Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má správně v češtině vyslovovat název firmy Uber? V médiích převládá podoba [ubr], ale domnívám se, že je to špatně a mělo by být [uber].
Klíčové slovo:
Uber
Odpověď:
Výslovnost názvů firem není nikde kodifikována, obvykle se vžije taková podoba, kterou používá sama daná společnost (např. v reklamě). Obecně pro jména přejatá z jiných jazyků platí, že jejich výslovnost v češtině by měla vycházet ze zvukové podoby v jazyce původu. Vzhledem k tomu, že se zde jedná o společnost s anglickým názvem, adaptuje se do češtiny výslovnost anglická. Podle obecných pravidel adaptace výslovnosti anglických jmen do češtiny je podoba [ubr] naprosto v pořádku, srov. např. analogický případ v názvu Vancouver [venkúvr] (v angličtině se totiž v poslední slabice daných slov nevyslovuje plná, ale tzv. redukovaná samohláska, místo níž se v češtině vysloví slabikotvorné „r“). Protože na adaptaci výslovnosti přejímek do češtiny má leckdy vliv i grafická podoba slova, nelze variantu [uber] označit vyloženě za chybnou. Jak však sám uvádíte, v úzu zřejmě naprosto převažuje [ubr], která plně odpovídá výslovnostním doporučením a firemní zvyklosti.
Zvažované varianty:
[uber]
[ubr]
Poslední užití:
9.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má správně v češtině vyslovovat příjmení německé političky Angely Merkelové? V médiích převládá podoba [merklová], ale domnívám se, že je to špatně a mělo by být [merkelová].
Klíčové slovo:
Merkelová
Odpověď:
Výslovnost cizích příjmení v češtině by měla vycházet ze zvukové podoby v jazyce původu. Vzhledem k tomu, že v němčině se v příjmení Merkel ve druhé slabice samohláska „e“ nevyslovuje (fonetický přepis německé výslovnosti je [mɛʁkl̩], ve druhé slabice je tedy místo samohlásky slabikotvorná souhláska „l“), je podoba [merkl], respektive [merklová] v češtině naprosto náležitá. O daném jevu se lze podrobněji dočíst např. v kodifikační ortoepické příručce Výslovnost spisovné češtiny (1978, s. 82). Protože na adaptaci výslovnosti přejímek do češtiny má leckdy vliv i grafická podoba slova, nelze variantu [merkelová] označit vyloženě za chybnou. Jak však sám uvádíte, v úzu zřejmě naprosto převažuje [merklová], která plně odpovídá výslovnostním doporučením.
Zvažované varianty:
[merklová]
[merkelová]
Poslední užití:
9.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost přídavného jména Brailleovo (psáno též Braillovo), např. ve spojení Brailleovo písmo?
Klíčové slovo:
Braill(e)ovo
Odpověď:
Příjmení Louise Braillea (francouzského vynálezce systému psaní pro nevidomé) by se podle pravidel spisovné výslovnosti mělo v češtině vyslovovat jako [braj], v úzu se však často vyskytuje podoba [brajl]. Ačkoli preferujeme kodifikovanou variantu, ke vžité výslovnosti [brajlovo písmo] doporučujeme být tolerantní. Nezpůsobuje totiž pravděpodobně žádné komunikační problémy a při adaptaci cizích slov do češtiny se ne vždy respektuje přesná původní výslovnost (srov. např. výslovnost [legerova] místo [ležerova] v případě Legerovy ulice). V úzu jsme také zaznamenali podobu [brejlovo], což nás vede k úvaze, že jsou v tomto případě mluvčí ovlivněni (kromě neznalosti francouzské podoby jména a neobvyklosti kombinace písmen ll) i zvukovou podobností slova brejle, které mají s nevidomými rovněž spojené, případně domnělým anglickým původem jména. Výslovnost [brejlovo] však užívat nedoporučujeme.
Zvažované varianty:
[brajlovo]
[brajovo]
Poslední užití:
18.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Štěpánová, V. (2013). Výslovnost cizích slov, vlastních jmen, zkratek a některé další fonetické dotazy v jazykové poradně. Naše řeč, 96, s. 117–140.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje slovo paella?
