Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje slovo praxe? Má být [prakse], nebo [prakce]?
Klíčové slovo:
praxe
Odpověď:
V souladu s ortoepickou kodifikací a se slovníky doporučujeme výslovnost [prakse]. Podoba [prakce] se zřejmě mohla častěji vyskytovat zejména v dřívějších dobách, protože starší Příruční slovník jazyka českého ještě uvádí i nespisovný zápis *prakce doložený v literatuře z 19. století, novější slovníky jej však již nezaznamenávají.
Zvažované varianty:
[prakse]
[prakce]
Poslední užití:
20.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Kde je možné získat/najít příručku daného typu?
Konkrétní dotaz:
Je možné najít některou z příruček o spisovné výslovnosti také on-line?
Klíčové slovo:
spisovná výslovnost
Odpověď:
Přímo kodifikace výslovnosti spisovné češtiny na internetu dostupná není (jde o příručky s názvem Výslovnost spisovné češtiny z roku 1967 a 1978), nejsou zde ani známé publikace J. Hůrkové Česká výslovnostní norma (1995) nebo Z. Palkové Fonetika a fonologie češtiny (1994 a 1997). Příslušná výkladová část Internetové jazykové příručky týkající se výslovnosti však k dispozici on-line je, dále můžete na internetu nalézt i některá vysokoškolská skripta obsahující ortoepická pravidla.
Poslední užití:
23.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Jazykový zdroj:
Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Česká výslovnostní norma. Hůrková. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Nevím, jak mám zdůvodnit, proč píšeme ve slově segedín měkké i, když maďarsky je to Szeged a žádné i/y tam nemají. Jak mám vysvětlit kolegům, že nemají psát segedýn?
Klíčové slovo:
segedín
Odpověď:
Název segedín, přesněji segedínský guláš, je odvozen z českého názvu maďarského města Szeged, tj. Segedín. Přídavné jméno má podle příruček (SSČ, PČP, NASCS) jedině podobu segedínský. Tu doporučujeme používat i v názvu pokrmu segedínský guláš.
Zápis segedýn(ský guláš) se pravděpodobně objevuje vlivem výslovnosti tohoto přídavného jména – ortoepické příručky totiž u něj připouštějí jak měkkou, tak tvrdou výslovnost. Pravopisná podoba segedýn(ský) se sice objevuje, ale podle dokladů v ČNK je výrazně méně frekventovaná.
Zvažované varianty:
segedín
segedýn
Poslední užití:
6.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Obvykle vídám na jídelním lístku guláš segedín s měkkým i, ale už jsem viděl psát i segedýn. Slýchám dvojí výslovnost (měkce i tvrdě), můžu tedy psát segedín i segedýn?
Klíčové slovo:
segedín
Odpověď:
Název segedín, přesněji segedínský guláš, je odvozen z českého názvu maďarského města Szeged, tj. Segedín. Přídavné jméno má podle příruček (SSČ, PČP, NASCS) jedině podobu segedínský. Tu doporučujeme používat i v názvu pokrmu segedínský guláš. Zápis segedýn(ský guláš) se pravděpodobně objevuje vlivem výslovnosti tohoto přídavného jména – ortoepické příručky totiž u něj připouštějí jak měkkou, tak tvrdou výslovnost. Pravopisná podoba segedýn je i podle dokladů v ČNK výrazně méně frekventovaná.
Zvažované varianty:
segedín
segedýn
Poslední užití:
30.8.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje název města Sevilla?
Klíčové slovo:
Sevilla
Odpověď:
Tato zdánlivě jednoduchá otázka si zaslouží podrobnější výklad. Název Sevilla pochází ze španělštiny, kde se vyslovuje jako [seˈβiʎa]. Znak [β] ve fonetickém přepisu označuje znělou obouretnou třenou souhlásku, jež zní zjednodušeně řečeno jako „kompromis“ mezi českým [v] a [b]. Znak [ʎ] pak značí souhlásku, která se v češtině neodborně může nazvat měkké „l“, přesněji jde o palatální laterální aproximantu.
Ve spisovné češtině se ani jedna z těchto hlásek nevyskytuje. Podle pravidel vycházíme sice ve spisovné výslovnosti u cizích slov z jejich zvukové podoby v jazyce původu, ale cizí hlásky nahrazujeme jejich nejbližšími českými protějšky. Ani v jednom z těchto dvou případů však není snadné nejpodobnější českou hlásku určit. Česká ortoepická kodifikace uvádí jako adekvátní náhradu za španělské „v“ [β] českou hlásku [b] a jméno Sevilla přepisuje jako [sebilja], toto řešení však není vůbec uzuální, a proto ho nelze doporučit. Ostatní slovníkové zdroje se naopak shodují, že je zde vžitá náhrada hláskou [v] v souladu s grafikou (to ostatně na jiném místě připouští u jmen Valencia a Sevilla i zmíněná ortoepická kodifikace).
V případě náhrady španělské souhlásky [ʎ] připouští výslovnostní kodifikace výhradně kombinaci [lj]. Jak se však upozorňuje v časopise Naše řeč, v češtině je také obvyklé nahrazovat španělské [ʎ] českým [l] (platí zde tedy pravidlo, že jedna hláska se nahradí opět jednou hláskou, nikoli dvěma). Protože při adaptaci výslovnosti cizích slov někdy hraje i ve spisovném jazyce značnou roli právě grafika, není podle našeho názoru namístě zcela běžnou výslovnost [sevila] odmítat. Tu navíc uvádějí dokonce na prvním místě např. Pravidla českého pravopisu.
