Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Máme větu, která se týká letu balonem: „Spotřeboval při tom hodně paliva." Nejsem si jistá, jestli psát dohromady přitom, nebo zvlášť při tom?
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
U dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení rozdílu jednoznačné. Volba varianty někdy závisí na preferenci pisatele. Chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena se oslabuje a ve většině textů lze volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň, současně‘ (spřežka přitom), tak vztáhnutím k ději předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom). Modelovým příkladem může být věta uvedená v IJP v kapitole Psaní spřežek a spřahování: Hraje a přitom zpívá (= během hry na nástroj zároveň zpívá) i Hraje a při tom zpívá (= svou hru doprovází zpěvem – při hraní zpívá). V uvedené větě si lze představit obě možnosti: (a) Při tom letu spotřeboval hodně paliva, nebo (b) Zaplatil nám málo, ale spotřebovat přitom hodně paliva. Doporučujeme posoudit větu v širším kontextu.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
3.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Respektování tradice
Konkrétní dotaz:
Píše se raně mezera novověký, nebo dohromady raněnovověký?
Klíčové slovo:
raně novověký; raněnovověký
Odpověď:
V tomto případě je to poněkud komplikovanější. Platné pravidlo o psaní složených přídavných jmen říká, že je-li základem složeného přídavného jména s první složkou zakončenou na -ně (-sko, -cko, -ově) podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou, píšeme adjektivum dohromady: trestní právo – trestněprávní, raný novověk – raněnovověký. U některých složených přídavných jmen (k nimž patří výrazy se složkou raně, pozdně) se však vedle toho respektuje tradiční, vžitý způsob psaní. Proto je možné chápat tento termín i jako slovní spojení příslovce a přídavného jména a psát slova zvlášť: raně novověký, obdobně třeba i raně gotický, pozdně barokní, vrcholně renesanční. Jednoznačnou převahu psaní výrazů tohoto typu zvlášť dokládají i příklady z ČNK. Psaní dohromady není chybné, ale je v praxi méně využívané. V rámci textu doporučujeme dodržovat jednotnou podobu.
Zvažované varianty:
raně novověký
raněnovověký
Poslední užití:
8.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.3 – Tradiční způsob psaní některých složených přídavných jmen
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Slova jako individualismus, socialismus apod. je možné psát se s i z? Nebo je jedna z variant preferovaná? Proč není jen jedna možnost? V textu knihy jsou použity varianty se-z-, mám je opravovat?
Klíčové slovo:
-ismus
Odpověď:
Ve slovech s příponou vyslovovanou [-izmus] se v souladu s Dodatkem k PČP z roku 1994 za základní považují podoby se s, tedy individualismus, socialismus. Podoby se -s- jsou hodnoceny jako stylově neutrální, je možné je užít v jakémkoli textu; podoby se -z- jsou rovněž možné, ale jsou považovány za stylově příznakové. Doporučujeme, abyste případnou úpravu pravopisné varianty užité v textu konzultovala s autory.
Poslední užití:
3.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z, sekce 1. 4 – Přípona -ismus/-izmus (typ optimismus – optimizmus) a slova zakončená ve výslovnosti na [-zmus], [-zma] (typ spasmus – spazmus, charisma – charizma)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
I/y rozlišuje význam slova či předpony
Konkrétní dotaz:
Jde o větu Davy lidí směřovaly nabitými uličkami na náměstí. Psala bych nabitý s -i,- ale nevím, jak to zdůvodnit.
Klíčové slovo:
nabitý
Odpověď:
Ve větě „Davy lidí směřovaly nabitými uličkami na náměstí" píšeme ve slově nabitý -i- z toho důvodu, že sloveso nabít vyjadřuje význam ‚velmi naplnit něčím, napěchovat, vtěsnat, naplnit až k prasknutí, po okraj‘: uličky byly přeplněné. Obdobně např. ve vlaku bylo nabito, vrátili se z výletu nabiti dojmy, film je nabitý dramatickými scénami.
Zvažované varianty:
nabitý
nabytý
Poslední užití:
29.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Předponová slovesa odvozená od být – bít
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píšeme zvlášť při tom, nebo dohromady přitom? Jde o větu Není moc lidí, kteří by skutečně četli etikety, a přitom (při tom) z nich můžeme vyčíst, co je dobré pro naše tělo.
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
U dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení rozdílu jednoznačné, proto volba podoby často závisí na preferenci pisatele. Chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena se oslabuje a ve většině textů lze volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň, současně‘ (spřežka přitom), tak vztáhnutím k ději předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom).
