Dotaz:
Jak mám používat danou příručku?
Konkrétní dotaz:
Co se ve Slovníku spisovného jazyka českého označuje křížkem?
Klíčové slovo:
značka
Odpověď:
Ve Slovníku spisovného jazyka českého se křížkem označují výrazy hodnocené jako zastaralé (tj. slova a slovní spojení, která podle tvůrců slovníku označují jevy a předměty odkazující k dřívější, již neaktuální kulturně-společenské situaci).
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Znamená zastaralý a archaický totéž?
Klíčové slovo:
historie
Odpověď:
V nejširším pojetí ano. Teorie spisovného jazyka a stylistika však v rámci archaismů (tj. zastaralých jazykových prostředků v širším slova smyslu) rozlišuje tzv. historismy (tj. výrazy označující reálie a jevy již zaniklé, spjaté s minulostí) a zastaralé jazykové prostředky (tj. prostředky vyšlé z běžného současného užívání). Více informací najdete v Novém encyklopedickém slovníku češtiny (https://www.czechency.org/slovnik/ARCHAISMUS).
Poslední užití:
4.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Jak mám používat danou příručku?
Konkrétní dotaz:
K čemu odkazují zkratky „dř.“ a „zast.“ užité ve Slovníku spisovného jazyka českého?
Klíčové slovo:
zkratka
Odpověď:
Ve Slovníku spisovného jazyka českého jsou zkratkou „dř.“ označována slova a spojení, která se vztahují k zanikajícím či zcela zaniklým jevům, typickým pro některé z dřívějších historických období, nebo která označují předměty dnes už neužívané. Zkratka „zast.“ je v SSJČ užívána u slov, která označovala jevy a předměty, které např. odkazovaly k dřívější, již neaktuální kulturně-společenské situaci (proto je užita např. u spojení „měšťanská škola“).
Poslední užití:
4.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Pravomoci Ústavu pro jazyk český
Konkrétní dotaz:
Může Ústav pro jazyk český zajistit, aby Parlament České republiky odhlasoval, že nepřechylovat ženská příjmení je nečeské a odporuje to jazykovému systému?
Klíčové slovo:
přechylování ženských příjmení
Odpověď:
Ústav pro jazyk český nezahajuje legislativní jednání a předmětem jeho činnosti nejsou podněty k vytváření zákonů. Česká republika navíc nemá jazykový zákon, Pravidla českého pravopisu, doporučení v mluvnicích a dalších zdrojích poučení o jazyce, které pracovníci ÚJČ vytvářejí, nejsou závazná v legislativním smyslu, mají pouze doporučující charakter, závazná jsou jen pro školy.
Dotaz:
Existuje jazyková aplikace daného typu?
Konkrétní dotaz:
Existuje nějaký online překladač, který češtinu převede do fonetického zápisu?
Klíčové slovo:
transkripce
Odpověď:
Co je nám známo, podobná aplikace není k dispozici. Na stránce Fonetického ústavu FF UK je k dispozici pouze tabulka pro fonetickou transkripci IPA (https://fonetika.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/104/2016/05/IPA2015.pdf).
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nám v rámci závěrečných zkoušek dovoluje užívat výkladové slovníky. Můžeme pro školní výuku používat například Slovník spisovné češtiny?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Ano, Slovník spisovné češtiny je svou koncepcí zaměřen i jako pomůcka pro školní vyučování, což deklaruje už svým rozšířeným názvem Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Vedle toho lze nahlížet i do nově vznikajícího Akademického slovníku současné češtiny, ten prozatím (k červnu 2023) zveřejnil hesla s náslovím A–G.
Poslední užití:
27.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Jaká je koncepce dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Kolik nových slov je zapsáno do Internetové jazykové příručky za rok?
