Dotaz:
Přísudek jmenný se sponou
Konkrétní dotaz:
Dělám úkoly k domácímu studiu a jednomu cvičení nerozumím. Jde o to, že máme předělat větu s přísudkem slovesným na větu s přísudkem jmenným se sponou. Jedna z vět v zadání zní: „Těsto bylo špatně vykynuté.“ V této větě už ale přece přísudek jmenný je, nebo ne?
Klíčové slovo:
přídavné jméno jako součást přísudku jmenného se sponou
Odpověď:
Při vypracovávání školských úloh doporučujeme obrátit se na jiná pracoviště, viz zde: http://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/zakladni-kontakty.html. A to zejména z toho důvodu, že školské pojetí některých jevů se může od akademického pojetí lišit. Už vůbec pak není v naší kompetenci rozklíčovávat zadání úkolů. Pokud zadání cvičení není jasné, mělo by se předvším konzultovat s vyučujícím. V tomto případě se skutečně zdá, že by mohlo jít o chybu v zadání (pokud tedy zadání zní: Předělejte větu s přísudkem slovesným na větu s přísudkem jmenným se sponou). Ve větě „Těsto bylo špatně vykynuté“ už skutečně přísudek jmenný se sponou přítomen je („bylo vykynuté“). Věta s přísudkem slovesným, která by tedy podle zadání měla být výchozí, by zněla „Těsto špatně vykynulo“ (přísudek slovesný „vykynulo“). Znovu však opakujeme, že bez znalosti celého cvičení a kontextu zapojení do výuky nedokážeme říct, jaké řešení je správné.
Poslední užití:
6.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Plnovýznamové sloveso ve funkci přísudku (určení VČ)
Konkrétní dotaz:
„Obraz je namalován.“ Slovo „namalován“ je sloveso a nejedná se zde o přísudek jmenný se sponou. Je to pravda?
Klíčové slovo:
slovesný přísudek
Odpověď:
Je to pravda, jedná se o přísudek slovesný (tzv. opisné pasivum), složený z pomocného slovesa být a příčestí trpného.
Poslední užití:
16.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Jméno ve funkci doplňku
Konkrétní dotaz:
„Petr je rád doma.“ „Iva ráda plave.“ Je v obou těchto větách slovo „rád(a)“ doplňkem?
Klíčové slovo:
jméno ve funkci doplňku
Odpověď:
Ano, „rád/ráda“ je zde doplňkem.
Poslední užití:
16.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
„Šel spát“. Je v této větě slovo „spát“ příslovečným určením účelu?
Klíčové slovo:
příslovečné určení účelu
Odpověď:
Ano, jde o příslovečné určení účelu („s jakým záměrem se činnost uskutečňuje“). Nedokážeme však říci, zda ve školské praxi nelze určit celé spojení šel spát také jako složený přísudek. V těchto případech je běžné, že se pojetí jednotlivých mluvnic liší, případně se liší pojetí školské a vědecké. To platí obecně u všech úloh školského typu (předpokládáme, že i vy zde vycházíte z nějaké školské úlohy), a proto doporučujeme je konzultovat primárně s učiteli.
Poslední užití:
16.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Přísudek slovesný s modálním slovesem
Konkrétní dotaz:
Je ve větě „Mohu se začít učit“ přísudkem celé spojení „mohu se začít učit“?
Klíčové slovo:
přísudek slovesný s modálním slovesem
Odpověď:
Ano, jde o přísudek složený (analytický), sestávající z modálního slovesa „mohu“, fázového slovesa „začít“ a slovesa „učit se“ v infinitivu.
Poslední užití:
6.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Slovesné tvary
Konkrétní dotaz:
Jaké mluvnické kategorie slovesné lze určit u přechodníku?
Klíčové slovo:
přechodník
Odpověď:
Přechodníky vyjadřují ze slovesných mluvnických kategorií číslo, čas, rod a vid. Ze jmenných gramatických významů pak také rod (pouze v jednotném čísle, množné číslo je pro všechny rody stejné).
Poslední užití:
5.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
V učebnicích českého jazyka pro 4. třídu od nakladatelství Nová škola stojí, že slovesné tvary ve 3. osobě minulého času (například on nesl) jsou složené, avšak v jiných učebnicích jsem našla, že je určujeme jako jednoduché. Co je tedy správně?
Klíčové slovo:
složený slovesný tvar
Odpověď:
Slovesné tvary ve 3. osobě jednotného i množného čísla minulého času jsou z vývojového hlediska tvary složené, přičemž tvar pomocného slovesa je nevyjádřený. Ve starší češtině měly tyto slovesné tvary podobu on jest nesl namísto dnešního on nesl. Nejsme pedagogické pracoviště, a proto se nemůžeme vyjádřit k pojetí výkladu této problematiky v jednotlivých školních učebnicích. Asociace středoškolských češtinářů ve svém doporučujícím stanovisku, publikovaném na jejich webových stránkách (www.ascestinaru.cz/poradna-asc-ke-slozenym-tvarum-slovesnym), uvádí, že ve školní praxi je vhodné přidržet se synchronního pohledu, a určovat tak 3. osobu minulého čísla jako jednoduchý slovesný tvar. O možnosti určovat tyto tvary též jako složené, se lze zmínit jedině ve vyšších ročnících základních škol. Asociace češtinářů též upozorňuje, že by se tento typ úlohy neměl objevit v žádném testu.
