Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Jazyková příručka: #61, Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016) .
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/7, položky: 1-5/35
Stav:
#15017
Užití:
1 1 0
Dotaz: Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz: Řešíme lyžování handicapovaných sportovců. Má se psát para lyžování zvlášť, nebo paralyžování dohromady?
Klíčové slovo: paralyžování
Odpověď: Komponent para-, který v tomto případě odkazuje k výrazům paraplegie, paraplegický, paraplegik, se chová stejně jako části bio-, eko-, maxi- apod. Tyto komponenty píšeme obvykle dohromady s příslušným základovým slovem. Vedle vžitého označení paralympiáda/paraolympiáda píšeme dohromady např. slova paralympionik/paraolympionik, parasport, paragolf. Doporučujeme psát paralyžování jako jedno slovo. Stejnou podobu zápisu užívá na svých stránkách i Svaz lyžařů i Centrum handicapovaných lyžařů.
Zvažované varianty:
para lyžování paralyžování
Poslední užití: 2.6.2026
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14947
Užití:
1 1 0
Dotaz: Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz: Každý rok doma zabíjíme prase. Proč se v literatuře říká zabíjačka a ne zabíječka? Vždyť to prase budu zabíjet a ne zabíjat.
Klíčové slovo: zabíječka
Odpověď: Pokud bychom vycházeli z dvojic slov jako např. dobít/dobíjet – dobíječka, krájet – kráječka, střílet – střílečka, pak se odvození zabít/zabíjet – zabíječka poněkud nabízí. Slovotvorné postupy však nejsou vždy zcela přímočaré. Pro porážku a zpracování prasete je už desítky let vžité označení zabijačka, popř. zabíjačka (viz např. Internetová jazyková příručka, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ), Příruční slovník jazyka českého (PSJČ)). Stejným výrazem se označuje i hostina s porážkou spojená a také výslužka z ní. Zakončením -ačka se podle Slovníku afixů mohou mj. odvozovat ze sloves názvy nositelů dějového příznaku. Vedle zabijačky/zabíjačky lze jako příklad slov, u nichž dochází k hláskové změně, uvést výrazy sedačka (od sedět), visačka (od viset). Variantu zabíječka zachycují starší jazykové zdroje, a to SSJČ (z let 1960–1971) a PSJČ (1935–1957). Oba slovníky výraz označují hvězdičkou značící řídké užívaní a odkazují na dílo K. V. Raise. Doklady z Českého národního korpusu ukazují, že se výraz zabíječka objevuje i v současných textech, ovšem skutečně jen velmi zřídka. V korpusu SYN v14 je zachycen 142×. Při bližším třídění však zjistíme, že se tímto slovem vyjadřují čtyři významy. Podstatnou část příkladů tvoří odkazy na film Buffy, zabíječka upírů (63×). Označuje se tak i filmový žánr (krvavé střílečky a zabíječky) a také jateční pistole (přitiskl zabíječku čuněti na čelo a stiskl spoušť). Pokud odečteme opakující se shodné příklady, je zabíječka s významem ‚porážka prasete‘ doložena 26× (každou zimu je zván na rodinnou zabíječku; dostává výslužky ze zabíječek; v jeho prostorách bude česká zabíječka, ke které zahraje flašinetář). Pro srovnání zabijačka má v uvedeném korpusu 22 789 dokladů a zabíjačka je zachycena 5 288×.
Zvažované varianty:
zabíječka zabíjačka
Poslední užití: 1.12.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14888
Užití:
0 0 0
Dotaz: Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz: Jaký je z hlediska významu rozdíl mezi výrazy klást a pokládat? Konkrétně např. ve spojení položit/pokládat otázku.
