Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme psát hmotněprávní dohromady, nebo hmotně-právní se spojovníkem? Nebo jsou to rovnocenné varianty?
Klíčové slovo:
hmotněprávní
Odpověď:
Máte pravdu, že složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. Rovnocenné (zaměnitelné) varianty to však nejsou. Přídavné jméno hmotněprávní je nezpochybnitelně odvozeno z ustáleného slovního spojení hmotné právo. Jde o podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – taková slova píšeme dohromady. Zápis se spojovníkem (hmotně-právní) by signalizoval, že jde o dvě souřadně spojené složky (hmotnou a právní). Takové vysvětlení je však neopodstatněné.
Zvažované varianty:
hmotněprávní
hmotně-právní
Poslední užití:
8.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená prídavná jména, bod 2 Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o rozdíl mezi psaním přitom a při tom. Ve větě „Vypadá to, že se na něj dívá pořád nedůvěřivě," odpovídám a přitom v duchu přemýšlím... jsem užila spřežku, ale korektorka to rozdělila na dvě slova: při tom. Je to nutné?
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
Nutné to není, protože u dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení významového rozdílu striktní. Chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena se oslabuje, a ve většině textů lze proto volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň‘ (v tom případě použijeme spřežku přitom), tak vztáhnutím na děj předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom). V citovaném příkladu je proto možné psát jak Odpovídám a přitom (= zároveň) v duchu přemýšlím, tak Odpovídám a při tom (odpovídání) v duchu přemýšlím. Užití spřežky považujeme v tomto případě za vhodnější, ale volba podoby závisí na preferenci pisatele.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
7.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o rozdíl mezi psaním přitom a při tom. Ve větě „Kňučel a přitom se snažil dostat ven“ jsem užila spřežku přirom, ale korektorka to rozdělila na dvě slova: při tom. Je to v této větě nutné?
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
Nutné to není, protože u dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení významového rozdílu striktně jednoznačné. Chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena se oslabuje, a ve většině textů lze proto volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň‘ (v tom případě použijeme spřežku přitom), tak vztáhnutím na děj předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom). V citovaném příkladu je proto možné psát jak Kňučel a přitom (= zároveň) se snažil dostat ven, tak Kňučel a při tom (kňučení) se snažil dostat ven. Volba podoby závisí na preferenci pisatele.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
7.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o rozdíl mezi psaním přitom a při tom. Ve větě „Švitořil jako vrabec na střeše a přitom ji poplácával po hřbetě“ jsem užila spřežku, ale korektorka to rozdělila na dvě slova: při tom. Je to nutné?
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
Nutné to není, protože u dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení významového rozdílu striktně jednoznačné. Chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena se oslabuje, a ve většině textů lze proto volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň‘ (v tom případě použijeme spřežku přitom), tak vztáhnutím na děj předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom). V citovaném příkladu je proto možné psát jak Švitořil jako vrabec na střeše a přitom (= zároveň) ji poplácával po hřbetě, tak Švitořil jako vrabec na střeše a při tom (švitoření) ji poplácával po hřbetě. Volba podoby závisí na preferenci pisatele.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
7.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Platí stále to, co jsem naučený, že můžu psát buď gymnasium, nebo gymnázium? Osobně preferuji zápis gymnasium a je mi líto, že tyto podoby z textů mizí.
Klíčové slovo:
gymnázium
Odpověď:
Obě podoby (tedy gymnázium a gymnasium) sice lze užít, ale v běžných textech doporučujeme psát raději gymnázium. Ve slovech zdomácnělých, kde se původní s vždy v češtině vyslovuje jako [z], se podoby se z považují za základní, tedy stylově neutrální. Lze je užít ve všech typech textů. Podoby se s jsou stylově příznakové, knižní, mnozí uživatelé jazyka je budou vnímat jako zastaralé.
Zvažované varianty:
gymnázium
gymnasium
Poslední užití:
30.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píše se molekulárně-genetické vyšetření se spojovníkem? Každý to píše jinak a chtěla bych to mít správně.
Klíčové slovo:
molekulárněgenetický
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově bychom měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady.
