Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr ID kategorie dotazů: #76 [Vhodnost/správnost užití].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/23, položky: 1-10/222
Stav:
#13442
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Proč se používá anglické slovo lockdown místo českého výrazu? Existuje nějaký český ekvivalent?
Klíčové slovo: lockdown
Odpověď: Anglický výraz lockdown se začal v češtině objevovat v souvislosti s pandemií nemoci covid-19. Používá se pro označení situace, kdy jsou lidé nařízením vlády nuceni zůstat až na nezbytně nutné případy doma a je zakázán, respektive omezen volný pohyb osob, aby se zabránilo dalšímu šíření nákazy. V češtině se tento výraz uplatňuje patrně proto, že je jednoslovný a je spjatý přímo s dnešní situací. České ekvivalenty typu uzamčení, uzavření nebo uzávěra se v této souvislosti obvykle neužívají samostatně, ale ve spojení s dalšími specifikujícími výrazy (hromadné, plošné uzamčení), protože mají samy o sobě příliš obecný význam. Mluví se také o hromadné/plošné/celostátní karanténě. Pokud pomineme fakt, že ani karanténa není slovo původem české, jde opět o víceslovné spojení. Nemluvě o doslovném opisu typu zákaz volného pohybu osob. Přejímání cizích slov není nijak ojedinělé a děje se soustavně. Především v situacích, kdy je třeba rychle najít pojmenování pro nově vzniklou skutečnost je pro uživatele jednodušší sáhnout po už existujícím výrazu než vytvářet nový. Z hlediska morfologického je tento výraz neproblematický, protože jde o podstatné jméno rodu mužského neživotného, které se skloňuje pravidelně podle vzoru „hrad“, což také napomáhá jeho šíření. Problém tedy není v tom, že jde o slovo cizího původu nebo že by měli mluvčí potíže s jeho zápisem nebo skloňováním. Problém může způsobit, pokud ho použijeme v komunikaci s uživatelem, který nezná jeho význam. Především zpočátku užívání podobných nových slov je tedy třeba se ujistit, že význam slova je posluchači nebo čtenáři jasný, a nepředpokládat automaticky, že slovo zná.
Atributy odpovědi
ID související odpovědi: #13387

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13441
Užití:
0 0 0
Dotaz: Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz: Proč se říká hromosvod, a ne bleskosvod? Blesk je přece ten, který udeří, hrom je jen doprovodný zvuk.
Klíčové slovo: hromosvod, bleskosvod
Odpověď: Podle Slovníku spisovné češtiny je hrom slovo víceznačné. Jako první význam je uveden ‚silný dunivý zvuk doprovázející blesk‘, druhý význam je pak definován jako ‚úder blesku‘. Při tvorbě slova hromosvod se tedy uplatnil zřejmě druhý význam, neboť hromosvod chrání budovy (a tím i lidi v nich) před nebezpečným úderem blesku. Dále je třeba poznamenat, že v českém jazyce lze dané zařízení pojmenovat oběma výrazy – jako hromosvod i jako bleskosvod. Tato pojmenování jsou zcela synonymní, ovšem první z nich v úzu výrazně převažuje, jak dokládají data z korpusu SYN v11 . V něm nalézáme 8427 dokladů užití slova hromosvod oproti 1517 dokladům slova bleskosvod.
Zvažované varianty:
hromosvod bleskosvod
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13440
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: V televizi i v rozhlase slýchám slovo kurzarbeit. Podle mě jde o germanismus, který v češtině nemá co dělat.
Klíčové slovo: kurzarbeit
Odpověď: Uvedené slovo skutečně pochází z němčiny. Die Kurzarbeit označuje zkrácenou pracovní dobu, kterou zavádí zaměstnavatel (spolu s odpovídajícím krácením mezd) kvůli nedostatku zakázek apod. Dosavadní tištěné příručky slovo kurzarbeit nezachycují, protože jde o výraz v češtině poměrně nový (nepracuje s ním ani dvoudílný slovník Nová slova v češtině, který se neologismům systematicky věnuje). V poslední době se však o této podobě pracovního poměru hodně mluví, a tak je přirozené, že vznikla i akutní potřeba najít pro tuto skutečnost přiléhavé označení. Vzhledem k tomu, že čeština žádný odpovídající ekvivalent nemá a skutečnost by tak musela opisovat několika slovy, jednoduše převzala výraz německý, což je také zcela přirozený jev. Zatímco dnes čeština přejímá nejvíce slov z angličtiny, dřív hrála v tomto ohledu hlavní úlohu právě němčina. Je však třeba zdůraznit, že čeština přejímkami nijak netrpí, ba naopak se jimi obohacuje a postupně si je přizpůsobuje po stránce pravopisné i výslovnostní. V mnoha případech už tak člověk ani nepozná, že jde o slovo přejaté, viz např. původně německá slova hřbitov, brýle nebo puška. Pro výraz kurzarbeit se u nás vžil mužský rod, ačkoli v němčině je slovo Kurzarbeit rodu ženského; zřejmě z toho důvodu se můžeme vzácně setkat i s ženskou nesklonnou podobou. Doporučujeme však držet se mužského rodu a slovo skloňovat podle vzoru „hrad“.
