Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu vzpomínek je „zda-li“ psáno se spojovníkem. Vím, že se to teď už tak nepíše, ale pro zachování atmosféry starého textu se mi to zdá zajímavé a zachovala bych to.
Klíčové slovo:
zdali
Odpověď:
Slovo zdali píšeme dohromady, protože spojka -li je v tomto případě součástí složené spojky. Stejně píšeme např. i čili, jestli, neboli. Spojovníkem se -li připojuje ke slovesu, např. udělal-li to. Nejde ale o novinku, zápis se spojovníkem (zda-li) je spíše tradovaný omyl. Psaní dohromady je zachyceno i v Příručním slovníku jazyka českého, z čehož vyplývá, že zdali se mělo psát dohromady i v době vzniku uvedeného textu. Doporučujeme proto zápis upravit.
Zvažované varianty:
zdali
zda-li
Poslední užití:
7.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojovník
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojovník
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
I/y rozlišuje význam slova či předpony
Konkrétní dotaz:
Potřebuji ověřit a ujistit, že ve větě „Kouzelná babička byla nabitá zkušenostmi“ píšeme nabitá s „i“. „Nabyla zkušenosti“ je s y, ale „je nabitá zkušenostmi“ je s i. Je přece jimi plná, naládovaná. Při online výuce paní učitelka dětem potvrdila psaní s y, ale mně se to nezdá.
Klíčové slovo:
nabitý
Odpověď:
Vaše pochybnost je oprávněná a zdůvodnění pravopisu je správné. Ve větě „Kouzelná babička byla nabitá zkušenostmi“ by mělo být užito sloveso nabít s významem ‚velmi naplnit něčím, napěchovat, vtěsnat, naplnit až k prasknutí, po okraj‘. Nabýt znamená ‚získat, dosáhnout, stát se majitelem‘ (nabýt zkušenosti, majetek, vědomosti). „Je nabitá zkušenostmi“ znamená něco jiného než „nabyla zkušenosti“.
Zvažované varianty:
nabitý
nabytý
Poslední užití:
5.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Předponová slovesa odvozená od být – bít
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu o sadebním materiálu lesních dřevin je užito složené přídavné jméno definičně-názvoslovná koncepce. Zdá se mi to sice poněkud nešikovné, ale nechci do textu autorovi příliš zasahovat. Je možné slovo ponechat?
Klíčové slovo:
definičně-názvoslovný
Odpověď:
Jak sama víte, složená adjektiva s první částí zakončenou příponou -sko, -cko, -ně nebo -ově a píšeme podle významu buď se spojovníkem, nebo dohromady.
Slovo definičně-názvoslovný je neobvyklé (v ČNK ani na internetu není žádný doklad jeho užití), ale teoreticky je možné ho vytvořit. Spojovník signalizuje, že se ve slově spojují dvě složky stojící na stejné úrovni: definiční a názvoslovná koncepce.
Zápis definičněnázvoslovná koncepce by znamenal, že jde o podřadné spojení, tedy o koncepci definičního názvosloví, což je nepravděpodobné.
Protože však nevíme, co přesně má autor na mysli, doporučujeme s ním definitivní podobu konzultovat. Bylo by vhodné volit vyjádření, které bude pro čtenáře srozumitelné.
Zvažované varianty:
definičně-názvoslovný
Poslední užití:
6.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu o sadebním materiálu lesních dřevin je užito složené přídavné jméno historicko-popisná koncepce. Zdá se mi to sice zbytečně složité, protože v historickém pohledu popis jistě obsažen je, ale nechci do textu autorovi příliš zasahovat. Je možné slovo ponechat?
Klíčové slovo:
historicko-popisný
Odpověď:
Jak sama víte, složená adjektiva s první částí zakončenou příponou -sko, -cko, -ně nebo -ově a píšeme podle významu buď se spojovníkem, nebo dohromady.
Slovo historicko-popisný je sice neobvyklé (v ČNK ani na internetu není žádný doklad jeho užití), ale teoreticky je možné ho vytvořit. Spojovník signalizuje, že se ve slově (historicko-popisný) spojují dvě věci stojící na stejné úrovni: historická a popisná koncepce.
Možnost, že jde o podřadné spojení, tedy koncepce historického popisu, což by vedlo k zápisu dohromady (historickopopisný), se jeví jako nepravděpodobná.
Poslední užití:
6.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Prosím poradit, jakým způsobem se píše územněplánovací. Psal bych to dohromady, ale v zákoně je to zvlášť.
