Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Na našem pracovišti je složka, která se jmenuje „úsek integrovaného záchranného systému a operačního řízení“. Ve větě se toto spojení objevilo ve 4. pádě: „pro úsek integrovaného záchranného systému a operačního řízení“. Domnívám se, že správně by mělo být „pro koho/co?“ – „operační řizení“, tedy nikoli „operačního“. Je to tak?
Klíčové slovo:
úsek; přívlastek neshodný; koordinační vztah
Odpověď:
Řídícím výrazem spojení „úsek integrovaného záchranného systému a operačního řízení“ je podstatné jméno „úsek“. Ten je rozvit neshodným několikanásobným přívlastkem „systému a řízení“, na němž jsou závislá další jména v platnosti přívlastku shodného. Přívlastek neshodný v dalších pádech zůstává ve stejném tvaru, v tomto případě ve tvaru druhého pádu. Skloňovat se bude pouze řídící jméno „úsek“. Proto bude náležité znění tohoto spojení ve čtvrtém pádě „pro úsek integrovaného záchranného systému a operačního řízení“.
Poslední užití:
14.8.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Shoda jmenné části přísudku s podmětem
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y mám napsat ve tvaru zájmena „sám“ ve větě „Děti byly sam_“?
Klíčové slovo:
sám; samy
Odpověď:
Dotazovaný výraz v dané větě je jmennou částí přísudku. Jestliže je tato část vyjádřena přídavným jménem (respektive v tomto případě jde o zájmeno, které má adjektivní skloňování), shoduje se zpravidla v rodě, čísle a pádě s řídícím jménem. Tím jsou zde „děti“, tedy (v množném čísle) jméno rodu ženského. Proto je náležitý tvar „samy“. Pokud by podmět byl rodu mužského životného, psali bychom naopak měkké i, stejně jako ve sponové části přísudku, např. „Chlapci byli sami“.
Poslední užití:
24.7.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Shoda dvou jmen – ostatní
Konkrétní dotaz:
Poradíte nám prosím s volbou mezi jednotným a množným číslem v následujícím spojení? „Pod matematické úlohy / matematickou úlohu 1, 2, 3, 4 napište...“
Klíčové slovo:
úloha; úlohy; přívlastek neshodný; podstatné jméno; jednotné číslo; množné číslo
Odpověď:
V pořádku jsou obě řešení. Pokud zvolíme jednotné číslo, lze ve spojení vidět výpustku opakujícího se řídícího jména: „pod matematickou úlohu 1, (úlohu) 2, (úlohu) 3, (úlohu) 4“. Pokud zvolíme množné číslo, půjde o neshodný přívlastek několikanásobný („1, 2, 3, 4“), jehož všechny složky se vztahují k jednomu podstatnému jménu „úlohy“.
Poslední užití:
31.7.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přívlastek neshodný, s. 272.
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ v následující větě? „Pište do komentářů(,) nebo rovnou sdílejte fotky.“
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Pokud spojka „nebo“ souřadně spojuje věty v poměru slučovacím (resp. tzv. slabě vylučovacím / eventualitním), nepíšeme před ní čárku (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
5.8.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
112
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Jak se řeší interpunkce u dané spojky?
Konkrétní dotaz:
Máme různé věty, kde dochází ke spojení výrazů X a Y pomocí spojky „nebo“, například spojení typu „Konečná(,) nebo Okamura“. Můžete nám prosím poradit, jak spojení tohoto typu interpunkčně řešit?
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
U takto obecně formulovaného dotazu nelze poskytnout jednoznačnou odpověď. Spojka „nebo“ může spojovat větné členy či věty v různých významových poměrech. Při volbě interpunkčního řešení se nejčastěji rozhodujeme mezi slučovacím a vylučovacím poměrem, respektive mezi tzv. slabě vylučovacím (někdy označovaným jako tzv. poměr eventualitní) a ostře vylučovacím poměrem, a podle toho pak volíme buď řešení s čárkou, nebo bez ní. Vždy je třeba posoudit konkrétní kontext věty a významový poměr v ní. Bez kontextu a konkrétního příkladu ve větě bohužel není možné doporučit jednoznačné řešení.
Poslední užití:
31.7.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či
Dotaz:
Větněčlenský rozbor
Konkrétní dotaz:
Kterým větným členem je výraz „k večeři“ ve větě „Mám k večeři toasty“?
