Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se v češtině správně vyslovuje výraz trébuchet?
Klíčové slovo:
trébuchet
Odpověď:
Slovo označující obléhací zbraň české slovníky dosud nezachycují, je málo frekventované a jeho výslovnostní norma zřejmě ještě ani nevznikla. V tomto případě doporučujeme vycházet ze zvukové podoby v původním jazyce, tj. ve francouzštině (cizí hlásky se však nahrazují domácími atp.), což je hlavní obecně platný postup při adaptaci přejímek do češtiny. Původní výslovnosti [tʀebyʃε] nejlépe odpovídá česká podoba [trebiše], avšak analogicky zakončená slova typu syžet (sujet) či ricochet pocházející rovněž z francouzštiny se pravidelně adaptují s vyslovovaným koncovým -t, tj. [sižet], respektive [rikošet], proto i kvůli snazšímu skloňování doporučujeme spíše variantu [trebišet]. Tomuto řešení nasvědčuje i dosavadní užívání daného výrazu v psaných textech, z nichž vyplývá jeho jednoznačné zařazení k rodu mužskému neživotnému (vzor hrad).
Poslední užití:
19.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se v češtině správně vyslovuje název salátu coleslaw?
Klíčové slovo:
coleslaw
Odpověď:
Výraz označující zelný salát je v češtině poměrně nový a dosud není ve slovnících zachycen. Jde o slovo anglického původu (do angličtiny se adaptovalo z holandštiny). Obecně platí, že výslovnost přejímek by měla v češtině vycházet ze zvukové podoby v původním jazyce (cizí hlásky se však nahrazují domácími atp.), není ovšem výjimečné, že se vžije zvuková podoba odrážející např. grafickou stránku slova, což nelze označit a priori za chybu.
V případě anglicismu coleslaw by tedy byla v češtině namístě adaptovaná výslovnost [koulsló], běžnější je však podoba [koleslaf] zohledňující více grafiku. K preferenci druhé varianty vede české mluvčí několik okolností: forma coleslaw evokuje slovanská jména typu Boleslav (na základě téže analogie proběhla zvuková adaptace výrazu i např. v polštině), zakončení [-slaf] jde na rozdíl od [-sló] bez problémů skloňovat a jednoznačně zařadit k rodu mužskému neživotnému (tj. zachází se s ním pak stejně jako s nadřazeným slovem salát); anglický původ výrazu není intuitivní a ne všichni znají jeho výchozí zvukovou formu, která je navíc od grafiky značně vzdálená, atd.
Jak jsme zjistili z nahrávek v mediálních archivech, i u profesionálních mluvčích výslovnost [koleslaf] převažuje. Užívají ji také profesionální kuchaři, ačkoli jsou si mnohdy vědomi, že anglickému originálu neodpovídá (a v pořadech o vaření tento problém někdy tematizují). Je však samozřejmě na každém uživateli jazyka, kterou z podob ve své řeči zvolí. Domníváme se, že čeští posluchači jsou v současnosti zvyklí spíše na variantu [koleslaf], která evidentně nezpůsobuje žádné komunikační obtíže. Je naopak pravděpodobné, že výskyt „správnější“ varianty [koulsló] by vzbudil nežádoucí pozornost, případně vedl k nedorozumění (zachytili jsme např. situaci, kdy profesionální kuchař vyslovil [koulsló] a jeho žák si vyžádal opakování a vysvětlení daného jména, ačkoli samotný pokrm znal; v daném pořadu se pak již objevovala výhradně všeobecně srozumitelná podoba [koleslaf]).
Zvažované varianty:
[koleslaf]
[koulsló]
Poslední užití:
12.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje slovo rutina?
Klíčové slovo:
rutina
Odpověď:
Doporučujeme výslovnost [rutyna] (v souladu nejen s příručkami, ale i s převažujícím územ). K měkčení souhlásky [t] na [ť] by zde docházet nemělo, protože jde o přejímku, v níž se skupina „ti“ čte odlišně od domácích slov.
Zvažované varianty:
[rutyna]
[ruťina]
Poslední užití:
19.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má správně vyslovovat německé příjmení Blücher? V jedné encyklopedii se píše, že by to mělo být [blícher].
