Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Byla jsem na předvánočním koncertě, kde sbor zpíval skladbu, v níž se vyskytlo slovo, kterému nerozumím. Co prosím znamená výraz bulatý, pokud vůbec existuje? Nejsem si totiž jistá, zda jsem se třeba jen nepřeslechla, protože děti mi tvrdí, že šlo ve spojení s beranem o slovo bambulatý, což mi ovšem nedává moc smysl.
Klíčové slovo:
bulatý
Odpověď:
Na základě uvedených informací se domníváme, že mohlo jít o pastorelu, tj. skladbu s pastýřským vánočním námětem, od choceňského kantora Tomáše Norberta Koutníka s názvem Hej, hej, jeden i druhej. Její závěrečná část zachycuje pastýře chystající se na cestu do Betléma, kteří si postupně sdělují, co přinesou za dary malému Ježíškovi, kde se mimo jiné zpívá:
to kozlátko strakatý
a jehně kudrnatý,
dva berany chlupatý
a bulatý, boubelatý
Ve spojení s berany se zde tedy opravdu objevuje výraz bulatý, jak jste správně slyšela. Pokud jde o jeho význam, musíme jej hledat v jiných zdrojích, než jsou běžné současné výkladové slovníky. Slovník česko-německý J. Jungmanna a Česko-německý slovník Fr. Št. Kotta, které vznikly v 19. století, u hesla bulatý uvádějí význam ‚buclatý‘, respektive ‚tlustý‘. Podle v současnosti vznikajícího elektronického Slovníku nářečí českého jazyka bylo toto expresivní přídavné jméno ve významu ‚tlustý‘ zachyceno na Vsetínsku a používá se rovněž ve Slezsku, a to v přeneseném významu ‚hloupý, nemotorný‘. V textu vánoční písně se proto bude pravděpodobně jednat o tlusté berany, tedy o boubelatá zvířata, jak jsou označována vzápětí, která byla jistě považována za značně hodnotné dary. Slovo bambulatý se sice ve skladbě nevyskytuje, avšak není divu, že si jej tam děti díky zvukové shodě domyslely. S jim neznámým výrazem bulatý má pochopitelně společné také to, že označuje něco kulatého, což do daného kontextu dobře zapadá.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. František Št. Kott. 1878–1893.
Jazykový zdroj:
Slovník nářečí českého jazyka. (platí od 2016)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
V poslední době mě straší velmi frekventované slovo rozvolňovat. Do koronavirového nouzového stavu jsem se s ním prakticky nesetkal nebo jsem jej přehlížel, opravdu nevím. Pak se ale začalo objevovat všude. Vysvětlete mně prosím, proč se opatření přijatá v rámci nouzového stavu již neuvolňují, případně postupně neuvolňují, ale rozvolňují? Jaký je konkrétní, věcný rozdíl mezi uvolňováním a rozvolňováním?
Klíčové slovo:
rozvolňovat
Odpověď:
Sloveso rozvolnit (i jeho nedokonavá podoba rozvolňovat) není nové. Zachycuje ho již Jungmannův Slovník česko-německý z let 1835–1839. Setkáváme se s ním i ve slovnících z 20. století: v Příručním slovníku jazyka českého (1935–1957) a ve Slovníku spisovného jazyka českého (1960–1971). Posledně jmenovaný slovník ho označuje jako řidší. To, že jde o výraz, který se v minulosti neužíval tak často, dokládá i Český národní korpus (1296 výskytů slovesa rozvolnit, 633 rozvolňovat). Výrazy rozvolnit (rozvolňovat) a uvolnit (uvolňovat) zcela synonymní nejsou. Předpona roz- signalizuje u sloves mj. i postupnost děje. Pokud by byl v souvislosti se současnou situací užit výraz uvolnit/uvolňovat, bylo by zapotřebí k němu doplnit příslovce postupně. Jednoslovnost pro vyjádření dané činnosti je patrně důvodem, proč se toto sloveso dnes začalo užívat větší měrou.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Rozvolňovat (s. 254)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
V době pandemie covidu jsem v rozhlasovém zpravodajství několikrát zaslechla slovo smrtnost. Nebylo by vhodnější nevymýšlet jazykové ozvláštnění a zůstat u vžitého výrazu úmrtnost?