Klíčové slovo: klást; pokládat
Odpověď: Předpona po- (kterou podrobně popisuje Slovník afixů užívaných v češtině) mívá u sloves význam ‚zasažení povrchu, a sice rozprostření něčeho na povrch‘: pokrýt (stůl ubrusem), povléci (peřiny), pomazat (chleba máslem), nejčastěji však vyjadřuje způsob slovesného děje s různými významy. Tak je tomu i ve 2. významu slovesa pokládat, které má podle Slovníku spisovné češtiny tři významy: 1. je totožný s prvním významem slovesa položit, tj. ‚umístit tak, aby leželo‘, 2. znamená ‚pokrývat po celé ploše‘, 3. ‚považovat, mít‘. Spojení položit otázku se v SSČ neobjevuje, avšak srovnáme-li slovníkový výklad s informacemi z aktuálního úzu, zjistíme, že četnost spojení pokládat otázku není v současných psaných textech zanedbatelná: korpus SYN v11 vyhledá takřka 3 000 dokladů. Zároveň je pravda, že spojení klást otázku je v témže korpusu více než 6× častější (takřka 20 000 dokladů). Důvod, proč se v úzu vedle spojení klást otázku poměrně často objevuje i pokládat otázku, je zřejmě působení slovesa položit, které se ve spojení s otázkou také užívá, ale zejména to, že mezi slovesy klást, pokládat a položit je vidová souvztažnost. Slovesa pokládat a položit totiž tvoří tzv. supletivní vidovou dvojici. To znamená, že daná slovesa jsou tvořena od jiného slovního základu, ale svým lexikálním významem si jsou blízká. U slovesa položit pak výkladové slovníky vyčleňují samostatný význam ‚přednést, dát, vznést‘ a jeho užití ilustrují spojením položit otázku, kterou v korpusu SYN v11 najdeme v takřka 15 000 výskytech. (Starší slovníky, např. Slovník spisovného jazyka českého, uvádějí i kolokaci položit protest, která se však v SYN v11 vyskytuje pouze jedenkrát.) Shrneme-li, je třeba počítat s tím, že jistá část mluvčích upřednostňuje spojení klást otázku, položit otázku a spojení pokládat otázku může vnímat jako stylově nižší a ne zcela vhodné pro formální komunikaci.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14838
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Proč se rajčeti říká také rajské jablko? Jak souvisí rajče s jablkem a s rájem?
Klíčové slovo: rajče
Odpověď: Podle Českého etymologického slovníku Jiřího Rejzka se slovo rajče objevuje v češtině až od 20. století a vzniklo jako lidový název z původního spojení rajské jablko. To vede přesně ke dvěma otázkám: proč se rajče označuje jako jablko a proč zrovna jako jablko rajské, z ráje? Podle Elektronického slovníku staré češtiny se slovo jablko, doplněné o různé přívlastky, používalo k označení řady rostlinných plodů, které svým kulatým tvarem připomínaly jablko, viz např. citrínové jablko, vlašské jablko jako pojmenování pro ‚citrón nebo pomeranč‘ a plané jablko jako označení pro ‚plod kdouloně obecné‘. Jungmannův Slovník česko-německý z roku 1835 pak uvádí označení jako jablko pomerančowé nebo citronowé. Spojení rajské jablko původně označovalo jablko granátové – plod marhaníku granátového (Punica granatum). Jungmannův slovník však uvádí u spojení rajské jablko tři významy: ‚plod kolokvinty obecné‘ (die Koloquinte), ‚granátové jablko‘ (der Granatapfel) a právě ‚rajče‘ (der Paradiesapfel). Pozdější Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický Fr. Št. Kotta z r. 