Klíčové slovo:
Blücher
Odpověď:
Výslovnost cizích příjmení v češtině by měla vycházet ze zvukové podoby v jazyce původu. Doporučujeme tedy výslovnost [blichr] (v souladu s příručkou Jak správně vyslovovat cizí jména osobní), případně [blicher] (druhá varianta v současnosti v médiích převládá). Podoba [blícher] uzuální pravděpodobně není, navíc dlouhé [í] neodpovídá původní německé samohlásce ü [y] (výslovnostní údaje v encyklopediích bohužel podle našich zkušeností nebývají vždy zcela přesné). Někteří mluvčí mohou také preferovat v případě dané samohlásky tzv. citátovou výslovnost, variantu [blychr] jsme však v úzu zaznamenali pouze ojediněle. O výslovnostní adaptaci tohoto jména se lze dočíst v článku O fonologických cizostech v češtině od B. Trnky ve Slově a slovesnosti již z roku 1942 (http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?art=427).
Zvažované varianty:
[blícher]
[blicher]
[blichr]
[blychr]
Poslední užití:
29.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výslovnost přejatých slov a vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Jak správně vyslovovat cizí jména osobní. Hamplová – Štoček. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má správně v češtině vyslovit např. druhý pád od anglického příjmení typu Preston? Má to být [prestna], nebo [prestona]?
Klíčové slovo:
Preston
Odpověď:
V tomto případě záleží na tom, jak se do češtiny dané příjmení výslovnostně adaptovalo. Pokud se v 1. pádě vyslovuje [prestn], pak by měl být analogicky 2. pád [prestna]. U anglických jmen zakončených na -on je však také poměrně běžná adaptace podle grafiky, tj. [preston], 2. pád [prestona]. Kolísání je u příjmení tohoto typu běžné (a to i ve jméně patřící stejné osobě), avšak zejména v médiích doporučujeme zvolit si jednu z možností a tu (např. v průběhu jednoho pořadu, kde se o dotyčném mluví) dodržovat.
Zvažované varianty:
[prestna]
[prestona]
Poslední užití:
16.12.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Které výslovnosti názvu ostrova Mallorca máme v češtině dát v televizi přednost?
Klíčové slovo:
Mallorca
Odpověď:
Název Mallorca pochází ze španělštiny, kde se kombinace písmen „ll“ vyslovuje jako [ʎ]. Znak [ʎ] ve fonetickém přepisu označuje hlásku, která se v češtině neodborně může nazvat měkké l, přesněji jde o palatální laterální aproximantu. Ve spisovné češtině se však na rozdíl od jiných jazyků nevyskytuje. Podle pravidel vycházíme sice ve spisovné výslovnosti u cizích slov z jejich zvukové podoby v jazyce původu, ale cizí hlásky nahrazujeme jejich nejbližšími českými protějšky. V tomto případě však není snadné nejpodobnější českou hlásku určit. Výslovnostní kodifikace připouští výhradně kombinaci [lj], Mallorca by se tedy měla vyslovit jako [maljorka]. Jak se však upozorňuje v časopise Naše řeč již v roce 1979, v češtině je také obvyklé nahrazovat španělské [ʎ] českým [l] (platí zde tedy pravidlo, že jedna hláska se nahradí opět jednou hláskou, nikoli dvěma, navíc i ve spisovném jazyce často hraje při adaptaci přejímek značnou roli grafika). Slovník spisovné češtiny u hesla Mallorca kodifikuje jak podobu [maljorka], tak i variantu [malorka], která je dokonce uvedena na prvním místě. Třetí možností, kterou zde máme, je výslovnost [majorka]; ani tuto variantu nelze označit za chybnou (jak bylo zmíněno, španělské [ʎ] je palatální laterální aproximanta, české [j] je rovněž palatální aproximanta, pouze není laterální čili boková, avšak artikulačně jde o velmi blízké hlásky). Zběžný průzkum aktuálního českého úzu naznačuje, že u tohoto názvu převažuje výslovnost [malorka]. Ať již zvolíte kteroukoli z možností, doporučujeme zejména jednotlivé výslovnostní podoby nestřídat, aby nebyl případný všímavý posluchač zmaten.
Zvažované varianty:
[maljorka]
[malorka]
[majorka]
Poslední užití:
17.12.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Polívková, A.: Pravopis, výslovnost a skloňování španělských zeměpisných jmen v češtině. Naše řeč, ročník 62 (1979), číslo 2, s. 77–84.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Mallorca; výklad Výslovnost přejatých slov a vlastních jmen
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Pokud v beletrii, kde je užívána obecná čeština, zapisuje autor označení příslušnice hnutí hippies výrazem hipízačka, je to v pořádku?
