Dotaz:
Sjednocení grafické úpravy textu
Konkrétní dotaz:
Měla bych v administrativním textu sjednotit uvádění dat, např. u všech dat vždy uvádět vedle dne a měsíce i rok?
Klíčové slovo:
jednotnost
Odpověď:
ČSN 01 6910 zdůrazňuje princip formální jednotnosti textu. Proto bychom v uvedeném typu textu doporučili údaje o datu uvádět jednotnou formou, tzn. pokud se rozhodnete uvádět rok, tak jej nevynechávat u žádného z dat.
Poslední užití:
30.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
4 Jednotná úprava (s. 13)
Dotaz:
Grafická úprava dělení slova
Konkrétní dotaz:
Jak se nazývá znak, kterým se na koncích řádku dělí slova? Je to spojovník, dělítko, dělicí znaménko nebo přichází v úvahu ještě nějaké jiné označení?
Klíčové slovo:
dělení slov; spojovník
Odpověď:
Znak, kterým na koncích řádků dělíme slova, označujeme jako spojovník. Ostatní uvedené výrazy typografické příručky neuvádějí.
Poslední užití:
10.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce – spojovník – 6. a
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
12.5 Dělení slov (s. 35)
Dotaz:
Dělení webové adresy na konci řádku
Konkrétní dotaz:
Potřebuji zalomit řádek uprostřed webové adresy. Jakým způsobem lze webovou adresu rozdělit na konci řádku?
Klíčové slovo:
webová adresa
Odpověď:
Webová adresa se neděli mezi písmeny abecedy nebo číslicemi.Při dělení webové adresy na jiných místech se nepoužívá spojovník, do adresy totiž nesmí být vložen žádný znak, který by v adrese nebyl uveden, kdyby adresa stála na jednom řádku. Ze stejného důvodu se spojovníky, lomítka ani jiné znaky na začátku následujícího řádku neopakují. Při uvádění webové adresy v elektronické podobě je doporučeno zvolit takové technické řešení, které nenaruší funkčnost odkazů.
Poslední užití:
7.6.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
12.5.4 Dělení webových adres a podobných údajů (s. 38)
Dotaz:
Grafická úprava výčtu
Konkrétní dotaz:
Mám výčet, ve kterém si mi neustále střídají položky větné a nevětné. Je takové střídání přípustné, nebo by se toto mělo ve výčtu sjednotit?
Klíčové slovo:
výčet
Odpověď:
Příručky střídání větných a nevětných položek nezakazují, doporučujeme ovšem zvážit, zda toto střídání nevede k obtížnějšímu porozumění. Pokud není střídání položek větného a nevětného charakteru nezbytné, je vhodnější položky výčtu sjednotit.
Dotaz:
Grafická úprava poznámky pod čarou
Konkrétní dotaz:
Jaká jsou obecná pravidla grafické úpravy poznámky pod čarou? Mění se v poznámce například velikost a typ písma? Nebo je stanoveno, kolik mezer má být mezi číselným indexem a samotným textem poznámky?
Klíčové slovo:
poznámka pod čarou
Odpověď:
Poznámky pod čarou se vždy umisťují k dolnímu okraji strany. Pro úpravu poznámek pod čarou se doporučuje využít přednastavení textových procesorů. V těchto procesorech bývá písmo poznámek obvykle menší než písmo textu, typ písma však zůstává stejný. Mezi číselným indexem a samotným textem poznámky je jedna mezera.
Poslední užití:
8.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.10 Poznámky pod čarou (s. 35–36)
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Označování částí textu (oddílů, pododdílů)
Konkrétní dotaz:
Pro označení částí textu používáme písmenné označení velkými písmeny A, B, C, přičemž jednotlivé oddíly chceme označovat malými písmeny. Měl by posloupnost těchto malých písmen např. pod bodem A být aa, bb, cc, nebo aa, ab, ac atd.?
Klíčové slovo:
kapitola; část textu
Odpověď:
Při písmenném označení částí textu lze zvolit obě možnosti, které uvádíte. Pododdíly tedy mohou nést jak označení aa, bb, cc, tak aa, ab, ac (u písmene B ba, bb, bc atd.).
Poslední užití:
1.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.5.3 Abecedně-číselné označování částí textu (s. 34)
Dotaz:
Úprava textu dokumentu
Konkrétní dotaz:
Měla bych v textu disertační práce dělit slova na koncích řádků, nebo je obvkylé v závěrečných pracích slova nedělit? Pokud slova nedělím, vznikají mi na řádku příliš velké mezislovní mezery.
Klíčové slovo:
dělení slov; disertace
Odpověď:
Formátování textu závěrečných vysokoškolských prací nestanovuje žádná norma ani kodifikace, ale řídí se pravidly či územ dané univerzity. Pokud univerzita žádné doporučení pro danou problematiku neposkytuje, musíte se rozhodnout sama nebo ve spolupráci s vaším školitelem, které řešení je pro vaši práci vhodnější. V textovém procesoru je možno využít automatické dělení slov, které však někdy přináši jiné technické potíže. Ať už se rozhodnete pro jakékoliv řešení, je třeba se jej držet v rámci celé práce a úpravu textu nestřídat.
Dotaz:
Úprava odstavců
Konkrétní dotaz:
Potýkáme se s členěním dopisů pro zákazníky na odstavce. Od informací určených individuálnímu zákazníkovi oddělujeme všeobecné informaci („Rádi vám odpovíme na Vaše dotazy a poradíme s výběrem fotoaparátu, který touto funkcí disponuje, na bezplatné lince atd.“), které tvoří samostatný odstavec. Při externím hodnocení je nám však toto členění neustále vytýkáno jako chyba. Je někde stanovená hranice, kdy je třeba rozdělit informace do dvou odstavců a kdy musí zůstat spolu v jednom odstavci? Lze považovat určité rozdělení informací do odstavců za chybné?
Klíčové slovo:
odstavec
Odpověď:
Hranice, na jakých místech by měl být text členěn na odstavce, normy ani stylistické příručky nestanovují a tyto hranice ani jednoznačně stanovitelné nejsou. Nemůžeme proto hovořit o chybném členění textu na odstavce, je ovšem možno uvažovat o jeho vhodnosti/přiměřenosti. Do hry vstupuje mnoho faktorů různého charakteru, ať už jde o faktory stylové (které informace spolu souvisí), nebo grafické (čtenářská přívětivost). Roli pak samozřejmě hraje skutečnost, že určité dokumenty mohou mít konvencionalizovanou formu, což je i váš případ. Na uvádění informací společných všem zákazníkům v samostatném odstavci nevidíme nic nevhodného, důvody pro toto členění jsou totiž zcela nasnadě.
Poslední užití:
20.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.3 Odstavce (s. 31)
Dotaz:
Výraz na konci řádku
Konkrétní dotaz:
Když se mi na konci řádku objeví spojovník naznačující těsný vztah souřadně spojených podstatných jmen (např. kuchař-číšník), opakuji tento spojovník na začátku následujícího řádku?
Klíčové slovo:
spojovník
Odpověď:
Pokud se spojovník objeví na konci řádku a nenaznačuje neúplné slovo, opakuje se na začátku řádku dalšího.
Poslední užití:
23.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
12.5.2 Dělení složených slov a výrazů se spojovníkem (s. 37)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce – Spojovník
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.