Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Syn dostal v rámci distanční výuky za úkol vytvořit přídavné jméno od spojení za sklem. Jakou má takové přídavné jméno podobu? Může to být přídavné jméno zasklený?
Klíčové slovo:
za sklem, *záskelný, *záskelní
Odpověď:
Jako řešení úlohy „vytvořte přídavné jméno od spojení za sklem“ se sice velmi nabízí přídavné jméno zasklený, a je pravděpodobné, že paní učitelka, příp. klíč či metodická příručka toto přídavné jméno uvádějí jako řešení dané úlohy, toto řešení nicméně nelze považovat za správné. Slovo zasklený není vytvořeno od spojení za sklem, ale jde o zpřídavnělé příčestí trpné, viz sklít > zasklít > zasklen (např. okno bylo zaskleno) > zasklený (např. zasklené okno). Možná je sporné, zda tu předpona za- má čistě vidový („zdokonavující“) význam, Slovník afixů užívaných v češtině uvádí u předpony za-/zá- jediný takový příklad, sloveso zaplatit (pak by bylo sklít > zasklít jako platit > zaplatit); je však jisté, že předpona za- v přídavném jméně zasklený nevyjadřuje význam ‚jsoucí na druhé straně (skla), na takovém místě, že mezi mnou a danou věcí je sklo‘. Řešením této úlohy by mohla být jedna z uměle vtvořených variant *záskelný, *záskelní, *zaskelný, *zaskelní (možná též *zásklový či *zasklový), které jsou tvořeny na základě analogií a slovotvorných zásad češtiny, srov. následující přídavná jména, která jsou skutečně tvořena z dvouslovného předložkového výrazu, přičemž se původní předložka za přehodnocuje v předponu za-/zá-, pádový tvar jména je rozšířen o slovotvornou příponu (-n-) a pomocí adjektivní pádové koncovky (v 1. p. j. č. r. m. živ. i neživ.) -í/-ý celý změněn v přídavné jméno: zánártní (< za nártem), zahraniční (< za hranicí), zákulisní (< za kulisami), zákeřný (< za keřem) atp. Problém je, že ani jedna z uvedených variant – přestože by šlo uvažovat o jejich slovotvorné náležitosti – se reálně nepoužívá; v databázi Českého národního korpusu nelze dohledat žádný výskyt ani jedné z nich. To je také důvod, proč není jasná konkrétní podoba přídavného jména vytvořeného ze spojení za sklem. Jak je vidět z uvedených příkladů, v některých případech se předpona dlouží (zákulisní, zákeřný), v některých nikoliv (zahraniční), v některých případech má nově vzniklý tvar po příponě -n- (v 1. p. j. č. r. m. živ. i neživ.) koncovku -í (zánártní, zákulisní), v některých však -ý (zákeřný) – kromě toho v úvahu připadají i jiné slovotvorné přípony, např. -ov- (*zásklový, *zasklový). Správným řešením úlohy by tedy musela být některá z uvedených variant, nikoliv však přídavné jméno zasklený. Z celého rozboru je snad dobře patrné, že tento úkol je nedomyšlený, nešťastný, a pro školní praxi tedy zcela nevhodný.
Zvažované varianty:
zasklený
Poslední užití:
21.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo za-/zá-
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
2.4 Přídavná jména odvozená z příslovcí, z příslovečných a jiných určení, 2.4.1.2 Adjektiva odvozená z příslovečných a jiných určení, zvláště vyjádřených předložkovým pádem substantiv (s. 383–384)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla sklo, skelný, za