Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Jazyková příručka: #132, Stručný etymologický slovník slovenčiny. Ľubor Králik. 2015. .
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana: 1/1, položky: 1-4/4
Stav:
#14837
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ frazému
Konkrétní dotaz: Odkud se vzal výraz hokus pokus?
Klíčové slovo: hokus pokus; hokuspokus
Odpověď: Jiří Rejzek v nejnovějším Českém etymologickém slovníku (2015) uvádí, že původ výrazu hokus pokus není úplně jasný, že do češtiny byl přejat asi přes německé Hokuspokus, jehož původ bývá nejčastěji spojován s rouhavým přetvořením mešní formule „hoc est corpus (meum)“ s významem ‚toto je (moje) tělo‘. Podobně Václav Machek ve svém Etymologickém slovníku jazyka českého (1971), odkud Rejzkův slovník uvedené informace do značné míry přebírá, píše, že výraz hokuspokus pochází snad z němčiny a že „domněnek [rozumí se: o jeho původu] je několik“: „nejspíše to je asi ‚rouhavé překroucení slov hoc est corpus meum‘“, které, dodejme, pronášel kněz v tzv. tridentské latinské mši, sloužené do 2. vatikánského koncilu v r. 1969, při pozdvihování konsekrované hostie symbolizující Tělo Páně. Holub a Lyer pak ve svém Stručném etymologickém slovníku jazyka českého (1967) uvádějí trochu odlišnou podobu zmíněné formule, konkrétně „hocus pocus dominocus hoc est corpus Domini“, a i podle nich přejala čeština daný výraz z němčiny. Podle Etymologického slovníku Holuba a Kopečného (1952) pochází výraz hokuspokus naopak ze středověkého studentského argotu, konkrétně z výrazu hax-pax, jejž dávají do souvislosti s latinským iocus ‚žertovná hra, kouzlo‘. Zmíněné etymologické slovníky (s výjimkou Holuba a Lyera) sice informaci o přejetí z němčiny podávají opatrně, nejspíš je však spolehlivá – srov. např. disertační práci maďarského bohemisty Tamáse Tölgyesiho Lexikální germanismy v dnešní češtině (s. 121). Složitější je to naopak dost možná s informací o původu sledovaného výrazu v citované mešní formuli, která v konečném důsledku pochází od Vladimíra Šmilauera. Václav Machek ji do svého slovníku doplnil jako příspěvek či názor Vladimíra Šmilauera z jeho recenzního posudku na 1. nebo 2. vydání slovníku a odsud se „propsala“ až do slovníku Rejzkova (a dost možná i do Stručného etymologického slovníku jazyka českého, jelikož Vladimír Šmilauer recenzoval i ten). Dva současné renomované online slovníky velkých jazyků, anglický Oxford Dictionary Online a německý Duden, se totiž nezávisle na sobě shodují na tom, že původ tohoto výrazu je v kouzelné zaklínací pseudolatinské, tj. latinu napodobující, zesměšňující, formuli „hax, pax, max, deus adimax“ (kde slovo pax znamená ‚mír‘ a deus ‚Bůh/bůh‘). Oba dva tyto možné původy (1. hoc est corpus (meum) vs. 2. hax, pax, max, Deus adimax) zmiňuje Stručný etymologický slovník slovenčiny od Ľubora Králika (2019), který ovšem druhý původ považuje za méně pravděpodobný.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Jazykový zdroj: Stručný etymologický slovník jazyka českého. Holub – Lyer. 1967. (platí od 1967)
Jazykový zdroj: Stručný etymologický slovník slovenčiny. Ľubor Králik. 2015.
Jazykový zdroj: Etymologický slovník jazyka českého. Holub – Kopečný. 1952. (platí od 1952)
Jazykový zdroj: Databáze jazykových dotazů. (platí od 2020)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14433
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ frazému
Konkrétní dotaz: V Internetové jazykové příručce jsem si ověřil, že slovo vampýr se píše pouze s -ý-, kdežto slovo upír s -í, přestože tato slova mají prakticky stejný význam. Je to snad dáno jejich odlišným původem?