V citované větě považujeme za vhodnější psaní dohromady: Není moc lidí, kteří by skutečně četli etikety, a přitom z nich můžeme vyčíst, co je dobré pro naše tělo.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
12.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Použil jsem v textu slovo cestováníchtivý občan a korektor ve Windows mě opravil, že to nemá být dohromady. Jak slovo psát?
Klíčové slovo:
cestováníchtivý
Odpověď:
Automatický korektor slovo označil, protože ho nezná (ale zná samostatná slova cestování a chtivý). Slovo cestováníchtivý žádný slovník nezachycuje. Doporučujeme psát dohromady cestováníchtivý, analogicky ke slovům jako bojechtivý, koupěchtivý, vdavekchtivý, senzacechtivý. Výraz patří mezi tzv. spřažená přídavná jména, která píšeme v obráceném slovosledu dohromady: cestováníchtivý – chtivý cestování, sluncechtivý – chtivý slunce, bojechtivý – chtivý boje, práceschopný – schopný práce apod. Doklady užití (i když jen poměrně řídké) najdeme v ČNK.
Zvažované varianty:
cestováníchtivý
cestování chtivý
Poslední užití:
23.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Řešíme, zda psát sociálně patologické jevy zvlášť, se spojovníkem (sociálně-patologické), nebo dohromady (sociálněpatologické). Zjistili jsme od odborníků, že se to týká sociální patologie, že jde o patologické jevy, které se objevují v sociální oblasti.
Klíčové slovo:
sociálněpatologický; sociálně patologický
Odpověď:
V praxi je zápis dvou samostatných slov (sociálně patologický) doložen v řadě textů, podle dokladů v ČNK je dokonce nejfrekventovanější. Zápis zvlášť odpovídá pojetí, kdy slovní spojení chápeme jako volné spojení příslovce (sociálně) a přídavného jména (patologický). Takovéto pojetí je ustáleno např. ve slovních spojeních jako průmyslově vyspělý, časově ohraničený. Ve spojení s příslovcem sociálně je obvyklé psát zvlášť např. výrazy sociálně přizpůsobivý, sociálně znevýhodněný, sociálně slabý, sociálně prospěšný.
Jak jste sama potvrdila, zmiňované jevy se týkají sociální patologie. Sociologický slovník definuje sociální patologii jako „souhrnné označení pro nezdravé, abnormální a obecně nežádoucí společenské jevy, tzn. společensky nebezpečné, negativně sankcionované formy deviantního chování, které není v souladu
s morálními, sociálními či právními normami společnosti.“
Jestliže odvozujeme složené přídavné jméno s první složkou zakončenou na -ně (nebo -sko, -cko, -ově) od ustáleného slovního spojení, které má strukturu podřadného spojení (v tomto případě je podstatné jméno patologie rozvíjeno přídavným jménem sociální), pak by se složené přídavné jméno mělo v souladu s platnými jazykovými doporučeními psát dohromady jako jedno slovo: sociálněpatologický. Obdobně jako např. trestní právo – trestněprávní, zahraniční politika – zahraničněpolitický apod.
Jako nejméně pravděpodobná se jeví možnost, která je v praxi doložena rovněž, a to psát složené přídavné jméno se spojovníkem (sociálně-patologický). Takový zápis totiž znamená, že přídavné jméno tvoří dvě rovnocenné souřadně spojené složky – sociální a patologický.
Pravopisná podoba zápisu vychází z věcné znalosti (kterou má autor textu) a měla by čtenáři signalizovat východisko, z něhož je určité pojmenování odvozeno. Psaní dvou samostatných slov (sociálně patologické jevy) nelze vyloučit, avšak jestliže jde o jev z oblasti sociální patologie, pak by měl zápis být sociálněpatologické jevy.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Ráda bych se poradila o psaní přídavného jména vojenskoekonomický, popř. vojensko-ekonomický (rovina, povaha). Myslím si, že jde o vojenskou ekonomiku, proto bych volila zápis dohromady vojenskoekonomický. Přídavné jméno jsem nikde nedohledala, ale vojenskou ekonomiku jsem našla.
Klíčové slovo:
vojenskoekonomický; vojensko-ekonomický
Odpověď:
Máte pravdu, že pokud by východiskem bylo slovní spojení vojenská ekonomika, tedy podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou, pak bychom měli psát složené přídavné jméno dohromady: vojenskoekonomický (vojenskoekonomická rovina, povaha).