Klíčové slovo:
paella
Odpověď:
Tato zdánlivě jednoduchá otázka si zaslouží podrobnější výklad. Slovo paella pochází ze španělštiny, kde se vyslovuje jako [paeʎa] (v transkripci nezohledňujeme přízvuk). Znak [ʎ] ve fonetickém přepisu označuje hlásku, která se v češtině neodborně může nazvat měkké l, přesněji jde o palatální laterální aproximantu. Ve spisovné češtině se však na rozdíl od jiných jazyků nevyskytuje. Podle pravidel vycházíme sice ve spisovné výslovnosti u cizích slov z jejich zvukové podoby v jazyce původu, ale cizí hlásky nahrazujeme jejich nejbližšími českými protějšky. V tomto případě však není snadné nejpodobnější českou hlásku určit. Výslovnostní kodifikace připouští výhradně kombinaci [lj], paella by se tedy měla vyslovit jako [paelja], podobně jako Nový akademický slovník cizích slov uvádí u hesla tortilla pouze výslovnost [tortylja]. Jak se však upozorňuje v časopise Naše řeč již v roce 1979, v češtině je také obvyklé nahrazovat španělské [ʎ] českým [l] (platí zde tedy pravidlo, že jedna hláska se nahradí opět jednou hláskou, nikoli dvěma). Protože při adaptaci výslovnosti cizích slov někdy hraje i ve spisovném jazyce značnou roli grafika, není podle našeho názoru namístě zcela běžnou výslovnost [paela] odmítat. Slovník spisovné češtiny navíc u hesla Mallorca, kde nastává obdobný výslovnostní problém, kodifikuje jak podobu [maljorka], tak i variantu [malorka], která je dokonce uvedena na prvním místě. Třetí možností, kterou u slova paella máme, je výslovnost [paeja]; ani tuto možnost nelze označit za chybnou (jak bylo zmíněno, španělské [ʎ] je palatální laterální aproximanta, české [j] je rovněž palatální aproximanta, pouze není laterální čili boková, avšak artikulačně jde o velmi blízké hlásky). Až vývoj jazyka ukáže, která nebo které ze zvukových podob se v češtině u tohoto poměrně nově přejatého slova ustálí a převáží.
Zvažované varianty:
[paelja]
[paela]
[paeja]
Poslední užití:
19.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Polívková, A.: Pravopis, výslovnost a skloňování španělských zeměpisných jmen v češtině. Naše řeč, ročník 62 (1979), číslo 2, s. 77–84.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině správně vyslovovat slovo stalking?
Klíčové slovo:
stalking
Odpověď:
Výraz označující dlouhodobé obtěžování či sledování je v češtině poměrně nový, a proto není dosud ve slovnících zachycen. Jde o slovo anglického původu. Podle pravidel spisovné výslovnosti cizích slov se nejčastěji vychází z výslovnosti daného výrazu v jazyce původu, která se však adaptuje do češtiny (cizí hlásky se nahradí domácími atp.), svou roli však může hrát i grafika. V češtině tedy přicházejí v úvahu podoby [stolkink] či [stókink]. Podle našeho zjištění je např. ve vysílání Českého rozhlasu frekventovanější první z nich.
Zvažované varianty:
[stolkink]
[stókink]
Poslední užití:
23.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje slovo standard? Proč by se mělo číst na konci [d], když je to nepohodlné?
Klíčové slovo:
standard
Odpověď:
Slovo standard se vyslovuje [standart], tj. s koncovým [t], nikoli s [d], dochází zde totiž k tzv. koncové ztrátě znělosti před pauzou, což je jev v češtině zcela přirozený a pochopitelně i spisovný. Výslovnost *[standard] (přesněji spíše *[standardə]) se může vyskytovat zejména v hyperkorektní mluvě. Pokud se bezprostředně za výrazem standard vysloví další slovo, které začíná např. na znělou souhlásku, ke ztrátě znělosti rovněž nedochází, např. standard bezpečnosti [standard bespečnosťi].