Zápis se spojovníkem molekulárně-genetický (nejde o pomlčku) by signalizoval, že jde o dvě souřadně spojené složky: molekulární a genetické vyšetření.
Uvedené přídavné jméno je však nepochybně odvozeno ze slovního spojení molekulární genetika. Jde o podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – taková slova píšeme dohromady: molekulárněgenetický. Zápis dohromady převažuje i v dokladech v ČNK.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Uvažuju správně, že tepelněizolační vlastnosti jsou odvozeny od spojení tepelná izolace a přídavné jméno by se mělo psát dohromady?
Klíčové slovo:
tepelněizolační
Odpověď:
Máte pravdu, doporučujeme psát tepelněizolační vlastnosti. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově vycházíme z věcné znalosti. Některá přídavná jména je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, psaní či nepsaní spojovníku rozlišuje různé významy. V tomto případě jde nepochybně o vztah k tepelné izolaci. Východiskem je podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou. Taková složená přídavná jména píšeme dohromady.
Zvažované varianty:
tepelněizolační
tepelně-izolační
Poslední užití:
3.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V diplomové práci potřebuji užít pojem sociálněvýchovný. V literatuře nacházím jak psaní dohromady (sociálněvýchovný), tak se spojovníkem (sociálně-výchovný) i zvlášť (sociálně výchovný). Kterou z možností doporučujete?
Klíčové slovo:
sociálněvýchovný
Odpověď:
Složená přídavná jména bychom v souladu s platným doporučením měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, psaní zvlášť se nedoporučuje. Přestože toto doporučení přinesla PČP už v roce 1993, v některých textech se bohužel s psaním zvlášť setkáváme i dnes.
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -ně (a rovněž na -sko, -cko, -ově) vycházíme z věcné znalosti.
Psaní sociálně-výchovný (se spojovníkem) signalizuje, že jde o dvě rovnocenné složky: sociální a výchovnou. Tato možnost sice není úplně vyloučená, ale zdá se nám málo pravděpodobná.
Pravděpodobněji se jeví možnost, že složené přídavné jméno odkazuje k edukační disciplíně označované jako osobnostní a sociální výchova. V tom případě je východiskem podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (podstatné jméno výchova je rozvíjeno přívlastkem sociální). Taková složená přídavná jména píšeme dohromady: sociálněvýchovný. Tuto podobu doporučujeme v práci užívat.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V diplomové práci o sociální pedagogice užívám pojem sociálněpedagogický. V literatuře nacházím nejednotný zápis: psaní dohromady (sociálněpedagogický), s pomlčkou (sociálně-pedagogický) i zvlášť (sociálně pedagogický). Kterou z možností doporučujete?
Klíčové slovo:
sociálněpedagogický
Odpověď:
Složená přídavná jména bychom v souladu s platným doporučením měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, psaní zvlášť se nedoporučuje. Přestože toto doporučení přinesla PČP už v roce 1993, v některých textech se bohužel s psaním zvlášť setkáváme i dnes.
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně či -ově vycházíme z věcné znalosti. Vzhledem k tomu, že v tomto případě jde – jak potvrzujete – nezpochybnitelně o vztah k oboru sociální pedagogika, je z jazykového hlediska východiskem podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (podstatné jméno pedagogika je rozvíjeno přívlastkem sociální). Taková složená přídavná jména píšeme dohromady: sociálněpedagogický. Tuto podobu doporučujeme v práci užívat.
Psaní sociálně-pedagogický se spojovníkem (upřesňujeme, že u složených přídavných jmen nejde o pomlčku, ale o spojovník) by znamenalo, že jde o dvě rovnocenné složky: sociální a pedagogickou, což v tomto případě neodpovídá skutečnosti.
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Píše se slovo benzinový s krátkým i, nebo benzínový s dlouhým í? Nebo je možné obojí?
Klíčové slovo:
benzinový; benzínový
Odpověď:
Přestože v NASCS a SSČ najdete jen podobu s krátkým i, v souladu s Dodatkem k PČP je možné psát krátce benzinový i dlouze benzínový, jde o rovnocenné varianty. Obě podoby proto najdete např. v IJP, kde je u hesla benzinový uvedeno: lze i benzínový. Doklady z ČNK ukazují, že podoba benzinový je v textech zhruba 3x četnější.