1878 u spojení rajské jablko uvádí zase už jen význam ‚jablko granátové‘. Spojení rajské jablko ve významu ‚rajče‘ bylo podle Jiřího Rejzka do češtiny přejato z německého der Paradiesapfel, což znamená doslova ‚rajské jablko‘. První část slova pochází z německého der Paradies ‚ráj‘, které má kořeny v pozdnělatinském paradīsus ‚zahrada, ráj‘. Podobná označení najdeme i v jiných jazycích, viz např. slovenské paradajka, chorvatské rajčica, srbské paradajz, slovinské paradižnik nebo maďarské paradicsom. Podle Slovníku afixů užívaných v češtině je slovo rajče univerbizát vzniklý ze spojení rajské jablko/jablíčko tzv. resufixací – příponu -sk/ý ve slově rajský nahradila přípona -č/e. Zajímavé je, že tento slovotvorný postup je izolovaný, unikátní, žádný jiný univerbizát takhle nevznikl. Jak ale souvisí rajče s rájem? Rajče pochází ze Střední a Jižní Ameriky, Evropané se s ním seznámili až po objevení Nového světa. Existují dobová díla, která explicitně zobrazují Ameriku jako ráj, s důrazem na bujnou přírodu a exotické prvky nově objevovaných zemí. Významným příkladem jsou např. rytiny od Theodora de Bry, německého rytce a vydavatele z konce 16. století. Jeho série America představuje idealizované obrazy nově objevených zemí, často s typicky rajskou přírodou a původními obyvateli v harmonii s okolím. Ilustrativním příkladem této pokračující tradice může být obraz Ráj od Jana Brueghela mladšího, který zobrazuje harmonickou scenérii plnou exotických zvířat a rostlin, evokující biblickou zahradu Eden. Kromě toho se rajčata po svém příchodu do Evropy považovala za exotickou a vzácnou novinku. Slovo rajský v jejich názvu tak mohlo odkazovat na jejich původní dekorativní charakter, protože v raném novověku se rajčata pěstovala spíš jako okrasné rostliny. V některých jazycích je rajče spojováno s jablkem kvůli italskému označení pomodoro, doslova ‚zlaté jablko‘. Tento termín vytvořil sienský botanik Pietro Andrea Mattioli, který rajče označil latinsky jako malum aureum ‚zlaté jablko‘ a do italštiny přeložil jako pomo d’oro. Název odkazuje na zlatavě žlutou barvu rajčete před jeho dozráním. Zajímavostí může být, že podle Stručného etymologického slovníku jazyka českého Josefa Holuba a Stanislava Lyera se doslovný překlad italského pomodoro – ‚zlaté jablko‘ používal i ve staré češtině (resp. spíš v češtině doby střední). Příbuzné výrazy jsou např. polské, ruské a ukrajinské pomidor či běloruské pamidor. Výrazy příbuzné se španělským tomate pak mají původ ve slově tomatl z jazyka nahuatl. Příkladem může být např. anglické tomato, německé die Tomate, francouzské tomate, švédské a norské tomat, finské tomaatti nebo nizozemské tomaat. Pojmenování rajčete tedy souvisí jak s jeho podobností s jablkem, tak s exotickým a „rajským“ původem, kterým byli kdysi fascinování evropští objevitelé a botanici.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj: Slovník česko-německý. Jungmann. 1835–1839. (platí od 1835 do 1839)
Jazykový zdroj: Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. František Št. Kott. 1878–1893.
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)

Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz: Je nějaký významový rozdíl mezi slovy kulisák a kulisář? 
