Dotaz:
Vhodnost/správnost frazému
Konkrétní dotaz:
Již dlouhá léta se v rodině přeme, jaká je správná forma průpovídky o Mohamedovi a hoře. Je to „když nejde hora k Mohamedovi, musí jít Mohamed k hoře“, nebo naopak „když nejde Mohamed k hoře, musí jít hora k Mohamedovi“?
Klíčové slovo:
Mohamed; hora
Odpověď:
Dotazovaný frazém zachycuje Slovník spisovného jazyka českého, a to ve formě „když nejde hora k Mohamedovi, musí Mohamed k hoře“. Podle Slovníku české frazeologie a idiomatiky 4 má toto vyjádření význam ‚když nepřijdeš ty za mnou (aby ses mi omluvil, nabídl svůj návrh ap.), musím (ustoupit n. se ponížit a) přijít já za tebou‘. Daný obrat použil Francis Bacon ve své eseji O odvaze (Of Boldness) v roce 1597 a zároveň se jedná o orientální anekdotu, která odkazuje k nesplněnému proroctví z koránu a byla písemně zaznamenána v roce 1611. Uvedená podoba frazému je navíc v souladu se zákonitostmi našeho světa – hora je ze své podstaty nepohyblivá, a proto se Mohamed musí vydat k ní.
Na druhou stranu Slovník české frazeologie a idiomatiky 4 zachycuje také variantu frazému s opačným pořadím účastníků děje „když nejde Mohamed k hoře, musí jít hora k Mohamedovi“ a s významem ‚i když jeden člověk má mnohem větší váhu a význam, přesto moudře ustoupí, sleví ze své hrdosti ap. a vychází vstříc, popř. přímo navštíví druhého člověka, protože ten je tvrdohlavý, příliš pyšný n. domýšlivý a neschopný ústupku‘. Její původ slovník spojuje (opět) s proroctvím zachyceným v koránu. V tomto případě odráží pohyb hory k Mohamedovi určitou absurditu situace.
Data z Českého národního korpusu ukazují, že se v dnešních textech objevují obě podoby frazému. V databázi SYN v10 lze nalézt 47 případů užití varianty když nejde hora k Mohamedovi… Naproti tomu varianta když nejde Mohamed k hoře… je doložena celkem 81 výskyty. Užití frazému v situacích, kdy ten, kdo je nějakým způsobem významnější či výše postavený, vychází vstříc někomu méně významnému, níže postavenému, je tedy běžnější.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník české frazeologie a idiomatiky 4. Výrazy větné. Čermák a kolektiv. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Jak vzniklo spojení nedá se svítit?
Klíčové slovo:
nedá se svítit
Odpověď:
Uvedený frazém sice nalezneme ve Slovníku české frazeologie a idiomatiky, ale o jeho původu slovník mlčí. Dočteme se pouze, jaký je jeho význam: ‚musíme se s tím smířit, jiná možnost není; nelze to nijak změnit, a proto to je třeba udělat‘. Dále se zde uvádí ještě občasný žertovný dodatek: „Babička spolkla svíčku a děda vypil petrolej.“ V dalších dostupných zdrojích se nám bohužel nepodařilo daný frazém dohledat.
Poslední užití:
8.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník české frazeologie a idiomatiky 4. Výrazy větné. Čermák a kolektiv. 2009. (platí od 2009)