Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova mátožný?
Klíčové slovo:
mátoha; mátožný
Odpověď:
Původ přídavného jména mátožný ‚malátný‘ lze dohledat v Českém etymologickém slovníku. Ten přídavné jméno odvozuje od podstatného jména mátoha ‚přízrak, zesláblý člověk‘. Původ má již v praslovanském matoga, které pochází ze slovesa matati. To má českou nářeční podobu mátat ‚mást, strašit‘. Základ tvoří asi ma-, které je také ve slovese mámit a příslovci maně, dále mohlo mít vliv na podobu slova sloveso motat.
Poslední užití:
6.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. František Št. Kott. 1878–1893.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova zmátořit se?
Klíčové slovo:
zmátořit se
Odpověď:
Podle Českého etymologického slovníku lze sloveso zmátořit se ‚vzchopit se‘ nalézt v podobě zmatořiti se v Jungmannově Slovníku česko-německém, kde je mu připsán význam ‚přijít k sobě‘. Slovo je asi příbuzné se staročeským přídavným jménem matorný ‚zralý, dospělý, vážný‘. Další souvislosti jsou nejisté, ovšem nápadná je podobnost s latinským mātūrus ‚zralý, včasný, dospělý‘, které má původ v indoevropském meh-tu- ‚dobrý, včasný‘.
Poslední užití:
6.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova sofistikovaný?
Klíčové slovo:
sofistikovaný
Odpověď:
Podle Rejzkova Českého etymologického slovníku se přídavné jméno sofistikovaný ‚složitý, rafinovaně propracovaný‘ dostalo do češtiny přes angličtinu. Slovo bylo utvořeno od podstatného jména sofistika ‚záměrné vyvozování klamných myšlenkových závěrů‘, které pochází ze středolatinského sophistica z řeckého sophistiké od sophistikós ‚sofistický, klamný‘ od sophistés s významem ‚učenec, mudrc‘, ale i ‚nepravý filozof, podvodník‘. To bylo odvozeno od sophízō ‚činím moudrým, chytře uvažuji‘ a to od sophíā ‚moudrost‘.
Poslední užití:
10.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Proč se ve slově mlít píše í, ale ve slově mlýn ý?
Klíčové slovo:
mlít; mlýn
Odpověď:
Pravopisná různost je v tomto případě dána rozdílným původem a následujícím hláskovým vývojem obou slov. Sloveso mlít pochází z praslovanského melti (které má dále původ v indoevropském melh- ‚drtit, mlít, drobit‘). Naproti tomu hláskově podobné slovo mlýn pochází z praslovanského mъlinъ, přejatého ze starohornoněmecké podoby mulīn, z níž vznikl dnešní německý výraz Mühle (a která má původ v pozdnělatinském molīna, molīnum téhož významu, které zase vychází z latinského molere ‚mlít‘).
Poslední užití:
27.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova ryc?
Klíčové slovo:
ryc
Odpověď:
Podstatné jméno ryc ‚prudký pohyb, trhnutí‘ a citoslovce ryc, které zachycuje ‚zvuk při trhnutí nebo vyjadřující prudkost děje‘, zaznamenává Etymologický slovník jazyka českého od Václava Machka v hesle rycnouti. Toto sloveso pochází z německého ritzen ‚rýpati‘.
Poslední užití:
21.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ frazému hnus fialovej?
Klíčové slovo:
hnus fialovej; fialový hnus
Odpověď:
V dostupných zdrojích se nám nepodařilo původ frazému dohledat. Na internetu koluje teorie, že spojení hnus fialovej odkazuje na šumivý prášek fialové barvy a nevalné chuti, který se k nám dostal po druhé světové válce v rámci potravinové pomoci poskytované Správou Spojených národů pro pomoc a obnovu. Tuto teorii bohužel nemůžeme ani potvrdit, ani vyvrátit.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova úpol?
Klíčové slovo:
úpol
Odpověď:
Český etymologický slovník slovo úpol ‚zápas, zápolení‘ neobsahuje. Ovšem v hesle zápolit jsou zmíněna staročeská spojení v poly, u poly s významem ‚uprostřed, v pase‘. Elektronický slovník staré češtiny zase zaznamenává příslovce upoly ‚vejpůl, napůl‘. Původ slova úpol tedy zřejmě souvisí právě s výrazem upoly / u poly.
Poslední užití:
12.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova plískanice?
Klíčové slovo:
plískanice
Odpověď:
Český etymologický slovník odvozuje podstatné jméno plískanice ‚déšť se sněhem za větrného počasí‘ od slovesa plískat, které podle Slovníku spisovného jazyka českého nese význam ‚pleskat, plácat, bít (zvláště o dešti)‘. Sloveso pochází z praslovanského pl’uskati, které je zvukomalebného původu.
Poslední užití:
19.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Jak vznikl slovní obrat „o sto šest“?
Klíčové slovo:
ostošest; o sto šest
Odpověď:
O původu frazému „o sto šest“ se psalo již v roce 1937 v časopise Naše řeč (roč. 21, č. 9–10, s. 282): „[O]tiskujeme zajímavou zprávu, kterou nám o původu rčení ‚o sto šest‘ podal pan řídící učitel v. v. Ladislav Malý z Příbramě, ovšem s nutnou výhradou stran její konečné platnosti: ‚R. 1880 jsem se přel s přítelem K., že děvče, do jehož očí jsem se zadíval, nikdy nezíská. Kolega se se mnou vsadil, že do sv. Jana Nepomuckého bude ta dívka jeho. Měl na to času od 29. ledna do 15. května, tedy celých sto šest dní. To jsme si často připomínali rčením, že jde ‚o sto šest‘, a některý z kolegů je brzo zanesl do vtipů Humoristických listů. Odtud se pak rychle rozšířilo do obecného usu, třebas tehdy nikdo nechápal první a vlastní význam těchto slov. Dnes je to rčení všeobecně známé.‘ Ověří-li se tato zpráva pana říd. uč. Malého, poskytne velmi řídký a vzácný příklad, jak se rčení běžné toliko jednotlivci může rozšířiti po celém území jazyka.“ Vysvětlení pana učitele Malého však dodnes zůstává nepotvrzenou verzí. Publikace S. Kovářové Proč se říká 222x (Alda, 2000) nabízí další možné vysvětlení: „Podle jiného názoru však toto rčení vzniklo z výrazu ‚být s to‘ (= moci) a došlo k tomu následovně: říkávalo se totiž ‚pijme pivo, kdo s to jest‘, což prý někdo žertem pozměnil tak, aby zůstal zachován rým, na ‚pijme pivo o sto šest‘.“ Obecně je u většiny frazémů velmi těžké dohledat způsob, jakým vznikly, jelikož se jedná o přenesená pojmenování. Spojení „o sto šest“ mohlo vzniknout také na základě prosté rytmiky a zvukomalebnosti. Ovšem nepopíráme, že zde mohlo svou roli sehrát i např. významové hledisko.
Poslední užití:
9.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Proč se říká 222x. Stanislava Kovářová. 2000.