Klíčové slovo:
hipízačka; hipísačka
Odpověď:
Za primární pravopisnou podobu označení příslušnice hnutí hippies považujeme zápis hipísačka, který respektuje koncové „s“ základního výrazu. Protože se však ve výslovnosti mezi dvěma samohláskami uplatňuje silná tendence ke znělosti a rovněž s přihlédnutím k tomu, že se nejedná o spisovný výraz, lze připustit i zápis hipízačka, užitý autorem. Příklady z ČNK dokládají obě možnosti zápisu, podoba hipísačka je 10x četnější.
Zvažované varianty:
hipízačka
hipísačka
Poslední užití:
13.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má správně v češtině vyslovovat název časopisu Forbes?
Klíčové slovo:
Forbes
Odpověď:
Výslovnost takovýchto názvů není nikde kodifikována, často se v jazyce vžije ta podoba, která se užívá např. v reklamě nebo mezi odborníky z daného oboru. Vzhledem k tomu, že jméno pochází z angličtiny, zněla by adaptovaná výslovnost [forps]. Podle našich zjištění se však v úzu kromě podoby [forps] vyskytuje i varianta [forbes], která vychází z grafiky a nelze ji odmítat. Výslovnost totiž kolísá dokonce např. i v reklamních videích na daný časopis.
Zvažované varianty:
[forbes]
[forps]
Poslední užití:
15.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má správně v češtině vyslovovat příjmení Nagyová? V médiích převažuje [naďová], ale zazněla i podoba [nagijová].
Klíčové slovo:
Nagyová
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že jde o příjmení maďarského původu, kde náležitá výslovnost skupiny -gy- je [ď], doporučujeme i v souladu s ortoepickou kodifikací podobu [naďová]. Výslovnost podle grafiky [nagijová] by byla možná jen v případě, že by šlo o již vžitou rodinnou tradici nositelky tohoto příjmení, s čímž jsme se však dosud nesetkali.
Zvažované varianty:
[naďová]
[nagijová]
Poslední užití:
3.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má správně v češtině vyslovovat příjmení Göbelová? Má to být [géblová], nebo [gébelová]?
Klíčové slovo:
Göbelová
Odpověď:
Výslovnost cizích příjmení v češtině by měla vycházet ze zvukové podoby v jazyce původu. Vzhledem k tomu, že v němčině zde ve druhé slabice samohlásku nahrazuje slabikotvorná souhláska „l“, je podoba [géblová] v češtině naprosto náležitá. Protože na adaptaci výslovnosti přejímek do češtiny má leckdy vliv i grafická podoba slova, nelze odmítat ani variantu [gébelová]. Spíše než na správnosti z hlediska jazykového zde totiž záleží na vžitém rodinném úzu nositelky daného příjmení. V praxi je každopádně nutné počítat s kolísáním, protože rodinnou tradici nemohou všichni mluvčí znát.
Zvažované varianty:
[géblová]
[gébelová]
Poslední užití:
3.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje slovo praxe? Má být [prakse], nebo [prakce]?
Klíčové slovo:
praxe
Odpověď:
V souladu s ortoepickou kodifikací a se slovníky doporučujeme výslovnost [prakse]. Podoba [prakce] se zřejmě mohla častěji vyskytovat zejména v dřívějších dobách, protože starší Příruční slovník jazyka českého ještě uvádí i nespisovný zápis *prakce doložený v literatuře z 19. století, novější slovníky jej však již nezaznamenávají.
Zvažované varianty:
[prakse]
[prakce]
Poslední užití:
20.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Kde je možné získat/najít příručku daného typu?
Konkrétní dotaz:
Je možné najít některou z příruček o spisovné výslovnosti také on-line?
Klíčové slovo:
spisovná výslovnost
Odpověď:
Přímo kodifikace výslovnosti spisovné češtiny na internetu dostupná není (jde o příručky s názvem Výslovnost spisovné češtiny z roku 1967 a 1978), nejsou zde ani známé publikace J. Hůrkové Česká výslovnostní norma (1995) nebo Z. Palkové Fonetika a fonologie češtiny (1994 a 1997). Příslušná výkladová část Internetové jazykové příručky týkající se výslovnosti však k dispozici on-line je, dále můžete na internetu nalézt i některá vysokoškolská skripta obsahující ortoepická pravidla.
Poslední užití:
23.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Jazykový zdroj:
Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Česká výslovnostní norma. Hůrková. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Nevím, jak mám zdůvodnit, proč píšeme ve slově segedín měkké i, když maďarsky je to Szeged a žádné i/y tam nemají. Jak mám vysvětlit kolegům, že nemají psát segedýn?
