Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Jazyková příručka: #142, Etymologický slovník české frazeologie. Ludmila Stěpanova. 2023. .
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana: 1/1, položky: 1-6/6
Stav:
#14968
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ frazému „být na káry“?
Odpověď: Uvedený frazém můžeme nalézt ve Slovníku nespisovné češtiny (SNČ, Jan Hugo a kol., 2020, 4. vydání), kde se můžeme dočíst, že je užíván ve významu ‚být silně opilý, být zdrogovaný‘. Po vzoru frazému „být na káry“ je v SNČ u tohoto hesla uvedeno jako významový ekvivalent i „být zkárovaný“, tedy ‚být silně opilý‘. O původu daného idiomu se ale bohužel SNČ nezmiňuje. Ještě než přistoupíme k výsledkům pátrání po původu daného frazému, podíváme se podrobněji na výklad samotného slova kára. Výkladové slovníky češtiny (např. Akademický slovník cizích slov, Slovník spisovného jazyka českého, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Příruční slovník jazyka českého i vznikající Akademický slovník současné češtiny) shodně u hesla kára uvádějí jako první význam ‚ruční dvoukolový dřevěný vozík‘. Akademický slovník současné češtiny u výkladu doplňuje, že se jedná o ‚vozík s většími postranními koly a prodlouženou rukojetí na tlačení nebo ojí na tažení‘. Nejen v těchto slovnících můžeme nalézt další frazémy, které výraz kára obsahují. Například Příruční slovník jazyka českého uvádí spojení „táhnouti, vléci káru“, které v přeneseném významu značí ‚lopotiti se, namáhati se‘. Slovník spisovné češtiny zaznamenává hned tři další frazémy: „táhnout káru životních starostí“ s významem ‚žít v starostech‘, přenesené „vytáhnout z bláta káru“, které má význam ‚pozvednout úroveň, napravit nepříznivou situaci‘, a dále vyjádření reflektující tehdejší ideologii „zapřáhnout někoho do káry imperialismu“, jehož ekvivalentem je ‚přimět někoho k službám imperialismu‘. A nejnovější Akademický slovník současné češtiny zaznamenává u hesla kára ještě frazém „táhnout (tu) svou káru (dál)“, tedy ‚nepolevovat v namáhavém úsilí, nevzdávat se navzdory starostem, problémům, překážkám‘. Jak je tedy patrné ze slovníkové sondy, výraz kára je ve frazémech běžně užíván, patrně proto, že je úzce spojován s těžkou prací a námahou. Nabízí se tak otázka, jak souvisejí výrazy označující namáhavou práci a úsilí se stavem podnapilosti. V tom nám mohou pomoct české frazeologické slovníky. V Etymologickém slovníku české frazeologie i ve Slovníku české frazeologie a idiomatiky 1: Přirovnání sice není uveden přímo idiom „být na káry“, nalezneme v nich však variantu „být (namazaný/vožralý) jako kára“. Spojitost s přeneseným významem slovesa namazat se (tj. ‚opít se‘) je zde vysvětlena tak, že káry se musely dříve hodně mazat, aby dobře jely a neskřípaly. Původ frazému „být na káry“ tedy můžeme hledat právě v přirovnání k namazanému vozíku. Podobná přirovnání se k popisu podnapilých osob užívají běžně, srov. např. „být nalitý jak sud/žok“ či „být namazaný jak cep“. U varianty „být na káry“ nicméně můžeme hypotetizovat i o spojitosti s naložením podnapilé osoby na vozík, na káru. O tom svědčí i excerpční lístek z roku 1964 z kartotéky novočeského lexikálního archivu s následujícím příkladem z díla B. Hrabala: „A mně potom bylo špatně a svalil jsem se a policajti mě přivezli do pivováru jak linoleum na káře.“ Je tedy možné, že varianta „být na káry“ vznikla na základě této motivace, jelikož ale frazém v této podobě žádné jazykové příručky nezaznamenávají, nemůžeme to s jistotou potvrdit.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj: Akademický slovník cizích slov. 1995.
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Etymologický slovník české frazeologie. Ludmila Stěpanova. 2023.