Klíčové slovo: kulisák, kulisář
Odpověď: Slova kulisák a kulisář se liší přítomností odlišné přípony, a to přípony -ák vs. -ář. Jak můžeme zjistit ze Slovníku afixů užívaných v češtině, obě tyto přípony slouží k odvozování podstatných jmen rodu mužského z jiných podstatných jmen a mají i podobné významy. Přípona -ář tvoří podstatná jména označující osobu, která se něčím zabývá či se něčím vyznačuje (např. novinář, pohodář, vozíčkář), přípona -ák v názvech osob značí prostorovou souvislost, příslušnost ke skupině či jinou věcnou souvztažnost s jevem, který pojmenovává základové slovo (např. školák, tramvaják, vidlák). Z hlediska významu se tedy dané přípony nijak zásadně neliší, pro zodpovězení dotazu tedy budeme muset zapátrat ve slovnících.   Slovo kulisák můžeme nalézt v Akademickém slovníku současné češtiny (ASSČ), v Akademickém slovníku cizích slov (ASCS) a v Příručním slovníku jazyka českého (PSJČ), dle nichž má význam ‚kdo obstarává, staví kulisy v divadle, televizi; stavěč kulis‘. ASCS u tohoto výrazu uvádí jako řidčeji užívanou variantu právě i slovo kulisář, obě slova (kulisák i kulisář) označuje daný slovník za výrazy z divadelního slangu. Jako samotné slovníkové heslo nalezneme kulisáře jen ve Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ), dle něhož má kulisář rovněž význam ‚stavěč kulis v divadle‘, zajímavé však je, že tento slovník vnímá jako slangový pouze výraz kulisák.   Slovo kulisář je také zaznamenáno na celkem pěti excerpčních lístcích v kartotéce lexikálního archivu z let 1909 až 1954. Na jednom z nich je přímo uveden význam ‚zřízenec, který staví kulisy‘, kulisáře v souvislosti s divadelním prostředím uvádějí v příkladových větách ještě další dva excerpční lístky. V kartotéce však nalezneme i jeden excerpční lístek, který zaznamenává toto slovo v přeneseném významu ‚kdo zastírá pravý stav něčeho‘, a to konkrétně v následujícím spojení: Jen básník, který dovede nesmírně milovat, který má pevnou víru, který má perspektivu budoucnosti, také může psát dobré verše, poněvadž epigony a kýčaři se stávají jen kulisáři a švindlíři. Autor excerpčního lístku zde však význam slova doplnil o otazník, patrně si tedy přeneseným vnímáním významu slova v tomto kontextu nebyl zcela jist, z čehož můžeme usuzovat, že přenesený význam slova kulisář nebyl nijak významně rozšířený. Jak je tedy patrné z analýzy slovníků češtiny, mezi uvedenými výrazy zásadnější významové rozdíly nejsou, obě shodně označují člověka, který se zabývá stavěním kulis. Kulisář je však v novějším ASCS označen za řidčeji užívanou variantu, nabízí se tedy otázka, zda se tento výraz v dnešní češtině stále užívá, a pokud ano, tak v jakém významu.   Po nahlédnutí do korpusu současné psané češtiny SYN v14 je patrné, že v úzu jednoznačně převažuje varianta kulisák – toto slovo má v korpusu celkem 3 679 výskytů, zatímco výrazně méně frekventovaná podoba kulisář je v korpusu zastoupena jen 47 výskyty. Zajímavé je, že ve dvou výskytech se kulisář objevil v přeneseném významu, v němž (podobně jako v příkladu z kartotéky lexikálního archivu) neodkazuje k osobě stavějící reálné, fyzické kulisy, nýbrž spíše k osobě, která si vytváří před společností určitou masku: V dálce funěl nedotknutelný kulisář, jenž stavěl logikou svých sklonů ze skutečnosti následná jeviště k předvádění banálních kotrmelců úspěchu, moci a zisku. Zbyl tu jen kus krvavého masa, odhozeného do odpadní nádoby ordinace, a nedotknutelný kulisář, jenž stavěl dál logikou svých sklonů z fragmentů skutečnosti staronová jeviště k předvádění krotkých tanečků spořádanosti. Je však nutné podotknout, že oba uvedené výskyty pocházejí ze stejného zdroje, a to konkrétně z beletristického díla. Vyšší míra užívání přenesených významů bývá pro krásnou literaturu poměrně typická.   Na základě informací dostupných ze slovníků a úzu tak můžeme konstatovat, že mezi uvedenými slovy není významový rozdíl, výraz kulisář je však v dnešní češtině již výrazně méně frekventovaný. Oba výrazy pocházejí původně z divadelního slangu, dnes už se však jejich užívání rozšířilo i do dalších jazykových variet, o čemž svědčí i to, že slovo kulisák už v novém ASSČ není ohodnoceno jako slangový výraz, nýbrž pouze jako slovo tzv. kolokviální vyšší, tedy hovorové. 
Zvažované varianty:
kulisák kulisář
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Jazykový zdroj: Akademický slovník cizích slov. 1995.
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.