Dotaz:
Spřažení vazeb (zeugma)
Konkrétní dotaz:
Mám před sebou větu a zdá se mi nějaká podivná, mohli byste mi s ní prosím poradit? Věta zní takto: „Na odpočinek máme v každém případě právo a možná i povinnost ke svému tělu a zdraví si ho dopřát.“
Klíčové slovo:
zanedbání dvojí vazby
Odpověď:
Věta vám připadá podivná právem, pisatel zde totiž zanedbal dvojí vazbu (latinsky se této skladebné chybě říká zeugma). Slovo „právo“ se skutečně pojí s vazbou „na něco“ (zde „na odpočinek“), slovo „povinnost“ však nikoli; nemůžeme říci „*povinnost na něco“. Větu je proto nutné přeformulovat, například takto: „Na odpočinek máme v každém případě právo a možná je i naší povinností k tělu a ke zdraví si ho dopřát.“
Poslední užití:
4.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Psaní i-y v koncovce
Konkrétní dotaz:
Děti ve 4. ročníku mají v učebnici poučku o psaní í v koncovce sloves přítomného času. Hned pod poučkou mají cvičení, ve kterém mají aplikovat poučku. Slovesa jsou ...poprosí, uloví.... Je tedy uloví čas budoucí nebo přítomný?
Klíčové slovo:
ulovit, poprosit
Odpověď:
Dokonavá slovesa poprosí a uloví jsou formálně ve tvaru přítomného času, i když vyjadřují čas budoucí. Tato slovesa se časují podle vzoru „prosí“, který má ve 3. os. j. č. oznamovacího způsobu zakončení na měkké -í.
Poslední užití:
4.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Psaní i-y v koncovce
Konkrétní dotaz:
U slovesného tvaru prosí je na konci měkké í, protože je to přítomný čas. Jak je to u poprosí, potopí, uloví... - budoucí čas?
Klíčové slovo:
poprosit, potopit, ulovit
Odpověď:
Všechna uvedená slovesa (prosí, poprosí, potopí, uloví) jsou formálně ve tvaru přítomného času (i když dokonavá slovesa poprosí, potopí a uloví těmito formami vyjadřují čas budoucí). Všechna tato slovesa se časují podle vzoru „prosí“, který má ve 3. os. j. č. oznamovacího způsobu zakončení na měkké -í.
Poslední užití:
27.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Slovesné tvary
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz na učivo 4. třídy ZŠ. V učebnici z nakl. Nová škola Brno je uvedeno na str. 98, že „všechny tvary sloves v čase minulém považujeme za složené. Tedy i tvary 3. os. č. j., např. šel, nesl.“
Je to pravda? Prosím o uvedení na správnou míru, případně o definici jednoduchých a složených slovesných tvarů.
Klíčové slovo:
složený slovesný tvar
Odpověď:
Podle Základní mluvnice českého jazyka (s. 114) jsou složené slovesné tvary „vyjádřeny více slovy – jsou složeny z neurčitých tvarů slovesa plnovýznamového a z tvarů pomocného slovesa být (budu volat, volal jsem, je volán, bude volán, volal bych, byl by volán, byl bych volal, byl bych býval volal, buď volán, být volán apod.)“. V poznámkách mluvnice dále dodává: (1) tvary 3. osoby minulého času jako volal, volali užité ve větách jsou od původu součásti tvarů složených (původně volal jest, volali jsou) a mají význam tvarů určitých (dochovali se např. v některých koledách [zelená se louka, na té louce chvojka, pásli jsou tam pastuškové, jedli kaši z hrnka]). (2) Řidčeji bývá též pomocné sloveso vynecháno ve spojení se zájmenem já nebo my (Já to věděl. My to nevěděli). (3) Jednoduchý tvar zvratného slovesa za složený tvar nepokládáme (ptal se, myslí si).
Z toho tedy vyplývá, že od původu jsou 3. osoby minulého času tvary složené, Základní mluvnice však nedodává, jak s těmito tvary naložit ve škole v současnosti. Dr. Jiří Kostečka ve webové poradně Asociace češtinářů doporučuje určovat ve školách tyto tvary jako jednoduché. Současně dodává, že by se úkol na tento jev neměl objevovat v testech z důvodu nejednotného přístupu jazykových autorit (celý výklad zde: https://www.ascestinaru.cz/poradna-asc-ke-slozenym-tvarum-slovesnym/).
