Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr ID oblasti: #5 [Lexikologie].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 6/100, položky: 51-60/997
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14904
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: V jakých významech je užíváno slovo nemesis?
Klíčové slovo: Nemesis; nemesis
Odpověď: Slovník spisovného jazyka českého uvádí jako význam slova Nemesis ‚bohyně pomsty a spravedlnosti‘; dále rovněž přenesené užití, s dokladem: stihne ho Nemesis, pak ‚odplata, trest, msta‘. Podíváme-li se však do Českého národního korpusu (SYN, verze 11), zjistíme, že po odfiltrování užití slova v jiných významech jen v malém množství dokladů jde o jméno řecké bohyně či o přenesený význam ‚odplata‘. Do češtiny totiž z anglicky psaných textů proniká užívání slova nemesis ve významu ‚úhlavní nepřítel‘. Takové doklady v korpusu najdeme psané s malým počátečním písmenem (Margaret Thatcherová byla nemesis odborů; Batmanova nemesis Joker je psychopat) i s písmenem velkým (Pokud máte v politice favorita nebo věčnou Nemesis, nestyďte se za to), tento význam u daného výrazu dokonce převažuje; přičemž většinou jde o vyjádření soupeření, filmových či politických protivníků (např. Ve dvojce se Holmes konečně utká se svou nemesis Moriartym). V podobných, významově jasných kontextech není důvod užívání výrazu nemesis odmítat. Na druhé straně určitou obezřetnost, či lépe náhradu jinými výrazy (např. hlavní/největší protivník, úhlavní nepřítel), doporučujeme v kontextech, v nichž by se mohlo porozumění danému slovu rozcházet.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14903
Užití:
0 0 0
Dotaz: Synonymie
Konkrétní dotaz: Jsou výrazy boží a božský významově zaměnitelné?
Klíčové slovo: boží; božský
Odpověď: Oba zmíněné výrazy je možno užít jak ve významu základním, tak ve významu přeneseném. Podle současných výkladových slovníků českého jazyka, včetně aktuálně vznikajícího Akademického slovníku současné češtiny, je primární, neutrální význam přídavného jména boží ‚vztahující se k Bohu‘, ‚pocházející od Boha‘, ‚vlastní Bohu‘. Protože toto přídavné jméno odkazuje k monoteistickému Bohu, kterého zpravidla píšeme s velkým počátečním písmenem, velice často se z důvodu vyjádření úcty vyskytuje zápis Boží, tedy též s velkým písmenem (boží/Boží vůle, Boží/boží království apod.). Naproti tomu přídavné jméno božský lze vztahovat k jakémukoli bohu či bohům jakožto nadpřirozeným bytostem (božský řád, božský původ, božská láska apod.). Pokud jde o přenesený význam u obou slov, ten s sebou vždy nese určitou míru citového zabarvení, hodnocení. Slovníky nám prozrazují, že boží může znamenat ‚velmi dobrý‘, ‚skvělý‘, ‚úžasný‘ (boží film, boží pocit, boží večer apod.), velmi podobnou definici ovšem nalezneme i u výrazu božský: ‚mající vynikající úroveň, kvalitu‘, ‚výborný‘, ‚skvělý‘, ‚velmi krásný‘, ‚příjemný‘ apod. (božské jídlo, božský život, božský zážitek apod.). Četná užití z jazykové praxe dokládá i korpus ČNK SYN v12 (božská chuť, božské pohoštění, božská masáž, božské vlasy apod.). Jméno božský navíc můžeme užít i ve významu ‚vznešený‘, ‚velebný‘, ‚výjimečný‘ (božské ticho, božská hudba apod.). Z uvedeného výkladu je tedy patrné, že k velmi pozitivnímu hodnocení nějaké skutečnosti můžete bez obav užít obě přídavná jména.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14902
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Je správné užívat slovo konzistence ve významu ‚důslednost‘?