V nepřímých pádech by již ke ztrátě znělosti docházet nemělo (tj. např. standardu [standardu]), protože za poslední souhláskou nenásleduje pauza, ale samohláska, která znělost nijak neovlivňuje. V rozporu s kodifikací se však i zde výslovnost s koncovým [t] v úzu objevuje, tj. např. 2. p. j. č. standardu jako *[standartu], což může být ovlivněno nejen analogií s přímými pády, ale zřejmě i existencí slova standarta a kontaminací s ním. Podle našich zkušeností se postoje k výslovnosti podob typu [standartu] mezi uživateli češtiny liší. Jedni je považují za neutrální a mohou se divit, proč i vzhledem ke své rozšířenosti nejsou označovány za spisovné, jiní je vnímají negativně jako příznakové a jejich výskyt označují např. za projev nevzdělanosti. Ačkoli doporučujeme ve spisovných projevech užívat kodifikovanou podobu, varianty s [t] bychom měli posuzovat shovívavě, a to i proto, že jejich výskyt nezpůsobuje v řeči žádná nedorozumění, některé analogické znělostní změny jsou kodifikovány jako spisovné atp.
Zvažované varianty:
[standard]
[standart]
Poslední užití:
15.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje slovo standardní? Proč není připuštěna i varianta [standartňí]?
Klíčové slovo:
standardní
Odpověď:
Příručky se shodují na doporučení vyslovovat ve spisovném jazyce [standardňí]. Jsme si vědomi toho, že v úzu se velmi často vyskytuje i podoba *[standartňí]. Ta je zřejmě ovlivněna tím, že samotné slovo standard se v nepřímých pádech v rozporu s kodifikací vyslovuje s koncovým [t], tj. např. 2. p. j. č. standardu jako *[standartu], což může být způsobeno nejen pravidelnou koncovou ztrátou znělosti v 1. pádě (standard [standart]), což je jev zcela spisovný, ale zřejmě i existencí slova standarta a kontaminací s ním. (Např. u podobně zakončeného slova hazardní se výslovnost *[hazartňí] běžně neobjevuje, ač u slova hazard [hazart] ke ztrátě znělosti samozřejmě rovněž dochází.) Podle našich zkušeností se postoje k výslovnosti *[standartňí] mezi uživateli češtiny liší. Jedni ji považují za neutrální a mohou se divit, proč i vzhledem ke své rozšířenosti není označována za spisovnou, jiní ji vnímají negativně jako příznakovou a její výskyt označují např. za projev nevzdělanosti, za spisovnou ji tedy rozhodně nepovažují. Ačkoli doporučujeme ve spisovných projevech užívat kodifikovanou podobu [standardňí], variantu *[standartňí] bychom měli posuzovat shovívavě, a to i proto, že její výskyt nezpůsobuje v řeči žádná nedorozumění, v rychlejší mluvě pak obvykle ani nepostřehneme, která z podob lišících se pouze znělostí jedné souhlásky byla užita, atp.
Zvažované varianty:
[standartňí]
[standardňí]
Poslední užití:
15.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
14.2 Souhlásková znělost u přejatých slov
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině správně vyslovovat francouzské rodné jméno Charles? Jde mi hlavně o výslovnost ve 2. pádě.
