Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Při korektuře textu váhám, jak se má psát výraz kulturně-historický? Nemá to být dohromady?
Klíčové slovo:
kulturněhistorický; kulturně-historický
Odpověď:
Některá složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -ně (a rovněž na -sko, -cko, -ově) je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, psaním či nepsaním spojovníku pak rozlišujeme různé významy.
Jestliže je východiskem podřadné slovní spojení kulturní historie, pak složené přídavné jméno píšeme dohromady: kulturněhistorický.
Může však jít i o souřadné spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (kulturní a historický), v tom případě píšeme slovo se spojovníkem: kulturně-historický.
Bez znalosti širšího kontextu, v němž je složené přídavné jméno užito, z něhož by bylo možné usuzovat, v jakém významu je slovo užito, však není možné jednoznačně rozhodnout, kterou z variant užít. Doporučujeme upozornit autora textu.
Zvažované varianty:
kulturněhistorický
kulturně-historický
Poslední užití:
28.11.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2024. (platí od 2024)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Připravujeme projekt kulturně-kreativního centra Vysočina. Někdy je označováno jako kulturní a kreativní centrum. Asi by se to mělo psát se spojovníkem, ale všechna ostatní centra to mají zvlášť: kulturně kreativní centrum.
Klíčové slovo:
kulturně-kreativní
Odpověď:
Psaní zvlášť (kulturně kreativní centrum) se sice v praxi objevuje, ale není v souladu se současným pravopisným doporučením. Složená přídavná jména bychom měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady. Pokud bychom psali dohromady kulturněkreativní, pak by adjektivum vycházelo z podřadného spojení, např. kulturní kreativita, což se však zdá nepravděpodobné.
Říkáte, že centrum bývá označováno i slovy kulturní a kreativní (centrum). Složky složeného přídavného jména jsou spojeny souřadně – taková složená přídavná jména píšeme (tak jak říkáte) se spojovníkem: kulturně-kreativní centrum. Nabízí se i možnost, abyste v názvu nepoužívali složené přídavné jméno kulturně-kreativní, ale využili pojmenování se spojkou a: kulturní a kreativní centrum.
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Jde o tvar příjmení Chudoba. Když píšu do školy žádost o uvolnění syna, tak píšu Chudoby s y, ale pocitově bych tam psala -i. Jak si to mám zdůvodnit?
Klíčové slovo:
Chudoba
Odpověď:
Tvar 2. pádu příjmení Chudoba je skutečně Chudoby. Mužské příjmení Chudoba se skloňuje podle vzoru „předseda“. Po pravopisně tvrdé nebo obojetné souhlásce proto píšeme y; stejně jako Chudoba se chovají např. jména Doubrava – Doubravy, Chochola – Chocholy, Nekola – Nekoly. Pokud by šlo o jméno, které by mělo před koncovým -a pravopisně měkkou souhlásku (např. Váša, Kolaja), pak se ve 2. pádě píše -i: Váši, Kolaji.
Zvažované varianty:
Chudoby
Chudobi
Poslední užití:
13.10.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní i, í – y, ý
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2024. (platí od 2024)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní i, í – y, ý
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Zajímá mě 2. pád příjmení Bunža. Psala bych Bunži, ale na stránkách Paměti národa je užita podoba Bunžy.
Klíčové slovo:
Bunža
Odpověď:
Příjmení Bunža se skloňuje podle vzoru předseda, ale při volbě i/y v koncovce 2. pádu se řídíme tím, že ž patří mezi tzv. pravopisně měkké souhlásky. Proto je náležitá podoba 2. pádu Bunži.
Zvažované varianty:
Bunži
Bunžy
Poslední užití:
4.2.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní i, í – y, ý
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2024. (platí od 2024)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní i, í – y, ý
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Pokud v textu píšu pulz, pulzovat, mám psát impulz, nebo mám volit variantu impuls?
Klíčové slovo:
impulz; impuls
Odpověď:
Pravopisné podoby impulz a impuls jsou hodnoceny jako rovnocenné, doklady z korpusu SYN v13 ukazují, že se užívají v podstatě se shodnou frekvencí (podoba impuls velice mírně převažuje). Pokud se slovo objevuje v textu současně se zápisy pulz, pulzovat, považujeme za vhodné zvolit u všech slov jednotné řešení a dát přednost variantě impulz.
Zvažované varianty:
impulz
impuls
Poslední užití:
7.5.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2024. (platí od 2024)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z, sekce 1.2 – Dublety jsou stylově rovnocenné (typ kurz – kurs)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
V textu knihy je uvedeno puls, ale na jiné stránce se píše, že někomu pulzuje v hlavě. Nemělo by to být sjednocené? Volila bych podoby se z.
Klíčové slovo:
pulz; puls
Odpověď:
Souhlasíme. Přestože je možné psát jak pulz, tak puls (jsou to rovnocenné pravopisné varianty), je vhodné pravopis podstatného jména a odvozeného slovesa v jednom textu sjednotit. Zápis pulsovat může na mnohé čtenáře působit knižně či zastarale, sjednocení ve prospěch z (pulz, pulzovat) proto považujeme za vhodné.
Zvažované varianty:
pulz
puls
Poslední užití:
7.5.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2024. (platí od 2024)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z, sekce 1.2 – Dublety jsou stylově rovnocenné (typ kurz – kurs)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Psaní u/ú/ů
Konkrétní dotaz:
V jednom pořadu mě překvapilo sdělení, že se túra píše s čárkovaným u. Ze své školní docházky se nepamatuji proč a zmíněný pořad vysvětlení neposkytl.
Klíčové slovo:
túra
Odpověď:
Slovo túra s významem ‚zpravidla delší, namáhavý pochod (často horský)‘ píšeme s čárkovaným ú proto, že jde o slovo přejaté. Do češtiny se dostalo prostřednictvím němčiny z francouzštiny. Kroužek nad u píšeme pouze ve slovech domácího původu, protože pouze v nich vzniklo dlouhé ů z dvojhlásky uo (např. dóm – duom – dům). Kroužek zavedl do české abecedy Jan Blahoslav a jedná se vlastně o pozůstatek původního o z uvedené dvojhlásky.
Zvažované varianty:
túra
tůra
Poslední užití:
29.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2024. (platí od 2024)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní ú – ů
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní ú – ů
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.