Klíčové slovo: konzistence
Odpověď: Slovo konzistence má dle Slovníku spisovného jazyka českého, Příručního slovníku jazyka českého a Nového akademického slovníku cizích slov (NASCS) základní význam ‚soudržnost, spojitost, tuhost, pevnost, hutnost‘, případně též ‚skupenství‘. Kromě těchto významů uvádějí dané slovníky ještě význam slova konzistence z oblasti fyziky a chemie, v nichž označuje ‚chování látek vůči změnám stavu, soudržnost částeček hmoty molekulárními silami, míru pro tuhost/hmotnost hmot‘, v oblasti logiky má konzistence dle NASCS význam ‚bezespornost‘. Dále nalezneme konzistenci i v oblasti psychologie, v níž dle NASCS a Velkého psychologického slovníku odkazuje k ‚pevnosti, relativní stálosti a soudržnosti psychických vlastností a funkcí, jako jsou vnímání, myšlení, paměť, řeč či prostorová koordinace‘. Slovníky spisovné češtiny zaznamenávají i přídavné jméno konzistentní, uvádějí ho však pouze v souslovích jako konzistentní tuky/mazadla, tedy ve významu souvisejícím s tuhostí či pevností. Přídavné jméno konzistentní nalezneme ještě v Psychologickém slovníku, který tento výraz definuje jako ‚shodný, soudržný, sladěný, souvislý, jsoucí v souladu s něčím‘. Jak je tedy patrné, slova konzistence i konzistentní jsou výrazy odborné, jejichž významy se mohou napříč obory značně lišit. Kromě slovníků spisovné češtiny a oborových slovníků nám může zajímavý vhled do vývoje tohoto výrazu poskytnout také kartotéka novočeského lexikálního archivu. Z některých jejích excerpčních lístků se záznamy termínů konzistence či konzistentní (popř. staršího konsistentní) totiž můžeme vyčíst, že se již od cca druhé poloviny minulého století tato slova užívala i ve významu ‚spojitost, soudržnost‘ (konzistence jednotlivých statistických údajů), popř. ‚spojitý, soudržný, setrvalý, jednotný‘ (konsistentní dynamika tří faktorů tržní ekonomiky, konzistentní systém poznatků, konzistentní zpráva). Ve vývoji tohoto výrazu tedy pravděpodobně došlo k rozšíření významu původně omezeného pro oblast psychologie i do ostatních oblastí lidské činnosti. Jak dokládá jazykový korpus SYN verze 12, rozšiřování významu je v dnešním úzu patrné především u přídavného jména konzistentní. Značnou část z celkem 10 000 výskytů tohoto slova v korpusu tvoří právě příklady, v nichž má konzistentní význam ‚jednotný, soudržný, setrvalý‘: líbí se mi na mé matce, že je konzistentní, že nemění své postoje a chování; prezentovat se konzistentní evropskou politikou; fascinuje mě, jak neuvěřitelně konzistentní výkony hokejisté podávají. Podobně silné tendence můžeme spatřit i u podstatného jména konzistentnost, které má v korpusu SYN v12 celkem 623 výskytů, z nichž většina vyjadřuje právě ‚jednotnost, soudržnost, setrvalost‘: Základním požadavkem byla konzistentnost, tj. aby se vytvářely a dodržovaly postupy, které zaručeně vedou k požadovanému výsledku. U podstatného jména konzistence v korpusu stále ještě převažuje význam ‚tuhost, hutnost látky, materiálu‘, ale i u něj již nalezneme příklady, které odkazují k významu ‚soudržnost, jednotnost (zpravidla určitých názorů, myšlenek, strategií apod.)