Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr ID oblasti: #5 [Lexikologie].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 7/97, položky: 61-70/970
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14863
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Hledal jsem ve slovníku přesný význam slova replikovat a definice, kterou jsem tam objevil, mě velice překvapila. Slovník uvádí pouze význam ‚odpovídat‘ – já však toto slovo používám ve zcela jiném významu, který bych nejspíše popsal jako ‚kopírovat‘. Znamená to, že slovo používám špatně?
Klíčové slovo: replikovat
Odpověď: Máte pravdu, že Slovník spisovného jazyka českého uvádí pouze význam ‚(v polemice) odpovídat (replikou)‘, řidčeji ‚(vůbec v rozhovoru, v hádce ap.) odporovat, namítat‘. Stejný význam zachycuje i Nový akademický slovník cizích slov. Doklady z úzu však svědčí o tom, že význam slovesa se v průběhu času rozšířil. Kromě významu, který uvádějí slovníky, se lze běžně setkat s užitími typu virus se replikuje, uvnitř buněk se vnesená DNA musí replikovat, úspěšně replikoval strukturu lidského mozku, data jsou replikována, text replikuje tradiční literární motiv, tento model replikujeme pro malé a střední podniky apod. Na základě vzorku dat z korpusu SYN v11 lze dokonce soudit, že použití v tomto novém významu je častější. Z celkového počtu 1 354 dokladů slovesa replikovat v korpusu SYN v11 byly analyzovány 4 úseky po 40 výskytech a z těchto 160 dokladů pouze 12 neslo původní význam ‚odpovídat‘. Výraznou roli zde hrají texty z oblasti exaktních věd, v nichž má sloveso replikovat povahu odborného termínu – odborné slovníky nicméně v této souvislosti zachycují pouze podstatná jména. Například Velký lékařský slovník uvádí hesla replikace (‚proces zdvojení DNA‘ či ‚zmnožení viru‘), ale také přidružené pojmy jako replikační vidlice, replikáza či replikon. V Technickém slovníku naučném najdeme kromě replikace i heslo replika (‚otisk povrchu vzorku‘ či ‚obměna uměleckého díla‘). Hesla replikace a replika zachycuje i Nový akademický slovník cizích slov (pro zajímavost: kromě nich uvádí ještě příbuzné heslo replikant – ‚umělá nápodoba člověka, robot‘). Přestože slovníky slovesný tvar replikovat v tomto významu explicitně neuvádějí, neznamená to, že jde o význam chybný. Ze slovotvorného hlediska je sloveso utvořeno náležitě, lze ho definovat jako ‚vytvářet repliku, provádět replikaci‘, případně v závislosti na kontextu šířeji ‚napodobovat, zmnožovat, kopírovat, opakovat‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Technický slovník naučný. 2001–2005.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14862
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slovního spojení
Konkrétní dotaz: Jako sbormistryni by mě zajímalo, co znamená spojení na pyruších ve verši vysoko v horách prší na pyruších hnízda, který se vyskytuje v písni od Zuzany Navarové.
