Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná - dvojí řešení
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se s kolegyní shodnout na druhu vedlejších vět v tomto souvětí: „Jakmile poznáte, že vám je divně, a jakmile na sobě zpozorujete horečku, zůstaňte doma a vlezte si do postele“. Jde nám o věty uvozené spojkou „jakmile“. Jde o věty příslovečné časové, nebo podmínkové?
Klíčové slovo:
jakmile
Odpověď:
Nejprve vás musíme upozornit, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jaké řešení by doporučila současná školská praxe. Pokud potřebujete jednoznačný verdikt pro školní prostředí, doporučujeme obrátit se na Asociaci češtinářů. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost řadí spojku „jakmile“ mezi spojky s významem časovým. Formálně tedy může jít o vedlejší věty časové (kdy máme zůstat doma a vlézt si do postele?). Na druhou stranu je známo, že některé spojky (a jimi uvozené věty) mohou mít hraniční povahu a mohou se významově prolínat s dalšími příslovečnými typy. Domníváme se, že v tomto případě nelze vyloučit ani podmínkový význam vět (za jaké podmínky máme zůstat doma a vlézt si do postele?).
Poslední užití:
25.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Vedlejší věta doplňková
Konkrétní dotaz:
Chci se zeptat, jaký druh vedlejší věty je v souvětí „Jednou ji viděl, jak drží kytici růží“.
Klíčové slovo:
druh vedlejší věty
Odpověď:
Jde o vedlejší větu doplňkovou.
Poslední užití:
23.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
V jednom textu mám spojení „hlava bavorského okresu Tirschenreuth(u)“. Nevím, jestli mám skloňovat oba výrazy, tedy „hlava bavorského okresu Tirschenreuthu“, nebo jestli má vlastní jméno zůstat v prvním pádě, tedy „hlava bavorského okresu Tirschenreuth“.
Klíčové slovo:
nominativ jmenovací
Odpověď:
V pořádku jsou obě varianty. V druhém případě se jedná o tzv. nominativ jmenovací; to znamená, že skloňujeme pouze obecné jméno a vlastní jméno necháme v prvním pádě (nominativu). Nominativ jmenovací používáme zvláště tehdy, když jde o víceslovné, cizí či obtížněji skloňovatelné jméno – výhodou tohoto způsobu je, že je na první pohled patrná výchozí podoba vlastního jména. Použít ho však můžeme bez obav i v případě domácích jmen, např. formulace „starosta města Zlín“ i „starosta města Zlína“ jsou obě zcela v pořádku. Jen doplníme, že ze stylových důvodů je vhodné v rámci téhož textu zvolit jednotný způsob.
Poslední užití:
22.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojení typu ve městě Olomouc
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 167, s. 169
Dotaz:
Tvar zájmena – ostatní
Konkrétní dotaz:
Vytvořila jsem větu, ale nejsem si jistá, jestli jsem použila správné zájmeno. Věta zní takto: „Pomáhám podnikatelům, jako jste vy, dosahovat vašich cílů.“ Jde mi o to zájmeno „vašich“.
Klíčové slovo:
jejich
Odpověď:
Zájmeno „vašich“ zde skutečně není užito správně. Výraz „cíle“ se vztahuje k „podnikatelům“ z první části hlavní věty, nikoli k zájmenu „vy“ z vedlejší věty vložené. Namístě je proto přivlastňovací zájmeno „jejich“: „Pomáhám podnikatelům, jako jste vy, dosahovat jejich cílů.“ Případně můžete přivlastňovací zájmeno zcela vypustit, nedorozumění zde nehrozí: „Pomáhám podnikatelům, jako jste vy, dosahovat cílů.“
Poslední užití:
20.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Při určování větných členů jsme s dětmi narazili na větu „Do divadla přišlo málo lidí“. Jde o slovo „málo“. Můžu se na něj zeptat „kolik?“ nebo „jak moc?“, což by ukazovalo na příslovečné určení, jenže příslovečné určení snad nemůže rozvíjet podstatné jméno, nebo ano?