Klíčové slovo:
smrtnost
Odpověď:
Máte pravdu, že s výrazem úmrtnost se v jazykové praxi setkáváme běžně, zatímco pojem smrtnost se začal častěji objevovat až v souvislosti s pandemií covidu. Nejde ale o žádný novotvar, podstatné jméno smrtnost najdeme jak v Novém akademickém slovníku cizích slov z roku 2005, tak už i ve Slovníku spisovného jazyka českého z let 1960–1971. Smrtnost neboli letalita je medicínský a statistický pojem udávající počet osob zemřelých na určitou nemoc z 1 000 osob onemocnělých touto nemocí, popř. jinak řečeno poměr počtu zemřelých na dané onemocnění k celkovému počtu pacientů s danou chorobou. Úmrtnost neboli mortalita udává počet úmrtí připadající za rok na tisíc obyvatel; je tedy vztažena k celkové populaci, zatímco smrtnost odkazuje pouze k vybrané podmnožině.
Zájemce o podrobnější jazykové vysvětlení odkazujeme na příspěvek F. Daneše v časopise Vesmír z roku 1995.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Smrtnost (s. 248)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Jak označit jev x?
Konkrétní dotaz:
Ráda bych se zeptala, jak se v češtině správně označuje muž, který vykonává zaměstnání zdravotní sestry. Lze použít spojení zdravotní bratr?
Klíčové slovo:
zdravotní bratr
Odpověď:
V oficiálních textech se dosud operuje pouze s označením sestra (s případnými přívlastky jako zdravotní, vrchní atd.), a to jak pro ženy, tak pro muže (viz např. dokument Národní soustava povolání. Vychází to pochopitelně z historie, kdy uvedené povolání zastávaly výlučně ženy. Dnes však mužů v jejich řadách výrazně přibývá, takže mluvčí logicky cítí potřebu onu skutečnost vyjádřit. Nejde pouze o jednoznačné určení pohlaví zdravotního personálu, ale i o odstranění gramatických obtíží (například ve větě Zdravotní sestra podal pacientovi léky.). Jednoduché přechýlení sestra–bratr se v tomto světle jeví jako nejpřirozenější řešení, je průhledné a jednoznačné. V jazykové praxi se tak výraz bratr užívá stále častěji a dostává se například do inzerátů na dané pozice. Spojení zdravotní bratr navíc (bez jakéhokoliv stylového příznaku) nově zachycuje i budovaný Akademický slovník současné češtiny. Pokud by ho tedy přijaly příslušné orgány, bez výhrad bychom ho doporučili i pro oficiální komunikaci. Dodejme ještě, že se někdy pro nedostatek dalších pojmenování užívá také výraz ošetřovatel; ten však v plné míře nepostihuje význam spojení zdravotní sestra, a proto ho pro oficiální komunikaci doporučit nelze.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zdravotní bratr (s. 123)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Dělám korekturu textu, který jsem napsal a mám tu větu: „Dosud rovná lesní silnička v těchto místech uhýbá poněkud doleva a dále pokračuje do polí jakožto nezpevněná polní cesta.“ Může tam zůstat slovo jakožto?
Klíčové slovo:
jakožto
Odpověď:
Akademický slovník současné češtiny definuje podřadicí spojku jakožto následovně: ‚připojuje doplňkovou informaci o funkci, postavení, stavu ap. určité osoby, věci nebo jevu, coby, jako‘. Tento význam odpovídá užití v dané větě, spojka jakožto totiž připojuje doplňkové informace o vlasnostech cesty, její užití je tedy náležité.
Poslední užití:
31.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo jakožto
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.