Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
V médiích občas vídám slovo scenárista zapsáno s dlouhým é, tzn. scénárista. Zajímalo by mě, zda je tato podoba možná, nebo ne a proč.
Klíčové slovo:
scenárista
Odpověď:
Slovo scenárista je jméno konatelské odvozené příponou cizího původu -ista od slova scénář. Při tomto způsobu odvozování se v některých případech krátí kmenová samohláska, srov. finále – finalista, kánoe – kanoista, tympán – tympanista, gymnázium – gymnazista (ale na druhé straně jsou slova, u nichž se kmenová samohláska nekrátí, např. portrét – portrétista, kariéra – kariérista, memoáry – memoárista, stáž – stážista). Ke krácení došlo v minulosti též při odvozování slova scenárista (v PSJČ je dokonce zachycena podoba scenarista), které se paralelně projevilo též při odvozování slov příbuzných (scenáristika, scenáristický).
Je pravda, že v současných (a to i korigovaných) textech se můžeme se zapsanou délkou u písmena é ve zmíněných výrazech setkat. Když nahlédneme do Českého národního korpusu, konkrétně do SYN v12, zjistíme, že tyto dosud nekodifikované podoby, tzn. scénárista, scénáristický, scénáristika (i odvozené scénáristka, scénáristicky), zde mají v průměru zastoupení přibližně okolo 10 %. Například podoba scenárista zde má výskytů (přibližně 86 %) a scénárista 8 457 výskytů (přibližně 14 %), zatímco scenáristika 7 661 výskytů (přibližně 93 %) a scénáristika jen 164 výskytů (7 %). V rámci korpusu se lze podívat na zastoupení sledovaného jazykového prostředku v rámci jednotlivých časových období, podoby s dlouhým é se přitom vyskytují nejvíce mezi lety 2006 a 2013. Z toho lze vyvodit, že výskyt podob s dlouhým é v textech zachycených v korpusu nemá v posledních letech rostoucí tendenci.
Pro zrovnoprávnění těchto podob v kodifikaci nehovoří jednoznačně ani výslovnost jednotlivých výrazů. Pokud by byla výslovnost sledovaných výrazů většinově s dlouhým [é], dávalo by dobrý smysl zachytit tuto délku též v podobě psané. Nicméně z mluvených záznamů mediálních textů dostupných v databázi Newton Media je patrné, že se v úzu vedle výslovnosti dlouhé [scénárista] vyskytuje rovněž výslovnost krátká [scenárista], která je u některých sledovaných výrazů dokonce převažující (např. [scenáristycki]).
Na druhou stranu je nutno podotknout, že výraz scenárista (a další příbuzné výrazy) je známým korektorským případem. Obsahují jej interní pravidla pro úpravu textů různých redakcí, upozorňují na něj různé korektorské weby a v minulosti i sami pracovníci ÚJČ (např. v rubrice Nenechte se zmást, která je součástí publikace Čeština nově od A do Ž). Z tohoto úhlu pohledu není průměrný 10% výskyt podob s dlouhým é v korigovaných textech v ČNK zase tak zanedbatelný. Sice bychom stále byli v hodnocení těchto pravopisných variant opatrní a nestavěli bychom je na stejnou úroveň jako pravopisné podoby s krátkým e, nicméně určitá míra tolerance (s přihlédnutím k míře formálnosti a oficiálnosti textu) je zde jistě namístě.
Zvažované varianty:
scenárista
scénárista
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Je spisovný výraz rozjídačka? Tento výraz má mít podobný význam jako roztleskávačka, označuje osobu, jejímž úkolem je docílit toho, aby nemocní nebo postižení mentální anorexií začali jíst.