Klíčové slovo:
územněplánovací
Odpověď:
Psaní zvlášť není v souladu se současnou kodifikací, přestože se takové doklady stále objevují. Na jazykovou správnost podoby uvedené v zákoně bohužel nelze spoléhat. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady.
Přídavné jméno je v tomto případě odvozeno ze slovního spojení územní plánování. Jde o podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – taková slova píšeme dohromady – územněplánovací.
Zvažované varianty:
územněplánovací
územně plánovací
Poslední užití:
16.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená prídavná jména, bod 2 Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
V reklamních letácích používáme slovo univerzální. Můžeme ho psát s „s“: universální?
Klíčové slovo:
univerzální
Odpověď:
Podle tzv. Dodatku k PČP platí, že podoba universální není chybná, ale je stylově příznaková. Můžete ji užít, ale počítejte s tím, že ji uživatelé nejspíš budou pociťovat jako zastaralou. Slovo patří k zdomácnělým výrazům, jejichž základ je v latině, v nichž se původní „s“ dnes v češtině vyslovuje jako [z]. Za základní, tedy stylově neutrální se proto od vydání PČP v roce 1993 považuje zápis univerzální. Pro reklamní texty doporučujeme volit spíše tuto podobu.
Zvažované varianty:
univerzální
universální
Poslední užití:
22.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z, sekce 1.1 – Základní pravopisná podoba je se z (typ muzeum – museum)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Píše se pět milionů, nebo pět miliónů? Je tak krátké, nebo dlouhé o?
Klíčové slovo:
milion; milión
Odpověď:
Máte možnost volby, obě možnosti jsou v pořádku. Přestože SSČ i NASCS zachycují jen podoby milion, je možné v souladu s Dodatkem k PČP psát slovo jak s krátkým o, tak dlouhým ó.
Zvažované varianty:
milion
milión
Poslední užití:
30.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Byla jsem překvapená, že slovo desinfekce je zřejmě kodifikované jen se s, protože to vídám obvykle tak psané.
Klíčové slovo:
dezinfekce
Odpověď:
Máte pravdu, že slova desinfekce, desinfikovat, desinfekční opravdu poměrně často vídáme psané s „s“. Slovo dezinfekce však patří k zdomácnělým výrazům latinského původu, v nichž se původní „s“ vždy v češtině vyslovuje jako [z], zápis dezinfekce (dezinfikovat, dezinfekční) se proto dnes považuje za základní, tedy stylově neutrální. Podoba desinfekce je stylově příznaková, uplatňuje se např. v úzce odborných lékařských textech.
Zvažované varianty:
dezinfekce
desinfekce
Poslední užití:
22.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z, sekce 1.1 – Základní pravopisná podoba je se z (typ muzeum – museum)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Máme větu: „...a zdůrazňuje přitom každé slovo“. Píšeme zvlášť při tom, nebo dohromady přitom?
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
Bylo by vhodnější uvést širší kontext. Volba podoby často závisí na preferenci pisatele. U dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení rozdílu jednoznačné. Chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena se oslabuje a ve většině textů lze volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň, současně‘ (spřežka přitom), tak vztáhnutím k ději předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom). Modelovým příkladem může být věta uvedená v IJP v kapitole Psaní spřežek a spřahování: Hraje a přitom zpívá (= během hry na nástroj zároveň zpívá) i Hraje a při tom zpívá (= svou hru doprovází zpěvem – při hraní zpívá).
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
19.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme v textu výraz národně filologický přístup (v kontextu ... je naštěstí už překonaný). Píše se dohromady, nebo se spojovníkem, nebo úplně odděleně?
Klíčové slovo:
národněfilologický
Odpověď:
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově se zápis zvlášť podle platných doporučení až na drobné výjimky neužívá, píšeme je buď se spojovníkem, nebo dohromady. Zápis národně filologický proto nedoporučujeme. Podstatná je věcná znalost – pokud nevíme, k čemu přídavné jméno odkazuje, bývá složité rozhodnout o jeho pravopisné podobě. Je značně pravděpodobné, že východiskem je ustálené slovní spojení národní filologie. Není sice výrazně frekventované, ale pracuje se s ním běžně v materiálech vysokých škol zaměřených na slavistická (východoevropská, jihoslovanská) studia. Vycházíme-li v podřadného slovního spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (národní filologie), píšeme složené přídavné jméno dohromady: národněfilologický přístup.