Klíčové slovo: na pyruších
Odpověď: V tomto případě jde zcela jistě o omyl. Pokud si píseň Orlice poslechneme pozorně, zjistíme, že zde Zuzana Navarová nezpívá [piruších], ale [pjevuší]. Ani výraz pěvuší však není běžně užívaný a slovníky ho nezachycují. Předpokládáme, že souvisí s ptákem jménem pěvuška, což i významově do daného kontextu se slovem hnízdo dobře zapadá. Ze slovotvorného hlediska by přídavné jméno od slova pěvuška mělo sice znít pěvuščí (žádný pták *pěvuše, kterému by odpovídalo přídavné jméno pěvuší, zjevně neexistuje, vyskytuje se jen ženské jméno Pěvuše), avšak pravděpodobně se jedná o autorský básnický záměr. Je pozoruhodné, že jinak neexistující výraz *pyruších se vyskytuje na několika desítkách webových stránek, na nichž je text písně Orlice publikován, z čehož je patrné, že se čísi prvotní chyba nekorigovaným kopírováním již značně rozšířila. Všude se navíc shodně uvádí zápis *pyruších, nikoli např. *piruších. Takováto nepochopení textu (často v souvislosti s méně známými výrazy) nebo záměny podobně znějících slov a slovních spojení, vznikající nejčastěji z přeslechnutí, bývají označovány jako mondegreeny. Tento termín údajně pochází od americké spisovatelky Sylvie Wrightové, která ho poprvé užila v roce 1954, když popisovala, jak v textu jedné skotské balady jako dítě opakovaně slyšela Lady Mondegreen místo náležitého laid him on the green, tj. ‚položili ho do trávy‘ (srov. např. heslo mondegreen ve slovníku Merriam-Webster’s Collegiate Dictionary). Do širšího povědomí pak různé další mondegreeny rozšířil především novinář Jon Carroll. V češtině je asi nejznámějším mondegreenem slovo *půrko, na jehož význam se děti často ptají, když zpívají, že sekera je za dva zlatý a topůrko za tolar.
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14857
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost frazému
Konkrétní dotaz: Chtěl bych se zeptat, zda je správně hulákat jako na lesy, nebo na lese.
Klíčové slovo: hulákat jako na lesy; hulákat jako na lese
Odpověď: Slovník spisovného jazyka českého uvádí dvě varianty tohoto frazému. V heslovém odstavci lexému hulákat najdeme jednak podobu hulákat jako na lesích, jednak hulákat jako na lesy. Když nahlédneme do databáze Českého národního korpusu (ČNK SYN v11), zjistíme, že v současném úzu zásadně převládá hulákat jako na lesy (64 výskytů). Rozšířené vyhledávání v ČNK pak ukazuje, že na lesy se nejen huláká, ale i křičí, řve, volá, ječí nebo zvoní (dohromady ve všech uvedených spojeních jde o 453 výskytů). Na závěr můžeme ještě doplnit, že spojení předložky na a podstatného jména les se v korpusových zdrojích vyskytuje převážně ve spojení vznik škody na lese, vyčíslit škodu na lese apod., nikoli však v souvislosti s výše zmíněným povykem.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 179
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo hulákat
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v11

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14856
Užití:
0 0 0
Dotaz: Jak označit jev x?
Konkrétní dotaz: Existuje profesní kvalifikace hospodyně v domácnosti. Jak by se pojmenoval muž, který by toto povolání vykonával? Výraz hospodář přece znamená něco jiného.
Klíčové slovo: hospodyně; hospodář
Odpověď: Pojmenováváme-li člověka, který vykonává určitou činnost nebo se nachází v určitém stavu, obvykle se od mužské podoby pomocí přípon tvoří přechýlená podoba ženská (učitel–učitelka). Je málo případů, kdy je tomu naopak: vdova–vdovec, kmotra–kmotr. Pokud tradičně existuje pouze ženské pojmenování, protože dosud danou činnost vykonávaly pouze ženy, stává se, že mužská podoba se v úzu ani nevyskytuje (hosteska, švadlena, chůva, akvabela apod.). U některých z nich bychom mohli podle slovotvorných zásad mužské podoby vytvořit (např. hostes, chůvák), takové tvary jsou však spíše hypotetické a v běžném úzu se nevyskytují. Obvykle mluvčí tuto situaci řeší opisem nebo použitím jiného výrazu, byť nemusí být významově zcela přesný: švadlena–krejčí, baletka–tanečník (výraz baleťák není plně spisovný). K výrazu hospodyně mužská podoba hospodář existuje, má ale jiný význam. V tomto případě není podstatné jméno hospodyně základní tvar, od kterého