Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně udicí, nebo udící komora?
Klíčové slovo:
udicí
Odpověď:
Ve spojení se slovem komora je namístě použít tzv. účelové přídavné jméno udicí (s krátkým -i- po -d-), jde o komoru určenou k uzení (srov. též lisovací, spalovací, odlehčovací atp. komora, nikoliv *lisující, *spalující, *odlehčující atp. komora).
Zvažované varianty:
udicí
udící
Poslední užití:
9.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně mělnicí, nebo mělnící stroj?
Klíčové slovo:
mělnicí
Odpověď:
Ve spojení se slovem stroj je namístě použít tzv. účelové přídavné jméno mělnicí (s krátkým -i- po -n-), jde o stroj určený k mělnění (srov. též psací, secí, pletací atp. stroj, nikoliv *píšící, *sející, *pletoucí atp. stroj).
Zvažované varianty:
mělnicí
mělnící
Poslední užití:
9.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Názvy obcí
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se píše u přídavného jména Jindřichův ve větě „Silnici postavilo město Jindřichův Hradec“?
Klíčové slovo:
město Jindřichův Hradec
Odpověď:
Ve spojeních město + zeměpisné jméno se slovo město píše s malým písmenem vždy, pokud není součástí zeměpisného jména, a to bez ohledu na to, zda označuje správní jednotku, nebo právnickou osobu. Náležité je proto psát město Jindřichův Hradec.
Poslední užití:
9.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Nejsme si jistí vazbou slovesa ve větě „... podmínky, ke kterým / na které jsme přizpůsobeni“. Můžete nám prosím poradit?
Klíčové slovo:
přizpůsobit
Odpověď:
Slovníky vazeb uvádějí u slovesa „přizpůsobit“ pouze vazbu „přizpůsobit někoho/něco někomu/něčemu“. V uvedené větě je tedy náležitý jedině tvar bezpředložkového 3. pádu: „... podmínky, kterým jsme přizpůsobeni.“
Poslední užití:
25.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Podmět tvoří spojení zájmena a podstatného jména (např. my dívky jsme si hrály)
Konkrétní dotaz:
Potřebovali bychom prosím poradit se shodou přísudku s podmětem v následujícím souvětí. „My zvířata potřebujeme podmínky, kterým jsme přizpůsobeni/přizpůsobena.“ Měl by se v takovém případě tvar přísudku shodovat se zájmenem „my“, nebo s podstatným jménem „zvířata“?
Klíčové slovo:
my zvířata
Odpověď:
V uvedeném případě jde o specifický typ shody – ve větách, v nichž tvoří podmět spojení zájmena „my“ a libovolného podstatného jména, se shoda řídí podle podstatného jména. Správné znění věty je tedy „My zvířata potřebujeme podmínky, kterým jsme přizpůsobena“.
Poslední užití:
25.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 14 – Typ My děti jsme se bály
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Chtěli bychom se zeptat na správnou předložkovou vazbu u názvu obce v Podkrkonoší, kde žijeme. U nás je běžné říkat např. „bydlím na Benecku“, ale zajímalo by nás, zda je považováno za chybu, kdyby někdo řekl „bydlím v Benecku“.
Klíčové slovo:
Benecko
Odpověď:
Užití předložek „na“ a „do/v“ ve spojení se zeměpisnými jmény, především s názvy měst, je dosti problematické. Roli často hraje místní úzus, který se od celorepublikového může lišit. Obecně platí, že předložky „v“ a „do“ mívají v takových případech charakter celonárodní, předložku „na“ u některých měst pak používají místní občané. Z dat Českého národního korpusu vyplývá, že v případě obce „Benecko“ se užívají obě varianty, tedy jak „na Benecku“, tak „v Benecku“, ačkoli vazba s předložkou „na“ je častější. Obě možnosti jsou tudíž v pořádku.
Poslední užití:
23.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 2.1 – Jména obcí a jejich částí: na Vyšehradě × v Podolí
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.