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově vycházíme z věcné znalosti. Některá přídavná jména je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, psaním či nepsaním spojovníku rozlišujeme různé významy. Bohužel bez znalosti širšího kontextu není v tomto případě možné rozhodnout jednoznačně. Teoreticky lze uvažovat také o souřadnosti složek, tedy takovém spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (např. vojenský a ekonomický vliv). Pak by bylo namístě použít spojovník: vojensko-ekonomický vliv, vojensko-ekonomická rovina. Posouzení, zda je v textu namístě zápis dohromady, nebo se spojovníkem, přísluší autorovi textu – ten by měl vědět, co přesně složeným přídavným jménem pojmenovává.
Zvažované varianty:
vojenskoekonomický
vojensko-ekonomický
Poslední užití:
5.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Ráda bych se poradila o psaní přídavného jména vojenskopolitický, popř. vojensko-politický (rovina, povaha). Myslím si, že jde o vojenskou politiku, proto bych volila zápis dohromady vojenskopolitický.
Klíčové slovo:
vojenskopolitický; vojensko-politický
Odpověď:
Máte pravdu, že pokud by východiskem bylo slovní spojení vojenská politika, tedy podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou, pak bychom měli psát složené přídavné jméno dohromady: vojenskopolitický.
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově vycházíme z věcné znalosti. Některá přídavná jména je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, psaním či nepsaním spojovníku rozlišujeme různé významy. Bohužel bez znalosti širšího kontextu není v tomto případě možné rozhodnout jednoznačně. Teoreticky lze uvažovat také o souřadnosti složek, tedy takovém spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (např. vojenský a politický zásah do suverenity nějaké země). Pak by bylo namístě použít spojovník: vojensko-politický. Posouzení, zda je v textu namístě zápis dohromady, nebo se spojovníkem, přísluší autorovi textu – ten by měl vědět, co přesně složeným přídavným jménem pojmenovává.
Zvažované varianty:
vojenskopolitický
vojensko-politický
Poslední užití:
5.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Píše se divadelní sezona, nebo sezóna?
Klíčové slovo:
sezona; sezóna
Odpověď:
Máte možnost volby. Přestože SSČ i NASCS zachycují jen podobu sezona, je možné v souladu s Dodatkem k PČP psát slovo jak s krátkým o (sezona), tak dlouhým ó (sezóna). Pravopisnou podobu lze ověřit v IJP. Databáze ČNK ukazují výraznou převahu pravopisné podoby sezona.
Zvažované varianty:
sezona
sezóna
Poslední užití:
21.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se Vás zeptat na správné psaní slova při tom/ přitom v následující větě: Jejich mozek spouští pořád dokola stresovou reakci. Mozková aktivita přitom zůstává pořád na vrcholu.
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
U dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení rozdílu jednoznačné, proto tak často při jejich zápisu váháme. Chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena se oslabuje a ve většině textů lze volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň‘ (spřežka přitom), tak vztáhnutím na děj předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom). Lze říci, že v mnohých případech závisí volba podoby na preferenci pisatele. To platí i pro uvedenou větu – můžeme ji vyložit způsobem: mozková aktivita stále/zároveň zůstává na vrcholu i mozková aktivita při tom (spouštění stresové reakce) zůstává na vrcholu.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
27.7.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Viděl jsem na středisku psáno práce neschopný zvlášť, ale sám bych to psal dohromady: práceneschopný. Jak to má být?
Klíčové slovo:
práceneschopný
Odpověď:
Slovo práceneschopný píšeme dohromady (stejně jako práceschopný). Výraz patří mezi tzv. spřažená přídavná jména, která píšeme v obráceném slovosledu dohromady: práceschopný – schopný práce, práceneschopný – neschopný práce, konkurenceschopný – schopný konkurence, pravděpodobný – podobný pravdě, politováníhodný – hodný politování apod. Slovníky výraz nezachycují, ověření je možné v IJP.
Zvažované varianty:
práceneschopný
práce neschopný
Poslední užití:
22.7.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu je užita formulace „vojenská a vojensko politická rizika“. Předpokládám, že by se to mělo psát dohromady, protože jde o vojenskou politiku.
Klíčové slovo:
vojenskopolitický
Odpověď:
Zápis dvou samostatných slov neodpovídá současným doporučením uvedeným v PČP od roku 1993 a zachyceným rovněž v IJP. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově se neobejdeme bez věcné znalosti. Některá přídavná jména je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, psaním či nepsaním spojovníku rozlišujeme různé významy.
V citovaném textu jde nepochybně o vojenskou politiku, tedy podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou. Takové složené přídavné jméno píšeme dohromady: vojenskopolitický.