Klíčové slovo: upír; vampýr
Odpověď: Podle Rejzkova Českého etymologického slovníku jsou vampýr a upír slova příbuzná, obě mají původ asi v praslovanském ǫpyrь či ǫpirь, ovšem vzhledem k různým podobám slov v jiných slovanských jazycích (polsky upiór, rusky upýr, chorvatsky vampir aj.) lze rekonstruovat i odlišné původní podoby, jako např. upirь. Autor slovníku upozorňuje, že kvůli rozmanitosti forem i nejasné motivaci pojmenování nelze podat uspokojivý etymologický výklad. Předpokládané významy praslovanských výrazů blíže popisuje Ľ. Králik ve Stručném etymologickém slovníku slovenčiny, vzhledem k Rejzkově rezervovanosti však nepovažujeme za zcela vyloučené, že se (alespoň u některých výkladů) jedná spíše o tzv. lidovou etymologii: Podoba ǫpirь prý mohla označovat buď toho, ‚kdo vylétá, vystupuje (z hrobu)‘, nebo ‚kdo se vbíjí dovnitř‘, tj. kdo vniká do těla oběti, aby jí pil krev. Význam podoby ǫpyrь pak Králik vykládá jako ‚neodevzdaný ohni‘, tj. jako popis mrtvé osoby, jež nebyla pochována běžným způsobem – spálením. Co se slova vampýr týče, Rejzek uvádí, že se do češtiny dostalo ze srbského vampir v souvislosti s „upírskými“ aférami, které proběhly v Srbsku v letech 1725 a 1731 a o nichž informoval veřejnost tisk. Slovník česko-německý J. Jungmanna a Česko-německý slovník Fr. Št. Kotta zachycují pouze podoby s měkkým i vampir či vampír, avšak Příruční slovník jazyka českého již pracuje s heslovým slovem vampýr, v němž uvádí doklady s oběma způsoby zápisu – „[Matka byla] zde zcela podobna vampyru“ a „Začal líčit ho jako vampíra, který chce uchvátit nejen Pazderovo jmění, ale i jeho duši“. Novější výkladové slovníky češtiny pak pracují už jen s pravopisnou variantou vampýr, ypsilon se přitom dostalo do daného slova patrně vlivem slova netopýr (ostatně slovo vampýr se užívá nejen jako označení pro ‚nemrtvého živícího se krví‘, ale též jako pojmenování pro jistý ‚druh netopýra‘). Podobně můžeme uvažovat o tom, že k zachování písmena í ve slově upír mohla přispět předpokládaná spojitost se slovesem (u)pít (krev).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Stručný etymologický slovník slovenčiny. Ľubor Králik. 2015.
Jazykový zdroj: Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. František Št. Kott. 1878–1893.
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14405
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova sekta?
Klíčové slovo: sekta
Odpověď: V odborné literatuře nalézáme dva výklady původu tohoto slova. Český etymologický slovník dává slovo sekta, přejaté přes německé Sekte téhož významu, do souvislosti s latinským podstatným jménem secta, znamenajícím ‚filozofický směr, politická strana‘. Toto slovo je odvozeno od secare, tj. tvaru trpného příčestí slovesa sectus s významem ‚sekat, řezat‘, původně tedy ‚co je odděleno, odštěpeno‘. Podobně původ slova pojímá např. i starší Stručný etymologický slovník jazyka českého. Naproti tomu Stručný etymologický slovník slovenčiny vykládá latinské secta jako ‚cesta, způsob konání‘, doslova ‚(to) následované‘, vycházející ze slovesa sequī ‚následovat‘. Podobnou interpretaci nabízí též např. německý slovník Duden (viz https://www.duden.de/rechtschreibung/Sekte). O konzultaci jsme proto požádali odborníka na teologii. Podle něj teologové neodmítají ani jeden z představených etymologických výkladů. Nicméně se domnívají, že první výklad je ideologicky zatížený negativním hodnocením ze strany církve, zatímco druhý výklad zdůrazňuje spíše aspekt sociologický.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Stručný etymologický slovník jazyka českého. Holub – Lyer. 1967. (platí od 1967)
Jazykový zdroj: Stručný etymologický slovník slovenčiny. Ľubor Králik. 2015.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14084
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: V lidové písni Teče voda, teče pres velický majír je slovo majír. Pochází toto slovenské slovo z maďarštiny?
Klíčové slovo: majír
Odpověď: Slovo majír zachycuje Slovník valašského nářečí, jenž mu přisuzuje význam ‚dvůr, velkostatek‘, v knize P. Eisnera Chrám i tvrz se pak dočítáme, že se s tímto slovem setkáme mnohde na Moravě i na Slovensku. Ve slovenském jazyce však existuje slovo majer, a to ve významu ‚velkostatek na odlehlejším místě od obce‘, jež může mít dle Slovníku slovenských nářečí též podobu majir (nikoliv tedy majír). Dle Stručného etymologického slovníku slovenštiny vzniklo slovo majer zkrácením německého podstatného jména Meierhof. To se skládá ze slov Meier (‚správce majetku‘) a Hof (‚hospodářský dvůr‘). Německé Maier je přitom odvozené z latinského maior s významem ‚větší‘.
Poslední užití: 26.9.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Stručný etymologický slovník slovenčiny. Ľubor Králik. 2015.
Jazykový zdroj: Latinsko-český slovník. Jan Kábrt a kol. 2000.
Jazykový zdroj: Slovník valašského nářečí. Silvestr Kazmíř. 2001.
Jazykový zdroj: Chrám i tvrz. Pavel Eisner. 1992.
Jazykový zdroj: Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?