Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Můžete mi objasnit původ spojení techtle mechtle?
Klíčové slovo:
techtle mechtle
Odpověď:
Výraz techtle mechtle se užívá jako expresivní označení pro ‚pletichy‘ nebo ‚pletky‘ (zpravidla ve spojení „mít s někým techtle mechtle“), jeho první doklady se datují do 19. století. Čeština převzala uvedený výraz z německého Techtelmechtel téhož významu. Toto slovo se do němčiny dostalo pravděpodobně přetvořením staroitalského „a teco meco“ s významem ‚důvěrně, mezi čtyřma očima‘, které má zase původ v latinském tēcum ‚s tebou‘ a mēcum ‚se mnou‘. Určité tajnůstkářství se tak pojí nejen s výrazem užívaným v dnešní češtině, ale i s jeho předchůdci.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Chci se ujistit, že výraz prvně je možné používat namísto výrazu poprvé. Já osobně bych slovo prvně hodnotila jako nespisovné.
Klíčové slovo:
prvně
Odpověď:
Výraz prvně je ve Slovníku spisovné češtiny uveden s významem ‚poprvé‘ jako neutrální, bezpříznakový. Starší Slovník spisovného jazyka českého uvádí u výrazu prvně dva významy: 1. ‚poprvé‘ a 2. ‚dříve‘ a v obou jej hodnotí jako knižní a zastaralý. V současném úzu se slovo prvně běžně užívá, a to jak ve významu ‚poprvé‘, tak ve významu ‚dříve‘. Ve srovnání se svými synonymy se zřejmě užívá o něco řidčeji, přesto jej nelze s ohledem na téměř 55 000 doložených výskytů (ČNK SYN v13) označit jako slovo málo frekventované. Jeho stylové hodnocení je problematické: S ohledem na počet jeho dokladů v aktuálních textech je jisté, že nejde o slovo zastaralé, nicméně stylistická platnost slova je různými uživateli vnímána různě: zatímco někteří toto slovo vnímají v souladu s hodnocením staršího slovníku jako knižní, na jiné působí naopak jako méně formální – je však stále součástí spisovného jazyka.
Poslední užití:
2.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo první
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Lze v běžné komunikaci použít sloveso zohlednit? Mám to zafixováno jako úřednické nebo administrativní slovo.
Klíčové slovo:
zohlednit
Odpověď:
Slovník spisovného jazyka českého hodnotí sloveso zohlednit jako výraz z úřednického slangu, novější Slovník spisovné češtiny toto slovo neobsahuje. Přestože se sloveso zohlednit původně vyskytovalo převážně v úřednické komunikaci, rozšířilo se i do jiných typů textů a v současnosti se ním zcela běžně setkáváme ve všech oblastech komunikace: V Českém národním korpusu (SYN v13) je doloženo téměř 38 000 výskytů, a to ve všech typech textů. Hodnotili bychom ho tudíž jako neutrální, bezpříznakové.
Poslední užití:
3.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo zohlednit
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
V jakési staré knize jsem četl, že na ochozu byli připraveni dvorní trubci. Je možné, že se dříve trubec běžně říkalo trubači? Nebo si autor tato dvě slova prostě spletl? Anebo v knize vůbec není řeč o trubačích, a znamená to něco jiného?
Klíčové slovo:
trubec; trubač
Odpověď:
Správně je první možnost, tedy že se trubačům dříve opravdu říkalo trubci. Ještě ve Slovníku spisovného jazyka českého, který vycházel v letech 1960–1971, nalezneme heslo trubec s významem ‚trubač‘, které pochopitelně vzniklo odvozením od slovesa troubiti. Tento výraz je však ve slovníku již hodnocen jako zastaralý. Jeho homonymem je současné neutrální spisovné slovo trubec. Slovník spisovné češtiny již heslo trubec ve významu ‚trubač‘ neuvádí, najdeme zde tedy trubce pouze coby ‚včelího samečka‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Překvapilo mě, že jedna moje známá užívá sloveso klimbat ve významu ‚kývat, pohybovat něčím‘, například Štěpánka klimbá ručičkou. Je to vhodné? Vždycky jsem si myslela, že klimbat znamená něco jako ‚pospávat‘.
Klíčové slovo:
klimbat
Odpověď:
Ať se podíváme do Slovníku spisovného jazyka českého (1960–1971), nebo do Slovníku spisovné češtiny (1994), v obou se dočteme, že sloveso klimbat může kromě prvního významu ‚klímat, podřimovat‘ (klimbat v křesle / u televize / u stolu apod.) znamenat také ‚sem tam pohybovat, kývat, houpat, kolébat (čím)‘, tedy např. klimbat nohama/brašnou/zvonečkem. Dále je zde uvedeno i sloveso klimbat se ve významu ‚kývat se, houpat se‘: hlava se mu klimbala ze strany na stranu, dřevěnka se dědovi klimbala v ústech. V Českém národním korpusu (ČNK SYN v10) můžeme nalézt 108 výskytů slovesa klimbat ve významu ‚pohybovat něčím‘, například klimbat nohama, klimbat visícími pažemi apod. Spojení tohoto typu se tudíž běžně vyskytují a jsou v pořádku.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.