Klíčové slovo:
segedín
Odpověď:
Název segedín, přesněji segedínský guláš, je odvozen z českého názvu maďarského města Szeged, tj. Segedín. Přídavné jméno má podle příruček (SSČ, PČP, NASCS) jedině podobu segedínský. Tu doporučujeme používat i v názvu pokrmu segedínský guláš.
Zápis segedýn(ský guláš) se pravděpodobně objevuje vlivem výslovnosti tohoto přídavného jména – ortoepické příručky totiž u něj připouštějí jak měkkou, tak tvrdou výslovnost. Pravopisná podoba segedýn(ský) se sice objevuje, ale podle dokladů v ČNK je výrazně méně frekventovaná.
Zvažované varianty:
segedín
segedýn
Poslední užití:
6.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Obvykle vídám na jídelním lístku guláš segedín s měkkým i, ale už jsem viděl psát i segedýn. Slýchám dvojí výslovnost (měkce i tvrdě), můžu tedy psát segedín i segedýn?
Klíčové slovo:
segedín
Odpověď:
Název segedín, přesněji segedínský guláš, je odvozen z českého názvu maďarského města Szeged, tj. Segedín. Přídavné jméno má podle příruček (SSČ, PČP, NASCS) jedině podobu segedínský. Tu doporučujeme používat i v názvu pokrmu segedínský guláš. Zápis segedýn(ský guláš) se pravděpodobně objevuje vlivem výslovnosti tohoto přídavného jména – ortoepické příručky totiž u něj připouštějí jak měkkou, tak tvrdou výslovnost. Pravopisná podoba segedýn je i podle dokladů v ČNK výrazně méně frekventovaná.
Zvažované varianty:
segedín
segedýn
Poslední užití:
30.8.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje název města Sevilla?
Klíčové slovo:
Sevilla
Odpověď:
Tato zdánlivě jednoduchá otázka si zaslouží podrobnější výklad. Název Sevilla pochází ze španělštiny, kde se vyslovuje jako [seˈβiʎa]. Znak [β] ve fonetickém přepisu označuje znělou obouretnou třenou souhlásku, jež zní zjednodušeně řečeno jako „kompromis“ mezi českým [v] a [b]. Znak [ʎ] pak značí souhlásku, která se v češtině neodborně může nazvat měkké „l“, přesněji jde o palatální laterální aproximantu.
Ve spisovné češtině se ani jedna z těchto hlásek nevyskytuje. Podle pravidel vycházíme sice ve spisovné výslovnosti u cizích slov z jejich zvukové podoby v jazyce původu, ale cizí hlásky nahrazujeme jejich nejbližšími českými protějšky. Ani v jednom z těchto dvou případů však není snadné nejpodobnější českou hlásku určit. Česká ortoepická kodifikace uvádí jako adekvátní náhradu za španělské „v“ [β] českou hlásku [b] a jméno Sevilla přepisuje jako [sebilja], toto řešení však není vůbec uzuální, a proto ho nelze doporučit. Ostatní slovníkové zdroje se naopak shodují, že je zde vžitá náhrada hláskou [v] v souladu s grafikou (to ostatně na jiném místě připouští u jmen Valencia a Sevilla i zmíněná ortoepická kodifikace).
V případě náhrady španělské souhlásky [ʎ] připouští výslovnostní kodifikace výhradně kombinaci [lj]. Jak se však upozorňuje v časopise Naše řeč, v češtině je také obvyklé nahrazovat španělské [ʎ] českým [l] (platí zde tedy pravidlo, že jedna hláska se nahradí opět jednou hláskou, nikoli dvěma). Protože při adaptaci výslovnosti cizích slov někdy hraje i ve spisovném jazyce značnou roli právě grafika, není podle našeho názoru namístě zcela běžnou výslovnost [sevila] odmítat. Tu navíc uvádějí dokonce na prvním místě např. Pravidla českého pravopisu.
Další možností, kterou je třeba zmínit, je nahradit španělské [ʎ] českým [j]; ani ttoto řešení nelze označit za chybné (jak bylo zmíněno, španělské [ʎ] je palatální laterální aproximanta, české [j] je rovněž palatální aproximanta, pouze není laterální čili boková, avšak artikulačně jde o velmi blízké hlásky). Varianta [sevija] je nám však známa pouze z úzu, žádný zdroj ji nezachycuje. Závěrem lze konstatovat, že si v češtině v daném případě konkurují zvukové podoby [sevila], [sevilja] a [sevija], z nichž ani jednu nelze označit za chybnou. Vzhledem k tomu, že kolísání zde evidentně nezpůsobuje komplikace v porozumění, doporučujeme být v tomto ohledu tolerantní.
