Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Jazyková příručka: #24, Stručný etymologický slovník jazyka českého. Holub – Lyer. 1967. (platí od 1967) .
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana: 1/1, položky: 1-6/6
Stav:
#14837
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ frazému
Konkrétní dotaz: Odkud se vzal výraz hokus pokus?
Klíčové slovo: hokus pokus; hokuspokus
Odpověď: Jiří Rejzek v nejnovějším Českém etymologickém slovníku (2015) uvádí, že původ výrazu hokus pokus není úplně jasný, že do češtiny byl přejat asi přes německé Hokuspokus, jehož původ bývá nejčastěji spojován s rouhavým přetvořením mešní formule „hoc est corpus (meum)“ s významem ‚toto je (moje) tělo‘. Podobně Václav Machek ve svém Etymologickém slovníku jazyka českého (1971), odkud Rejzkův slovník uvedené informace do značné míry přebírá, píše, že výraz hokuspokus pochází snad z němčiny a že „domněnek [rozumí se: o jeho původu] je několik“: „nejspíše to je asi ‚rouhavé překroucení slov hoc est corpus meum‘“, které, dodejme, pronášel kněz v tzv. tridentské latinské mši, sloužené do 2. vatikánského koncilu v r. 1969, při pozdvihování konsekrované hostie symbolizující Tělo Páně. Holub a Lyer pak ve svém Stručném etymologickém slovníku jazyka českého (1967) uvádějí trochu odlišnou podobu zmíněné formule, konkrétně „hocus pocus dominocus hoc est corpus Domini“, a i podle nich přejala čeština daný výraz z němčiny. Podle Etymologického slovníku Holuba a Kopečného (1952) pochází výraz hokuspokus naopak ze středověkého studentského argotu, konkrétně z výrazu hax-pax, jejž dávají do souvislosti s latinským iocus ‚žertovná hra, kouzlo‘. Zmíněné etymologické slovníky (s výjimkou Holuba a Lyera) sice informaci o přejetí z němčiny podávají opatrně, nejspíš je však spolehlivá – srov. např. disertační práci maďarského bohemisty Tamáse Tölgyesiho Lexikální germanismy v dnešní češtině (s. 121). Složitější je to naopak dost možná s informací o původu sledovaného výrazu v citované mešní formuli, která v konečném důsledku pochází od Vladimíra Šmilauera. Václav Machek ji do svého slovníku doplnil jako příspěvek či názor Vladimíra Šmilauera z jeho recenzního posudku na 1. nebo 2. vydání slovníku a odsud se „propsala“ až do slovníku Rejzkova (a dost možná i do Stručného etymologického slovníku jazyka českého, jelikož Vladimír Šmilauer recenzoval i ten). Dva současné renomované online slovníky velkých jazyků, anglický Oxford Dictionary Online a německý Duden, se totiž nezávisle na sobě shodují na tom, že původ tohoto výrazu je v kouzelné zaklínací pseudolatinské, tj. latinu napodobující, zesměšňující, formuli „hax, pax, max, deus adimax“ (kde slovo pax znamená ‚mír‘ a deus ‚Bůh/bůh‘). Oba dva tyto možné původy (1. hoc est corpus (meum) vs. 2. hax, pax, max, Deus adimax) zmiňuje Stručný etymologický slovník slovenčiny od Ľubora Králika (2019), který ovšem druhý původ považuje za méně pravděpodobný.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Jazykový zdroj: Stručný etymologický slovník jazyka českého. Holub – Lyer. 1967. (platí od 1967)
Jazykový zdroj: Stručný etymologický slovník slovenčiny. Ľubor Králik. 2015.
Jazykový zdroj: Etymologický slovník jazyka českého. Holub – Kopečný. 1952. (platí od 1952)
Jazykový zdroj: Databáze jazykových dotazů. (platí od 2020)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14836
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova obsese?
Klíčové slovo: obsese
Odpověď: Obsese znamená ‚chorobně utkvělá představa, myšlenka‘. Podle Stručného etymologického slovníku jazyka českého pochází toto slovo z latinského obsessio, které je odvozeno od slovesa obsedere, obsidere s významem ‚obsadit‘, jež je složeno z ob- ‚okolo, proti‘ a sedere ‚sedět‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Stručný etymologický slovník jazyka českého. Holub – Lyer. 1967. (platí od 1967)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14731
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Neumím si představit advent bez vůně zapáleného františka. Proč se vlastně těm malým černým kužílkům říká františky? Prý je to podle Františka z Assisi, ale je to tak opravdu?