Klíčové slovo:
neologismus
Odpověď:
Abychom mohli na danou otázku odpovědět, je nejprve třeba specifikovat, co je míněno doplňováním nových hesel. Ne všechna nová heslová slova v IJP jsou totiž zároveň „novými slovy“, slovy nově utvořenými (např. od základů existujících českých slov) nebo přejatými z jiných jazyků, tedy neologismy. Ptáte-li se na počet všech nově přidaných slov (hesel) do Internetové jazykové příručky (IJP), pak se bude naše odpověď rok rod roku lišit. Slovníková část IJP je totiž rozšiřována výběrově. Nově do příručky přidáváme slova, která jsou běžně užívána (a nelze je tedy z jejich povahy označit za neologismy), ale která nebyla z koncepčních důvodů do IJP zařazena již dříve. Další hesla byla zařazena v rámci konkrétních projektů. Například v roce 2021 bylo při práci na projektu TA ČR do IJP doplněno přes 2 000 hesel, zejména neologismů. Do IJP jsou také zařazována slova, pro jejichž zachycení a popis vzniká aktuální potřeba, obvykle jde o výrazy spjaté s aktuální situací. (Tak tomu bylo např. v roce 2020, kdy byla během pandemie do IJP zařazena hesla jako koronavirus, covid-19 nebo PES).
Poslední užití:
20.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dotaz pro jiné odborníky (lingvisty)
Konkrétní dotaz:
Slyšel jsem v médiích tvrzení, že k jazykovému citu je nutné mít i hudební sluch.
Klíčové slovo:
didaktika
Odpověď:
Souvislost jazykového citu a hudebního sluchu je zmiňována zejména v různých odborných pracích z oblasti didaktiky, konkrétně v souvislosti s osvojováním si mateřského jazyka u dětí a učením se cizímu jazyku. Obecně lze shrnout, že hudební sluch a smysl pro rytmus jsou při těchto činnostech pozitivními faktory, nejde však o podmínku, tj. i bez nich se jedinec může jazyk naučit. Pro podrobnější informace vám doporučujeme obrátit se na odborníky v didaktice.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi tzv. otomismus, spojení „je to o“.
Klíčové slovo:
být o tom
Odpověď:
Vazba je to o tom, že... je módní zejména v publicistickém stylu. Význam ustálené konstrukce „být o něčem“ se začal užívat v nejrůznějších širších, často povšechných významech (tj. cokoli by mohlo být o čemkoli), např. život je o práci a zábavě apod. Tuto vazbu nepovažujeme za nesprávnou, je však pravda, že by se neměla užívat vždy a za každou cenu, je to otázka míry a záleží na situaci, kdy daný výraz použijeme. Doporučujeme Vám přečíst si o užívání tohoto obratu výklad prof. Jiřího Krause v časopise Naše řeč (r. 1997, č. 2, s. 109–110), kde najdete odborný komentář k jednotlivým příkladům, které uvádí.
Dotaz:
Telefonické jazykové poradenství
Konkrétní dotaz:
Je telefonická odpověď na jazykový dotaz poskytována zdarma?
Klíčové slovo:
jazyková poradna
Odpověď:
Ano, telefonická jazyková poradna funguje zdarma, v případě písemného vypracování odpovědi jde o placenou službu. Další informace naleznete na adrese http://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/zakladni-kontakty.html.
Dotaz:
Žádost o placené písemné vyjádření
Konkrétní dotaz:
Jak probíhá platba odpovědi na jazykový dotaz? Pošlete mi fakturu?
Klíčové slovo:
vyhotovení písemné odpovědi
Odpověď:
Po odeslání žádosti o vypracování písemné odpovědi na dotaz budete kontaktováni pracovníkem jazykové poradny, který vám sdělí výši ceny posudku. Ta je stanovena v závislosti na náročnosti zpracování posudku (od roku 2023 min. 500 Kč + DPH + manipulační poplatek a poštovné). Po doplnění všech údajů potřebných k fakturaci (adresa, popř. IČO) obdržíte od našeho ekonomického oddělení fakturu. Zaplatit je možno pouze platbou na účet.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
V 90. letech 20. století jsem pracoval v redakci počítačového časopisu a tam jedna paní pořád užívala vazbu „je to o tom“. Myslím, že to v češtině rozšířila právě ona.