‘: Je to právě pocit, že mezi naší ideou o nějaké bytosti a touto bytostí samou je nějaká souvislost, jednotnost, jistá konzistence představy o ní. To je vskutku událost, která vyčnívá a nemá srovnání, a to nejen svou uměleckou kvalitou, invencí autora, jeho originalitou a názorovou konzistencí. Přestože tendence slov konzistentní a konzistence rozšiřovat tímto směrem svůj význam můžeme pozorovat s pomocí zmiňované kartotéky novočeského lexikálního archivu již od poloviny minulého století, je pravděpodobné, že k tomuto trendu významně přispěl i stále významnější vliv angličtiny, jak usuzujete. Výraz consistency má totiž v angličtině podle slovníku Cambridge Dictionary mimo jiné i význam ‚stav či podmínka, v níž se něco děje či chová stále stejným způsobem‘, přídavné jméno consistent dle tohoto slovníku znamená ‚odehrávající či chovající se vždy podobným způsobem‘, popř. ‚v souladu s něčím, co bylo řečeno/provedeno dříve, mající stejné principy jako něco jiného‘. V angličtině tedy konzistence evokuje nejen soudržnost a jednotnost, ale právě i určitou pravidelnost či důslednost. Příklady užití slova konzistence ve významu ‚pravidelnost, důslednost‘ v korpusu SYN v12 také nalezneme: vliv má konzistence péče o dítě, synchronizovanost a emoční vyladění; s troškou konzistence, trpělivosti a odhodlání ze strany nás rodičů bilingvismu určitě lze dosáhnout. A právě slovo důslednost je také podle korpusové aplikace Treq, jež slouží k vyhledávání překladových ekvivalentů, třetím nejfrekventovanějším výrazem, jímž bývá anglické consistency do češtiny překládáno. V dnešní češtině se tedy význam slova konzistence posouvá a v určitých kontextech již může nahrazovat výrazy jako soudržnost, jednotnost, ale i důslednost či pravidelnost. Protože se ale stále jedná o probíhající proces, je možné, že na určité uživatele češtiny bude tento výraz v jistých kontextech působit nepřirozeně.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14901
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký význam má slovo mimikovat?
Klíčové slovo: mimikovat
Odpověď: Ve výkladových slovnících českého jazyka dané sloveso nenajdeme, jedná se totiž o slovo nově přejaté. Dokládá to i jeho záznam v databázi Neomat, která zachycuje slova dosud neexcerpovaná nebo nezpracovaná ve výkladových slovnících (včetně těch neologických). V Českém národním korpusu (syn v12) pak nacházíme pouhých osm dokladů slovesa a dále po dvou výskytech odvozeného podstatného jména mimikování a přídavného jména mimikující. Naproti tomu na internetu lze u zmíněného slovesa dohledat vyšší stovky užití. Doklady z těchto elektronických zdrojů ukazují, že se sloveso mimikovat i slova od něj odvozená užívají především v odborných textech z přírodních věd a lékařství (jedná se o struktury, které mimikují napadení organismu patogenem; zabývá [se] vývojem instrumentálních metod pro mimikování biochemických systémů; housenka [...] vylučuje látky mimikující feromonovou značku mravenčích larev), mohou se však dostávat i do jiných textů ([generativní modely jako např. ChatGPT] mimikují určité chování, které my považujeme za inteligentní). Z daných užití vyplývá, že toto sloveso nese význam ‚napodobovat, imitovat‘, pravděpodobně tedy bylo přejato z anglického mimic téhož významu. Vedle toho však sloveso mimikovat nacházíme v kontextech, v nichž je užíváno ve významu ‚doprovázet řeč výrazem tváře, tvářit se‘, souvisí tedy též s mimikou (texty herci dostanou od nás autorů, ale jak mimikují, gestikulují, stojí, chodí, dívají se, intonují… to je jejich práce). Doklady tohoto užití však nejsou nijak časté.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: NomVallex I. Valenční slovník substantiv. Kolářová – Vernerová – Klímová. 2020.

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14900
Užití:
0 0 0
Dotaz: Významový rozdíl mezi slovními spojeními
Konkrétní dotaz: Jaký je významový rozdíl mezi slovními spojeními spjal ruce a vzpjal ruce?