Poslední užití:
25.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Kde popsáno: www.ascestinaru.cz/jiri-kostecka-interpretace-a-misinterpretace-umeleckeho-textu.
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Slovesné tvary
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz na učivo 4. třídy ZŠ. V učebnici z nakladatelství Nová škola Brno je na s. 98 uvedeno, že „všechny tvary sloves v čase minulém považujeme za složené. Tedy i tvary 3. os. č. j. např. šel, nesl.“ Je to pravda? Prosím o uvedení na pravou míru, případně o definici jednoduchých a složených slovesných tvarů.
Klíčové slovo:
složený slovesný tvar
Odpověď:
Podle Základní mluvnice českého jazyka (s. 114) jsou složené slovesné tvary „vyjádřeny více slovy – jsou složeny z neurčitých tvarů slovesa plnovýznamového a z tvarů pomocného slovesa být (budu volat, volal jsem, je volán, bude volán, volal bych, byl by volán, byl bych volal, byl bych býval volal, buď volán, být volán apod.)“. V poznámkách mluvnice dále dodává: (1) tvary 3. osoby minulého času jako volal, volali užité ve větách jsou od původu součásti tvarů složených (původně volal jest, volali jsou) a mají význam tvarů určitých (dochovaly se např. v některých koledách [zelená se louka, na té louce chvojka, pásli jsou tam pastuškové, jedli kaši z hrnka]). (2) Řidčeji bývá též pomocné sloveso vynecháno ve spojení se zájmenem já nebo my (Já to věděl. My to nevěděli). (3) Jednoduchý tvar zvratného slovesa za složený tvar nepokládáme (ptal se, myslí si). Z toho tedy vyplývá, že od původu jsou 3. osoby minulého času tvary složené, Základní mluvnice však nedodává, jak s těmito tvary naložit ve škole v současnosti. Doktor Jiří Kostečka ve webové poradně Asociace češtinářů doporučuje určovat ve školách tyto tvary jako jednoduché. Současně dodává, že by se úkol na tento jev neměl objevovat v testech z důvodu nejednotného přístupu jazykových autorit (celý výklad zde: https://www.ascestinaru.cz/jiri-kostecka-interpretace-a-misinterpretace-umeleckeho-textu/).
Poslední užití:
22.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Chci se zeptat, jestli lze za podmět označit celé spojení jména a příjmení (např. „Jana Nováková“), nebo jestli je jedno z toho považováno za přívlastek shodný, stejně jako tomu je například u typu „město Praha“.
Klíčové slovo:
komplexní větný člen
Odpověď:
Jednoznačné řešení vám bohužel nemůžeme poskytnout, protože české gramatiky se na něm neshodnou. Je vždy na zvážení pedagoga, ke kterému řešení se přikloní. V. Šmilauer například chápe vztah jména a příjmení jako vztah přístavkový, jiní syntaktici zase jako přívlastkový, další mluvnice křestní jméno a příjmení syntakticky nerozčleňují a o tomto spojení mluví jako o komplexním větném členu (toto pojetí upřednostňuje i Základní mluvnice českého jazyka, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání). Vzhledem k tomu, že jazyková poradna není didaktické pracoviště, nevíme, jak se k věci staví současná školská praxe, a doporučujeme vám proto konzultovat daný problém s vyučujícím.
Poslední užití:
16.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Vztah odporovací
Konkrétní dotaz:
Ráda bych věděla, jaký poměr signalizuje souřadicí spojka „ale“ v této větě: „Prázdniny byly krásné, ale příliš krátké.” Ptala jsem se dvou učitelů češtiny a pokaždé jsem dostala jinou odpověď.
Klíčové slovo:
ale
Odpověď:
Spojka „ale“ zde spojuje větné členy, které si významově odporují. Jde tedy o poměr odporovací.
Poslední užití:
17.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Přívlastek neshodný jednoduchý
Konkrétní dotaz:
Prosím o pomoc při určování přívlastku. Je „v ložnici“ ve spojení „do zásuvky v ložnici“ přívlastek neshodný?
Klíčové slovo:
přívlastek neshodný
Odpověď:
Ve spojení „do zásuvky v ložnici“ je výraz „v ložnici“ opravdu přívlastek neshodný (změní-li se tvar řídícího podstatného jména „zásuvka“, zůstane přívlastek „v ložnici“ stále ve stejném, neshodném tvaru, srov. „se zásuvkou v ložnici“, „k zásuvkám v ložnici“ atd.).