Jazykový zdroj: Slovník české frazeologie a idiomatiky 1. Přirovnání. František Čermák a kolektiv. 2009.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14492
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ frazému
Konkrétní dotaz: Jaký původ má rčení „mít řečí čtyřiapadesát“?
Klíčové slovo: mít řečí čtyřiapadesát
Odpověď: O původu rčení „mít řečí čtyřiapadesát“ se zmiňuje Jaroslav Porák ve svém článku O neurčitém významu u číslovek určitých (Naše řeč, roč. 41, s. 241–251). Autor v deváté poznámce pod čarou píše: „Prof. Vl. Šmilauer mě upozornil, že rčení mít řečí čtyřiapadesát, popř. moc řečí čtyřiapadesát, vzniklo podle snáře, kde se na ‚moc řečí‘ radilo vsadit do loterie číslo 54.“ Podle Etymologického slovníku české frazeologie je tento výklad podpořen v románu Tchán Kondelík a zeť Vejvara od I. Hermanna z roku 1906. Slovník však s odkazem na článek Vlastimila Styblíka Původ rčení „máš moc řečí – čtyřiapadesát“ (Český jazyk a literatura, roč. 35, 1984/1985, s. 281) uvádí ještě jednu teorii. Původ rčení spojuje s filmem na motivy románu K. Poláčka Dům na předměstí. V jedné scéně filmu z roku 1933 se hokynář věnuje účetnictví, počítá a zároveň říká své manželce: „Máš moc řečí.“ Následně pokračuje v počítání, a proto říká: „Čtyřiapadesát.“ Rčení se tak může zakládat na spojení těchto dvou nesouvisejících vyjádření.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Etymologický slovník české frazeologie. Ludmila Stěpanova. 2023.
Jazykový zdroj: Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14432
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ frazému
Konkrétní dotaz: Jak vzniklo pojmenování „babí léto“?
Klíčové slovo: babí léto
Odpověď: Jak se můžeme dočíst např. v Etymologickém slovníku české frazeologie L. Stěpanovové, ohledně původu spojení „babí léto“ existuje několik teorií. Podle jednoho z možných výkladů připomínají dlouhé pavučiny, které poletují krajinou, jemné stříbrné „babské“ vlasy. Další výklad pochází od Karla Jaromíra Erbena, jenž spojuje pojmenování s chladnějším počasím – tepla je v tuto dobu již namále, „jako ho má stará bába“; babí léto tak znamená vlastně „zestárlé léto“. Naproti tomu Josef Jungmann zaznamenal ve Slovníku česko-německém výklad z oblasti tzv. lidové astronomie. Označení je v tomto případě odvozováno z pojmenování hvězdokupy Plejády, nazývaného lidově Baby, neboť tyto hvězdy jsou viditelné v daném ročním období.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Etymologický slovník české frazeologie. Ludmila Stěpanova. 2023.
Jazykový zdroj: Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14417
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ frazému
Konkrétní dotaz: Chci se vás zeptat na úsloví s významem ‚někomu přát‘ – mám „držet palce“, či „držet pěsti“? Byl jsem zvyklý „držet někomu palce“, ale stále častěji slyším z televize a z rozhlasu „držet pěsti“. Jenže když sevřu ruku v pěst, tak se budu spíše bránit nějakému útoku, než abych někomu něco přál. Kde se tedy dané úsloví vzalo?
Klíčové slovo: držet palce; držet pěsti
Odpověď: Etymologický slovník české frazeologie od L. Stěpanovové zachycuje pouze varianty spojení „držet palec“ a „držet palce“. Jedná se přitom o kalk německého spojení „den/die Daumen drücken/halten“. Slovník klade jeho původ do souvislosti s gladiátorskými hrami. Poražený bojovník totiž mohl požádat zdvižením palce (nebo ukazováčku) o milost císaře či úředníka, jenž hry pořádal. Ten pak rozhodl o budoucnosti poraženého: palcem zdviženým vzhůru uděloval milost, kdežto palec obrácený dolů znamenal smrt. Posun od „palců“ k „pěstím“ lze vysvětlit fyzickým provedením daného gesta: když toto gesto uděláte, zároveň svíráte i pěsti. Podle dat Českého národního korpusu (SYN v13) je v současné češtině nejfrekventovanější (těsné) spojení tvarů „držet palce“ (8399 výskytů). Méně často se užívá novější „držet pěsti“ (464 výskytů) či „držet palec“ (pouhých 78 výskytů). K tomu dodejme, že se posun od „palců“ k „pěstím“ projevil v několika rčeních, např. „pěsti štěstí – palce kopance“ či „kolik palců, tolik kopanců – kolik pěstí, tolik štěstí“. Tato rčení vyjadřují, že právě pěsti (spíš než palce) mohou přinést štěstí, úspěch apod.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Etymologický slovník české frazeologie. Ludmila Stěpanova. 2023.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14408
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ frazému
Konkrétní dotaz: Jaká je etymologie spojení „chodit po houbách“?