Poslední užití:
25.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
V pracovním sešitě Opakujeme si češtinu pro 7. ročník jsem se setkala s názorem, že věty typu Vstoupit, Nahoru nejsou větné ekvivalenty, jak jsme je dosud určovali podle užívaných příruček, ale věty jednočlenné (infinitivní, příslovečné ap.).
Klíčové slovo:
jednočlenná věta
Odpověď:
Větné ekvivalenty, tedy nevětné konstrukce, které za určitých komunikačních podmínek mají větnou platnost, bývají v některých mluvnicích a učebnicích označovány za jednočlenné věty neslovesné. Jak se s touto nejednotností vyrovnat při školní výuce již není otázka pro jazykovou poradnu, jelikož jde o záležitost metodiky výuky. Doporučujeme vám zkusit odpověď vyhledat na stránkách Asociace češtinářů (https://ascestinaru.cz) v sekci častých dotazů, nebo položit dotaz v on-line diskusi.
Poslední užití:
10.4.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled přísudek – podmět)
Konkrétní dotaz:
Má být ve větě „Při zachování právních předpisů je vzhled a provedení individuální záležitostí zákazníka“ přísudek „je“, nebo „jsou“?
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Ve větě stojí přísudek před několikanásobným podmětem, a v tom případě máte na vybranou: Buď budete shodu řídit podle obou jmen, anebo pouze podle podmětového jména, které stojí blíž přísudku. Možné jsou tedy oba tvary, „je“ i „jsou“.
Poslední užití:
5.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 2.2 – Složkou několikanásobného podmětu není jméno rodu mužského životného
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Doporučujete užívání dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Z kolika procent je ještě platná Česká mluvnice autorů Bohuslava Havránka a Aloise Jedličky z roku 1981?
Klíčové slovo:
důvěryhodnost jazykového zdroje
Odpověď:
Je obtížné platnost příručky vyjádřit procenty, jelikož i současné mluvnice, které vyšly jen několik málo let po sobě, se mohou lišit v přístupu k jednotlivým mluvnickým jevům, například v klasifikaci slovních druhů, ve stylovém hodnocení některých tvarů apod. Jisté však je, že od roku 1983 došlo mimo jiné ke změnám v pravopisné oblasti a ve výkladu ke slovesným vzorům. Doporučili bychom vám proto řídit se novějšími příručkami, konkrétně například publikacemi Základní česká mluvnice, Čeština – řeč a jazyk nebo Internetovou jazykovou příručkou.
Poslední užití:
6.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Způsob
Konkrétní dotaz:
Jaký je slovesný způsob u spojení „úkol by byl rozdělen“? Přítomný, nebo minulý?
Klíčové slovo:
byl by rozdělen
Odpověď:
Ve spojení „úkol by byl rozdělen“ je použit slovesný způsob přítomný. Minulý způsob by zněl "„úkol by byl býval rozdělen“. Je však třeba upozornit, že se nejedná o určování času minulého a přítomného. Podmiňovací způsob přítomný vyjadřuje děj nebo stav, který se ještě nestal, ale mohl by se za určitých podmínek stát. Podmiňovací způsob vyjadřuje, že děj se mohl stát v minulosti, ale nestal se, protože k tomu nebyly splněny podmínky.
Poslední užití:
3.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Vedlejší věta přívlastková
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych poradit s určováním vedlejších vět. Jaká vedlejší věta se vyskytuje v souvětí „Bylo to takové nečekané setkání, jako by náhle spadl z nebe“?
Klíčové slovo:
jako by
Odpověď:
Na tuto vedlejší větu se nejpravděpodobněji zeptáme otázkou "jaké setkání", a tudíž ji lze určit jako vedlejší větu přívlastkovou. Ve vysokoškolské praxi by bylo lze uznat i určení této věty jako vedlejší věty příslovečné průvodních okolností, tento druh se ve středoškolské praxi obvykle řadí obecně pod vedlejší větu způsobovou v širším smyslu.
Poslední užití:
9.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná měrová
Konkrétní dotaz:
Užívá se pro vedlejší větu způsobovou – míry také termín vedlejší věta měrová?
Klíčové slovo:
vedlejší věta měrová
Odpověď:
Ano, jedná se o zkrácení spojení „způsobová – míry“.
