různé významy. Pokud jde o souřadné spojení, tzn. že složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (matematika a statistika), používáme pro oddělení obou složek přídavného jména spojovník: matermaticko-statistický. Podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (spojení přídavného a podstatného jména), píšeme dohromady; od názvu matematická statistika odvozujeme přídavné jméno matematickostatistický.
Zvažované varianty:
matematicko-statistický
matematickotatistický
Poslední užití:
31.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak se tvoří přídavná jména z víceslovných termínů? Např. jak zapíšeme přídavné jméno odvozené z názvu fyzikální chemie?
Klíčové slovo:
fyzikálněchemický
Odpověď:
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově se neobejdeme bez věcné znalosti. Některá přídavná jména je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, psaní či nepsaní spojovníku rozlišuje různé významy. Jestliže přídavné jméno odkazuje k termínu fyzikální chemie, tvořenému spojením přídavného a podstatného jména, složené přídavné jméno píšeme dohromady jako jedno slovo: fyzikálněchemický.
Poslední užití:
31.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píše se někdy zato dohromady?
Klíčové slovo:
zato
Odpověď:
Ano, je možné psát jak zvlášť (za to), tak dohromady (zato). Pokud píšeme „zato“ dohromady, jde o příslovce vyjadřující vztah vyvážení, kompenzace, např. pracuje pomalu, zato (však) důkladně.
Zvažované varianty:
zato
Poslední užití:
18.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.1. – Za to × zato
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.1. – Za to × zato
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz:
Vyslovuje se v určitých tvarech slovesa „být“ souhláska „j“? Je spisovné vyslovit např. „jsi“ jako [si] a není výslovnost [jsi] hyperkorektní?
Klíčové slovo:
určité tvary slovesa být
Odpověď:
Tato problematika si zaslouží detailnější vysvětlení. Tvary slovesa být začínající na js- (tj. jsem, jsi, jsme, jste, jsou) jsou v češtině velmi frekventované. Ohledně jejich náležité výslovnosti dochází často ke sporům, bohužel i mezi profesionálními mluvčími se lze setkat s radikálními názory, že výskyt hlásky j je zde vždy naprosto nevhodný, v mluveném projevu se „nesmí“ objevit, či že je plná výslovnost (např. v jevištní řeči) dokonce přímo „zakázaná“. Jiní se naopak domnívají, že jakékoli zjednodušení je nepřípustné, a argumentují, že pokud se j píše, je třeba ho i vyslovit. V některých učebnicích bývá tato problematika poněkud zjednodušována a čtenářům pak uniká podstata tohoto jevu.
Je-li tvar slovesa být součástí složeného tvaru nebo přísudku jmenného se sponou, připouštějí ortoepické příručky jak plnou (tj. se souhláskou j), tak i zjednodušenou výslovnost (tj. bez souhlásky j), např. byl [sem] i byl [jsem], pracovali [sme] i pracovali [jsme], kde [ste] byli i kde [jste] byli, všichni [sou] zdraví i všichni [jsou] zdraví. Zejména v pozici po souhlásce je plná výslovnost příručkami hodnocena jako zvlášť pečlivá. Výslovnost nezjednodušená je doporučena tehdy, pokud je tvar užit jako plnovýznamové sloveso v tzv. existenčním či lokalizačním významu (tehdy na něm bývá rovněž důraz) nebo stojí-li na začátku věty (např. možnosti tu [jsou], kde [jsi]?, [jste] to vy?).
Uvedené zásady byly stanoveny především z artikulačních důvodů. Skupina js se poměrně obtížně vyslovuje – tam, kde to působí obzvlášť velké potíže, např. je-li v okolí více souhlásek, se tedy považuje za základní výslovnost bez j. Volba vhodné podoby závisí také na tempu řeči a stylu projevu. Při zachování skupiny js se rovněž hodí připomenout, že není dobré počáteční hlásku [j] příliš „vyrážet“ a zdůrazňovat. Takováto výslovnost působí přehnaně, hyperkorektně. Naopak např. v sousedství samohlásky nebo na začátku slova po pauze není namáhavé vyslovit skupinu js- plně. Lze rovněž předpokládat, že nezjednodušená výslovnost nepůsobí v těchto kontextech jakkoli rušivě a posluchači si běžně ani neuvědomují, kterou z variant slyšeli.
Zvažované varianty:
[jsi]
[si]
Poslední užití:
24.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.1 Vypouštění souhlásky j (zejména v určitých tvarech slovesa být)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 59–60
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině spisovná výslovnost slova shořet?
Klíčové slovo:
shořet
Odpověď:
Na území Česka se lze setkat se dvěma variantami výslovnosti skupiny zapisované jako sh: [sch] a [zh]. Za spisovné jsou považovány obě dvě, slova jako shořet, shánět, shoda, shrbený, shromáždit se nebo na shledanou je ortoepické vyslovovat jako [schořet] i [zhořet], [scháňet] i [zháňet], [schoda] i [zhoda], [schrbený] i [zhrbený], [schromážďit se] i [zhromážďit se], [na schledanou] i [na zhledanou]. V této souhláskové skupině tedy může probíhat jak spodoba znělosti zpětná, tak postupná. Zjednodušeně řečeno výslovnost [sch] převládá v Čechách, [zh] pak na Moravě a ve Slezsku; toto rozdělení však nemusí platit absolutně, záleží rovněž na konkrétních výrazech obsahujících skupinu sh, nechovají se totiž vždy zcela jednotně (srov. např. Český jazykový atlas). Pokud mluvčí užívá podoby typu shody [schody], sházet [scházet], neliší se zvukově nijak od výrazů schody, scházet. Nebezpečí nedorozumění však ve větné souvislosti nehrozí.
Ne u všech slov, v nichž se píše skupina sh, se však dvojí výslovnostní podoba vyskytuje. Pouze [zh] je spisovné např. ve spřežkách shora, shůry, ve slovesech shladit, shluknout se, shoblovat a v podstatném jméně shluk. Připomeňme rovněž, že uvedená pravidla platí výhradně pro skupinu sh, nikoli např. zh. Zatímco sloveso shlédnout tak může mít dvě ortoepické výslovnostní podoby: [schlédnout] i [zhlédnout], sloveso zhlédnout pouze jednu: [zhlédnout].
Zvažované varianty:
[schořet]
[zhořet]
Poslední užití:
6.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.3 Skupina sh
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 50 a 54
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Český jazykový atlas 5, s. 412–414, mapy č. 292 a 293 (https://cja.ujc.cas.cz/CJA5/)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám větu „V tomto prostoru jako by se oba světy střetávaly“ – bude to tu dohromady? Nepřipojuje to žádnou vedlejší větu.
Klíčové slovo:
jako by
Odpověď:
Přestože nejde o vedlejší větu, doporučujeme psát analogicky s příkladem „Po jelenu jako by se země slehla“ odděleně: „V tomto prostoru jako by se oba světy střetávaly“. Jde o součást tvaru podmiňovacího způsobu. Odděleně psané jako by se užívá ve větách s vyjádřením porovnání s hypotetickým dějem vyjádřeným slovesnými tvary podmiňovacího způsobu. Pomůckou může být náhrada slovy jako kdyby: „... jako kdyby se oba světy střetávaly“.
Zvažované varianty:
jako by
jakoby
Poslední užití:
23.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.