Klíčové slovo: spjal, vzpjal
Odpověď: Podle výkladových slovníků (definice citujeme podle SSČ) existuje sloveso sepnout, které může mít v příčestí činném dvě varianty sepjal a spjal a které má v kontextu vaší otázky význam ‚sepnout ruce‘, a také knižní sloveso vzepnout, které v tomto kontextu znamená ‚natáhnout vzhůru (vpřed), vztáhnout‘ – přičemž vztáhnout v příslušném významu SSČ definuje jako ‚natáhnout (ruku) vpřed n. vzhůru k uchopení‘. U slovesa vzepnout sice slovník variantu příčestí bez vokalizace předpony, tedy vzpjal, neuvádí, a v korpusu SYN v12 najdeme jen 17 jejích výskytů ve všech rodech a číslech (oproti 2 870 výskytům podoby vzepjal ve všech rodech a číslech), rozhodně ji však nelze kvůli absenci ve slovnících (a už vůbec ne kvůli nízké frekvenci užívání) zavrhovat jako chybnou. Spojení spjal či sepjal ruce k nebi by tedy popisovalo děj či gesto, při němž by někdo spojil ruce a takto spojené je zvedl vzhůru. Nedržel by je ve výši hrudi, ale přinejmenším na úrovni obličeje, spíš však ještě výš, k tomu pohled vzhůru (na nebe), mírný záklon hlavy. Dodejme, že tvar spjal s nevokalizovanou předponou je řidší – ve všech rodech a číslech má v korpusu SYN v12 celkem pouze 80 výskytů, zatímco tvar sepjal s vokalizovanou předponou má také ve všech tvarech a ve stejném korpusu výskytů 959 (v obou případech jde však o tvary ve všech, tedy i jiných než uvedených významech).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

ID související odpovědi: #14787

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14899
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Lze užívat slovesa zavnímat a navnímat? Není to chyba?
Klíčové slovo: zavnímat; navnímat
Odpověď: Slovesa zavnímat a navnímat patří z hlediska času mezi novější složku české slovní zásoby, a jak ukazuje i váš dotaz, někteří uživatelé jazyka je vnímají jako výrazy určitým způsobem příznakové. Slovesa zavnímat a navnímat běžné výkladové slovníky neuvádějí, najdeme je však v databázi Neomat, jež zachycuje i neologismy, tj. nová slova, která výkladové slovníky neobsahují. Podíváme-li se do referenčního korpusu SYN (verze 11), zjistíme, že se sloveso zavnímat začalo v tištěných textech objevovat teprve v 90. letech 20. století: první výskyt je z roku 1991 z tehdejšího vydání Kunderovy sbírky povídek Směšné lásky (jen na historickém pozadí jeho tragického veselí můžete jakž takž zavnímat komický smutek mé děvkařské existence), v dalších letech toto sloveso najdeme opět především v beletristických textech (např. v překladech knih o Harry Potterovi od J. Rowlingové) nebo v článcích v časopise Reflex, jde však jen o několik málo dokladů ročně, hodnota deset je převýšena teprve v roce 2010. Vedle toho se sloveso navnímat v korpusu SYN neobjevuje až do roku 2013 (z daného roku jsou čtyři užití: např. Právě osobní přítomnost umožní navnímat souvislosti a způsob jednání se zákazníkem), jeho roční výskyty dosáhnou hodnoty deset až v roce 2018. Shrneme-li veškerá jedinečná, neopakující se užití zachycená v této verzi korpusu, najdeme zavnímat 84×, navnímat 152× (druhé sloveso je užíváno zejména v textech ze sportovního zpravodajství: Hráči to musí navnímat, být připravení fyziologicky i takticky). Výskyty v korpusech nám také ukazují, jak a v jakých zdrojích narůstá frekvence daných výrazů. Podíváme-li se totiž na tato slovesa ještě do korpusu online2_now, který monitoruje výskyty v internetových periodikách (za všechny dny aktuálního měsíce s výjimkou aktuálního dne + 6 měsíců předcházejících), najdeme je i zde (18 výskytů slovesa zavnímat, 36 navnímat – v tomto případě už výskyty ze sportovního prostředí nepřevažují, výrazněji jsou však zastoupena užití v textech zaměřených na marketing). Pro porovnání: v korpusu řady SYN (verze 11) mají v letech 2020–2021 tato slovesa četnost 22 (zavnímat) a 84 (navnímat). (Uvedené počty se vztahují k datu 8. 