Klíčové slovo: františek
Odpověď: Tvrzení, že označení vánočních františků vonících po kadidlu bylo zvoleno na počest svatého Františka z Assisi, který je považován za zakladatele novodobého pojetí Vánoc, se v tisku občas objevuje. Tento výklad je značně nepravděpodobný, avšak určitá spojitost s jmenovaným světcem se vystopovat dá. Výrazně věrohodnější vysvětlení najdeme v etymologických slovnících, přestože ani ty bohužel v tomto případě neposkytnou stoprocentní jistotu. Václav Machek se v Etymologickém slovníku jazyka českého opírá o dobový zdroj z 1. třetiny 17. století a předpokládá, že jde o obměnu anglického označení frankincense, které pochází z výrazu franc encens – kadidlo (z pryskyřice olibanum). Dodává, že ve Vídni se františek zve Franziskaner, snad prý podle tvaru františkánské kapuce. Obdobnou informaci najdeme ve Stručném etymologickém slovníku jazyka českého (J. Holub a S. Lyer) i v prvním vydání Rejzkova Českého etymologického slovníku (z roku 2001), a to s doplněním, že starofrancouzský výraz franc encens (čisté kadidlo) souvisí s latinským incēnsum (to, co je zapálené) a že zvuková podoba se v češtině přiklonila k osobnímu jménu František. K původu slova františek se Jiří Rejzek vrací podrobněji v článku František a purpura, publikovaném v roce 2009 na stránkách časopisu Naše řeč (roč. 92, č. 1, s. 54–56). Dochází k závěru, že „vzhledem k stáří dokladů je ale přímá výpůjčka z angličtiny málo pravděpodobná a žádný jazyk, který by přicházel v úvahu jako prostředník, se nenabízí.“ Zpochybňuje i možnost, že by šlo o přejímku z němčiny: „…stáří českých dokladů, omezený rozsah užívání výrazu v rakouské němčině i variantní podoba Franzischkerl nasvědčují tomu, že jde o výraz primárně český, který byl přejat do rakouské, resp. vídeňské němčiny.“ Ve druhém vydání Českého etymologického slovníku (2015) se proto dozvíme, že slovo františek, označující kuželík vonné pryskyřice vydávající vonný dým, je zřejmě slovo domácí, které vzniklo metaforickým přenesením podle tvaru mnišské (františkánské) kapuce. Přímé propojení mezi vánočními františky a Františkem z Assisi nelze potvrdit. Jméno italského řeholníka a misionáře, žijícího na přelomu 12. a 13. století, nese primárně mnišský řád františkánů. Motivací pro pojmenování vonných františků se později stal nikoli svatý František, ale tvar kapucí františkánského oděvu.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Jazykový zdroj: Stručný etymologický slovník jazyka českého. Holub – Lyer. 1967. (platí od 1967)
Jazykový zdroj: Naše řeč.
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14700
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Četla jsem, že brusle jsou pojmenovány po městě Brusel. Je to skutečně tak?
