Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Jazyková příručka: #124, Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986. .
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 3/7, položky: 21-30/65
Stav:
#12583
Užití:
1 1 0
Dotaz: Příslovečné určení
Konkrétní dotaz: Kterým větným členem je výraz „do vody“ ve větě „Skákat do vody je zakázáno“? Je to příslovečné určení místa („kam?“), nebo spíše přívlastek, když závisí na podmětu?
Klíčové slovo: příslovečné určení vs. přívlastek neshodný
Odpověď: Při rozlišování mezi přívlastkem a příslovečným určením je rozhodující nikoli větněčlenská, nýbrž slovnědruhová platnost řídícího výrazu. Příslovečné určení je tvarově neřízeným doplněním slovesa nebo přídavného jména v jakékoli větněčlenské platnosti, zatímco přívlastek se vždy přímo vztahuje k (syntaktickému) podstatnému jménu. Podmět uvedené věty je vyjádřen infinitivem slovesa (skákat), proto je spojení „do vody“ příslovečným určením místa.
Poslední užití: 23.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 260; s. 281

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12565
Užití:
1 1 0
Dotaz: Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz: Mám větu „Sestra Helena se podívala“. Je podmětem celé spojení „sestra Helena“, nebo pouze „sestra“?
Klíčové slovo: sestra Helena
Odpověď: Naprosto jednoznačné řešení vám bohužel nemůžeme poskytnout, protože české mluvnice se na něm neshodnou, a také nevíme, jak postupuje školská praxe. Spojení, v němž je jedna skutečnost (osoba) označena několika slovy s toutéž syntaktickou platností, se ale obvykle analyzují jako jeden, takzvaný komplexní větný člen. V některých mluvnicích bývají tato spojení chápána jako určitý typ přístavku, jiné je označují jako specifický případ tzv. determinační souřadnosti. Základní mluvnice českého jazyka (Styblík, Čechová, Hauser, Hošnová, 2005, SPN), která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, doporučuje určovat zmíněné spojení jako jeden větný člen. Přikláněli bychom se tedy k řešení určit celé spojení „sestra Helena“ jako podmět.
Poslední užití: 16.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj: Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj: Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz: Píše se čárka před spojkou „nebo“ ve větě „Nařídil mu, aby mě přivedl živého nebo mrtvého“?
Klíčové slovo: nebo
Odpověď: Pokud spojka „nebo“ souřadně spojuje složky několikanásobného větného členu v poměru slučovacím (resp. tzv. eventualitním), nepíšeme před ní čárku (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití: 18.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: § 126, 130, 131
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: § 120, 124
Jazykový zdroj: Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12461
Užití:
1 1 0
Dotaz: Větněčlenský rozbor
Konkrétní dotaz: Obsahuje následující věta výraz ve funkci přívlastku? „Bál se, aby nebyl nikým spatřen.“
Klíčové slovo: přívlastek
Odpověď: Nikoli. Uvedené souvětí se skládá ze dvou vět – jedné hlavní a jedné vedlejší. Ve větě hlavní je nevyjádřený podmět (on) a přísudek „bál se“. Stejný nevyjádřený podmět je i ve vedlejší větě, v níž je přísudkem spojení „nebyl by spatřen“ a výraz „nikým“ je příslovečným určením původce děje, protože jde o pasivní (trpnou) konstrukci. Přívlastek se zde tedy nevyskytuje.
Poslední užití: 19.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Jazykový zdroj: Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12431
Užití:
1 1 0
Dotaz: Jméno ve funkci předmětu
Konkrétní dotaz: Kterým větným členem je spojení „šály a rukavice“ ve větě „Je doporučováno nosit šály a rukavice“?
Klíčové slovo: nosit
Odpověď: Spojení „šály a rukavice“ v uvedené větě je několikanásobným předmětem. Předmět může záviset na slovesu nebo přídavném jménu. Ve vašem případě závisí na podmětu „nosit“, tedy na podmětu vyjádřeném infinitivem slovesa. Na předmět „šály a rukavice“ se ptáme: koho/co je doporučováno nosit?
Poslední užití: 17.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 271
Jazykový zdroj: Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12412
Užití:
1 1 0
Dotaz: Jak označit jev x?
Konkrétní dotaz: Jak by mělo znít přídavné jméno označující krev démonů? Napadlo mě slovo „démoní“, ale v překládané knize jsou to lidé s určitou vlastností, takže by to působilo jako příliš zvířecí.
Klíčové slovo: démonský
Odpověď: Pomineme-li přivlastňovací přídavné jméno „démonův“, které se pro tento účel nehodí, protože přisuzuje jedinci, nikoliv druhu či skupině, přicházejí v úvahu přídavná jména „démoní“, „démonický“ a „démonský“. První z nich slovotvorně spadá do skupiny přídavných jmen s významem přivlastnění druhu stejně jako např. „psí“, „kuřecí“, „prasečí“, „medvědí“ atp. Dojem jisté zvířeckosti je tedy u přídavného jména „démoní“ pochopitelný. Je to však jen slovo potenciální – v korpusech ČNK řady SYN není doloženo. Vezmeme-li navíc v úvahu významově blízká slova jako např. „ďábel“ nebo „anděl“, shledáme, že i „ďáblí“ a „andělí“ jsou užívána velmi okrajově; starší výkladové slovníky je také označují za řídká. Přídavné jméno „démonický“ je naproti tomu vcelku běžné, ale pochybnosti lze mít o jeho významové přiléhavosti. Podle Slovníku spisovného jazyka českého znamená ‚démonu vlastní; takový jako u démona; běsovský, ďábelský‘. Význam ‚démonu vlastní‘ by odpovídal popsané komunikační potřebě, ale příklady, které slovníky uvádějí, poukazují spíš na užívání ve významu ‚takový jako u démona‘: démonická žena (tajemně svůdná), démonická tvář (ďábelsky vypadající). Z toho důvodu nelze přídavné jméno „démonický“ pro tento případ zcela doporučit. Konečně přídavné jméno „démonský“ je podle starších slovníků synonymní s posledně zmíněným, znamená ‚náležící démonu, démonický‘ (nejnovější ho neuvádí). Slovník spisovného jazyka českého ho označuje jako řídké, analogicky tvořená přídavná jména „ďábelský“ a „andělský“ jsou však zcela běžná. Má-li jít o spojení s podstatným jménem „krev“, můžeme své uvažování opřít i o přídavné jméno „lidský“. V tomto ohledu se tedy „démonský“ jeví jako očekávatelnější, a proto bychom ho doporučili jako nejvhodnější variantu.
Zvažované varianty:
démoní démonský démonický
Poslední užití: 13.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12366
Užití:
1 1 0
Dotaz: Příslovečné určení
Konkrétní dotaz: Je ve větě „Šel jsem připravit oběd“ přísudkem celé spojení „šel jsem připravit“?
Klíčové slovo: příslovečné určení účelu
Odpověď: Nikoli. Sloveso „jít“ je plnovýznamové, přísudkem v dané větě je pouze výraz „šel jsem“. Výraz „připravit“ zde v souladu s mluvnicemi určíme jako příslovečné určení účelu („s jakým záměrem se činnost uskutečňuje“). Protože však nejsme didaktické pracoviště, nemůžeme s určitostí říci, zda školská praxe neuplatňuje jiné pojetí.
Poslední užití: 2.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 303
Jazykový zdroj: Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 469