Klíčové slovo:
Charles
Odpověď:
Na základě francouzštiny by se jméno Charles mělo v češtině vyslovovat krátce [šarl], ve 2. p. j. č. pak [šarla]. V úzu je však velice častá podoba [šárl], která je pociťována řadou uživatelů jazyka jako noremní. Vzhledem k tomu, že rozdíl mezi oběma variantami je leckdy nepatrný a těžko rozlišitelný a že ani jedna z nich nepůsobí komunikační obtíže, doporučujeme být tolerantní k oběma výslovnostním podobám (ostatně ani např. příručka Čteme je správně? neposkytuje v tomto ohledu jednotné doporučení). V grafice může toto jméno mít ve 2. p. j. č. tvary Charlese i Charlesa, varianta Charla není častá; o této problematice blíže pojednává např. Akademická příručka českého jazyka (2019, s. 380) nebo článek R. Adama: Jacquese je špatně (Naše řeč, ročník 92, 2009, číslo 2, s. 101–104). Ve zvukové podobě pak ve 2. p. j. č. převažují podoby [šárlse], respektive [šarlse], protože příručkami doporučovaná varianta [šarla] vůbec nekoresponduje s grafickou formou Charlese, která v psaném úzu naprosto převažuje. Vzhledem k těmto okolnostem není dost dobře možné zmíněné genitivní podoby ve výslovnosti odmítat. Více se o výslovnosti francouzského jména Charles lze dočíst v příručce J. Zemana: Výslovnost a skloňování cizích osobních jmen v češtině 4. Francouzská osobní jména. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003.
Poslední užití:
13.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
117.1.4 Jména zakončená v písmu a ve výslovnosti rozdílně (typ Chirac, Balzac, Gerard, Beaufort, Jacques, Descartes, Charles, Jules, Yves, Smith, Heath)
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
R. Adam: Jacquese je špatně. Naše řeč, ročník 92, 2009, číslo 2, s. 101–104.
Jazykový zdroj:
Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Výslovnost a skloňování cizích osobních jmen v češtině 4. Zeman. 2003.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 15 a 118
Jazykový zdroj:
Jak užívat francouzská vlastní jména ve spisovné češtině. Sekvent – Šlosar. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz:
Jak se mají správně vyslovovat slova, v nichž se píší dvě o za sebou?
Klíčové slovo:
oo
Odpověď:
Na takto obecně položenou otázku nelze jednoduše odpovědět, záleží totiž na mnoha faktorech (jakého je dané slovo původu, jaká se u něj ustálila spisovná výslovnost atp.). Např. v domácí slovní zásobě vyslovujeme standardně dvě samohlásky [o], mezi nimiž se případně může vyskytnout tzv. ráz (srov. např. slova typu doopravdy, doorat). Ve slovech cizího původu obvykle vycházíme z výslovnosti v původní jazyce, kterou do češtiny adaptujeme. Např. anglicismy typu cool, zoom vyslovíme jako [kúl], [zúm], avšak jméno Cook je doporučeno vyslovit krátce [kuk]. Ve výrazech přejatých z jiných jazyků pak mohou být pravidla zcela odlišná.
Poslední užití:
9.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je správná výslovnost slova resort?
Klíčové slovo:
resort
Odpověď:
Dvojice hlásek s/z u přejatých slov (v pozici mezi samohláskami a v sousedství hlásek jedinečných) často kolísá. U mnoha výrazů, v nichž je z hlediska původu náležitá souhláska „s“, se jako spisovná přijímá výslovnost dubletní, čemuž odpovídá i jejich pravopis. Jedním z příkladů takovéhoto výrazu je i slovo resort/rezort (dále pak diskuse/diskuze, disertace/dizertace, renesance/renezance, režisér/režizér atp.). Výslovnost se [s] se obvykle hodnotí jako korektnější nebo stylově vyšší, někteří uživatelé češtiny ji mohou u některých slov vnímat také jako archaičtější.
Zvažované varianty:
[resort]
[rezort]
Poslední užití:
27.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Je ve slově neutrální dvojhláska?
Klíčové slovo:
neutrální
Odpověď:
Hláskové spojení „eu“ může být ve slovech cizího původu buď dvojhláskou (diftongem), nebo může jít o dvojslabičné spojení dvou jednoduchých samohlásek (monoftongů). Ortoepická kodifikace Výslovnost spisovné češtiny (1978) na s. 40 uvádí slovo neutrální jako příklad slov, v nichž se spojení samohlásek e+u jako dvojhláska vyslovovat nemají. Z hlediska spisovné češtiny by tedy ve slově neutrální být žádná dvojhláska neměla, daný výraz by byl 4slabičný (ne-u-trál-ní). Je však samozřejmě možné, že někteří mluvčí slovo neutrální pociťují i vyslovují jako 3slabičné, tj. s dvojhláskou „eu“ (neu-trál-ní). Rozlišení, kdy se v tomto případě jedná o dvojhlásku a kdy ne, nebývá vůbec snadné a může být velmi subjektivní, proto nelze doporučit dávat otázky takovéhoto typu do školních testů, přijímacích zkoušek atp.
