Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova šeřík?
Klíčové slovo:
šeřík
Odpověď:
Jak se píše v Rejzkově Českém etymologickém slovníku, slovo šeřík vytvořil Jan Svatopluk Presl. Jako základ mu posloužilo ruské slovo sirén´ téhož významu (jež má původ v latinském pojmenování šeříku syringa), které přiklonil k českému přídavnému jménu šerý, zřejmě s ohledem na fialovošedé květy keře.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova bez?
Klíčové slovo:
bez
Odpověď:
Český etymologický slovník J. Rejzka nabízí několik výkladů původu slova bez, ovšem s výhradami. Praslovanské bъzъ prý nemá přesvědčivou etymologii, spojení s latinským sambucus téhož významu neodpovídá hláskoslovně, spojení s indoevropským názvem buku (bháhg-o-) zase významově. Uvažuje se též o zvukomalebném základu, neboť ze stvolu dané rostliny se vyrábějí píštalky, trubičky apod. Závěrem dodejme, že pojmenování bez bylo nejen v češtině, ale i v několika dalších slovanských jazycích přeneseno jakožto označení šeříku.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Chci se vás zeptat na úsloví s významem ‚někomu přát‘ – mám „držet palce“, či „držet pěsti“? Byl jsem zvyklý „držet někomu palce“, ale stále častěji slyším z televize a z rozhlasu „držet pěsti“. Jenže když sevřu ruku v pěst, tak se budu spíše bránit nějakému útoku, než abych někomu něco přál. Kde se tedy dané úsloví vzalo?
Klíčové slovo:
držet palce; držet pěsti
Odpověď:
Etymologický slovník české frazeologie od L. Stěpanovové zachycuje pouze varianty spojení „držet palec“ a „držet palce“. Jedná se přitom o kalk německého spojení „den/die Daumen drücken/halten“. Slovník klade jeho původ do souvislosti s gladiátorskými hrami. Poražený bojovník totiž mohl požádat zdvižením palce (nebo ukazováčku) o milost císaře či úředníka, jenž hry pořádal. Ten pak rozhodl o budoucnosti poraženého: palcem zdviženým vzhůru uděloval milost, kdežto palec obrácený dolů znamenal smrt. Posun od „palců“ k „pěstím“ lze vysvětlit fyzickým provedením daného gesta: když toto gesto uděláte, zároveň svíráte i pěsti. Podle dat Českého národního korpusu (SYN v13) je v současné češtině nejfrekventovanější (těsné) spojení tvarů „držet palce“ (8399 výskytů). Méně často se užívá novější „držet pěsti“ (464 výskytů) či „držet palec“ (pouhých 78 výskytů). K tomu dodejme, že se posun od „palců“ k „pěstím“ projevil v několika rčeních, např. „pěsti štěstí – palce kopance“ či „kolik palců, tolik kopanců – kolik pěstí, tolik štěstí“. Tato rčení vyjadřují, že právě pěsti (spíš než palce) mohou přinést štěstí, úspěch apod.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Etymologický slovník české frazeologie. Ludmila Stěpanova. 2023.
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
V odborných textech velmi často používáme slovo vývojář a od něj odvozená slova. Korektor nám přitom nahradil slovní spojení vývojářská konference slovním spojením konference vývojových pracovníků s poznámkou, že slovní spojení vývojářská konference není spisovné. Je tomu tak?
Klíčové slovo:
vývojářská konference
Odpověď:
Slovo vývojář dnes hodnotíme jako neutrální, stejně tak považujeme za neutrální od něj odvozená slova, tedy i přídavné jméno vývojářský. Slovní spojení vývojářská koference je tedy z hlediska stylové platnosti spisovné. Je však otázka, co chcete daným spojením vyjádřit. Zatímco vývojářská konference může být konference zaměřená na vývoj softwaru (na předmět, kterým se vývojáři zabývají) i konference pro vývojáře, konference vývojových pracovníků (vývojářů) je konference, kterou organizují nebo které se účastní vývojáři. V mnoha kontextech jsou tato slovní spojení zaměnitelná, přesto mezi nimi existují drobné významové nuance.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo vývojářský
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
246 vývojář a vývojářská konference (s. 180)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
V odborných textech velmi často používáme slovo vývojář, které je ekvivalentem anglického slova developer, tj. osoba, která se zabývá psaním programového kódu. Po korektuře jednoho článku nám korektor slovo vývojář nahradil spojením vývojový pracovník s poznámkou, že slovo vývojář není spisovné. Je tomu tak?