Klíčové slovo:
málo
Odpověď:
Výraz „málo“ skutečně může být příslovcem a plnit ve větě funkci příslovečného určení (např. ve větě „Málo čte“). Zároveň však může ve spojení s počítaným předmětem fungovat i jako číslovka neurčitá (podobně jako např. výrazy „mnoho“ nebo „pár“, které původně číslovkami nejsou). To je i váš případ. Co se týče větněčlenského rozboru, nemůžeme vám bohužel poskytnout jednoznačné řešení, a to ze dvou důvodů: jednak nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k této problematice přistupuje současná školská praxe, a jednak proto, že pohled na věc není jednotný ani v odborné literatuře. Některá pojetí chápou celé spojení „málo lidí“ jako tzv. komplexní podmět a dále ho syntakticky nerozkládají, jiná pojetí upřednostňují formální hledisko („málo“ je podmětem, „lidí“ přívlastkem neshodným) a ještě jiná naopak hledisko sémantické (podmětem je výraz „lidí“ a „málo“ je přívlastkem). S dotazy školního typu se doporučujeme obracet na Asociaci češtinářů.
Poslední užití:
19.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná způsobová
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady s určením druhu vedlejší věty „jak mu říkali“ v souvětí „Ačkoli nevěděl, zda se ta ulice skutečně jmenuje tak, jak mu říkali, ochotně přisvědčil“. Mohlo by se jednat o vedlejší větu doplňkovou?
Klíčové slovo:
druh vedlejší věty
Odpověď:
Hned zkraje upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k této problematice přistupuje současná školská praxe. Vedlejší větu bychom však určili jako příslovečnou způsobovou – je odpovědí na otázku „jak se jmenuje?“. Je pravda, že doplňkové věty skutečně bývají uvozeny spojkou „jak“, avšak to neznamená, že všechny vedlejší věty uvozené výrazem „jak“ jsou automaticky větami doplňkovými. Vedlejší věty doplňkové většinou rozvíjejí jméno v pozici předmětu a bývají uvozeny slovesy smyslového vnímání („Viděl Petra, jak zahýbá za roh“). Dobrým poznávacím znamením věty doplňkové je, že ji můžeme nahradit infinitivem nebo dějovým přídavným jménem („Viděl Petra zahýbat za roh“ / „Viděl Petra zahýbajícího za roh“). Vaše věta nic z výše zmíněného nesplňuje, a proto není proč se domnívat, že jde o vedlejší větu doplňkovou.
Poslední užití:
12.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná způsobová
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych pomoct s určením druhu vedlejší věty v souvětí „Každý šel, jak se mu zamanulo“. Mohlo by jít o vedlejší větu doplňkovou?
Klíčové slovo:
druh vedlejší věty
Odpověď:
Hned zkraje upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k této problematice přistupuje současná školská praxe. Vedlejší větu bychom však určili jako příslovečnou způsobovou – věta blíže charakterizuje způsob chůze. Je pravda, že doplňkové věty skutečně bývají uvozeny spojkou „jak“, avšak to neznamená, že všechny vedlejší věty uvozené výrazem „jak“ jsou automaticky větami doplňkovými. Vedlejší věty doplňkové většinou rozvíjejí jméno v pozici předmětu a bývají uvozeny slovesy smyslového vnímání („Viděl Petra, jak zahýbá za roh“). Dobrým poznávacím znamením věty doplňkové je, že ji můžeme nahradit infinitivem nebo dějovým přídavným jménem („Viděl Petra zahýbat za roh“ / „Viděl Petra zahýbajícího za roh“). Vaše věta nic z výše zmíněného nesplňuje, a proto není proč se domnívat, že jde o vedlejší větu doplňkovou.
Poslední užití:
12.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Tvar přivlastňovacího přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici (kolegové Novákovi, Jana a Eva Novákovy)
Konkrétní dotaz:
Potřebuji nadepsat obálku dopisu. Adresátkami jsou dvě ženy téhož jména, [anonymizováno, typ Jana Nováková]. Jakým i/y má být zakončeno jejich příjmení? Je správně tvar [Jany Novákovy]?
Klíčové slovo:
Jany Novákovy
Odpověď:
Ano, příjmení [Novákovy] má podobu přivlastňovacího přídavného jména a [Jany] jsou jména rodu ženského, namístě je proto tvrdé y.