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13436
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: V Pravidlech českého pravopisu jsem dohledal, že slovo memoáry může být jen pomnožné. Dá se toto slovo použít i v jednotném čísle?
Klíčové slovo: memoáry, memoár
Odpověď: Pravidla českého pravopisu zachycují skutečně pouze výraz memoáry coby pomnožné podstatné jméno, stejně tak Slovník spisovného jazyka českého uvádí memoáry, tedy ,paměti, vzpomínky, zápisky (zprav. vynikajících jedinců)‘, pouze ve tvaru množného čísla. Nový akademický slovník cizích slov už ale rozlišuje pomnožné memoáry (s významem ,paměti, vzpomínky‘) a výraz memoár, který značí diplomatický spis, případně může označovat také spis pamětní (v takovém případě se však dle NASCS memoár užívá spíše v podobě aide-mémoire). Ze slovníků tedy vyplývá, že ve významu ,paměti, vzpomínky‘ se užívá pomnožné podstatné jméno memoáry, výraz memoár je omezen především pro oblast diplomacie. Důvod, proč se memoáry ustálily ve tvaru množného čísla, je pravděpodobně etymologický – jak se lze dočíst v Českém etymologickém slovníku, memoáry pocházejí z francouzského mémoires, tedy ze slova, které má rovněž plurálovou podobu. Preference plurálové formy pro označení (literárních) pamětí je patrná i v úzu – korpus SYN verze 11 obsahuje celkem 7280 výskytů lemmatu memoáry v daném významu, naopak výraz memoár v jednotném čísle se v korpusu vyskytl pouze 172krát. Zajímavé však je, že singulárová forma se v korpusu nepoužívá v diplomatických kontextech, jak bychom mohli očekávat na základě informací ze slovníků, ale vyskytuje se ve stejných významech jako jeho pomnožná varianta (viz např. memoár Marie Holubové Vzpřímená chůze; Theroux napsal o jejich přátelství memoár; v memoáru vyhrabáváte vzpomínky sem a tam, jedna navazuje na druhou). Je tedy patrné, že i ve významu ,(literární) paměti, vzpomínky‘ se může singulárová forma objevit, vzhledem k převaze pomnožné podoby ale doporučujeme pro daný význam užívat spíše výraz memoáry.
Zvažované varianty:
memoáry memoár
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13214
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz: Chtěla bych upřesnit termín kopule/kupole v souvislosti s letadlem. Je to kopule, nebo kupole? Je to vlastně koule.
Klíčové slovo: kopule, kupole
Odpověď: Podle výkladových slovníků češtiny a IJP jsou správné obě možnosti: kopule i kupole. Slovníky hodnotí varianty jako rovnocenné, a to jak při užití v oblasti architektury (s významem klenba tvaru části kulové nebo jiné rotační plochy – elipsoid, paraboloid – nad kruhovým nebo mnohoúhelníkovým půdorysem), tak jako astronomický termín (kryt astronomického dalekohledu, zprav. polokulovitý). Není vyloučené, že se v odborném vyjadřování v jednotlivých oblastech užití dává přednost jedné či druhé z podob, což však nemáme možnost s jistotou ověřit. Např. Technický slovník naučný významy rozlišuje, heslo kopule je vysvětleno jako astronomický termín, zatímco kupole odkazuje k architektuře. Doklady z korpusu SYN v 11 však ukazují, že v praxi se obě slova užívají pro vyjádření obou významů, varianta kopule je téměř 2x častější (poměr variant kopule : kupole je 12 838 : 6 737). V žádném z nám dostupných zdrojů však není zachycen význam související s letadly. Domníváme se, že můžete užít kteroukoli z možností.
Zvažované varianty:
kopule kupole
Poslední užití: 19.4.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Technický slovník naučný. 2001–2005.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12568
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz: Má se v burzovním kontextu psát o „kotované“, nebo „kótované“ společnosti?