Poslední užití:
24.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Domnívám se, že se řada názvů ruského původu, v nichž se vyskytuje písmeno o, vyslovuje v češtině špatně, např. název lokality Volokolamsk (rusky Волокола́мск) by se neměl číst [volokolamsk], ale [valakolamsk]. Mám pravdu?
Klíčové slovo:
Volokolamsk
Odpověď:
Již při přepisu ruských vlastních jmen do češtiny se bere ohled na výslovnost, takže název města Volokolamsk by se měl v češtině vyslovovat shodně s grafickou podobou. Bližší vysvětlení uvádí např. ortoepická kodifikace Výslovnost spisovné češtiny (1978): „Protože se v češtině i cizí jména přízvukují zásadně na prvé slabice, neprojevují se tu ony jevy, které jsou v ruštině pevně svázány s přízvukem, např. tzv. ákání (tj. výslovnost nepřízvučného o jako hlásky blízké [a]). Vlastní jména jako Oněgin, Borodin, Tolstoj (stejně jako obecná kolchoz, poběda) nevyslovíme v češtině jako [aňegin, baroďin, talstoj], nýbrž správná výslovnost v češtině bude [oňegin, boroďin, tolstoj] (stejně jako [kolchos, pobjeda]).“
Poslední užití:
9.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 95
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně vyslovuje příjmení francouzského spisovatele Guy de Maupassanta, zejména v nepřímých pádech?
Klíčové slovo:
de Maupassant
Odpověď:
Jméno de Maupassant by se mělo vyslovovat jako [de mopasan] (délka poslední samohlásky může někdy kolísat). V nepřímých pádech je možná dubleta, tj. např. [de mopasana] i [de mopasanta].
Zvažované varianty:
[mopasanta]
[mopasana]
Poslední užití:
31.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je správná výslovnost slova parfumerie?
Klíčové slovo:
parfumérie; parfumerie
Odpověď:
Starší slovníkové zdroje včetně výslovnostní kodifikace z roku 1978 uvádějí jako spisovné všechny čtyři možnosti, tj. [parfumérije] i [parfimérije], [parfumerije] i [parfimerije]. Z údajů v novějších slovnících již vyplývá pouze výslovnost [parfumérije] a [parfumerije], která odpovídá grafice (slovo lze správně zapsat jako parfumérie i parfumerie) a v současnosti pravděpodobně převažuje.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je správná výslovnost slova parfumér?
Klíčové slovo:
parfumér
Odpověď:
Starší slovníkové zdroje včetně výslovnostní kodifikace z roku 1978 uvádějí jako spisovné obě možnosti, tj. [parfumér] i [parfimér]. V současnosti je pravděpodobně užívána zejména podoba [parfumér].
Zvažované varianty:
[parfumér]
[parfimér]
Poslední užití:
1.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je správná výslovnost slova pyramida?
Klíčové slovo:
pyramida
Odpověď:
Výslovnostní kodifikace z roku 1978 uvádí jako spisovné obě možnosti, tj. [piramída] i [piramida], od té doby však došlo v oblasti samohláskové kvantity v češtině k různým posunům. Novější slovníkové zdroje již podobu s dlouhým [í] neuvádějí. Domníváme se, že variantu [piramida] lze v současnosti označit za neutrální spisovnou, výslovnost [piramída] může být vnímána jako příznaková (archaická, nářeční atp.).
Zvažované varianty:
[piramida]
[piramída]
Poslední užití:
7.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně vyslovuje řecké příjmení Konstantopoulos?
Klíčové slovo:
Konstantopoulos
Odpověď:
V nové řečtině se psané ou vyslovuje jako [u], náležitá výslovnost daného příjmení tedy zní [konstantopulos].
Poslední užití:
9.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)