Klíčové slovo: brusle
Odpověď: Občas se stává, že vysvětlení původu nějakého výrazu je tak „obyčejné“, že si lidé vytvoří barvitější. Tak je tomu i v tomto případě. Můžeme se setkat s tvrzením, že slovo brusle pochází z doby krále Jiřího z Poděbrad, jehož poslové dorazili do Bruselu a tam spatřili nevídanou věc – Bruselané si připevňovali k botám pomocí řemínků zvláštní nože a klouzali se na nich po zamrzlých kanálech. Tato dovezená pomůcka, kterou si oblíbili i naši předkové, pak byla na počest Bruselu u nás pojmenována brusle. Obdobná zdůvodnění vznikají tzv. lidovou etymologií. Podstatou lidové etymologie je mylné a zpravidla nahodilé spojování slova etymologicky neprůhledného se slovem jiným, formálně nebo významově podobným, které mluvčí zná. Je možné, že výklad o spojitosti bruslí s Bruselem byl inspirován dílem Aloise Jiráska Z Čech až na konec světa. To na základě Deníku Václava Šaška z Bířkova popisuje diplomatickou misi družiny vedené panem Lvem z Rožmitálu. V pasáži, kdy družina přebývá v Bruselu, je popsáno setkání se zvláštními želízky umožňujícími pohyb po ledu: „... měli ti dvořané želízka se zobci ve dřevěné podešvi zasazená a řemeny k nohám přivázaná, a na těch byli vycvičeni jezditi.“ České etymologické slovníky se o Bruselu nezmiňují. Podstatné jméno brusle, stejně jako sloveso bruslit má podle nich nejpravděpodobněji spojitost se slovem brousit. Holubův a Lyerův Stručný etymologický slovník jazyka českého odkazuje k nářečnímu výrazu kůsle ‚sněžnice‘ souvisejícímu se slovem koslať ‚kolébat se‘ a nastiňuje, že podoba brusle vznikla „pod vlivem brousiti, protože se brusle časem přibrušují“. Podle Rejzkova Českého etymologického slovníku bylo sloveso brousit (s původním významem ‚drhnout‘) nejspíš ovlivněno němčinou, v níž schleifen znamená nejenom ‚brousit‘, ale i ‚smýkat, bruslit‘. K němčině ostatně odkazuje i dříve užívané označení šlajfky, jak se běžně říkalo bruslím, které se k pevné podrážce boty upevňovaly pomocí kličky. O vlivu němčiny a lidovém označení šlajfky píše v souvislosti s bruslemi i Machek v Etymologickém slovníku jazyka českého, kde se uvádí, že slovo brusle bylo běžné už u Jungmanna. Zmiňuje i nářeční výraz kosle/kůsle přetvořený do podoby krusle. Jungmannův slovník výraz krusle popisuje slovy „železo, na kterém po ledě se klouzá“.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Stručný etymologický slovník jazyka českého. Holub – Lyer. 1967. (platí od 1967)
Jazykový zdroj: Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14405
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova sekta?
Klíčové slovo: sekta
Odpověď: V odborné literatuře nalézáme dva výklady původu tohoto slova. Český etymologický slovník dává slovo sekta, přejaté přes německé Sekte téhož významu, do souvislosti s latinským podstatným jménem secta, znamenajícím ‚filozofický směr, politická strana‘. Toto slovo je odvozeno od secare, tj. tvaru trpného příčestí slovesa sectus s významem ‚sekat, řezat‘, původně tedy ‚co je odděleno, odštěpeno‘. Podobně původ slova pojímá např. i starší Stručný etymologický slovník jazyka českého. Naproti tomu Stručný etymologický slovník slovenčiny vykládá latinské secta jako ‚cesta, způsob konání‘, doslova ‚(to) následované‘, vycházející ze slovesa sequī ‚následovat‘. Podobnou interpretaci nabízí též např. německý slovník Duden (viz https://www.duden.de/rechtschreibung/Sekte). O konzultaci jsme proto požádali odborníka na teologii. Podle něj teologové neodmítají ani jeden z představených etymologických výkladů. Nicméně se domnívají, že první výklad je ideologicky zatížený negativním hodnocením ze strany církve, zatímco druhý výklad zdůrazňuje spíše aspekt sociologický.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Stručný etymologický slovník jazyka českého. Holub – Lyer. 1967. (platí od 1967)
Jazykový zdroj: Stručný etymologický slovník slovenčiny. Ľubor Králik. 2015.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11192
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova sígr?
Klíčové slovo: sígr
Odpověď: Český etymologický slovník Jiřího Rejzka i Stručný etymologický slovník jazyka českého od Josefa Holuba a Stanislava Lyera dávají slovo sígr do souvislosti s podstatným jménem syčák. Podle Jiřího Rejzka mají obě slova stejnou motivaci – souvisejí se syčením, které je charakteristické pro polohlasné žebrání, kdy jsou slyšet jen sykavky. Vzhledem k významu slova sígr ‚lump‘ odmítá Rejzek souvislost s německým slovem Sieger, jež znamená ‚vítěz‘.
Poslední užití: 30.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Stručný etymologický slovník jazyka českého. Holub – Lyer. 1967. (platí od 1967)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?