Dotaz:
Psaní u/ú/ů
Konkrétní dotaz:
Potřebuji si ujasnit, zda v nářečním výrazu píšeme čárku, nebo kroužek, jde mi konkrétně o slovo fěrtůšek/fěrtúšek.
Klíčové slovo:
fěrtušek, fěrtúšek; fěrtůšek
Odpověď:
Pro spisovné výrazy platí pro psaní ú/ů poměrně jednoduché pravidlo, jehož kořeny souvisejí s historickým vývojem češtiny: ve slovech domácího původu píšeme na začátku slova písmeno ú, uvnitř slova písmeno ů (mimo švy předpon a kořenů nebo švy předpon a předpony ú‑(troj‑úhelník, nej‑úspěšnější). Pro zápis nářečních výrazů však toto pravidlo neplatí vždy důsledně, bývá obvyklé, že se pro zápis kvantity používá ú (ú s čárkou). Zastaralé a nářeční podstatné jméno fěrtoch podle SSJČ a NASCS obvykle zapisujeme jako fěrtoch, popř. fěrtuch, zdrobněliny pak fěrtošek/fěrtušek (tedy s krátkým u). Pokud chcete slovo zapsat s kvantitou, pak doporučujeme preferovat zápis fěrtúšek, přestože i podoba fěrtůšek je v ČNK doložena.
Jednoznačnou odpověď by vám poskytli spíše dialektologové, doporučujeme, abyste se obrátili např. na dialektologické oddělení ÚJČ v Brně.
Zvažované varianty:
fěrtůšek
fěrtúšek
fěrtušek
Poslední užití:
5.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Výraz na konci řádku
Konkrétní dotaz:
Je možné zalomit řádek v názvu seriálu M*A*S*H? V jakém místě by se pak měl řádek zalomit?
Klíčové slovo:
zalomení řádku; M*A*S*H
Odpověď:
Uvedený název seriálu doporučujeme ponechat na jednom řádku.
Poslední užití:
7.6.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
12.6 Pevná spojení a výrazy, které nemají stát na konci řádku (s. 38)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Zalomení řádků a nevhodné výrazy na jejich konci
Dotaz:
Výraz na konci řádku
Konkrétní dotaz:
Mohu rozdělit složené příjmení obsahující spojovník na dva řádky právě v místě spojovníku?
Klíčové slovo:
spojovník
Odpověď:
Složená příjmení na dva řádky rozdělit lze. Můžete řádek zalomit přímo v místě spojovníku, pak je ale nutné tento spojovník na začátku dalšího řádku zopakovat.
Poslední užití:
30.11.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
6.3.1 Spojovník (s. 16)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce – Spojovník
Dotaz:
Oddělení Ústavu pro jazyk český, jejich činnosti a specifika
Konkrétní dotaz:
Měli byste zájem o Jungmannův slovník zdarma?
Odpověď:
Děkujeme vám za nabídku, obraťte se prosím na knihovnu oddělení vědeckých informací. Kontakty najdete pod tímto odkazem: http://www.ujc.cas.cz/o-ustavu/knihovna.html.
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Žáci dostali k řešení úkol s následujícím zadáním: Najděte v textu čtyři slova, která jsou zapsána s pravopisnou chybou, a napište je pravopisně správně. Jeden žák našel z patřičných čtyř jen dvě slova, další dvě vybral a následně zapsal chybně. Máme toto řešení hodnotit jako dvě chyby (dvě nenalezená slova) nebo jako čtyři chyby? (Žák totiž udělal pravopisné chyby ve dvou správně zapsaných slovech.)
Klíčové slovo:
chyba
Odpověď:
Na tuto otázku by měl odpovědět zadavatel testu, bohužel neznáme kritéria hodnocení této úlohy. Nejsme pedagogické pracoviště, hledisko jazykové poradny se může lišit od řešení úloh vyžadovaného ve školách. E-mailové dotazy týkající se jazykového, slohového či literárního problému, který souvisí s výukou češtiny na středních školách, můžete vyhledávat v sekci častých dotazů na adrese Asociace češtinářů poradna@ascestinaru.cz nebo je pokládat v online diskusi na webu http://ascestinaru.cz/.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Slovo regionálněgeologický, které souvisí s pojmem regionální geologie, bych asi měla psát dohromady, ale takto zapsané slovo je strašné. Je možné psát zvlášť regionálně geologický nebo alespoň se spojovníkem regionálně-geologický?
Klíčové slovo:
regionálněgeologický
Odpověď:
Psaní zvlášť se u složených přídavných jmen neužívá, přestože v praxi se s ním stále můžeme setkat. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. Pokud je základem složeného přídavného jména podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – v tomto případě jde podle vašich slov o regionální geologii –, píšeme adjektivum dohromady: regionálněgeologický. Zápis se spojovníkem (regionálně-geologický) signalizuje, že jde o dvě souřadně spojené složky: výrazy regionální a geologický, což ale není pravda.
Nabízí se však otázka, zda je opravdu nutné volit složené přídavné jméno regionálněgeologický, zda by se stejný obsah nemohl vyjádřit dvěma samostatnými přídavnými jmény: regionální geologický (např. průzkum, mapa, jednotka). Toto řešení považujeme za nejvhodnější.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Chápu, že slovo severozápadní píšeme dohromady, protože existuje slovo severozápad. Ale jak máme psát slovo severojižní? Přece nemáme slovo severojih, neměl by tam tedy být spojovník: severo-jižní?
Klíčové slovo:
severojižní
Odpověď:
Při psaní složených přídavných jmen rozlišujeme ta, jejichž první složka je zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově, a ta, která toto zakončení nemají – ta mívají spojovací vokál -o-.
Přídavná jména se zakončením na -sko, -cko, -ně nebo -ově dělíme na dvě skupiny. Pokud jde o souřadné spojení, tzn. že složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (např. matematika a statistika), pak používáme pro oddělení obou složek přídavného jména spojovník: matematicko-statistický. Druhou skupinu tvoří podřadná spojení, v nichž jedna složka rozvíjí druhou (jde o spojení přídavného a podstatného jména). Ta píšeme dohromady; např. od názvu matematická statistika odvozujeme přídavné jméno matematickostatistický, od spojení německý jazyk německojazyčný.
Výraz severojižní však patří ke slovům jako hluchoněmý, sladkokyselý, verbonominální, časoprostorový. Ta píšeme dohromady bez spojovníku, protože první složka složeného přídavného jména se souřadně spojenými členy (v tomto případě adjektivy severní a jižní) nekončí na -sko, -cko, -ně nebo -ově.
Zvažované varianty:
severojižní
severo-jižní
Poslední užití:
27.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1. 2 – První složka není zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova kajeput?
Klíčové slovo:
kajeput
Odpověď:
Podle Nového akademického slovníku cizích slov pochází slovo kajeput (uvedené též v podobě kajaput) z malajštiny. Označuje australský a asijský tropický strom rodu Melaleuca s listy obsahujícími modravě zelenou vonnou silici. V češtině se pro tento strom používá též název tea tree.
Poslední užití:
18.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.