by se odvozoval mužský protějšek. Naopak od základového slova hospodář jsou dvě přechýlené podoby hospodářka a hospodyně. (srov. mistr – mistryně a mistrová). Problém je způsoben tím, že výraz hospodyně nabyl postupně dalšího významu, ve kterém se mužská podoba hospodář neužívá. Podstatné jméno hospodář má podle Slovníku spisovné češtiny 3 významy: 1. ‚kdo spravuje hmotné prostředky‘ (hospodář organizace); 2. ‚kdo vlastní hospodářství‘; 3. ‚kdo dovede hospodařit‘ (nebyl hospodář, měl dluhy). Jako přechýlená podoba je uvedena hospodářka (hospodářka školy). Vedle toho existuje i přechýlená podoba hospodyně. Ta se však s hospodářem pojí pouze ve dvou významech: 1. ‚žena, která dovede hospodařit‘ (to je (dobrá) hospodyně); 2. ‚žena, která vlastní hospodářství‘ (statek zůstal bez hospodyně). Význam ‚žena, která vede domácnost‘ charakterizuje zmíněnou profesní kvalifikaci, ale v mužské variantě se neužívá, protože tuto činnost dosud vykonávaly téměř výhradně ženy, a proto nebyla komunikační potřeba mužského pojmenování. Pokud taková potřeba vznikne, jsou dvě možnosti, jak situaci vyřešit. Je možné použít už existující mužskou podobu hospodář a začít ji užívat v novém významu (‚muž, který vede domácnost‘). Pokud bude toto pojmenování s daným významem užíváno v normotvorných textech, může se rozšířit i do běžného jazyka, jakkoli to není jisté. Předpokladem pro toto rozšíření je i to, že muži tuto činnost budou reálně vykonávat, a bude tudíž komunikační potřeba je pojmenovat. Jako druhé řešení je možné zvolit opis a pro pojmenování dané profesní kvalifikace zvolit např. spojení (pomocná) síla v domácnosti či pomocník v domácnosti.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 215–216

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14854
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz: Je spojení čímž pádem správné?
Klíčové slovo: čímž pádem
Odpověď: Výraz čímž pádem zřetelně připojuje jednu větu k druhé a srozumitelně signalizuje důsledkový vztah mezi nimi, je tedy nejspíš přiměřený svému účelu. Jeho užití však má dva podstatné problémy – jeden je systémový a druhý se týká spisovné normy. Systémově vzato je čímž pádem defektní. První část spojení, tvar čímž, je sedmým pádem jednotného čísla vztažného zájmena což, tedy spojení zájmena co a někdejší částicové příklonky -ž. Jeho základ, zájmeno co, může fungovat jako vztažný protějšek ukazovacího ten/ta/to o samotě, ale ne ve spojení s podstatným jménem. Když chceme ze spojení tím pádem vytvořit spojení se vztažnou funkcí, nemění se na *čím pádem, nýbrž na jakým/kterým pádem. Připojením tzv. postfixu -ž tedy nedostaneme *čímž pádem, nýbrž jakýmž/kterýmž pádem. Tyto možnosti se však prakticky nevyužívají. Pohled do jazykových korpusů češtiny navíc ukazuje, že čímž pádem je poměrně málo užívané ve veřejně publikovaných projevech. Vůči své významově a funkčně nejbližší variantě, spojení a tím pádem (počítány výskyty po interpunkční čárce, aby stejně jako čímž pádem uvozovalo vedlejší větu), se vyskytuje přibližně v poměru 529 : 9 579, tj. zaokrouhleně 1 : 18 v nepříliš formálních textech (v korpusu ONLINE1) a ještě o řád méně často, tj. v poměru 88 : 16 853, tj. téměř 1 : 200, v korigovaných tištěných textech (SYN v11, tedy v publicistice, beletrii, odborné literatuře). Můžeme-li z korpusových dat odvozovat noremnost (co uživatelé jazyka říkají a píšou a co se podle nich říkat a psát má), lze uvedené údaje interpretovat tak, že i když se ve veřejném diskurzu objevuje, přece jen jej autoři z velké části nepovažují za bezproblémově použitelný či přijatelný výrazový prostředek, tj. za součást normy spisovné češtiny. Výraz čímž pádem tedy podle našich zjištění nesplňuje dvě ze tří kritérií spisovnosti tradičně používaných v české lingvistice, jimiž jsou noremnost, funkční adekvátnost a systémovost. Proto ho nedoporučujeme k užití v textu, od nějž se právě spisovnost očekává.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v11
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 202–203

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14853
Užití:
0 0 0
Dotaz: Užívání výrazu
Konkrétní dotaz: Lze slovo fungl fungl použít i v jiném spojení než fungl nový?