Klíčové slovo: chodit po houbách; chodit ještě po houbách; být na houbách; být ještě na houbách
Odpověď: „Chodit po houbách“, „být ještě na houbách“ apod. znamená ‚nebýt narozený, nebýt ještě na světě‘. Podle Etymologického slovníku české frazeologie dávají badatelé původ tohoto rčení do souvislosti s jarním sběrem hub, jejž slovanská mládež využívala jako záminku pro věnování se různým hrám či milování. Slovník však uvádí ještě jeden výklad – když se totiž malé děti ptají, jak se narodily, rodiče jim mohou odpovědět, že je našli na houbách, v řece apod.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Etymologický slovník české frazeologie. Ludmila Stěpanova. 2023.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11642
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ frazému
Konkrétní dotaz: Jak vznikl slovní obrat „o sto šest“?
Klíčové slovo: ostošest; o sto šest
Odpověď: O původu frazému „o sto šest“ se psalo již v roce 1937 v časopise Naše řeč (roč. 21, č. 9–10, s. 282): „[O]tiskujeme zajímavou zprávu, kterou nám o původu rčení ‚o sto šest‘ podal pan řídící učitel v. v. Ladislav Malý z Příbramě, ovšem s nutnou výhradou stran její konečné platnosti: ‚R. 1880 jsem se přel s přítelem K., že děvče, do jehož očí jsem se zadíval, nikdy nezíská. Kolega se se mnou vsadil, že do sv. Jana Nepomuckého bude ta dívka jeho. Měl na to času od 29. ledna do 15. května, tedy celých sto šest dní. To jsme si často připomínali rčením, že jde ‚o sto šest‘, a některý z kolegů je brzo zanesl do vtipů Humoristických listů. Odtud se pak rychle rozšířilo do obecného usu, třebas tehdy nikdo nechápal první a vlastní význam těchto slov. Dnes je to rčení všeobecně známé.‘ Ověří-li se tato zpráva pana říd. uč. Malého, poskytne velmi řídký a vzácný příklad, jak se rčení běžné toliko jednotlivci může rozšířiti po celém území jazyka.“ Vysvětlení pana učitele Malého však dodnes zůstává nepotvrzenou verzí. Publikace S. Kovářové Proč se říká 222x (Alda, 2000, s. 168) nabízí další možné vysvětlení: „Podle jiného názoru však toto rčení vzniklo z výrazu ‚být s to‘ (= moci) a došlo k tomu následovně: říkávalo se totiž ‚pijme pivo, kdo s to jest‘, což prý někdo žertem pozměnil tak, aby zůstal zachován rým, na ‚pijme pivo o sto šest‘.“ Etymologický slovník české frazeologie (Univerzita Palackého v Olomouci, 2023, s. 238) od L. Stěpanovové nabízí s odkazem na Styblíkův článek v časopisu Český jazyk a literatura (1983/1984) ještě další výklad – za východisko považuje „žertovné, resp. posměšné volání ‚sto – pět, sto – pět‘ na člověka kulhajícího na jednu nohu. Nepatrné zvýšení jeho úsilí o rychlejší chůzi s cílem dosáhnout ‚normy‘ na sto šest pak vedlo k žertovné transformaci rčení.“
Poslední užití: 9.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Proč se říká 222x. Stanislava Kovářová. 2000.
Jazykový zdroj: Etymologický slovník české frazeologie. Ludmila Stěpanova. 2023.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?