Klíčové slovo:
být o tom
Odpověď:
Vazba je to o tom, že... je módní zejména v publicistickém stylu. Význam ustálené konstrukce „být o něčem“ se začal užívat v nejrůznějších širších, často povšechných významech (tj. cokoli by mohlo být o čemkoli), např. život je o práci a zábavě apod. Tuto vazbu nepovažujeme za nesprávnou, je však pravda, že by se neměla užívat vždy a za každou cenu, je to otázka míry a záleží na situaci, kdy daný výraz použijeme. Doporučujeme Vám přečíst si o užívání tohoto obratu výklad prof. Jiřího Krause v časopise Naše řeč (r. 1997, č. 2, s. 109–110), kde najdete odborný komentář k jednotlivým příkladům, které uvádí. Autorství zmíněné fráze bychom se však zdráhali přiřknout někomu konkrétnímu. S ohledem na dataci článku prof. Krause míníme, že v devadesátých letech se dané spojení v úzu vyskytovalo již déle.
Dotaz:
Chystá se následující změna jazykových pravidel?
Konkrétní dotaz:
Souhlasím s tvrzením, že přejímání cizích slov češtinu tolik neohrožuje. Zásadním nebezpečím je však narušování struktury věty. Třeba se zruší sedmý pád, protože angličtina ho nemá.
Klíčové slovo:
skloňování
Odpověď:
Je obtížné vyjádřit se k danému tvrzení stručně. Obecně lze říci, že nedílnou složkou kultivovaného projevu je i kultivovaná syntax, a to na úrovni věty i textu. Co se týká „rušení“ jednotlivých pádů, jsme přesvědčeni, že nic takového češtině nehrozí, není to ani technicky realizovatelné.
Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
Myslím si, že neoliberální politika ovlivňuje ceny plynu a celkově negativně působí na ekonomickou situaci. Stejně špatně skončí i čeština, nahradí ji angličtina.
Klíčové slovo:
angličtina
Odpověď:
Jazyková poradna je zaměřena na jazykové problémy, nedokážeme posoudit otázky týkající se ekonomiky. Můžeme jen dodat, že budoucnost češtiny nevidíme nijak černě. Pro více informací doporučujeme navštívit stránky Ústavu pro jazyk český AV ČR: ujc.cas.cz, kde naleznete mnoho informací o současných jazykových zdrojích a dalších publikacích našich pracovníků, o proběhlých i plánovaných přednáškách pro odbornou i širokou veřejnost a jiných popularizačních aktivitách.
Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
Myslím si, že jazyk se vyvíjí, ale k horšímu. O jazyk by se mělo pečovat, ne ho měnit na angličtinu.
Klíčové slovo:
angličtina
Odpověď:
Přispívat ke kultuře jazyka může každý uživatel češtiny, každý z nás může pozitivně působit ve prospěch kultivovaného projevu. Ústav pro jazyk český tak činí formou doporučení, ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě též vydáváním jazykových příruček. Členové oddělení stylistiky rovněž dlouhodobě spolupracují s veřejnoprávní televizí a vytvářejí pro ni pravidelné analýzy.
Dotaz:
Jaká je koncepce dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Obsahuje kartotéka Novočeského lexikálního archivu lístky jen z beletrie?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Lístkové výpisky uvedené kartotéky byly pořizovány zejména z umělecké literatury, ale i z literatury odborné, výběrově byly excerpovány noviny, časopisy a překladová literatura.
Poslední užití:
13.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Kde je možné získat/najít příručku daného typu?
Konkrétní dotaz:
Kde najdu Novočeský lexikální archiv?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Kartotéka lexikálního archivu je přístupná na stránce Příručního slovníku jazyka českého (https://psjc.ujc.cas.cz), neboť daný slovník vznikal právě na základě tohoto excerpčního materiálu.
Poslední užití:
13.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že v televizi užili u zeměpisného jména Buča v 2. pádu „do Buče“.
Klíčové slovo:
Buča
Odpověď:
Zeměpisné jméno Buča skloňujeme podle podtypu „Troja“, které má ve 2., 3. a 6. p. tvary podle vzoru „růže“ a v 1., 4., 5. a 7. p. podle vzoru „žena“. Uvedená podoba 2. pádu je tedy korektní.
Poslední užití:
10.5.2022
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.