Klíčové slovo: fungl
Odpověď: Slovo fungl (varianta funkl se dnes již neužívá) nese podle Nového akademického slovníku cizích slov (NASCS) a Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) význam ‚zcela, úplně‘. Toto slovo je podle uvedených slovníků příznakové. Výskyty slova v ČNK dokládají, že se fungl v drtivé většině případů pojí s přídavným jménem nový: fungl nová uniforma, fungl nový brusle, fungl novej bourák, je však možné dohledat i jedinečné kombinace zmíněného výrazu s jiným přídavným jménem: fungl starý baťoh, fungl moderní sporáček, otevření fungl zrekonstruovaného oddělení, či dokonce v jednom případě kombinaci s dalším příslovcem: oni to během servisní doby dali fungl dohromady. Užití výrazu fungl ve spojení s jiným slovem než přídavným jménem nový je tedy možné, ovšem značně neobvyklé.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo fungl
Jazykový zdroj: Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo fungl
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v11
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 268–269

ID související odpovědi: #14691

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14851
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz: V poslední době velmi často narážím při porovnáních na spojení víc jak namísto víc než. Pokládám je za nespisovné. Mám pravdu?
Klíčové slovo: více jak; víc jak; více než; víc než
Odpověď: Ano, je to skutečně tak. Přestože se spojení víc(e) jak v běžném hovoru používá poměrně často a objevuje se nejenom v mluvených projevech, ale stále častěji i v projevech psaných, ve spisovných textech bychom ve funkci srovnávací spojky měli užívat pouze podobu víc(e) než (např. dotaci se podařilo navýšit na více než 150 tisíc eur). Výskyty spojení víc(e) jak a víc(e) než v databázi Českého národního korpusu (SYN v11) sice dokládají nezanedbatelnou přítomnost nespisovné varianty (67 685 výskytů), zároveň však ukazují, že podoby víc(e) než v úzu výrazně převládají (2 160 708 výskytů). Nižší poměr mezi vyhledávkami v korpusu mluvené češtiny ORAL v1 pak potvrzují, že spojení víc(e) jak (94x oproti 221x víc(e) než) má své místo především v neformální, mluvené komunikaci. Pro zajímavost ještě doplňme, že dotaz na vhodnost spojení více jak se v historii jazykového poradenství objevil již v roce 1919, kdy mu byla v časopise Naše řeč věnována část rubriky Listárna. Ani tehdy autor odpovědi užití tohoto spojení ve spisovné komunikaci nedoporučil, neboť uvedenou podobu pokládal „skoro obecně za nečeskou, ač se v řeči lidové vyskýtá často“.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 227
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v11
Jazykový zdroj: Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: roč. 3, 1919

ID související odpovědi: #5062
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14838
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Proč se rajčeti říká také rajské jablko? Jak souvisí rajče s jablkem a s rájem?
