Dotaz:
Římské číslice – ostatní
Konkrétní dotaz:
Můžete mi potvrdit domněnku, že římská čísla jsou číslovky?
Klíčové slovo:
slovnědruhová charakteristika římských číslic
Odpověď:
Domníváme se, že takové tvrzení není zcela přesné, protože se jedná o dva pojmy z jiných oblastí. Pojem „číslovka“ užíváme pro jeden ze slovních druhů, zatímco pojem „římská číslice“ se týká otázky způsobu zápisu slova. Lze nicméně říci, že římskými číslicemi bývají v textu označovány číslovky.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 37–38, paragraf 58 c)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=793&dotaz=%C5%99%C3%ADmsk%C3%A9%20%C4%8D%C3%ADslice
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Dostáváme se neustále do sporů o pravopis slova syčák – sičák. Prosíme tedy o pomoc a případné zdůvodnění pravopisu.
Odpověď:
Podstatné jméno syčák souvisí se slovesem syčet, které patří mezi vyjmenovaná slova, tedy slova, v nichž se po tzv. pravopisně obojetných souhláskách píše y/ý. V původním významu slovo syčák pojmenovávalo žebravého tuláka, pobudu. Označení vzniklo na základě syčení, které je charakteristické pro polohlasné žebrání – jsou totiž slyšet jen sykavky. Z původního pojmenování žebráků a pobudů se postupně stala nadávka s významem nepěkně jednající člověk, darebák, ničema.
Zvažované varianty:
syčák
sičák
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Podle paní profesorky by se mělo psát „Byl krásný, slunný den“. Avšak já si myslím, že by tam ta čárka být neměla. Slova „krásný“ a „slunný“ nemají přece stejný význam, takže to několikanásobný přívlastek nemůže být. V tom případě by byl postupně rozvíjející. Prosím, napište mi, jak se ta věta píše správně.
Klíčové slovo:
přívlastek
Odpověď:
Rozlišení přívlastku několikanásobného a postupně rozvíjejícího nebývá vždy snadné. Pro přívlastek postupně rozvíjející je charakteristické postupné rozvíjení: „devítiletá škola – základní devítiletá škola“; „hokejové družstvo – české hokejové družstvo, výborné české hokejové družstvo“.
Přívlastek několikanásobný je tvořen dvěma nebo více přívlastky, které jsou navzájem souřadné a patří do jedné významové řady. Jednotlivá přídavná jména rozvíjejí podstatné jméno přímo; v mnoha případech lze mezi ně vložit spojku a jejich pořadí lze zaměnit: „vysoká, štíhlá váza“ (= vysoká a štíhlá váza); „malý, čiperný chlapec“ (= malý, ale čiperný chlapec); „padal hustý, drobný, vytrvalý déšť“;
„byl slunný, teplý, suchý říjen“; „doklad musí být platný, úplný a nepoškozený“; „přidáme čerstvý nebo kompotovaný, dobře okapaný ananas“; „kluci si vybírají krásné, hubené, dlouhovlasé blondýny“;
„první hlas byl vysoký, pisklavý a druhý hluboký, bručivý“. Rozlišování postupně rozvíjejícího přívlastku od přívlastku několikanásobného nemusí být ve všech případech jednoznačné. Pak lze připustit obojí pojetí, záleží na pisateli, jak daný jev vnímá a vyjádří. Např.: „dostal malý(,) žlutý míč“. Buď může jít o přívlastek postupně rozvíjející – malý žlutý (existuje ještě nějaký velký žlutý míč), nebo o přívlastek několikanásobný – malý, žlutý (tj. žlutý míč je malý). V Pravidlech českého pravopisu je jako příklad uvedeno spojení „dlouhé(,) černé vlasy“. O několikanásobný přívlastek jde např. ve větě: „Eva má dlouhé, černé vlasy“ (= její černé vlasy jsou dlouhé). Pokud by šlo o vyjádření kontrastu, půjde o přívlastek postupně rozvíjející: „Myslíš tu dívku s dlouhými černými vlasy, nebo tu s těmi krátkými černými vlasy?“ V uvedeném případě se přikláníme k řešení paní učitelky, tedy k tvrzení, že jde o přívlastek několikanásobný (krásný a slunný). Spojení by šlo chápat i jako přívlastek postupně rozvíjející (za předpokladu, že kromě „krásného slunného dne“ existuje například i „ošklivý slunný den“), ale tato možnost je spíše teoretická.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 5 – Přívlastek několikanásobný a postupně rozvíjející
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Prosím o posouzení, zda je náležitě oddělen výraz „jako správní puberťáci“ v následujícím souvětí: „Přestože, jako správní puberťáci, jen neradi dáváme najevo své pocity, víme dost přesně, že tím, co z naší základky dělá místo snesitelné, a nebojím se říct, že občas až příjemné, je naše vedení a celý učitelský sbor.“
Klíčové slovo:
jako
Odpověď:
Interpunkce u uvedeného výrazu je v principu v pořádku. Jen zvažte, zda opravdu chcete čárkami výraz vydělit. Jde o doplněk, ten podle významu dané věty, popř. podle širšího kontextu, může být do věty vložen těsně a v tom případě se neodděluje čárkou. Jestliže s významem věty naopak souvisí jen volněji, čárkou se odděluje. Ponecháním čárek byste doplněk vyčlenili z věty jakožto volně připojený a pro významové vyznění věty nepříliš relevantní. Záleží na autorském záměru a preferenci pisatele.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 12 – Doplně, volný doplněk
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 133
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Prosím je správně čárka ve větě „Každý, jak uměl“, nebo může být věta i bez čárky?
Klíčové slovo:
jak
Odpověď:
Vedlejší větu, která je uvozena podřadicí spojkou nebo podřadicím spojovacím výrazem, je potřeba oddělit od řídící věty, popřípadě výrazu, který ji zastupuje, čárkou. Vedlejší věta „jak uměl“ má plnohodnotnou formu se slovesem v určitém tvaru, proto ji oddělíme od hlavní věty v níž je elipsa, ale jejíž znění si lze na základě kontextu doplnit (např. „Každý [to dělal], jak uměl“).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 3 – Podřadná spojení vět – podřadicí spojky (že, aby, kdyby apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 114
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.