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz: Jaký je rozdíl mezi slovy pruhatý, pruhovatý a pruhovaný?
Klíčové slovo: pruhatý, pruhovatý, pruhovaný
Odpověď: Podle výkladových slovníků jsou slova pruhatý, pruhovatý a pruhovaný synonyma, všechna mají tentýž význam ‚mající pruhy, zdobený pruhy‘. Liší se pouze způsobem tvoření (ke kořeni pruh- jsou přidány přípony -at/ý, -ovat/ý, tvar pruhovaný je zpřídavnělé příčestí trpné), a hlavně svou stylovou charakteristikou. Slovo pruhatý je podle Příručního slovníku jazyka českého (PSJČ, z let 1935–1957) i Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ, z let 1960–1969) zastaralé, vyšlé z užívání, slovo pruhovatý je podle PSJČ neutrální, ale podle mladšího SSJČ už poněkud zastaralé a řidší, tj. zastarávající, zatímco slovo pruhovaný je podle obou citovaných slovníků (a také podle Slovníku spisovné češtiny) neutrální. Podle slovníků je tedy dnes jedinou neutrální podobou slovo pruhovaný, před ním vyšla z užívání podoba pruhovatý, a ještě před ní podoba pruhatý. Tomu v zásadě odpovídají i doklady z databáze syn v10 Českého národního korpusu: podoba pruhatý se tu vyskytuje 55krát, podoba pruhovatý 0krát, zatímco podoba pruhovaný 16596krát. Pro úplnost můžeme dodat, že výkladové slovníky (PSJČ, SSJČ) uvádějí také zastaralé podoby prouhovatý a prouhovaný (korpus syn v10 neobsahuje jediný jejich výskyt).
Poslední užití: 4.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: hesla pruhatý, pruhovatý, pruhovaný
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: hesla pruhatý, pruhovaný
Jazykový zdroj: Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo pruhovaný

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz: Píše se čárka před spojkou „nebo“ v následující větě? „Osoba nedokáže říct, co měla k obědu(,) nebo co během dne dělala.“
Klíčové slovo: nebo
Odpověď: Pokud spojka „nebo“ souřadně spojuje vedlejší věty v poměru slučovacím, nepíšeme před ní čárku (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití: 4.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: § 112
Jazykový zdroj: Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz: Píše se čárka před spojkou „nebo“ ve větě „Vařte pět až sedm minut(,) nebo tak dlouho...“?
Klíčové slovo: nebo
Odpověď: Pokud spojka „nebo“ souřadně spojuje složky několikanásobného větného členu v poměru slučovacím, nepíšeme před ní čárku (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití: 7.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: § 126, 130, 131
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: § 120, 124
Jazykový zdroj: Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.