Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Klíčové slovo:
procentický
Odpověď:
Od slova procento tvoříme přídavná jména procentní, procentový, procentuální a percentuální. Výraz procentický nepřináší žádný nový význam, z jazykového hlediska není důvod pro rozšiřování počtu odvozenin. Doporučujeme slovo nahradit některým z uvedených příd. jmen.
Poslední užití:
11.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Je správně podoba „s mnohými z vás“, nebo „s mnoha z vás“ ve větě „Protože se s mnohými/mnoha z vás už nesejdu...“?
Klíčové slovo:
mnohý vs. mnoho
Odpověď:
Správná je varianta „Protože se s mnohými z vás už nesejdu...“.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Je vhodné použít spojení „těch samých“ ve větě „Označení ... vám dává jistotu, že pivo vyrábíme ... z těch samých surovin“?
Klíčové slovo:
ten samý
Odpověď:
Hovorové spojení „těch samých“ doporučujeme v této větě nahradit slovem stejných: „Označení ... vám dává jistotu, že pivo vyrábíme ... ze stejných surovin.“
Poslední užití:
13.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova diblík?
Klíčové slovo:
diblík
Odpověď:
Diblík je expresivní výraz s významem ‚čipera, čertík‘. Doklady tohoto slova se datují do 14. století, ve staročeštině mělo význam ‚skřítek, bůžek‘. Pochází z nedoloženého dieblík, tj. zdrobněliny slova ďábel.
Poslední užití:
13.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je vhodně užit výraz suspektně ve větě „Přiměřená je všeobecná informovanost (suspektně dlouhodobá paměť)“, kde má mít význam ‚pravděpodobně‘?
Klíčové slovo:
suspektně
Odpověď:
Knižní a odborný výraz suspektní má význam ‚podezřelý‘, v medicíně ‚vyvolávající podezření na určitou chorobu‘. Užití příslovce suspektně v uvedené větě ve významu ‚pravděpodobně‘ by zřejmě nebylo srozumitelné, doporučujeme ho proto nahradit jiným slovem.
Poslední užití:
17.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Je vhodné používat v receptech spojení „seznam přísad“, „ingrediencí“, nebo „surovin“?
Klíčové slovo:
přísada vs. ingredience vs. surovina
Odpověď:
Za vhodné výrazy s dostatečně širokým významem v tomto kontextu považujeme slova ingredience a suroviny. Přísadou se obvykle rozumí pouze ‚to, co se do něčeho, k něčemu přidává (zprav. pro zlepšení nebo zdokonalení)‘, např. „chmel je důležitou přísadou při vaření piva“. Ne všechny ingredience a suroviny v receptech jsou tedy zároveň přísadami.
Zvažované varianty:
přísada
ingredience
surovina
Poslední užití:
24.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)