Poslední užití:
22.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Tvar přivlastňovacího přídavného jména v přívlastku shodném v antepozici (Novákovi kolegové)
Konkrétní dotaz:
Úplně jsem se zamotal do pravidel psaní i/y. Bude rozdíl v i/y ve slově „Jirkovi/y“ u vět „Jirkovi se fotky vydařily“ a „Jirkovy fotky se vydařily“? Pokud ano, tak proč?
Klíčové slovo:
Jirkovy fotky
Odpověď:
Ano, v první větě musí být měkké i a ve druhé ypsilon. V první větě jde o jméno ve 3. pádě. Jméno je mužského životného rodu a pravidelně ho skloňujeme podle vzoru „předseda“ – ve 3. pádě mu proto přísluší zakončení -ovi. V případě slova „Jirkovy“ ve druhé větě se však jedná o přivlastňovací přídavné jméno, které rozvíjí výraz „fotky“; a protože jsou „fotky“ rodu ženského, je namístě tvrdé y: „Jirkovy fotky“. Kdyby byla řeč např. o Jirkových bratrech, kteří jsou rodu mužského životného, bylo by třeba napsat měkké i: „Jirkovi bratři“. Přivlastňovací přídavná jména skloňujeme podle vzorů „otcův“ a „matčin“. U mužského vzoru „otcův“ bohužel neslyšíme, zda je na konci měkké i, nebo tvrdé y, nicméně jelikož mají oba vzory („otcův“ a „matčin“) stejné koncovky, můžeme si vypomoct ženským vzorem, u nějž je rozdíl mezi i a y slyšet: „matčiny fotky“ > „Jirkovy fotky“, „matčini bratři“ > „Jirkovi bratři“.
Poslední užití:
27.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Vedlejší věta doplňková
Konkrétní dotaz:
Potřeboval bych poradit s vedlejší větou. Dotyčné souvětí zní: „Každý den bylo vidět hajného, jak stojí se psem u lesa.“ O jaký druh vedlejší věty se jedná?
Klíčové slovo:
druh vedlejší věty
Odpověď:
Jedná se o vedlejší větu doplňkovou. Podle Základní mluvnice českého jazyka, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, se doplňkové věty typicky vztahují ke jménu v pozici předmětu („hajného“) a zároveň ke slovesu (často vyjadřujícímu nějaký smyslový prožitek, zde „vidět“). Doplňkové věty lze nahradit infinitivem nebo dějovým přídavným jménem: „Každý den bylo vidět hajného stát se psem u lesa.“ / „Každý den bylo vidět hajného stojícího se psem u lesa.“
Poslední užití:
4.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Infinitiv ve funkci podmětu
Konkrétní dotaz:
Syn dostal ve škole za úkol vybrat si reklamní slogan a určit v něm skladební dvojice; vybral si slogan „Albert – stojí za to jíst lépe“. Ukázalo se však, že určení skladebních dvojic není tak jednoduché, rady si nevěděl ani pan učitel. Jakým větným členem je zde například infinitiv „jíst“?
Klíčové slovo:
jíst
Odpověď:
Předně musíme upozornit, že nejsme didaktické pracoviště, a proto nejsme obeznámeni s tím, jak k problematice přistupuje současná školská praxe. Pokud bychom však měli větu „Stojí za to jíst lépe“ přesto rozebrat, určili bychom infinitiv „jíst“ jako podmět, „stojí za to“ jako souslovný přísudek vyjádřený frazeologickým spojením a „lépe“ jako příslovečné určení způsobu. Jméno obchodního řetězce do věty větněčlensky nevstupuje.
Poslední užití:
30.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Přívlastek shodný jednoduchý
Konkrétní dotaz:
Bojujeme se synem s rozborem věty „Všichni lékaři se zodpovědně připravují na následující perné dny“. Konkrétně si nevíme rady s určením zájmena „všichni“. Co je to za větný člen? Je to nějaký přívlastek? Ale shodný, nebo neshodný?
Klíčové slovo:
všichni
Odpověď:
Jde o přívlastek shodný, závislý na podmětu „lékaři“. Přívlastek shodný poznáte podle toho, že se jméno v této pozici vždy shoduje v pádě, čísle a rodě s řídícím jménem. Změníte-li tedy pád jména „lékaři“, změní se i pád zájmena „všichni“: „všichni lékaři“ – „bez všech lékařů“ – „se všemi lékaři“.