Zvažované varianty:
benzinový
benzínový
Poslední užití:
19.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, kdy se má psát přitom dohromady a kdy při tom zvlášť. Tam, kde jde jednoznačně o význam ‚zároveň‘, to píšu dohromady, ale jindy váhám. Např. ve větě „Byl ošklivý a přitom sympatický“ bych psala přitom dohromady. Je to možné?
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
Váhání se nedivíme, protože u dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení rozdílu jednoznačné. Oslabuje se totiž chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena a ve většině textů lze volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň‘ (pak volíme spřežku přitom), tak vztáhnutím na děj předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (pak píšeme zvlášť při tom). Modelovým příkladem může být věta: Hraje a přitom zpívá (= během hry na nástroj zároveň zpívá) i Hraje a při tom zpívá (= svou hru doprovází zpěvem – při hraní zpívá). Volba zápisu tedy často závisí na preferenci pisatele. V citovaném větě „Byl ošklivý a přitom sympatický“ považujeme psaní dohromady za správné, náhrada slovem zároveň (ošklivý a zároveň sympatický) se tu přímo nabízí.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
14.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Píše se benzinová pumpa, nebo benzínová pumpa?
Klíčové slovo:
benzinový; benzínový
Odpověď:
Přestože v NASCS a SSČ najdete jen podobu s krátkým i, v souladu s Dodatkem k PČP je možné psát krátce benzinový i dlouze benzínový, jde o rovnocenné varianty. Doklady z ČNK ukazují, že podoba benzinový je v textech zhruba 3x četnější.
Zvažované varianty:
benzinový
benzínový
Poslední užití:
7.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Ještě nedávno jsem viděla v příručkách, že můžu psát filozofie i filosofie, ale teď už nacházím jen zápis filozofie. Jak se má slovo psát?
Klíčové slovo:
filozofie
Odpověď:
Můžete zvolit obě podoby (tedy filozofie i filosofie), ale v běžných textech doporučujeme psát raději filozofie. Ve slovech zdomácnělých, kde se původní s vždy v češtině vyslovuje jako [z], se podoby se z považují za základní, tedy stylově neutrální. Lze je užít ve všech typech textů. Podoby se s jsou stylově příznakové, knižní.
Zvažované varianty:
filozofie
filosofie
Poslední užití:
29.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Respektování tradice
Konkrétní dotaz:
V IJP se uvádí, že tradičně píšeme „Česká strana sociálně demokratická“ jako samostatná slova, ale jinde jsem našla, že sociálnědemokratický se píše dohromady. Když budu psát třeba sociálnědemokratický poslanec, tak to mám psát dohromady, nebo odděleně?
Klíčové slovo:
Česká strana sociálně demokratická; sociálnědemokratický
Odpověď:
V době, kdy strana vznikala, byla pravopisná doporučení jiná, proto se i v jejím současném názvu respektuje tradiční zápis zvlášť: Česká strana sociálně demokratická. V jiných kontextech však píšeme přídavné jméno sociálnědemokratický v souladu s platnými pravopisnými zásadami dohromady. Jde o složené přídavné jméno s první složkou zakončenou na -ně (popř. to může být i -sko, -cko, -ově) odvozené z ustáleného slovního spojení sociální demokracie. Pokud použijete v textu „sociálnědemokratický poslanec“, pak bude přídavné jméno zapsáno jako jedno slovo.
Zvažované varianty:
sociálně demokratický
sociálnědemokratický
Poslední užití:
3.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.3 – Tradiční způsob psaní některých složených přídavných jmen
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu autor píše „uměleckohistorická analýza“ dohromady, ale nejsem si jistá, zda je to tak v pořádku, protože překladatel navrhuje zápis se spojovníkem (umělecko-historická analýza).