Klíčové slovo:
mít; přísudek jmenný se sponou; předmět
Odpověď:
Nejprve bychom chtěli upozornit, že nejsme didaktické pracoviště, proto nemůžeme posoudit, jak je daný problém nahlížen ve školské praxi. Z akademického pohledu však můžeme nabídnout dvě interpretace. První možností je provést rozbor čistě podle formy jednotlivých výrazů. V tom případě bychom sloveso „mám“ určili jako přísudek, „toasty“ ve 4. pádě jako předmět a předložkové spojení „k večeři“ jako příslovečné určení účelu. Je třeba si uvědomit, že sloveso „mít“ v uvedené větě však nezachovává svůj původní, plný význam. Jak popisují M. Grepl a P. Karlík (1986), existuje mnoho typů vět, kde sloveso „mít“ může suplovat funkci sponového slovesa, případně spolu se jmennou částí zastupovat plnovýznamové sloveso (přísudek slovesný). Je tomu tak například ve větách „Ivánka máme nemocného“ (= Ivánek je nemocný) či „Máme hlad“ (= Hladovíme). V. Šmilauer pak v příručce Novočeská skladba (1966) uvádí jako příklad přísudku jmenného se sponou mimo jiné větu „Má všecky kosti na maděru“. V dotazované větě tak můžeme spojení „mám k večeři“ určit jako přísudek jmenný se sponou. Šlo by o ekvivalent věty „Toasty jsou k večeři“, případně o ekvivalent slovesného přísudku ve větě „Večeřím toasty“. Výraz „mám“ bychom pak vyčlenili jako sponu, předložkové spojení „k večeři“ jako jmennou část přísudku. Ať vyberete jakékoli z těchto řešení, bude to z jazykového hlediska v pořádku.
Poslední užití:
4.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 244–245
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Kterým větným členem je výraz „od babičky“ v následující větě? „Od babičky mi chutná švestkový koláč nejvíc.“
Klíčové slovo:
od babičky
Odpověď:
Výraz „od babičky“ v uvedené větě je příslovečným určením původu. Tento druh příslovečného určení popisuje, jakého původu je substance, která je (zpravidla) v roli podmětu či předmětu. Může jít jak o původ v podobě osoby, tak věci (např. To mám od maminky. / Upekla perník z prášku.). Na rozdíl od přívlastku neshodného (např. ve větě „Koláč od babičky mi chutná nejvíc“ jde o přívlastek) toto spojení není přímým rozvitím podstatného jména, nýbrž je závislé na slovese. Příslovečné určení původu nesmíme zaměňovat s určením původce děje, které se vyskytuje v tzv. deagentních (pasivních) větných struktrách (např. Byl zabit nepřítelem).
Poslední užití:
7.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Přívlastek shodný jednoduchý
Konkrétní dotaz:
Ve slovním spojení „top svetr“ je přídavné jméno „top“ nesklonné. Zajímalo by mě, jestli je to přívlastek shodný, nebo neshodný.
Klíčové slovo:
top; přívlastek; nesklonnost
Odpověď:
Slovo „top“ stojí před řídícím jménem „svetr“, a pokud bychom místo něj dosadili jiné přídavné jméno, například „nový svetr“, snadno uvidíme, že se toto jméno shoduje v rodě, čísle a pádě se jménem řídícím. Jde tedy o přívlastek shodný.
Poslední užití:
1.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Sloveso být jako plnovýznamový přísudek
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, co je přísudkem ve větě „Šel spát“ a jaký je druh tohoto přísudku?
Klíčové slovo:
jít; infinitiv; účel
Odpověď:
V uvedené větě je přísudkem tvar „šel“ (přísudek slovesný jednoduchý), infinitiv „spát“ vyjadřuje účel. Jde o příslovečné určení účelu po slovesech pohybu a přemístění, stejně jako ve spojeních „byl se léčit“, „běžel nakoupit“, „šel na nákup“.
Poslední užití:
11.2.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Případy užití elipsy
Konkrétní dotaz:
Mám napsat „naši zaměstnanci a naše zaměstnankyně“, nebo stačí „naši zaměstnanci a zaměstnankyně“?
Klíčové slovo:
elipsa slovní; přívlastek; několikanásobný větný člen
Odpověď:
V případě, že jsou složky několikanásobného větného členu rozvity stejným členem, vyjadřuje se tento člen zpravidla jen jednou. Nejčastěji to bývá právě ve spojení podstatného jména se shodným přívlastkem v podobě jména přídavného. Doporučujeme tedy znění „naši zaměstnanci a zaměstnankyně“. Varianta s opakováním přívlastku není vyloženě chybná, ale jde o nadbytečné vyjádření, protože rozvití obou podstatných jmen je zřejmé z kontextu.