Klíčové slovo:
vývojář
Odpověď:
Slovo vývojář vzniklo univerbizací podobně jako např. stavař, dálkař, výsadkář, zubař apod. Tato slova jsou často ve slovnících hodnocena jako hovorová, resp. kolokviální (tedy patřící do spisovného jazyka, v němž působí méně formálně) nebo slangová či profesionální, přičemž se stylová platnost v čase posouvá. Výraz vývojář charakterizuje SSJČ jako slangový a SSČ ho neuvádí (pouze vývojového pracovníka). Nejnovější Akademický slovník cizích slov sice zatím zveřejňuje hesla pouze do písmene K, nicméně slovo developer ve významu ‚osoba zabývající se vývojem softwaru‘ vysvětluje rovněž synonymem vývojář. Nahlédneme-li do Českého národního korpusu SYN v13, najdeme zde přes 25 000 dokladů slova vývojář, která se vyskytují převážně v oborové literatuře. Sousloví vývojový pracovník je doloženo přibližně tisíckrát, a to častěji v publicistice. Slovo vývojář se tedy v současném úzu prosadilo, a považujeme ho dnes proto za neutrální.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo vývojář
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo vývojový
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo developer
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
246 vývojář a vývojářská konference (s. 180)
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova gurmán?
Klíčové slovo:
gurmán
Odpověď:
Dle Českého etymologického slovníku vychází slovo gurmán (tj. ‚labužník‘) z francouzského slova gourmand téhož významu, které má však nejistý původ. Bývá
spojován s francouzským slovem gourmet ‚znalec vína, labužník‘, jež vzniklo ze starofrancouzského gromet ‚chlapec, sluha‘. Význam ve francouzštině se tedy postupně proměňoval od úžeji vymezeného ‚pomocníka obchodníka s vínem‘ přes ‚obchodníka s vínem, koštéra‘ až k dnešnímu významu.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova neřest?
Klíčové slovo:
neřest
Odpověď:
Slovo neřest označuje v dnešní češtině ‚nízkou vášeň nebo její projev‘. Podle Českého etymologického slovníku Jiřího Rejzka však toto slovo mělo dříve i významy ‚soužení, neštěstí, bída‘, ‚obtížný hmyz‘, ‚trní a bodláčí‘ či ‚neduh, vyrážka‘ (tak jej definuje ještě Jungmannův Slovník česko-německý). Podle Rejzka však slovo neřest zcela původně, ve staré češtině, označovalo ‚tření ryb‘. Podobně Staročeský slovník zachycuje pro neřest význam ‚trdliště, místo tření ryb‘ a dokládá jej mj. příkladem „s dvory, s rybníky, s mlýny, s břehy i s řekami, potoky, neřesty, s lesy, s háji, s horami“. Spojení původního významu ‚tření ryb‘ s dnešním významem je sice obtížné, ale ne nemožné: vnímání tření ryb jakožto ‚něčeho ošklivého, slizkého‘ a vliv mylně vydělené záporky ne- přispěly k vytvoření významu ‚nemravnost, něco nepříjemného vůbec‘. Nicméně vyloučená není ani souvislost se slovem neřád.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova lajdák?
Klíčové slovo:
lajdák
Odpověď:
Rejzkův Český etymologický slovník uvádí, že slovo lajdák (ale i lajdat, lajdáctví atd.) vychází z výrazů landat ‚toulat se‘ a landák ‚tulák‘, jež mají původ v německém výrazu Landstreicher (taktéž ‚tulák‘).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Odpověď:
O původu slova prosinec se můžeme dočíst v Rejzkově Českém etymologickém slovníku. Přestože jsou interpretace původu slova různé, autor slovníku se kloní k hypotéze, že se slovo vyvinulo z praslovanského slovesa prosinǫti, které znamenalo ‚problesknout‘ a bylo odvozeno od slovesa sinǫti či sijati s významem ‚svítit, zářit, blýskat se‘. Tato slovesa vycházejí z indoevropského výrazu sḱeH(i), nesoucího význam ‚svítit, lesknout se‘. Slovo prosinec tedy pravděpodobně označuje dobu, kdy slunce probleskuje mezi mraky. Jiní autoři kladou slovo prosinec do souvislosti s přídavným jménem siný, tedy ‚modravý, šedivý‘, to má však stejný původ jako již zmíněná slovesa sinǫti či sijati. Pro úplnost dodejme, že se slovo prosinec někdy mylně spojuje se slovesem prosit, či dokonce s podstatným jménem prase, neboť prosinec – staročesky též prasinec – býval tradičně časem zabijaček. Jedná se však o případy tzv. lidové etymologie.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Jaká je etymologie spojení „chodit po houbách“?
Klíčové slovo:
chodit po houbách; chodit ještě po houbách; být na houbách; být ještě na houbách
Odpověď:
„Chodit po houbách“, „být ještě na houbách“ apod. znamená ‚nebýt narozený, nebýt ještě na světě‘. Podle Etymologického slovníku české frazeologie dávají badatelé původ tohoto rčení do souvislosti s jarním sběrem hub, jejž slovanská mládež využívala jako záminku pro věnování se různým hrám či milování. Slovník však uvádí ještě jeden výklad – když se totiž malé děti ptají, jak se narodily, rodiče jim mohou odpovědět, že je našli na houbách, v řece apod.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Etymologický slovník české frazeologie. Ludmila Stěpanova. 2023.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.