Teoreticky lze uvažovat také o souřadnosti složek, tedy takovém spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (vojenský a politický). Pak by bylo namístě použít spojovník: vojensko-politický. Protože slovo vojenský už se ve formulaci objevuje samostatně, není pravděpodobné, že by se opakovalo ještě jednou ve složce přídavného jména (vojenský + vojenský a politický). Tuto možnost zápisu proto vylučujeme.
Zvažované varianty:
vojenskopolitický
vojensko-politický
vojensko politický
Poslední užití:
19.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak máme psát sociálně patologické jevy – každé slovo zvlášť? Nejsem z oboru, ale vím, že sociální patologie a sociálně patologické jevy je takový obecně vžitý pojem.
Klíčové slovo:
sociálněpatologický; sociálně patologický
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově bychom měli podle jejich významu psát podle platných doporučení dohromady nebo se spojovníkem. Zápis zvlášť se většinou nedoporučuje, ale v některých případech není vyloučeno určité spojení slov chápat jako volné spojení příslovce a přídavného jména. Platí to např. pro výrazy sociálně přizpůsobivý, sociálně znevýhodněný, sociálně slabý. Také označení sociálně patologický se v praxi píše zvlášť velice často.
Je však velice pravděpodobné, že v tomto případě přídavné jméno souvisí s oblastí nazývanou sociální patologie. Jak jste sama řekla, jde o vžité a užívané označení. Jestliže odvozujeme složené přídavné jméno s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově od ustáleného slovního spojení, které má strukturu podřadného spojení (v tomto případě je podstatné jméno patologie rozvíjeno přídavným jménem sociální), pak by se složené přídavné jméno mělo v souladu s platnými jazykovými doporučeními psát dohromady jako jedno slovo: sociálněpatologický (sociálněpatologické jevy).
Teoreticky nelze vyloučit ani možnost, že přídavné jméno tvoří dvě rovnocenné souřadně spojené složky – sociální a patologický. Pak by se přídavné jméno psalo se spojovníkem (sociálně-patologický). Tato možnost se však nezdá příliš pravděpodobná.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Vzniká nový odbor, který je pojmenovaný „komise pro bezpečnost a prevenci sociálně patologických jevů“. Jsou to dvě rozdělená slova. Myslím, že by se takováto přídavná jména měla psát se spojovníkem nebo dohromady. A protože se to vztahuje k pojmu patologických jevů v sociální oblasti, tedy sociální patologie, psal bych to jako jedno slovo (sociálněpatologický). Je možnost psát takováto označení zvlášť, jako se píše třeba sociálně nepřizpůsobivý?
Klíčové slovo:
sociálněpatologický; sociálně patologický
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově bychom skutečně měli v souladu s významem psát podle platných doporučení dohromady nebo se spojovníkem. Zápis zvlášť se většinou nedoporučuje, ale v některých případech není vyloučeno určité spojení slov chápat jako volné spojení příslovce a přídavného jména. Platí to pro výrazy sociálně přizpůsobivý, sociálně znevýhodněný, sociálně slabý. Také označení sociálně patologický se v praxi píše zvlášť poměrně často.
Jak však potvrzujete, přídavné jméno souvisí s oblastí nazývanou sociální patologie. Tu definuje Sociologický slovník jako „souhrnné označení pro nezdravé, abnormální a obecně nežádoucí společenské jevy, tzn. společensky nebezpečné, negativně sankciované formy deviantního chování, které není v souladu s morálními, sociálními či právními normami společnosti.“ Jestliže odvozujeme složené přídavné jméno s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově od ustáleného slovního spojení, které má strukturu podřadného spojení (v tomto případě je podstatné jméno patologie rozvíjeno přídavným jménem sociální), pak by se složené přídavné jméno mělo v souladu s platnými jazykovými doporučeními psát dohromady jako jedno slovo: sociálněpatologický. Pak bychom doporučili zápis „komise pro prevenci sociálněpatologických jevů“.
Zápis se spojovníkem (sociálně-patologický) naznačuje, že přídavné jméno tvoří dvě rovnocenné souřadně spojené složky – sociální a patologický. Tato možnost se však nezdá příliš pravděpodobná.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebuju vědět, jestli se prevence sociálně-patologických jevů píše se spojovníkem, nebo bez něho. Autoři to mají v textu zvlášť, se spojovníkem i dohromady. Psala bych to se spojovníkem.
Klíčové slovo:
sociálněpatologický; sociálně patologický
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově bychom měli podle jejich významu psát podle platných doporučení dohromady nebo se spojovníkem. Zápis zvlášť se většinou nedoporučuje, ale v některých případech není vyloučeno určité spojení slov chápat jako volné spojení příslovce a přídavného jména. Platí to např. pro výrazy sociálně přizpůsobivý, sociálně znevýhodněný, sociálně slabý. Také označení sociálně patologický se v praxi píše zvlášť velice často.