Poslední užití:
6.6.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 84
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Vedlejší věta podmětná
Konkrétní dotaz:
Jaký je prosím druh vedlejší věty v souvětí „ten, kdo učí, musí mít trpělivost“ („ti, kdo učí, musejí mít trpělivost“). A jak by to bylo v případě, že by vedlejší věta byla uvozena zájmenem „který“, např. „ti, kteří učí, musejí mít trpělivost“ / „ty, které učí, musejí mít trpělivost“?
Klíčové slovo:
podmět; kdo; který
Odpověď:
Oba typy hodnotí většina mluvnic shodně jako vedlejší věty podmětné. Jde o věty od původu přívlastkové, ale odkazovací zájmeno, na němž závisí vedlejší věta (ten, ti, ty, ...), je zde významově vyprázdněné. Podmětová funkce vět se zájmenem „který“ je výsledkem elize podstatného jména: „Ti [lidé], kteří učí, musejí mít trpělivost.“
Poslední užití:
10.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 129
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 238
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná podmínková
Konkrétní dotaz:
Jaký druh vedlejší věty je „když budu jíst zdravě“ v souvětí „Věřila jsem, že mi ty prášky pomůžou, a že když budu jíst zdravě, budu se cítit líp“?
Odpověď:
Věta „když budu jíst zdravě“ odpovídá na otázku „za jakých podmínek se budu cítit líp?“, jde tedy o vedlejší větu příslovečnou podmínkovou.
Poslední užití:
6.1.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Který výraz je podmětem v následující větě? „Každý druhý si vystoupí z řady.“
Klíčové slovo:
každý druhý
Odpověď:
V případě, že je podstatné jméno ve funkci podmětu elidováno, přebírá jeho funkci přívlastek. V této větě jde o výrazy „každý“ a „druhý“. Vzhledem k tomu, že řídící jméno je kontextově vypuštěno, tj. „každý druhý [člověk/žák/účastník/...] si vystoupí z řady“, doporučujeme závislé výrazy určit jako tzv. komplexní větný člen, tj. spojení „každý druhý“ bude podmětem. Upozorňujeme však, že nejsme didaktické pracoviště, proto nemůžeme posoudit, jak se k danému problému staví školská praxe.
Poslední užití:
18.12.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmět substantivní, s. 236.
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. živ.
Konkrétní dotaz:
Jaký je prosím správný tvar přísudku v následující větě? „Popularita výdejních míst a boxů, do kterých si tehdy pro balíček raději přišli/přišly čtyři z deseti Čechů, neustále roste.“
Klíčové slovo:
čtyři; Češi; elipsa; podmět; přísudek
Odpověď:
Podmět uvedené věty je v rodě mužském životném. Je třeba si uvědomit, že v podmětu je elipsa, vyjádřen je pouze přívlastek shodný označující počet, který se v rodě, čísle a pádě shoduje s elidovaným řídícím jménem: „čtyři [Češi] z deseti Čechů přišli“. Proto je náležité napsat v přísudku měkké i.
Poslední užití:
19.11.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým – sekce 2.1 Podmět je rodu mužského životného
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 340: Elipsa
Dotaz:
Přísudek jednoduchý vs. složený
Konkrétní dotaz:
Pomůžete mi prosím určit přísudek v následující větě? „Snažil se pochopit jeho postoj.“ Je zde přísudek jednoduchý, nebo složený?
Odpověď:
V uvedené větě je přísudkem pouze výraz „snažil se“. Vzhledem k tomu, že sloveso „snažit se“ není slovesem modálním ani fázovým, jde o přísudek slovesný jednoduchý. Výraz „pochopit“ je předmětem závislým na přísudku, výraz „postoj“ je pak předmětem závislým na slovese „pochopit“.
Poslední užití:
18.11.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 243: Přísudek slovesný
Dotaz:
Počet vět v souvětí
Konkrétní dotaz:
Kolik je prosím vět v následujícím větném celku? „Volejte zdravotní záchrannou službu 155, a to i v případě, že se objeví jen jeden z těchto příznaků.“ A jak mám určit konstrukci „a to i v případě“ – jde stále o součást hlavní věty?