Klíčové slovo:
rozjídačka
Odpověď:
Slovo rozjídačka nezachycuje žádný jazykový zdroj, a to ani výkladové slovníky, ani žádný ze slovníků popisující nespisovnou slovní zásobu. Není doloženo v databázi korigovaných textů Českého národního korpusu SYN v13, a doklady nelze dokonce nalézt ani přes vyhledávač Google. Toto slovo bylo odvozeno od nedokonavého slovesa rozjídat přechýlenou konatelskou příponou -ačka. Slovotvorný postup je tedy formálně v pořádku, podobně bylo utvořeno např. podstatné jméno pojídač, resp. přechýlená podoba pojídačka. Nicméně sloveso rozjídat, příp. dokonavé rozjíst v daném významu žádný z výkladových slovníků neuvádí (Slovník spisovného jazyka českého zachycuje sloveso rozjíst se s významem ‚dát se do jedení‘), pouze v úzu nalezneme ojedinělé doklady užití, srov. např. „během hospitalizace se nám individuálním přístupem podařilo postupně pacientku rozjíst“. Navíc je problematické, že stejnou formu bude mít i podstatné jméno utvořené od slovesa rozjíst něco a nedojíst to. Mohlo by tak dojít k nechtěné významové záměně (toho, kdo rozjídá pacienty, tzn. napomáhá jim začít jíst, za ty, kdo rozjídají jídlo). Jako rozjídačka pak také může být označena i počáteční kúra, druh jídla či způsob podávání jídla, které mají za cíl rozjíst nemocné.
Tato mnohoznačnost by tak potenciálně mohla ztížit porozumění. Neznamená to, že nelze slovo rozjídačka použít, pokud bude z kontextu zřejmé, co jím míníte. Jedná se však o profesní, až slangový výraz, který je navíc užíván velmi zřídka, a nepatří tak do spisovné vrstvy jazyka.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo rozjíst se
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Narazil jsem na slovo klepetaté ve větě: „Tenhle rak přenáší nemoc, která ho nezabije, zato zahubí naše klepetaté domorodce, raky říční.“ Je slovo klepetaté spisovně správně?
Klíčové slovo:
klepetatý
Odpověď:
Slovo klepetatý není doloženo ani v žádném výkladovém či terminologickém slovníku, ani v Českém národním korpusu SYN v13, který zachycuje úzus. Může se jednat o pouhý překlep, v daném významu se totiž užívá, byť řídce, přídavné jméno klepetnatý (srov. př. klepetnatí živočichové, candát klepetnatý). Pokud však autor textu toto málo užívané přídavné jméno neznal, mohl se také pokusit vytvořit tzv. okazionalismus, tedy jazykový prostředek, který se vyskytuje řídce, příležitostně, mimořádně. Z hlediska slovotvorného jsou sice v pořádku obě přípony (-natý nese význam ‚mající to, co označuje základové substantivum‘, -atý odkazuje k nápadnému konkrétnímu znaku), v českém jazyce se však ustálila již zmíněná podoba klepetnatý.
Poslední užití:
7.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Mohu jako hanlivé označení stavebního objektu použít slovo obludárium? Pokud by se to nehodilo, jak bych mohl obludně vypadající stavební objekt jednoslovně označit?
Klíčové slovo:
obludárium
Odpověď:
Výraz obludárium ve svém základním významu znamená ‚sbírku oblud či obludností‘. Přeneseně pak označuje například nějaké společenství, literární díla (s odkazem na jejich postavy) ap., srov.: „domácí obludárium rozšíří o členy zbrusu nového příbuzenstva“, „je stále dost autorů, kteří ve svých hrách vytvářejí jen samoúčelné obludárium“. V úzu, a to takřka výhradně v publicistice, se vyskytují i příklady, v nichž výraz obludárium označuje obludně vypadající stavby, např. „v tomto komunistickém obludáriu chybí klimatizace“, „většina sídlištních obludárií v poslední době koneckonců oblékla důstojnější kabát díky revitalizacím“. Toto užití nicméně považujeme za poněkud problematické. Příponou -árium se podle Slovníku afixů označují pouze místa chovu/pěstování (např. medvědárium, delfinárium) nebo jména, která mají takováto označení připomínat (např. obludárium v původním významu). Slovo obludárium by tak jako označení stavby mohlo být významově problematické, někteří čtenáři by mu nemuseli správně porozumět. Doporučili bychom jej proto nahradit slovem obludnost, které je také negativně hodnotící.
Poslední užití:
26.3.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Dotaz:
Jak označit jev x?
Konkrétní dotaz:
Jak označit ženu, která vykonává povolání sládka? Měla by to být sládková, sládkyně či paní sládek?
Klíčové slovo:
sládek; sládková
Odpověď:
Ženu, která vykonává povolání sládka, označujeme sládková. Výraz sládkyně ani paní sládek se v úzu neobjevují ani nejsou v pořádku z hlediska systémového, proto je nedoporučujeme užívat.
Zvažované varianty:
sládková
sládkyně
paní sládek
Poslední užití:
27.3.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)