Dotaz:
Význam frazému
Konkrétní dotaz:
V rozhlasovém pořadu jeden z účastníků prohlásil: „Budu teď na něho nasazovat.“ V životě jsem tuhle vazbu neslyšel, co to prosím znamená?
Klíčové slovo:
nasazovat na někoho
Odpověď:
V Příručním slovníku jazyka českého (1935–1957) najdeme v hesle nasazovat frazém nasazovat psí hlavu na někoho, vyložený jako ‚očerňovat‘, např. Velmi rád nasazuje [redaktor] kdejakou psí hlavu na ministra. Pozdější Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) uvádí totožný frazém v hesle hlava: nasadili (vrazili) by si vzájemně psí hlavu na krk, a to s významem ‚udělali by si co možná nejhoršího, tvrdí o sobě to nejhorší‘. Týž slovník pak v hesle nasazovat doplňuje i variantu, v níž už spojení psí hlava chybí: tchyně nasazuje proti zeťovi, na zetě, význam ale zůstává stejný: ‚udělat někomu co možno nejhoršího, tvrdit o někom to nejhorší‘.
Podíváme-li se do korpusu SYN v11, jak je to s psí hlavou a jejím nasazováním v současné češtině, zjistíme, že vazba s předložkou na se nyní užívá velmi zřídka a jednoznačně převládá vazba se 3. p. Vazbu nasadit/nasazovat někomu/něčemu psí hlavu (resp. též nasadit/nasazovat psí hlavu někomu/něčemu a někomu/něčemu nasadit/nasazovat psí hlavu) lze nalézt v korpusu 304×, zatímco vazba nasadit/nasazovat na někoho/něco psí hlavu (resp. také nasadit/nasazovat psí hlavu na někoho/něco a na někoho/něco nasadit/nasazovat psí hlavu) byla v korpusu nalezena pouze 5×.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
Jaký je významový rozdíl mezi slovy předvčírem a předevčírem?
Klíčové slovo:
předevčírem vs. předvčírem
Odpověď:
Podle Slovníku spisovné češtiny jsou předvčírem a předevčírem spisovnými variantami příslovce, jež nese význam ‚v den před včerejškem‘. Český jazykový atlas nicméně uvádí, že „[v] jz. polovině Čech bylo adverbium předevčírem porůznu zapisováno ve významu ‚před třemi dny‘“. To, zda se slovo předevčírem na části našeho území v daném významu ještě používá, se nám však ověřit nepodařilo.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
V knize Dětská farma od Eduarda Štorcha jsem narazila na spojení městský fysikát. Vůbec nevím, co si pod tím mám představit.
Klíčové slovo:
fysikát
Odpověď:
Příruční slovník jazyka českého i Slovník spisovného jazyka českého vykládají fysikát (lze psát též fyzikát) jako ‚zdravotní úřad‘. Podle Ottova slovníku naučného z konce 19. století byly městské fysikáty zřizovány ve větších městech. Vedl je městský fysik, tedy graduovaný lékař, kterému byli podřízeni všichni okresní lékaři. Kdo se chtěl stát fysikem, musel složit fysikátní zkoušku. Městští fysici se nevěnovali jen lékařské praxi, zpravidla vykonávali též funkci soudních lékařů a starali se o veřejné zdravotnictví. Právě tato činnost i autorita městských fysikátů jsou dobře reflektovány v některých dokladech z výše zmíněné Štorchovy Dětské farmy, např. „Namítá-li městský fysikát, že pražský vzduch obsahuje mnoho prachu a kouře, je to pravda…“ nebo (tamtéž) „Fysikát města Olomouce zjistil totiž jakési zdravotní závady. Byly to: 1. Příliš veliký počet dětí. 2. V jedné místnosti prý kdysi byla houba. 3. Voda v potoce prý obsahuje tyfovou nákazu.“
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jak mám nazvat hudebníka, který zajišťuje hudební doprovod? Mohu mu říkat akompanista?
Klíčové slovo:
akompanista; doprovázeč
Odpověď:
Přestože se na internetu původem anglický výraz akompanista ojediněle vyskytuje, o zaužívané pojmenování nejde. České výkladové slovníky nabízejí pro člověka, který doprovází sólistu nebo soubor na nějaký hudební nástroj (obvykle se jedná o klavír), pojmenování doprovázeč (Slovník spisovného jazyka českého je hodnotí jako řídké), popř. uvádějí i jeho krátkou variantu doprovazeč (viz Akademický slovník současné češtiny). Užívání těchto dvou podob potvrzuje i nezanedbatelný počet výskytů v korpusu SYN v11: oproti nulové přítomnosti výrazu akompanista zde najdeme 210 výskytů slova doprovázeč a 261 výskytů doprovazeč (např. Stylově i technicky adekvátním doprovázečem je klavírista John Lenehan, George Mráz se za oceánem stal vyhledávaným doprovázečem jazzových hvězd, Po studiích působil na brněnské konzervatoři jako korepetitor a klavírní doprovazeč atp.). Lze ještě doplnit, že kromě těchto výrazů se k vyjádření daného významu užívají i víceslovná pojmenování, např. doprovázející klavírista, za doprovodu klavíristy, s doprovodem klavíristy aj.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Když jsem vyplňovala do formuláře své osobní údaje, u kolonky pro vepsání adresy byl uveden výraz bytem. To mě zarazilo – proč se píše bytem, když někdo může bydlet v domě? A proč je užito slovo v 7. pádu? Nebylo by logičtější psát jednoduše byt?