Klíčové slovo: rajče
Odpověď: Podle Českého etymologického slovníku Jiřího Rejzka se slovo rajče objevuje v češtině až od 20. století a vzniklo jako lidový název z původního spojení rajské jablko. To vede přesně ke dvěma otázkám: proč se rajče označuje jako jablko a proč zrovna jako jablko rajské, z ráje? Podle Elektronického slovníku staré češtiny se slovo jablko, doplněné o různé přívlastky, používalo k označení řady rostlinných plodů, které svým kulatým tvarem připomínaly jablko, viz např. citrínové jablko, vlašské jablko jako pojmenování pro ‚citrón nebo pomeranč‘ a plané jablko jako označení pro ‚plod kdouloně obecné‘. Jungmannův Slovník česko-německý z roku 1835 pak uvádí označení jako jablko pomerančowé nebo citronowé. Spojení rajské jablko původně označovalo jablko granátové – plod marhaníku granátového (Punica granatum). Jungmannův slovník však uvádí u spojení rajské jablko tři významy: ‚plod kolokvinty obecné‘ (die Koloquinte), ‚granátové jablko‘ (der Granatapfel) a právě ‚rajče‘ (der Paradiesapfel). Pozdější Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický Fr. Št. Kotta z r. 1878 u spojení rajské jablko uvádí zase už jen význam ‚jablko granátové‘. Spojení rajské jablko ve významu ‚rajče‘ bylo podle Jiřího Rejzka do češtiny přejato z německého der Paradiesapfel, což znamená doslova ‚rajské jablko‘. První část slova pochází z německého der Paradies ‚ráj‘, které má kořeny v pozdnělatinském paradīsus ‚zahrada, ráj‘. Podobná označení najdeme i v jiných jazycích, viz např. slovenské paradajka, chorvatské rajčica, srbské paradajz, slovinské paradižnik nebo maďarské paradicsom. Podle Slovníku afixů užívaných v češtině je slovo rajče univerbizát vzniklý ze spojení rajské jablko/jablíčko tzv. resufixací – příponu -sk/ý ve slově rajský nahradila přípona -č/e. Zajímavé je, že tento slovotvorný postup je izolovaný, unikátní, žádný jiný univerbizát takhle nevznikl. Jak ale souvisí rajče s rájem? Rajče pochází ze Střední a Jižní Ameriky, Evropané se s ním seznámili až po objevení Nového světa. Existují dobová díla, která explicitně zobrazují Ameriku jako ráj, s důrazem na bujnou přírodu a exotické prvky nově objevovaných zemí. Významným příkladem jsou např. rytiny od Theodora de Bry, německého rytce a vydavatele z konce 16. století. Jeho série America představuje idealizované obrazy nově objevených zemí, často s typicky rajskou přírodou a původními obyvateli v harmonii s okolím. Ilustrativním příkladem této pokračující tradice může být obraz Ráj od Jana Brueghela mladšího, který zobrazuje harmonickou scenérii plnou exotických zvířat a rostlin, evokující biblickou zahradu Eden. Kromě toho se rajčata po svém příchodu do Evropy považovala za exotickou a vzácnou novinku. Slovo rajský v jejich názvu tak mohlo odkazovat na jejich původní dekorativní charakter, protože v raném novověku se rajčata pěstovala spíš jako okrasné rostliny. V některých jazycích je rajče spojováno s jablkem kvůli italskému označení pomodoro, doslova ‚zlaté jablko‘. Tento termín vytvořil sienský botanik Pietro Andrea Mattioli, který rajče označil latinsky jako malum aureum ‚zlaté jablko‘ a do italštiny přeložil jako pomo d’oro. Název odkazuje na zlatavě žlutou barvu rajčete před jeho dozráním. Zajímavostí může být, že podle Stručného etymologického slovníku jazyka českého Josefa Holuba a Stanislava Lyera se doslovný překlad italského pomodoro – ‚zlaté jablko‘ používal i ve staré češtině (resp. spíš v češtině doby střední). Příbuzné výrazy jsou např. polské, ruské a ukrajinské pomidor či běloruské pamidor. Výrazy příbuzné se španělským tomate pak mají původ ve slově tomatl z jazyka nahuatl. Příkladem může být např. anglické tomato, německé die Tomate, francouzské tomate, švédské a norské tomat, finské tomaatti nebo nizozemské tomaat. Pojmenování rajčete tedy souvisí jak s jeho podobností s jablkem, tak s exotickým a „rajským“ původem, kterým byli kdysi fascinování evropští objevitelé a botanici.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj: Slovník česko-německý. Jungmann. 1835–1839. (platí od 1835 do 1839)
Jazykový zdroj: Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. František Št. Kott. 1878–1893.
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)

Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14837
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Odkud se vzal výraz hokus pokus?