Poslední užití:
16.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Věta a výpověď
Konkrétní dotaz:
Žáci měli u věty „Odletěli už všichni ptáci“ doplnit koncové interpunkční znaménko a určit druh věty. Někteří doplnili otazník a větu určili jako tázací, jiní doplnili tečku a větu označili za oznamovací. Zajímalo by mě, jestli věta skutečně může být oznamovací i při tomto slovosledu, tzn. když je sloveso na prvním místě.
Odpověď:
Ano, určitě může jít o oznamovací větu. Čeština má na rozdíl třeba od angličtiny velmi volný slovosled a pořadí větných členů je zaměnitelné. Změnou slovosledu v češtině můžeme klást důraz na jednotlivé složky věty (tzv. aktuální větné členění). To, co chceme zdůraznit, stojí obvykle na konci věty. Větu „Odletěli už všichni ptáci“ tedy můžeme pozměnit např. takto: „Všichni ptáci už odletěli“ nebo „Ptáci už odletěli všichni“. Všechny uvedené varianty mohou být v kombinaci s patřičnou intonací a interpunkčním znaménkem označeny jak za oznamovací, tak za tázací.
Poslední užití:
19.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Věta a výpověď
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat na druh věty, která zní „Psům je vstup zakázán“. V učebnici se tvrdí, že jde o větu rozkazovací, ale já bych ji určila jako oznamovací. Jak to tedy je?
Klíčové slovo:
věta oznamovací
Odpověď:
Pravěpodobně se zde prolnuly dva přístupy, formální a funkční. Formálně se skutečně jedná o oznamovací větu; rozkazovací věty obvykle obsahují sloveso ve tvaru rozkazovacího způsobu (např. „Se psy sem nevstupujte!“). Jiná věc je komunikační funkce věty. Věta „Psům je vstup zakázán“ bezpochyby vyjadřuje příkaz, resp. zákaz, formálně však využívá prostředky věty oznamovací.
Poslední užití:
19.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná způsobová
Konkrétní dotaz:
Jsem učitelem českého jazyka a v jedné učebnici jsem narazil na řešení, s nímž nesouhlasím. Jde o určení druhu vedlejší věty v souvětí „Bariéry řeky Temže vypadají, jako by z vody vylézala obluda“. V řešení je uvedeno, že se jedná o vedlejší větu doplňkovou, ale mně se to nezdá, klonil bych se spíš k vedlejší větě způsobové. Co si o tom myslíte vy?
Klíčové slovo:
vypadat, jako by
Odpověď:
V první řadě musíme upozornit, že nejsme didaktické pracoviště, a proto nevíme, jak by se k tomuto případu stavěla současná školská praxe. Sám jistě víte, že přístupy jednotlivých mluvnic k různým problémům se mohou lišit – některé například vůbec nepracují s pojmem doplněk. Tazatele se školními dotazy proto odkazujeme na stránky Asociace češtinářů, která se zabývá právě školským přístupem k jazykovým jevům. Pokud bychom se však měli k vašemu dotazu přece vyjádřit, souhlasili bychom s vámi: tuto větu bychom jako doplňkovou nechápali. Doplněk je tradičně definován jako větný člen, který doplňuje sloveso a zároveň se vztahuje k dalšímu participantu ve větě. V tomto souvětí je však řečeno pouze to, jak bariéry vypadají, a dále jsou připodobňovány k obludě, která je však zde samostatným participantem, k bariérám nemá žádný formální vztah. V literatuře, kterou jsme prostudovali, jsou všechny typově analogické věty řazeny k vedlejším příslovečným větám způsobovým (např. „Tvářil se, jako by mu uletěly včely“ nebo „Vykračoval si, jako by mu ulice patřila“). Pro způsobovou větu svědčí i stažený tvar („Bariéry řeky Temže vypadaly jako obluda“). Přirovnávací „jako“ je tradičně chápáno jako prostředek pro vyjádření příslovečného určení způsobu („Spí jako zabitý“), případně míry, což ovšem není Váš případ („Cpe se, jako by týden nejedl“). Z výše uvedených důvodů doporučujeme určit vedlejší větu jako příslovečnou způsobovou.