11. 2023.) Zdá se tedy, že frekvence daných sloves narůstá, v posledních několika letech výrazněji. Ještě než se vyjádříme k (ne)patřičnosti těchto výrazů v rámci slovní zásoby, je třeba se zastavit u významu slovesa vnímat, z něhož jsou slovesa zavnímat a navnímat odvozena předponami za- a na-. Slovník spisovné češtiny (SSČ) uvádí, že vnímat znamená ‚postihovat smysly‘ (Slovník spisovného jazyka českého doplňuje ještě druhý, zastaralý význam ‚do sebe přijímat‘ s příkladem z Nerudovy prózy Labe, které vnímá Cidlinu a Jizeru). Lze tedy usuzovat, že četnější užívání daných sloves pramení z potřeby uživatelů vyjádřit jiné, jemnější významové odstíny týkající se smyslového vnímání. Konkrétně u slovesa zavnímat je to význam ‚krátce vnímat‘ (srov. stejný typ sloves zaznít, zašeptat, zahlásit, kde předpona za- vyjadřuje význam krátkého trvání děje (viz Slovník afixů užívaných v češtině, heslo za-/zá-)). U slovesa navnímat je to pak význam „dosažení (žádoucího) výsledku vyplynuvšího z postupného průběhu děje, který probíhá nebo může probíhat opakovaně ve fázích, dokud není žádoucího výsledku dosaženo“ (Slovník afixů, heslo na-), podobně jako u sloves nachodit, najezdit, naspat aj. Z významového hlediska je tedy užívání obou sloves, zavnímat i navnímat, dobře odůvodnitelné. Ze slovotvorného hlediska jsou tyto výrazy rovněž v pořádku – ani zřetězení předpon za-/na-v- zde není překážkou, neboť podobné procesy jsou v češtině běžné (viz článek I. Svobodové Slovesa s dvěma předponami otištěný v časopise Český jazyk a literatura roku 2015).
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14898
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slovního spojení
Konkrétní dotaz: Jaký je význam spojení urozené olivy? Jde o olivy ‚vznešené‘?
Klíčové slovo: urozený
Odpověď: Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) i Slovník spisovné češtiny (1994) obsahují heslo urozený jedině ve významu ‚titul, oslovení šlechtice‛, případně (zastarale) ‚ušlechtilý, šlechetný‛. Je nutno zdůraznit, že mnoho přídavných jmen, která jsou odvozena od sloves a logicky vyjadřují proces nebo výsledek děje označovaného slovesem, ve výkladových slovnících nenajdeme. Lze tedy předpokládat, že ze slovotvorného hlediska by výraz urozený mohl dávat smysl i ve významu ‚který se urodil‛, podobně jako například narozený znamená ‚který se narodil‛. Užití v tomto významu však komplikuje jazyková praxe. V Českém národním korpusu (syn v11) najdeme přídavné jméno urozený výhradně v souvýskytu se slovy typu původ, pán, paní/dáma, šlechtic, panstvo, krev, rytíř, rodina apod. Proto si spojení urozené olivy bude většina uživatelů pravděpodobně spojovat s něčím šlechtickým. Teoreticky lze uvažovat ještě o přídavném jménu utvořeném od příčestí minulého (urodilý), které se zpravidla uplatňuje u tzv. subjektových sloves (např. uzrálý, zhaslý, zpozdilý). Jméno urodilý se však v současné jazykové praxi vůbec neužívá (na základě dat ČNK syn v11). Řešením může být přídavné jméno utvořené z minulého přechodníku, tedy urodivší se. Je ale třeba mít na paměti, že jména tohoto typu mají knižní ráz, stejně jako přechodníky samotné. V neposlední řadě tedy doporučujeme uplatnit na základě kontextových možností jiné vyjádření, např. letošní úroda oliv; olivy uzrálé letos apod.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

ID související odpovědi: #14811

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14895
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: V současnosti se často používá výraz klient pro pacienta v nemocnici apod. Kde se to vzalo a je to vhodné užívat?