Zvažované varianty:
[sebilja]
[sevilja]
[sevila]
[sevija]
Poslední užití:
18.4.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Polívková, A.: Pravopis, výslovnost a skloňování španělských zeměpisných jmen v češtině. Naše řeč, ročník 62 (1979), číslo 2, s. 77–84.
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost slova quinoa?
Klíčové slovo:
quinoa; kvinoa
Odpověď:
Název této rostliny (česky merlík čilský) lze zapsat jak quinoa, tak i počeštěně jako kvinoa, což odráží v češtině kodifikovanou a evidentně převažující výslovnost [kvinoa].
Zvažované varianty:
[kvinoa]
[kinoa]
Poslední užití:
24.5.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje přejatý název pro jablečné víno?
Klíčové slovo:
cider; cidre; cidr
Odpověď:
Výslovnost zde úzce souvisí s tím, jakou má dané slovo psanou podobu, respektive z jakého jazyka bylo do češtiny přejato. V současnosti převažuje na základě angličtiny zápis cider, jemuž odpovídá výslovnost [sajdr]. Slovníky naopak dosud doporučovaly pouze z francouzštiny vycházející variantu cidre s výslovností [sidr] (nikoli [sídr], jak uvádějí některé internetové zdroje), starší Příruční slovník jazyka českého pak zachycuje počeštěnou podobu cidr [sidr]. Vzhledem k tomu, že charakter daného nápoje se liší mj. v závislosti na regionu výroby a že o jeho původu a rozšíření se vedou spory, je takováto variabilita v jazyce zcela pochopitelná.
Zvažované varianty:
[sajdr]
[sidr]
[sídr]
Poslední užití:
19.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje název klimatického jevu El Niño?
Klíčové slovo:
El Niño
Odpověď:
Výslovnost takovýchto termínů nebývá obvykle v jazykových příručkách zachycena, lze tedy vycházet pouze ze zvukové podoby v jazyce původu, která se adaptuje do češtiny, respektive z již vžitého úzu (ten však v současnosti v češtině kolísá). Na základě španělštiny, z níž daný výraz pochází, proto doporučujeme preferovat výslovnost [el nyňo]. V kombinaci písmen „ni“ totiž ve španělštině na rozdíl od češtiny nedochází k měkčení na [ňi]. K podobě [el ňiňo], s níž se lze v češtině rovněž setkat, dále může vést tzv. artikulační asimilace souhlásky [n] vlivem následující souhlásky [ň], což lze chápat jako určité výslovnostní usnadnění.
Zvažované varianty:
[el nyňo]
[el ňiňo]
Poslední užití:
7.6.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost slova sakristie?
Klíčové slovo:
sakristie
Odpověď:
Podle slovníků i ortoepické kodifikace by se slovo psané jako sakristie mělo číst [sakristyje]. Existuje však i grafická podoba zákristie s výslovností [zákristyje]. Zatímco v psaném jazyce převažuje varianta sakristie, v běžně mluvené řeči je častější podoba [zákristyje].
Zvažované varianty:
[zákristyje]
[sakristyje]
Poslední užití:
5.6.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak by se mělo v češtině správně vyslovit příjmení Griffith pocházející z angličtiny? Zejména mě zajímá výslovnost přechýlené podoby. Nedovedu si představit, že by se za koncovou hlásku [θ] připojila přípona -ová.
Klíčové slovo:
Griffith; Griffithová
Odpověď:
V první řadě je třeba vysvětlit, že v češtině se výslovnost cizích vlastních jmen v naprosté většině případů zvukově adaptuje podle určitých principů (např. cizí hlásky se nahradí jejich nejbližšími českými zvukovými protějšky); tzv. citátová výslovnost, kdy se cizí hlásky nijak neadaptují, je řídká. V češtině hlásku [θ] nemáme a ortoepické příručky ji doporučují nahradit buď hláskou [t], nebo [s]. Např. frekventované příjmení Smith, které se v angličtině vyslovuje taktéž s koncovým [θ], se tak do češtiny adaptuje jako [smit], nebo [smis]. Podobně by tedy příjmení Griffith mohlo znít [grifit] nebo [grifis], přechýlená podoba pak [grifitová] nebo [grifisová].
Zvažované varianty:
[grifiθ]
[grifit]
[grifis]
Poslední užití:
20.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Poprvé popsáno zde: Ano.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.