Poslední užití:
15.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Přívlastek shodný jednoduchý
Konkrétní dotaz:
Prosím o pomoc při určování přívlastku. Je „Frantovi“ ve spojení „Frantovi bratři“ přívlastek neshodný?
Klíčové slovo:
přívlastek shodný
Odpověď:
Ve spojení „Frantovi bratři“ je slovo „Frantovi“ shodný přívlastek (shoduje se v rodě, čísle a pádě s řídícím podstatným jménem „bratři“; změní-li se jeho tvar, změní se i tvar individuálně přivlastňovacího přídavného jména „Frantovi“, srov. „bez Frantových bratrů“, „s Frantovými bratry“ atd.).
Poslední užití:
15.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Několikanásobné rozvití věty hlavní větami vedlejšími
Konkrétní dotaz:
Jsem žákyně základní školy a chtěla bych se zeptat, jestli může nastat situace, že je věta vložená do věty vedlejší. Například: „Když hoch usnul, vytáhla mu babička psaní z kapsy a dala mu tam jiné, ve kterém bylo napsáno, aby toho mladíka, který k nim přichází, dali bez meškání oddat s princeznou“. Je věta "který k nim přichází" vložená do věty „aby toho mladíka dali bez meškání oddat s princeznou“?
Klíčové slovo:
vložená vedlejší věta
Odpověď:
Ano, takovéto souvětí je utvořeno zcela v souladu s pravidly větné stavby češtiny. Do páté věty souvětí („aby toho mladíka dali bez meškání oddat s princeznou“) je vložena vedlejší (šestá) věta „který k nim přichází“.
Poslední užití:
2.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Věta jednoduchá vs. souvětí
Konkrétní dotaz:
Je celek „Každý z nich navštěvuje jinou třídu, věnuje se jinému koníčku a doma chová jiné zvířátko“ věta jednoduchá s několikanásobným přísudkem, nebo se jedná o souvětí? Osobně se domnívám, že o několikanásobném přísudku mluvíme pouze tehdy, když jsou všechna slovesa rozvita stejným členem.
Klíčové slovo:
několikanásobný přísudek vs. souvětí
Odpověď:
Celek „Každý z nich navštěvuje jinou třídu, věnuje se jinému koníčku a doma chová jiné zvířátko“ považujeme za souvětí. Máte pravdu, že všechna slovesa několikanásobného přísudku musí mít společné závislé větné členy, což v tomto případě neplatí: „*navštěvuje jinému koníčku“ atd.
Poslední užití:
14.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Osobní jména: ženský rod
Konkrétní dotaz:
Diskutovali jsme o problému slovního druhu ve spojení paní Jánská. Domnívám se, že Jánská by se mohlo brát stejně jako hajná nebo průvodčí. Tedy podstatné jméno, které se skloňuje podle vzoru přídavných jmen. Mýlím se?
Klíčové slovo:
Jánská
Odpověď:
Příjmení zakončená na -ý, -á se podle Základní mluvnice českého jazyka řadí mezi podstatná jména, která se skloňují podle vzorů „mladý“, „mladá“ (v příkladech jsou uvedeni Škvorecký a Němcová).
Poslední užití:
1.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Jakým slovním druhem jsou slova chytřejším, blbějšími ve větě: Rozumný a tolerantní člověk nezávidí chytřejším ani nepohrdá blbějšími.
Klíčové slovo:
chytřejší; blbější
Odpověď:
Ve Vaší větě je vypuštěno předmětové podstatné jméno lidé, které je ovšem vyvoditelné z předchozího kontextu (člověk > lidé). Chytřejší a blbější zde tedy vystupují v platnosti přídavného jména.
Poslední užití:
30.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Lze ve spojení „paní Eva Nováková“ chápat křestní jméno a příjmení jako přívlastek shodný?
Klíčové slovo:
komplexní větný člen
Odpověď:
Spojení, v němž je jedna skutečnost (osoba) označena několika slovy s toutéž syntaktickou platností, se obvykle analyzují jako jeden větný člen. V některých mluvnicích bývají tato spojení chápána jako specifický typ přístavku, v jiných se označují jako tzv. adordinační skupiny.
