Dotaz:
Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Lze užívat spojení nasát atmosféru?
Klíčové slovo:
nasát
Odpověď:
Ve Slovníku spisovné češtiny (2., opravené a doplněné vydání, 1994) najdeme u hesla nasát pouze příklad ilustrující souvislost s fyzickou činností: u významu ‚sáním nabrat, načerpat‘ je uvedeno spojení nasát vodu stříkačkou; u významu ‚tím naplnit‘ nasát injekční stříkačku. Ovšem starší (a rozsáhlejší) Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) uvádí u hesla nasát i příklad metaforického užití: v Praze nasál do sebe lásku k českému lidu; jeho duše nasála do sebe hrdost a vzdor. V tomto slovníku je dále i zvratná varianta nasát se, kterou už novější slovník neobsahuje, nicméně i zde je uveden příklad užití v přeneseném významu: již dost jsem se nasál psané moudrosti (Zeyer). Ačkoli uvedené příklady metaforického užití pocházejí z textů uměleckého stylu, lze je bez problémů aplikovat i na ostatní oblasti spisovné komunikace.
Podíváme-li se do korpusu SYN v12, zjistíme, že spojení nasát atmosféru je v různých typech spisovných textů opravdu velmi frekventované – celkem nalezneme 2 374 výskytů: nasál atmosféru osvětlené Prahy; nasajte atmosféru derby; nasát atmosféru a vůni historie apod. V korpusu můžeme dohledat i velké množství dalších dokladů metaforického užití: nasát upřímnost a poctivost; nasál inspiraci; nasáli měšťáctví; nasát nové dojmy apod.
Závěrem je třeba dodat, že výkladové slovníky jsou do určité míry limitovány svým rozsahem, tudíž bývá někdy omezené i množství zachycených významů u jednotlivých hesel. Proto některé přenesené významy, byť jsou běžně užívány, někdy ve slovníku popsány nenajdeme. Spojení nasát atmosféru je v každém případě běžnou součástí spisovných projevů a můžete jej bez obav užívat.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký význam má slovo pořídkář?
Klíčové slovo:
pořídkář
Odpověď:
Výraz pořídkář sice žádné výkladové slovníky češtiny neobsahují, avšak např. ve Slovníku spisovného jazyka českého lze najít heslo pořádka/pořídka. Toto slovo je hodnoceno jako zastaralé, nářeční a znamená ‚stanovený řád, postup, podle kterého se vystřídají jednotlivci při konání určité povinnosti‘. Jeden z dokladů užití archaismu pořídka v tomto slovníku pochází např. z díla Terézy Novákové Děti čistého živého z počátku 20. století. Z kartotéky Novočeského lexikálního archivu pak vyčteme, že jde o pasáž kritizující lenocha Pešavu, jemuž jiná postava prorokuje: „Dlouho‑li a bude chodit pořídkou po Pasekách – práce mu nihdá nevoněla.“ I z dalších výskytů výrazu pořídka (např. v Archivu lidového jazyka) vyplývá, že dříve bývalo v určitých oblastech zvykem postarat se o místní chudé tak, že postupně (po řadě) obcházeli v obci dům od domu a dostávali jistou podporu, zejména stravu. Tomu, kdo tzv. chodil pořídkou, se tak mohlo říkat právě pořídkář.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
V jakých významech je užíváno slovo nemesis?