Klíčové slovo: hokus pokus; hokuspokus
Odpověď: Jiří Rejzek v nejnovějším Českém etymologickém slovníku (2015) uvádí, že původ výrazu hokus pokus není úplně jasný, že do češtiny byl přejat asi přes německé Hokuspokus, jehož původ bývá nejčastěji spojován s rouhavým přetvořením mešní formule „hoc est corpus (meum)“ s významem ‚toto je (moje) tělo‘. Podobně Václav Machek ve svém Etymologickém slovníku jazyka českého (1971), odkud Rejzkův slovník uvedené informace do značné míry přebírá, píše, že výraz hokuspokus pochází snad z němčiny má a že „domněnek [rozumí se: o jeho původu] je několik“: „nejspíše to je asi ‚rouhavé překroucení slov hoc est corpus meum‘“, které, dodejme, pronášel kněz v tzv. tridentské latinské mši, sloužené do 2. vatikánského koncilu v r. 1969, při pozdvihování konsekrované hostie symbolizující Tělo Páně. Holub a Lyer pak ve svém Stručném etymologickém slovníku jazyka českého (1967) uvádějí trochu odlišnou podobu zmíněné formule, konkrétně „hocus pocus dominocus hoc est corpus Domini“, a i podle nich přejala čeština daný výraz z němčiny. Podle Etymologického slovníku Holuba a Kopečného (1952) pochází výraz hokuspokus naopak ze středověkého studentského argotu, konkrétně z výrazu hax-pax, jejž dávají do souvislosti s latinskýmiocus ‚žertovná hra, kouzlo‘. Zmíněné etymologické slovníky (s výjimkou Holuba a Lyera) sice informaci o přejetí z němčiny podávají opatrně, nejspíš je však spolehlivá – srov. např. disertační práci maďarského bohemisty Tamáse Tölgyesiho Lexikální germanismy v dnešní češtině (s. 121). Složitější je to naopak dost možná s informací o původu sledovaného výrazu v citované mešní formuli, která v konečném důsledku pochází od Vladimíra Šmilauera. Václav Machek ji do svého slovníku doplnil jako příspěvek či názor Vladimíra Šmilauera z jeho recenzního posudku na 1. nebo 2. vydání slovníku a odsud se „propsala“ až do slovníku Rejzkova (a dost možná i do Stručného etymologického slovníku jazyka českého, jelikož Vladimír Šmilauer recenzoval i ten). Dva současné renomované online slovníky velkých jazyků, anglický Oxford Dictionary Online a německý Duden, se totiž nezávisle na sobě shodují na tom, že původ tohoto výrazu je v kouzelné zaklínací pseudolatinské, tj. latinu napodobující, zesměšňující, formuli „hax, pax, max, deus adimax“ (kde slovo pax znamená ‚mír‘ a deus ‚Bůh/bůh‘). Oba dva tyto možné původy (1. hoc est corpus (meum) vs. 2. hax, pax, max, Deus adimax) zmiňuje Stručný etymologický slovník slovenčiny od Ľubora Králika (2019), který ovšem druhý původ považuje za méně pravděpodobný.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Jazykový zdroj: Stručný etymologický slovník jazyka českého. Holub – Lyer. 1967. (platí od 1967)
Jazykový zdroj: Stručný etymologický slovník slovenčiny. Ľubor Králik. 2015.
Jazykový zdroj: Etymologický slovník jazyka českého. Holub – Kopečný. 1952. (platí od 1952)
Jazykový zdroj: Databáze jazykových dotazů. (platí od 2020)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14836
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova obsese?
Klíčové slovo: obsese
Odpověď: Obsese znamená ‚chorobně utkvělá představa, myšlenka‘. Podle Stručného etymologického slovníku jazyka českého pochází toto slovo z latinského obsessio, které je odvozeno od slovesa obsedere, obsidere s významem ‚obsadit‘, jež je složeno z ob- ‚okolo, proti‘ a sedere ‚sedět‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Stručný etymologický slovník jazyka českého. Holub – Lyer. 1967. (platí od 1967)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.