Klíčové slovo: klient
Odpověď: Nahrazování slova pacient slovem klient je odrazem proměn společnosti. Na jeho rozšíření mohlo mít vliv navozování nevhodných konotací slova pacient přinejmenším v některých oborech lékařství, např. psychologie. Na základě informací uvedených ve slovnících se však nejedná o zcela novodobou záležitost. Již Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) totiž definuje klienta jako ‚toho‚ kdo si za plat sjednává služby advokáta, lékaře, peněžního ústavu ap.‘. Podle nově budovaného Akademického slovníku současné češtiny při užívání slova klient není nutnou podmínkou to, zda jsou služby poskytovány za plat, nebo ne: klient je ‚ten, kdo využívá zprav. placené služby zejména v oblasti bankovnictví, advokacie, zdravotní péče, pojišťovnictví ap.‘ Upřesněme, že užívat slovo klient ve zdravotnictví lze, akcentuje některé složky vztahu lékaře a ošetřovaného, základní a obvyklejší je však stále slovo pacient.
Poslední užití: 16.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo klient
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo klient

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14894
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Je v básni ve verši „Nebuď jako rukavice natažená na cizí ruce, co tebou kývá, klaní“ v pořádku užití slovesa klanět?
Klíčové slovo: klanět
Odpověď: Nově budovaný Akademický slovník současné češtiny uvádí pouze reflexivní podobu slovesa klanět se ve významu ‚naklánět hlavu nebo horní část těla a zprav. tím vyjadřovat úctu nebo poděkování‘, ‚slovy vyjadřovat chválu, uznání, kladně hodnotit, chválit‘ a ‚chovat se k nadřízenému, k významné osobnosti ap. s (přehnanou) pokorou, úctou, zdvořilostí ap., často z donucení, podlézat‘. Podobu klanět zachycují pouze starší slovníky s významem ‚shýbati, skláněti‘, přičemž Příruční slovník jazyka českého ji označuje za řídkou a Slovník spisovného jazyka českého za zastaralou. Ve formálním neutrálním psaném textu bychom její užití nedoporučovali, nicméně zde se jedná o báseň, umělecký text, jehož podstatou je hra s jazykem. V tomto kontextu je tedy dané užití slovesa klanět v pořádku. Důležitým kritériem je, aby byl text čtenáři srozumitelný, přičemž toto kritérium je tu podle našeho názoru naplněno.
Poslední užití: 2.2.2017
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14893
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Chtěla jsem se zeptat, jak hodnotíte spojení komunikační kanál? Podle mě je velmi nadužíváno a začíná se z něj stávat jakési klišé.
Klíčové slovo: komunikační kanál
Odpověď: Je pravda, že spojení komunikační kanál je novější, starší slovníky podobné užití výrazu kanál nezachycují. Nově budovaný Akademický slovník současné češtiny však u hesla kanál uvádí význam 8 ‚běžný nebo oficiální způsob komunikace nebo distribuce‘ s příklady jako distribuční kanál, informační kanál či právě komunikační kanál. Užití slova kanál v tomto významu přitom hodnotí jako zcela neutrální.
Poslední užití: 3.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo kanál

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.