Poslední užití:
18.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Jakým větným členem je „nakoupit“ a „k večeři“ v následující větě? „Musím jít odpoledne do obchodu nakoupit něco k večeři.“
Klíčové slovo:
příslovečné určení účelu
Odpověď:
Infinitiv po slovesech pohybu se většinou určuje jako příslovečné určení účelu. „Nakoupit“ bude v tomto případě příslovečné určení účelu (= abych si nakoupila), „k večeři“ bychom určili jako přívlastek neshodný k zájmenu „něco“ (když si „něco“ nahradíme slovem „jídlo“, můžeme se zeptat: „jaké jídlo?“). Nejsme však didaktické pracoviště, takže nelze vyloučit, že by se ve školské praxi uznalo též určit spojení „musím jít nakoupit“ jako složený přísudek a „něco k večeři“ celé jako předmět.
Poslední užití:
13.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Přístavek
Konkrétní dotaz:
Jak bude vypadat větněčlenský rozbor věty „Náš milovaný syn Jan Novák mladší, chlouba naší rodiny, spáchal zločin“?
Klíčové slovo:
přístavek – větný člen
Odpověď:
Spojení, v němž je jedna skutečnost (osoba) označena dvěma různými výrazy s toutéž syntaktickou platností, např. Jan Novák, pan Novák ap., se obvykle analyzují jako jeden větný člen. V některých mluvnicích bývají tato spojení chápána jako specifický typ přístavku, v jiných se označují jako tzv. adordinační skupiny. Základní mluvnice českého jazyka (Styblík, Čechová, Hauser, Hošnová, 2005, SPN), která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, však doporučuje určovat zmíněné spojení jako jeden větný člen. Doporučujeme tedy větu rozebrat takto: „náš milovaný“ – přívlastek postupně rozvíjející; „syn Jan Novák“ – podmět; „chlouba naší rodiny“ – přístavek; „spáchal“ – přísudek; „zločin“ – předmět.
Poslední užití:
19.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Z jakých větných členů se skládá spojení „u paní Novákové“ ve větě „Učila se švadlenou u paní Novákové“?
Klíčové slovo:
příslovečné určení místa
Odpověď:
Spojení, v němž je jedna skutečnost (osoba) označena dvěma různými slovy s toutéž syntaktickou platností, např. Jan Novák, pan Novák ap., se obvykle analyzují jako jeden větný člen. V některých mluvnicích bývají tato spojení chápána jako specifický typ přístavku, v jiných se označují jako tzv. adordinační skupiny. Základní mluvnice českého jazyka (Styblík, Čechová, Hauser, Hošnová, 2005, SPN), která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, však doporučuje určovat zmíněné spojení jako jeden větný člen. Celé spojení „u paní Novákové“ je tedy jedním větným členem, a to příslovečným určením místa.
Poslední užití:
19.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Je ve větě „Mistr Jan Hus byl upálen v Kostnici“ správné určit slovní spojení Mistr Jan Hus jako podmět (komplexní podmět), nebo je slovo Mistr podmětem, Jan přívlastkem rozvíjejícím podmět a Hus přívlastkem rozvíjejícím slovo Jan?
Klíčové slovo:
komplexní podmět
Odpověď:
Spojení, v němž je jedna skutečnost (osoba) označena dvěma různými slovy s toutéž syntaktickou platností, např. Jan Novák, pan Novák ap., se obvykle analyzují jako jeden větný člen. V některých mluvnicích bývají tato spojení chápána jako specifický typ přístavku, v jiných se označují jako tzv. adordinační skupiny. Základní mluvnice českého jazyka (Styblík, Čechová, Hauser, Hošnová, 2005, SPN), která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, však doporučuje určovat zmíněné spojení jako jeden větný člen. Podmětem je tedy celé spojení Mistr Jan Hus.
Poslední užití:
19.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Najdu v dané příručce určitou informaci?
Konkrétní dotaz:
Chtěl jsem se zeptat, kde v Internetové jazykové příručce najdu vzory podstatných jmen?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Vzory podstatných jmen lze nalézt v mluvnicích nebo ve školních učebnicích. Internetová jazyková příručka nesupluje ani mluvnice, ani učebnice, a protože nepodává soustavný výklad českého tvarosloví, neuvádí ve slovníkové části ani vzory. Zmínky o nich naleznete pouze na relevantních místech (u jednotlivých pojednávaných příkladů) ve výkladové části IJP.
Poslední užití:
23.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.