Klíčové slovo:
věta hlavní; věta vedlejší; a to
Odpověď:
Uvedené souvětí se skládá z jedné věty hlavní a jedné věty vedlejší. Pomocí konstrukce „a to“ můžeme do věty dodatečně či volně připojovat nejrůznější větné členy. Spojení „a to i v případě“ zde představuje dodatečně připojené příslovečné určení podmínky (tj. bez vytčení či dodatečného připojení by věta zněla „Volejte zdravotní záchrannou službu 155 i v případě...“ / „V případě ... volejte zdravotní záchrannou službu 155“). Výraz „v případě“ je dále rozvit vedlejší větou přívlastkovou „že se objeví jen jeden z těchto příznaků“ (odpovídá na otázku „v jakém případě?“). Jako větu hlavní lze tedy označit celý úsek „Volejte zdravotní záchrannou službu 155, a to i v případě“.
Poslední užití:
30.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché; 12.1 Konstrukce s výrazy a to
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 305 (Určení podmínky)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ ve větě „V případě vzetí návrhu uchazečem(,) nebo zastavení habilitačního řízení se doklady nevracejí“?
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou (viz „konkrétní případ“). Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
4.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120, 124
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Tvar jména ve větě
Konkrétní dotaz:
Mám větu: „Slavíme patnáct let a při této příležitosti jsme vytvořili kávu v limitované edici [název] – směs sběrových [podstatné jméno – nesrozumitelné] z Brazílie, Hondurasu a Tanzánie“. Nemám napsat místo „směs“ raději „směsi“ (6. p. j. č.), aby tvar odpovídal pádu podstatného jména „edice“ („v limitované edici“ = „směsi“)?
Klíčové slovo:
podstatné jméno; pomlčka
Odpověď:
Nejprve je třeba si ujasnit, k čemu se vztahuje slovo „směs“, které je řídícím členem apoziční struktury uvedené za pomlčkou; tj. zda je ekvivalentem ke slovu „káva“, nebo „edice“. Na základě kontextu v dané větě je však logičtější výklad, že „směs sběrových...“ je apozičním vyjádřením k celému spojení „káva v limitované edici“, tedy nikoli „směs = limitovaná edice“. Pak je náležité ponechat ve větě tvar „směs“. Pokud zde užijete tvar „směsi“, mohl by být interpretován jako 4. pád. mn. č. – to by znamenalo, že směsí bylo více.
Poslední užití:
4.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Apozice, s. 220.
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Zajímalo by nás, kterým větným členem je výraz „skořicí“ ve větě „Perník voněl skořicí“. Jde o příslovečné určení, nebo předmět?
Klíčové slovo:
předmět vs. příslovečné určení
Odpověď:
Řešení této problematiky není zcela jednoznačné. Určování větných členů u jmen v 7. pádě, která se vážou ke slovesům smyslového vnímání, jako například „znít zpěvem“, „zářit hvězdným jasem“, „zapáchat dehtem“ apod., bylo v odborné literatuře několikrát popsáno, ale názory jednotlivých autorů nejsou jednotné. M. Grepl a P. Karlík v publikaci Skladba spisovné češtiny (1986) zmiňují, že výrazy tohoto typu stojí na hranici mezi předmětem a příslovečným určením, a odkazují na práce starších autorů. Vladimír Šmilauer (Novočeská skladba, 1966) píše, že případy 7. pádu po „slovesech jevů smyslem vnímaných“ jsou předmětem, a podle sloves označujících jednotlivé smysly (resp. vnímání jimi) zde vyjmenovává např. věty „Léto svítí živými barvami“; „Všecek hájek zvučel jásavým zpěvem“; „Stojaté vody páchly rybinou“ apod. Naopak František Trávníček (Mluvnice spisovné češtiny, 1951) ve spojeních typu „voní to růžemi“, „páchne to česnekem“ upřednostňuje příslovečný význam a kloní se k názoru, že jde o určení původu. Ať už tedy určíte výraz „skořicí“ jako příslovečné určení, nebo předmět, nedopustíte se „chybného“ vyhodnocení. Jestliže však jde o školní úkol, doporučujeme zkonzultovat s didaktickými odborníky, jaké řešení převažuje v učitelské praxi, případně nakolik je vůbec vhodné úkol této obtížnosti zařadit do výuky.
Poslední užití:
12.6.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice spisovné češtiny. František Trávníček. 1951.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 611-612
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 277, 299
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 200-201
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.