Klíčové slovo:
bytem
Odpověď:
Tvar bytem zřejmě odkazuje na spojení být bytem – Slovník spisovného jazyka českého uvádí příklady být bytem v Praze, na venkově s významem ‚mít bydliště‘. Podobně se ve starším Příručním slovníku jazyka českého dočteme, že spojení býti, dlíti bytem znamená ‚přebývati‘, doloženo je to mj. příkladem „S počátku Dobroš nebyl bytem u paní Kopecké, neznal jí.“ nebo poetickým „A přece vím, že blízko jiná, lepší zem, kde jiný, lepší život, kde je rozkoš bytem“. Jistě není bez zajímavosti, že doklady spojení být bytem nalezneme i ve střední, a dokonce i staré češtině: „a tu král David měl svój dvór a tu jest bytem byl“; „každý kněz jsouc bytem v Praze“; „Bóh jest všudy bytem“. Z uvedených příkladů je snad zřejmé (a Elektronický slovník staré češtiny to potvrzuje) že slovo byt mělo v minulosti širší význam než dnes, mj. také ‚místo přebývání, zvl. sídlo, obydlí, příbytek‘. Akademický slovník současné češtiny uvádí, že se dnes výraz bytem užívá zpravidla v administrativě a znamená totéž, co výraz bydliště (který bude v současném úzu zřejmě frekventovanější).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo byt
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo byt
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo byt
Jazykový zdroj:
Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Být bytem (s. 185)
Dotaz:
Jak označit jev x?
Konkrétní dotaz:
Jak se říká člověku, který chová dravce a předvádí je například na základních školách nebo v rámci různých historických slavností? Mohl by to být sokolník, ale co když má třeba orla nebo sovu? Ptáčník chytá pěvce a prodává je na trhu. Ornitolog je široký pojem, ten se zabývá ptáky obecně. Jaký výraz je tedy vhodný?
Klíčové slovo:
sokolník
Odpověď:
Vhodným výrazem je skutečně sokolník, a to bez ohledu na to, jaký druh dravého ptáka tento člověk chová. V tomto ohledu bohužel výkladové slovníky nezachycují realitu v její úplnosti a dané slovo definují poněkud úzce. Příruční slovník jazyka českého například výslovně uvádí, že sokolník je myslivec, který chová a cvičí sokoly k lovu. Slovník spisovného jazyka českého tvrdí totéž. Teprve novější Slovník spisovné češtiny zmiňuje, že jde o myslivce, který cvičí a používá k lovu jestřáby a káňata (původně sokoly), ani tento výčet ale není úplný. Sokolník tedy může chovat a cvičit skutečně jakékoli dravé ptáky, včetně sov a orlů.
Pro úplnost uveďme, že ornitolog je odborníkem v odvětví ornitologie (odvětví zoologie zabývající se studiem ptáků), nemá ale nic společného s myslivostí, což je činnost zabývající se chovem, ochranou a lovem zvěře. A ptáčník je podle Slovníku spisovného jazyka českého i Slovníku spisovné češtiny skutečně někdo, kdo chytá, lapá (drobné) ptáky na prodej nebo pro zábavu. Slovník spisovného jazyka českého rovněž uvádí, že dříve se tento výraz používal pro obchodníka s ptáky.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo sokolník
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo sokolník
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách: září 2020.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký původ má slovo fungl?
Klíčové slovo:
fungl
Odpověď:
Podle Slovníku spisovného jazyka českého nese slovo fungl význam ‚zcela, úplně‘. Tento starší slovník navíc zmiňuje informaci, že se dané příslovce objevuje jen ve spojení fungl nový, tedy ‚zcela nový‘. V Českém etymologickém slovníku Jiřího Rejzka se pak dočteme, že celé spojení má původ v německém funkel(nagel)neu, které se užívá v témže významu a doslova znamená ‚nový jako třpytivý hřebík‘. Výraz fungl tedy souvisí se slovesem funkeln ‚třpytit se‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Četl jsem větu Lidé se oprávněně zdráhají dát zcela v šanc své číslo karty na síti. Smyslu rozumím, ale uvědomil jsem si, že vlastně netuším, co je to v šanc. Je to předložka a podstatné jméno?