Je však velice pravděpodobné, že přídavné jméno souvisí s oblastí nazývanou sociální patologie. Tu definuje Sociologický slovník jako „souhrnné označení pro nezdravé, abnormální a obecně nežádoucí společenské jevy, tzn. společensky nebezpečné, negativně sankciované formy deviantního chování, které není v souladu s morálními, sociálními či právními normami společnosti.“ Jestliže odvozujeme složené přídavné jméno s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově od ustáleného slovního spojení, které má strukturu podřadného spojení (v tomto případě je podstatné jméno patologie rozvíjeno přídavným jménem sociální), pak by se složené přídavné jméno mělo v souladu s platnými jazykovými doporučeními psát dohromady jako jedno slovo: sociálněpatologický. Pak bychom doporučili zápis prevence sociálněpatologických jevů.
Zápis se spojovníkem (sociálně-patologický) naznačuje, že přídavné jméno tvoří dvě rovnocenné souřadně spojené složky – sociální a patologický. Tato možnost se však nezdá příliš pravděpodobná.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píše se lidovědemokratický dohromady, nebo se spojovníkem (lidově-demokratický)?
Klíčové slovo:
lidovědemokratický
Odpověď:
V tomto případě je základem složeného přídavného jména s první složkou zakončenou na -ově podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – lidová demokracie. Přídavné jméno proto píšeme dohromady: lidovědemokratický.
Zvažované varianty:
lidovědemokratický
lidově-demokratický
Poslední užití:
20.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V knize, kterou čtu, je uvedeno jednou stavebně technický průzkum, pak dohromady stavebnětechnický a na jiném místě také se spojovníkem: stavebně-technický. Pokud vím, tak je to od spojení stavební technika, takže by to snad mělo být dohromady. Píše se tu, že průzkum spočívá v hodnocení konstrukce a technického stavu objektu.
Klíčové slovo:
stavebně-technický, stavebnětechnický
Odpověď:
Máte pravdu, že pokud by šlo o průzkum týkající se stavební techniky (z jazykového hlediska ustálené podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou), pak bychom měli psát přídavné jméno dohromady: stavebnětechnický. Psaní složených přídavných jmen zvlášť (jako dvě samostatná slova) se v současné době nedoporučuje. Od roku 1993 je píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady jako jedno slovo.
Některá složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby. Psaní či nepsaní spojovníku může rozlišovat různé významy, proto bez znalosti kontextu a obsahu není mnohdy možné jednoznačně určit, jak složené přídavné jméno psát.
To platí i pro tento případ. Jestliže je v textu vysvětleno, že průzkum spočívá v hodnocení konstrukce a technického stavu objektu, pak se zdá pravděpodobnější, že jde o průzkum z hlediska stavebního a z hlediska technického. V tom případě jsou východiskem dvě souřadné složky, proto by se přídavné jméno mělo psát se spojovníkem: stavebně-technický průzkum.
Doporučujeme zjistit přesně, co se vlastně tímto označením pojmenovává.
Zvažované varianty:
stavebně-technický
stavebnětechnický
Poslední užití:
13.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, bod 3.1 Spojovník rozlišuje význam
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Bibliografické údaje o příručkách
Konkrétní dotaz:
Jak se jmenuje tištěná podoba Internetové jazykové příručky a kdy byla vydána?
Klíčové slovo:
příručka
Odpověď:
Výkladová část Internetové jazykové příručky se jmenuje Akademická příručka českého jazyka. Zatím vyšla její dvě vydání: první v roce 2014, druhé, upravené a rozšířené v roce 2019.
Poslední užití:
10.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme psát procesněprávní dohromady, nebo procesně-právní se spojovníkem? Nebo jsou to rovnocenné varianty?
Klíčové slovo:
procesněprávní
Odpověď:
Máte pravdu, že složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. Nejde však o zaměnitelné varianty, mezi slovy je významový rozdíl.
Přídavné jméno procesněprávní je odvozeno z ustáleného slovního spojení procesní právo. Jde o podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – taková přídavná jména píšeme dohromady.
Zápis se spojovníkem (procesně-právní) bychom užili v případě, že by šlo o dvě souřadně spojené složky (procesní a právní). Tato možnost výkladu je však málo pravděpodobná.
Zvažované varianty:
procesněprávní
procesně-právní
Poslední užití:
8.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená prídavná jména, bod 2 Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.