Poslední užití:
7.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná způsobová
Konkrétní dotaz:
Při korektuře edukačního programu jsem narazila na otázku na určení vedlejší věty a nevím si rady. Souvětí zní: „Jaký přišel, takový odešel.“ Jaká vedlejší věta je v tomto souvětí obsažena?
Klíčové slovo:
jaký – takový
Odpověď:
Řešení není jednoznačné, protože pojetí mluvnic se různí. V první řadě je třeba vyloučit vedlejší větu přísudkovou: ta rozvíjí jmennou část přísudku jmenného se sponou a sponové sloveso zůstává v hlavní větě, např. „Není takový, jaký byl před lety“. V souvětí „Jaký přišel, takový odešel“ však sponové sloveso není, oba přísudky jsou v tomto souvětí slovesné. Když si zájmena jaký a takový nahradíme jakýmkoli přídavným jménem (např. „Přišel oblečený, odešel oblečený“) a to se pokusíme určit jako větný člen, dojdeme k závěru, že se jedná o tzv. průvodní okolnost – tento typ příslovečného určení se ve školské praxi řadí pod příslovečné určení způsobu (tzv. v širším smyslu). Pokud se tedy jedná o text určený pro školskou praxi, určila by se vedlejší věta jako vedlejší věta způsobová, ve vysokoškolské praxi by se jednalo o vedlejší větu průvodních okolností. Druhým možným řešením je určit vedlejší větu jako doplňkovou. Sémanticky jsou obě pojetí srovnatelná, liší se však formálně tím, že doplněk jako větný člen reflektuje shodu jmen (on–jaký). Vzhledem k tomu, že nejsme didaktické pracoviště, však nevíme, jak se k tomuto problému staví současná školská praxe, a proto tazatelům doporučujeme, aby se s dotazy týkajícími se jakéhokoli jazykového, slohového či literárního problému, který souvisí s výukou češtiny na školách, obraceli na Asociace češtinářů (http://ascestinaru.cz/).
Poslední užití:
7.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Jaká je koncepce dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Je Příruční mluvnice češtiny vhodná pro školní výuku?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Příruční mluvnice češtiny je pro běžnou školní výuku příliš obsáhlá, jako obsahem a formou přiměřenou příručku v tomto případě hodnotíme Základní mluvnici českého jazyka (autoři: Styblík, Čechová, Hauser, Hošnová).
Poslední užití:
6.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Ve které příručce najdu stručný výklad k vysvětlovacímu (explikativnímu) poměru mezi hlavními větami? Konkrétně k poměru vysvětlovacímu neboli explikativnímu?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Pojednání o poměru vysvětlovacím (který je rovněž označovaný jako důvodový) najdete například v Základní mluvnici českého jazyka (autoři: Styblík, Čechová, Hauser, Hošnová). Tato mluvnice je určena spíše pro školní prostředí.
Poslední užití:
6.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Jaký větný člen je „před čertem“ ve větě „Malý chlapec utíkal rychle před čertem“?
Klíčové slovo:
utíkat před čertem
Odpověď:
Na spojení „před čertem“ se nejpravděpodobněji zeptáme otázkou „Proč chlapec utíkal?“, a proto ho určíme jako příslovečné určení příčiny.
Poslední užití:
13.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Atrakce (větná spodoba)
Konkrétní dotaz:
Jaký tvar by měl mít výraz mistrovství ve spojení „pozvání k účasti na mezinárodní mistrovství“? Je toto spojení napsáno správně, nemělo by tam spíše být „na mezinárodním mistrovství“?
Klíčové slovo:
atrakce
Odpověď:
Výraz účast se podle Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení pojí s předložkou na a 6. pádem. Ve spojení by tedy mělo stát „na mezinárodním mistrovství“. Ve spojení „pozvání k účasti na mezinárodní mistrovství“ na pisatele mohla mít vliv skutečnost, že lze napsat „pozvání na mezinárodní mistrovství“. Pokud ale do spojení doplníme ještě „k účasti“, váže se spojení „mezinárodní mistrovství“ právě k výrazu účast a mělo by být podle tohoto spojení řízeno. Toto ovlivnění tvarem blízkého výrazu (vazba výrazu pozvání ovlivnila volbu tvaru mezinárodní mistrovství) je syntaktická odchylka, které se odborně říká atrakce.
Zvažované varianty:
pozvání k účasti na mezinárodní mistrovství
pozvání k účasti na mezinárodním mistrovství
Poslední užití:
15.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Patří do mluvnických kategorií podstatných jmen i vzor?
Klíčové slovo:
mluvnické kategorie
Odpověď:
Základní mluvnice českého jazyka určená pro 2. stupeň ZŠ mezi mluvnickými kategoriemi jmen vzor uvádí, nedokážeme vám však potvrdit, zda jej vyžaduje školská praxe. Doporučujeme ověřit tuto informaci na stránce častých dotazů Asociace češtinářů (https://www.ascestinaru.cz).
Poslední užití:
1.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)