Klíčové slovo:
Nemesis; nemesis
Odpověď:
Slovník spisovného jazyka českého uvádí jako význam slova Nemesis ‚bohyně pomsty a spravedlnosti‘; dále rovněž přenesené užití, s dokladem: stihne ho Nemesis, pak ‚odplata, trest, msta‘. Podíváme-li se však do Českého národního korpusu (SYN, verze 11), zjistíme, že po odfiltrování užití slova v jiných významech jen v malém množství dokladů jde o jméno řecké bohyně či o přenesený význam ‚odplata‘. Do češtiny totiž z anglicky psaných textů proniká užívání slova nemesis ve významu ‚úhlavní nepřítel‘. Takové doklady v korpusu najdeme psané s malým počátečním písmenem (Margaret Thatcherová byla nemesis odborů; Batmanova nemesis Joker je psychopat) i s písmenem velkým (Pokud máte v politice favorita nebo věčnou Nemesis, nestyďte se za to), tento význam u daného výrazu dokonce převažuje; přičemž většinou jde o vyjádření soupeření, filmových či politických protivníků (např. Ve dvojce se Holmes konečně utká se svou nemesis Moriartym). V podobných, významově jasných kontextech není důvod užívání výrazu nemesis odmítat. Na druhé straně určitou obezřetnost, či lépe náhradu jinými výrazy (např. hlavní/největší protivník, úhlavní nepřítel), doporučujeme v kontextech, v nichž by se mohlo porozumění danému slovu rozcházet.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Ženský rod
Konkrétní dotaz:
Lze dnes považovat výrazy vpusť, výpusť a propusť za spisovné varianty tvarů s koncovým -t? A jak je možné tyto pojmy skloňovat?
Klíčové slovo:
vpust, vpusť, výpust, výpusť, propust, propusť
Odpověď:
Zatímco starší slovníky (Slovník spisovné češtiny, Slovník spisovného jazyka českého, i Příruční slovník jazyka českého) uvádějí u pojmů výpust, vpust a propust pouze tvar 1. pádu s koncovým -t, internetová jazyková příručka připouští už i tvary s koncovým -ť, dříve hodnocené jako nespisovné. V korpusu SYN v14 jsou tvary s -ť v 1. a 4. pádě jednotného čísla u hesla vpust/vpusť dokonce pětkrát frekventovanější než tvary s -t, zatímco u hesel výpust/výpusť a propust/propusť tvoří přibližně čtvrtinu všech výskytů. Tento posun je způsoben postupným přechodem podstatných jmen ženského rodu zakončených na souhlásku od vzoru „kost“ k novějšímu vzoru „píseň“. Ten se běžně promítá pouze do podoby tvarů vybraných pádů umožňujících dubletní tvary (2. p. j. č. a 1., 3., 4., 5., 6. a 7. p. mn. č.), v tomto případě se však promítl i do podoby samotného 1. pádu jednotného čísla. U podstatných jmen zakončených na -st se jedná o téměř ojedinělou záležitost – podobný vývoj registrujeme pouze u výrazu plst (v PSJČ jen plst, v SSJČ a novějších slovnících plst i plsť). Varianty vpust/vpusť, výpust/výpusť a propust/propusť tedy považujeme v současné době za rovnocenné. Výjimku však tvoří kontexty, ve kterých jsou dané pojmy užity ve smyslu technických termínů – v takových případech doporučujeme v souladu s Technickým slovníkem naučným užívat nadále pouze varianty s -t.
Pokud jde o skloňování, SSJČ uvádí u všech tří pojmů dubletní tvary pouze u 3. a 6. pádu množného čísla, PSJČ navíc připouští v 1. pádě rovněž tvar výpustě a v 7. pádě tvar výpustěmi. Na základě korpusových dokladů lze konstatovat, že v současné době dochází k rozšiřování skloňování podle vzoru „píseň“ do všech pádů (včetně 1. a 2. pádu jednotného čísla). Z doložených výskytů však není možné určit, zda skloňované tvary náleží k základnímu tvaru s koncovým -t či -ť. Vzhledem k těmto okolnostem uvádí Internetová jazyková příručka v souladu se současným územ dubletní tvary napříč celým paradigmatem u obou podob – připouští tedy možnost skloňovat výrazy vpust/vpusť, výpust/výpusť i propust/propusť systematicky jak podle vzoru ‚kost‘, tak podle vzoru ‚píseň‘. Převaha tvarů u jednotlivých pádů i v rámci jednotlivých slov kolísá.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo vpust, výpust, propust, kapitola Skloňování obecných jmen → Skloňování ženských jmen kolísajících mezi vzory „píseň“ a „kost“
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo vpust, výpust, propust
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
syn v14
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo vpust, výpust, propust
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo vpust, výpust, propust
Poprvé popsáno zde: Ano.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.