Klíčové slovo:
uměleckohistorický; umělecko-historický
Odpověď:
O tom, zda složené přídavné jméno s první složkou zakončenou na -cko (a také na -sko, -ně, -ově) píšeme se spojovníkem, nebo dohromady, rozhoduje věcná znalost. Některá přídavná jména je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, psaním či nepsaním spojovníku pak rozlišujeme různé významy.
Spojovník užíváme v zápisu souřadného spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a. Ze spojení umělecká a historická analýza odvodíme přídavné jméno umělecko-historická analýza.
Pravděpodobněji však jde o analýzu z pohledu historie umění. Jestliže je východiskem ustálené slovní spojení (umělecká historie), jedná se o podřadné spojení a složené přídavné jméno píšeme dohromady: uměleckohistorický. V ČNK je přímo toto spojení doloženo jen velice málo, ale ukazuje se, že psaní dohromady převažuje. Doporučujeme tedy ponechat autorův zápis uměleckohistorická analýza.
Zvažované varianty:
uměleckohistorický
umělecko-historický
Poslední užití:
6.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
I/y rozlišuje význam slova či předpony
Konkrétní dotaz:
„Je nabitý zkušeností“ se píše s měkkým i?
Klíčové slovo:
nabitý
Odpověď:
Ano, píšeme „Je nabitý zkušeností“. Sloveso nabít je ve větě užito ve významu ‚velmi naplnit něčím, napěchovat, vtěsnat, naplnit až k prasknutí, po okraj‘.
Zvažované varianty:
nabitý
nabytý
Poslední užití:
19.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Předponová slovesa odvozená od být – bít
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu vzpomínek je psáno „zda-li pak“. Psala bych to dohromady zdalipak.
Klíčové slovo:
zdalipak
Odpověď:
Zápis „zda-li pak“ není v pořádku. Spojka -li je v tomto případě součástí složené spojky, spojovníkem se nepřipojuje, píšeme dohromady „zdali“. Částici „zdalipak“, uvozující přímou otázku zjišťovací, píšeme jako jedno slovo.
Zvažované varianty:
zdalipak
zda-li pak
Poslední užití:
7.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojovník
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojovník
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu vzpomínek je „zda-li“ psáno se spojovníkem. Vím, že se to teď už tak nepíše, ale pro zachování atmosféry starého textu se mi to zdá zajímavé a zachovala bych to.
Klíčové slovo:
zdali
Odpověď:
Slovo zdali píšeme dohromady, protože spojka -li je v tomto případě součástí složené spojky. Stejně píšeme např. i čili, jestli, neboli. Spojovníkem se -li připojuje ke slovesu, např. udělal-li to. Nejde ale o novinku, zápis se spojovníkem (zda-li) je spíše tradovaný omyl. Psaní dohromady je zachyceno i v Příručním slovníku jazyka českého, z čehož vyplývá, že zdali se mělo psát dohromady i v době vzniku uvedeného textu. Doporučujeme proto zápis upravit.
Zvažované varianty:
zdali
zda-li
Poslední užití:
7.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojovník
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojovník
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
I/y rozlišuje význam slova či předpony
Konkrétní dotaz:
Potřebuji ověřit a ujistit, že ve větě „Kouzelná babička byla nabitá zkušenostmi“ píšeme nabitá s „i“. „Nabyla zkušenosti“ je s y, ale „je nabitá zkušenostmi“ je s i. Je přece jimi plná, naládovaná. Při online výuce paní učitelka dětem potvrdila psaní s y, ale mně se to nezdá.
Klíčové slovo:
nabitý
Odpověď:
Vaše pochybnost je oprávněná a zdůvodnění pravopisu je správné. Ve větě „Kouzelná babička byla nabitá zkušenostmi“ by mělo být užito sloveso nabít s významem ‚velmi naplnit něčím, napěchovat, vtěsnat, naplnit až k prasknutí, po okraj‘. Nabýt znamená ‚získat, dosáhnout, stát se majitelem‘ (nabýt zkušenosti, majetek, vědomosti). „Je nabitá zkušenostmi“ znamená něco jiného než „nabyla zkušenosti“.
Zvažované varianty:
nabitý
nabytý
Poslední užití:
5.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Předponová slovesa odvozená od být – bít
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.