Další možností, kterou je třeba zmínit, je nahradit španělské [ʎ] českým [j]; ani ttoto řešení nelze označit za chybné (jak bylo zmíněno, španělské [ʎ] je palatální laterální aproximanta, české [j] je rovněž palatální aproximanta, pouze není laterální čili boková, avšak artikulačně jde o velmi blízké hlásky). Varianta [sevija] je nám však známa pouze z úzu, žádný zdroj ji nezachycuje. Závěrem lze konstatovat, že si v češtině v daném případě konkurují zvukové podoby [sevila], [sevilja] a [sevija], z nichž ani jednu nelze označit za chybnou. Vzhledem k tomu, že kolísání zde evidentně nezpůsobuje komplikace v porozumění, doporučujeme být v tomto ohledu tolerantní.
Zvažované varianty:
[sebilja]
[sevilja]
[sevila]
[sevija]
Poslední užití:
18.4.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Polívková, A.: Pravopis, výslovnost a skloňování španělských zeměpisných jmen v češtině. Naše řeč, ročník 62 (1979), číslo 2, s. 77–84.
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost slova quinoa?
Klíčové slovo:
quinoa; kvinoa
Odpověď:
Název této rostliny (česky merlík čilský) lze zapsat jak quinoa, tak i počeštěně jako kvinoa, což odráží v češtině kodifikovanou a evidentně převažující výslovnost [kvinoa].
Zvažované varianty:
[kvinoa]
[kinoa]
Poslední užití:
24.5.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje přejatý název pro jablečné víno?
Klíčové slovo:
cider; cidre; cidr
Odpověď:
Výslovnost zde úzce souvisí s tím, jakou má dané slovo psanou podobu, respektive z jakého jazyka bylo do češtiny přejato. V současnosti převažuje na základě angličtiny zápis cider, jemuž odpovídá výslovnost [sajdr]. Slovníky naopak dosud doporučovaly pouze z francouzštiny vycházející variantu cidre s výslovností [sidr] (nikoli [sídr], jak uvádějí některé internetové zdroje), starší Příruční slovník jazyka českého pak zachycuje počeštěnou podobu cidr [sidr]. Vzhledem k tomu, že charakter daného nápoje se liší mj. v závislosti na regionu výroby a že o jeho původu a rozšíření se vedou spory, je takováto variabilita v jazyce zcela pochopitelná.
Zvažované varianty:
[sajdr]
[sidr]
[sídr]
Poslední užití:
19.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje název klimatického jevu El Niño?
Klíčové slovo:
El Niño
Odpověď:
Výslovnost takovýchto termínů nebývá obvykle v jazykových příručkách zachycena, lze tedy vycházet pouze ze zvukové podoby v jazyce původu, která se adaptuje do češtiny, respektive z již vžitého úzu (ten však v současnosti v češtině kolísá). Na základě španělštiny, z níž daný výraz pochází, proto doporučujeme preferovat výslovnost [el nyňo]. V kombinaci písmen „ni“ totiž ve španělštině na rozdíl od češtiny nedochází k měkčení na [ňi]. K podobě [el ňiňo], s níž se lze v češtině rovněž setkat, dále může vést tzv. artikulační asimilace souhlásky [n] vlivem následující souhlásky [ň], což lze chápat jako určité výslovnostní usnadnění.
Zvažované varianty:
[el nyňo]
[el ňiňo]
Poslední užití:
7.6.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost slova sakristie?
Klíčové slovo:
sakristie
Odpověď:
Podle slovníků i ortoepické kodifikace by se slovo psané jako sakristie mělo číst [sakristyje]. Existuje však i grafická podoba zákristie s výslovností [zákristyje]. Zatímco v psaném jazyce převažuje varianta sakristie, v běžně mluvené řeči je častější podoba [zákristyje].
Zvažované varianty:
[zákristyje]
[sakristyje]
Poslední užití:
5.6.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak by se mělo v češtině správně vyslovit příjmení Griffith pocházející z angličtiny? Zejména mě zajímá výslovnost přechýlené podoby. Nedovedu si představit, že by se za koncovou hlásku [θ] připojila přípona -ová.
Klíčové slovo:
Griffith; Griffithová
Odpověď:
V první řadě je třeba vysvětlit, že v češtině se výslovnost cizích vlastních jmen v naprosté většině případů zvukově adaptuje podle určitých principů (např. cizí hlásky se nahradí jejich nejbližšími českými zvukovými protějšky); tzv. citátová výslovnost, kdy se cizí hlásky nijak neadaptují, je řídká. V češtině hlásku [θ] nemáme a ortoepické příručky ji doporučují nahradit buď hláskou [t], nebo [s]. Např. frekventované příjmení Smith, které se v angličtině vyslovuje taktéž s koncovým [θ], se tak do češtiny adaptuje jako [smit], nebo [smis]. Podobně by tedy příjmení Griffith mohlo znít [grifit] nebo [grifis], přechýlená podoba pak [grifitová] nebo [grifisová].
Zvažované varianty:
[grifiθ]
[grifit]
[grifis]
Poslední užití:
20.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Poprvé popsáno zde: Ano.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.