Poslední užití:
16.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Věta bezpodmětná
Konkrétní dotaz:
Je věta „Už bude sedm“ jednočlenná?
Klíčové slovo:
jednočlenná věta
Odpověď:
Ano, věta „Už bude sedm“ je jednočlenná, chybí v ní podmět (některé mluvnice preferují označení „věta bezpodmětná“).
Poslední užití:
30.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Přísudek slovesný s modálním slovesem
Konkrétní dotaz:
Co je přísudkem ve větě „Chce se stát zpěvákem“ a o jaký druh přísudku jde?
Klíčové slovo:
chce se stát zpěvákem
Odpověď:
Nejprve musíme upozornit, že Ústav pro jazyk český není didaktické pracoviště, a proto nevíme, jak k tomuto gramatickému jevu přistupuje současná školská praxe. Další potíž tkví v tom, že různé mluvnice mohou při určování větných členů uplatňovat různé přístupy. V souladu se Základní mluvnicí češtiny, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, bychom se však klonili k názoru, že jde o kombinaci slovesného složeného přísudku (modální sloveso v určitém tvaru a plnovýznamové sloveso v infinitivu, např. „Chci se napít“) a přísudku jmenného se sponou (např. „Stal se zpěvákem“). Jako přísudek bychom tedy určili celé spojení „Chce se stát zpěvákem“.
Poslední užití:
30.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Spřažení vazeb (zeugma)
Konkrétní dotaz:
Chtěl bych se zeptat, jestli je v pořádku souvětí „Nemusel prodávat, rozdávat anebo se jinak zbavovat věcí“. Za mých školních let to bylo považováno za chybu, pád slova „věcí“ totiž nesedí k slovesům „prodávat“ a „rozdávat“. Je větu nutné přeformulovat, nebo je to dnes v pořádku?
Klíčové slovo:
zanedbání dvojí vazby
Odpověď:
V tomto směru se nic nezměnilo, stále se jedná skladebnou chybu, tzv. zeugma (zanedbání dvojí vazby). Přísudky „prodávat“ a „rozdávat“ vyžadují předmět ve čtvrtém pádě, zatímco „zbavovat se“ vyžaduje doplnění v pádě druhém. Větu je tedy skutečně nutné přeformulovat, např. takto: „Nemusel věci prodávat, rozdávat ani se jich jinak zbavovat.“
Poslední užití:
9.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat na správný tvar přídavného jména „ohrožený“ ve spojení „pomoc dětem ohroženým násilím“. Má zde být „ohroženým“, nebo „ohrožených“?
Klíčové slovo:
přídavné jméno za jménem
Odpověď:
Jedná se o přívlastek shodný, který rozvíjí jméno „dětem“, a proto se musí v pádě, rodě i čísle shodovat s řídícím jménem. To je v této formulaci užito ve třetím pádě, a proto i přídavné jméno „ohrožený“ musí být ve třetím pádě: „pomoc dětem ohroženým násilím“.
Zvažované varianty:
ohroženým
ohrožených
Poslední užití:
18.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Tvar přivlastňovacího přídavného jména v přívlastku shodném v antepozici (Novákovi kolegové)
Konkrétní dotaz:
Potřeboval bych poradit, jaké i/y mám napsat ve slově „Havlíkovy“ ve spojení „vážení zástupci Havlíkovy přírodní apotéky“.
Klíčové slovo:
shoda přivlastňovacího přídavného jména
Odpověď:
Přivlastňovací přídavná jména skloňujeme podle vzorů „otcův“ a „matčin“. Za spojení „Havlíkova apotéka“ si tedy můžeme dosadit „otcova apotéka“, ve druhém pádě „zástupci otcovy apotéky“. Nešikovné je, že u mužského vzoru „otcův“ neslyšíme, zda je na konci měkké, nebo tvrdé y. Jelikož však mají oba vzory („otcův“ a „matčin“) stejné koncovky, můžete si zde vypomoct ženským vzorem, u nějž je rozdíl mezi i a y slyšet: „zástupci matčiny apotéky“. Náležité je tedy tvrdé y: „vážení zástupci Havlíkovy přírodní apotéky“.
Poslední užití:
19.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.