Klíčové slovo:
všanc
Odpověď:
Původně skutečně jde o předložku v a podstatné jméno šanc, které Malý staročeský slovník (SPN 1978) vysvětluje slovy: ‚dobrá naděje, odvážný podnik, nebezpečenství, hazardní hra v kostky‘. V současné češtině se ve významu ‚naděje na úspěch, vyhlídka na dobrý výsledek‘ užívá slovo šance. Etymologické slovníky uvádějí, že se výraz k nám dostal prostřednictvím němčiny z francouzštiny (chance). Jeho původ je v latinském cadentia s významem ‚padnutí hracích kostek‘.
Výraz šanc se dochoval jen v příslovečné spřežce všanc, v ustáleném obratu dávat/dát/vydat (koho, co) všanc, užívaném v méně formálních textech pro vyjádření významu ‚vystavit nebezpečí, zkáze; nechat napospas, na milost a nemilost’, např. dává všanc své soukromí; nemocnice vydaná všanc hackerům; nebojí se dát všanc ani sám sebe. Už Příruční slovník jazyka českého (1935–1957) zachycuje výraz jen jako spřežku, psaní dohromady všanc doporučují i novější jazykové zdroje včetně Internetové jazykové příručky.
Zvažované varianty:
všanc
v šanc
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Neshodneme se s kolegy, jestli psát katetr, nebo katétr. V odborné literatuře nacházíme obě možnosti. Kterou z nich zvolit?
Klíčové slovo:
katétr; katetr
Odpověď:
Podle Českého etymologického slovníku je základem tohoto medicínského termínu řecký výraz kathetēr, odvozený ze slovesa kathiēmi s významem sesílám, odvádím. Slovník spisovného jazyka českého, Nový akademický slovník cizích slov a Pravidla českého pravopisu slovo zachycují jen v podobě katétr. Ve Velkém lékařském slovníku (M. Vokurka, J. Hugo a kol., Maxdorf 2002), popř. v elektronické verzi tohoto zdroje (https://lekarske.slovniky.cz/pojem/katetr), je však uvedeno katetr.
Pokud zapátráme v lístkovém archivu, který je dostupný na stránkách Příručního slovníku jazyka českého, objevíme celkem pouhých 10 excerpčních karet s tímto výrazem: pět lístků zachycujících variantu katétr a pět se zápisem katetr (v PSJČ není toto slovo vůbec uvedeno). Příklady užití zachycené v korpusu SYN v12 ukazují, že se v současné jazykové praxi užívají obě možnosti poměrně vyrovnaně: korpus zachycuje 2 856 dokladů podoby katétr a 2 137 dokladů podoby katetr, a to nejenom v publicistických, ale i v odborných textech (např. Zdravotnictví a medicína, Kardiologie, Kapitoly z klinické biochemie, Obecná epidemiologie, Základy vnitřního lékařství apod.).
Protože užití podoby katetr je časté (i v lékařských textech), byla do Internetové jazykové příručky tato možnost zápisu doplněna. Varianty katétr a katetr jsou z jazykového hlediska rovnocenné, záleží na rozhodnutí pisatele, které z nich dá přednost.
Zvažované varianty:
katétr
katetr
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Velký lékařský slovník.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
V jedné beletristické knize je věta: ...a přitom nepoznal, že Ben nemá hudební paměť nebo kýho víra... Je to v pořádku? Nemělo by to být kýho výra?
Klíčové slovo:
kýho výra
Odpověď:
Vaše pochybnost je oprávněná, doporučujeme psát kýho výra. Toto ustálené slovní spojení je zachyceno ve Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) a v Příručním slovníku jazyka českého jen v podobě kýho výra. Původ frazeologismu není bohužel znám. Zmíněné slovníky odkazují na díla Němcové, Olbrachta a uvádějí i další expresivní obraty u všech výrů, ke všem výrům/vejrům. Zvolání kýho výra vyjadřující citové pohnutí, jako je podivení, překvapení či rozhořčení a zlost, hodnotí už SSJČ z 60. let minulého století jako poněkud zastaralé. V minulosti nesla název Kýho výra jedna ze stálých rubrik časopisu Dikobraz. V současných textech se obrat objevuje příležitostně – korpus SYN v13 zachycuje jen 101 dokladů (např. myslím, že to byl nějaký ekonom nebo kýho výra). Dnes neobvyklý výraz kýho je tvar 2. pádu jednotného čísla tázacího zájmena mužského rodu ký – který, jaký. Vedle obratu kýho výra se objevoval i ve spojení kýho čerta (popř. ďasa, šlaka, hroma). Ještě je vhodné doplnit, že existuje kniha fejetonů nazvaná Kýho víra. Lze předpokládat, že v tomto případě nejde o neznalost, ale autorovu nadsázku, o záměrnou záměnu stejně znějících slov.
Zvažované varianty:
kýho výra
kýho víra
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.