Klíčové slovo: kotovaný
Odpověď: Jazykové zdroje jsou v otázce pravopisného rozlišování významů slov „kotovaný“ a „kótovaný“ nejednotné. Kromě zmíněného ekonomického významu ‚opatřený cenou, kurzem‘ je ve hře ještě geografický či geodetický význam ‚opatřený kótami‘ (tedy čísly udávajícími svislou vzdálenost bodu od základní plochy/roviny srovnávací). Dosud nejnovější kompletní Slovník spisovné češtiny obsahuje jen sloveso „kótovat“, a to pouze v ekonomickém významu. Jeho předchůdce, Slovník spisovného jazyka českého, obsahuje totéž sloveso a také odvozené přídavné jméno „kótovaný“ naopak jen ve významu geografickém/geodetickém. Ještě starší Příruční slovník jazyka českého zase uvádí pro oba významy jen sloveso „kotovati“. Oba významy zaznamenává ještě Nový akademický slovník cizích slov, avšak u hesla „kótovat“ (a v obou významech zaznamenává i přídavné jméno „kótovaný“). Jediné dva zdroje, které oba významy pravopisně odlišují, jsou školní Pravidla českého pravopisu a v návaznosti na ně Internetová jazyková příručka. S oporou o ně doporučujeme odlišovat slovo „kotovaný“ v ekonomickém významu od slova „kótovaný“ ve významu geografickém/geodetickém. Ani při opačném užití však v reálném kontextu nedorozumění patrně nehrozí.
Zvažované varianty:
kotovaný kótovaný
Poslední užití: 3.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12535
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Je ve spojení vět „Fotíte rádi? Pak je váš pes ideálním subjektem“ slovo „subjekt“ užito dobře?
Klíčové slovo: subjekt
Odpověď: Z citovaného úseku je zřejmé, že onen pes má být ten, kdo je fotografován, nikoliv kdo fotografuje. To znamená, že není ‚nositel činnosti‘ (což je část výkladu významu slova „subjekt“ v Novém akademickém slovníku cizích slov), nýbrž ‚předmět činnosti, zájmu‘ (což je část výkladu významu slova „objekt“ tamtéž). Zřejmému komunikačnímu záměru by tedy odpovídal „objekt“, ne užitý „subjekt“. Je možné, že formulace je ovlivněna angličtinou, v níž je význam podstatného jména „subject“ bohatší. Do češtiny se překládá mimo jiné jako téma, námět, předmět nebo jako motiv fotografie (i zmiňovaný Nový akademický slovník cizích slov uvádí pro „subjekt“ jako hudební termín význam ‚hlavní téma v polyfonní skladbě‘).
Zvažované varianty:
subjekt objekt
Poslední užití: 1.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12473
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Užívá se tvar typu „sousedovic“, třeba „sousedovic děti“?
Klíčové slovo: sousedovic
Odpověď: Taková přivlastňovací přídavná jména se jistě užívají, ale patrně obvykle ne v textech, v nichž se předpokládá spisovnost. Příruční mluvnice češtiny říká, že „substandardní jsou nesklonná posesiva typu Novákovic […] vyjadřující přináležitost k plurálovému subjektu Novákovi“. Ve vašem případě se sice nepřivlastňuje jménu vlastnímu, nýbrž obecnému, ale to nic nemění na oprávněném předpokladu, že pro velkou část uživatelů češtiny je přivlastňovací přídavné jméno zakončené na -ovic použitelné spíš mimo spisovnou češtinu, a pokud ve spisovném textu, tak příznakově.
Poslední užití: 1.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12464
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz: Je správně sloveso „započíst“, nebo by se mělo použít „započítat“?
Klíčové slovo: započíst vs. započítat
Odpověď: Výkladové slovníky češtiny uvádějí „započíst“ a „započítat“ jako varianty v rámci jednoho hesla bez jakéhokoli stylového či jiného rozlišení. Obě slovesa mají tentýž původ – stará čeština měla pro významy ‚číst‘ i ‚počítat‘ sloveso čísti, ve většině jiných slovanských jazyků je *čitati. Sloveso „započítat“ je častěji užívané (zhruba v poměru 3 : 1), ale pro obě slovesa platí, že je jejich užívání rozloženo podobně – zhruba stejně se vyskytují v publicistice a oborové literatuře a znatelně méně v beletrii. Z toho vyplývá, že podoby „započíst“ i „započítat“ by měly být ve spisovném textu bezproblémově použitelné.
Zvažované varianty:
započíst započítat
Poslední užití: 28.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12452
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz: Je správně „resort obrany“, nebo „resort ministerstva obrany“, nebo oboje?
Klíčové slovo: resort
Odpověď: V pořádku jsou obě formulace. „Resort“ je podle Slovníku spisovné češtiny jednak ‚obor úřední činnosti‘ (např. „patřit do resortu ministerstva školství“), jednak i přímo ‚úřad s jistou působností‘ (Slovník spisovného jazyka českého také píše, že „vládní resorty“ jsou ‚ministerstva‘). Druhý uvedený význam je vlastně metonymický – instituce se označuje výrazem pojmenávajícím její činnost. Jednotlivé slovníky se drobně liší v tom, zda oba významy uvádějí jako samostatné, nebo ne. Pro běžnou úroveň spisovnosti, např. pro publicistiku, bychom oba významy považovali za neutrální.
Zvažované varianty:
resort obrany resort ministerstva obrany
Poslední užití: 27.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.