Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Rediguji sportovní text, v němž je řeč o různých sportovních oddílech. Autor textu s jejich názvy, které většinou tvoří zkratka SK a zeměpisný název, zachází různě, někdy zeměpisné názvy ohýbá, jindy je nechává v nominativu jmenovacím. Uvedu příklad: „Župa ztratila SK Břežánky, SK Čechii Lovosice, SK Hornická Hrdlovka a SK Polonii Karviná.“ Je to takto v pořádku?
Klíčové slovo:
SK
Odpověď:
Možné jsou oba způsoby. Buď budete jméno za zkratkou skloňovat („župa ztratila SK Čechii Lovosice“), nebo ho necháte v nominativu jmenovacím („župa ztratila SK Čechie Lovosice“). Nedoporučujeme však v rámci jednoho textu oba způsoby kombinovat, bylo by to neústrojné a pro čtenáře nepřehledné.
Poslední užití:
25.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojení typu ve městě Olomouc
Dotaz:
Jméno ve funkci předmětu
Konkrétní dotaz:
Obracím se na vás s žádostí o pomoc s určením větného členu. Je spojení „k procházkám“ ve větě „Krásný les se zelenými buky a duby nás lákal k procházkám“ příslovečným určením místa, nebo předmětem?
Klíčové slovo:
předmět vs. příslovečné určení
Odpověď:
Doporučujeme určit tento větný člen jako předmět, protože příslovečné určení místa by mělo odkazovat k prostorově pojatému bodu nebo části prostoru, nikoli k aktivitě.
Poslední užití:
30.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady s větou „Ve válce zemřelo pět milionů vojáků“. Není mi jasných několik věcí: co je podmětem (nebo jde o větu jednočlennou?), dále jakou roli hraje číslovka „pět milionů“ (snad přívlastek?) a konečně jestli můžeme slovo „vojáků“ považovat za předmět.
Klíčové slovo:
komplexní podmět
Odpověď:
Při rozboru tohoto typu vět záleží na úhlu pohledu, odborná literatura je v tohto ohledu nejednotná: různé mluvnice se kloní k různým pojetím. Shoda panuje pouze v tom, že se nejedná o jednočlennou větu. Jinak máme v zásadě tři možnosti: některé zdroje považují celé spojení „pět milionů vojáků“ za tzv. komplexní podmět a dále ho nerozebírají, jiné považují za podmět číslovku a počítaný předmět za přívlastek neshodný, jiné říkají, že podmětem je genitiv substantiva a číslovka je kvantitativní přívlastek. Rozdíl je v syntaktické teorii, tedy ve způsobu lingvistické klasifikace; jde tedy jen o metodologickou otázku, kterému pohledu chceme dát přednost. Protože se školní výuce nevěnujeme a neznáme doporučované postupy výkladu, doporučujeme na poradenských stránkách tazatelům, aby odpovědi na dotazy týkající se jakéhokoli jazykového, slohového či literárního problému, který souvisí s výukou češtiny na školách, vyhledávali na webových stránkách Asociace češtinářů https://www.ascestinaru.cz/ nebo je pokládali v online diskusi na webu http://ascestinaru.cz/.
Poslední užití:
21.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Jméno ve funkci předmětu
Konkrétní dotaz:
Ve větě „Naučil jsem se řídit kolo“ chápu jako mluvnický předmět infinitiv „řídit“. Není mi ale jasné, jakou větněčlenskou platnost má tedy slovo „kolo“? Je také součástí předmětu? Nebo je to jiný větný člen?
Klíčové slovo:
řídit kolo
Odpověď:
Ve větě „Naučil jsem se řídit kolo“ jsou dva předměty: infinitiv „řídit“ a substantivum „kolo“ (závislé na „řídit“).
Poslední užití:
29.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Jméno ve funkci předmětu
Konkrétní dotaz:
Nachází se v této větě doplněk? „Hodil svému pejskovi červený gumový míček.“
Klíčové slovo:
doplněk
Odpověď:
Ve větě se doplněk nenachází. „Pejskovi“ je příslovečné určení prospěchu, „míček“ předmět a slova „svému“, „červený“ a „gumový“ jsou shodné přívlastky.
Poslední užití:
20.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Jakým větným členem je slovo „odborníky“ ve větě „Tato publikace byla napsána odborníky z Masarykovy univerzity“?
Klíčové slovo:
příslovečné určení původce děje
Odpověď:
Slovo „odborníky“ je zde příslovečným určením původce děje.
Poslední užití:
28.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, co je přísudkem věty „Mám ráda černý čaj“. Je to celé spojení „mám ráda“, nebo jen „mám“?
Klíčové slovo:
mít rád
Odpověď:
Jako přísudek doporučujeme chápat celé spojení „mám ráda“, a to i proto, že spojení „mít rád“ vyžaduje další doplnění předmětem, např. právě „Mám ráda černý čaj“. Jak k tomuto jevu přistupuje současná školská praxe, však nevíme, protože nejsme didaktické pracoviště. Doporučujeme konzultovat látku s přímo s učitelem, případně se obrátit na Asociaci češtinářů (http://ascestinaru.cz/).
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Chci se zeptat, jestli lze za podmět označit celé spojení jména a příjmení (např. „Jana Nováková“), nebo jestli je jedno z toho považováno za přívlastek shodný, stejně jako tomu je například u typu „město Praha“.
Klíčové slovo:
komplexní větný člen
Odpověď:
Jednoznačné řešení vám bohužel nemůžeme poskytnout, protože české gramatiky se na něm neshodnou. Je vždy na zvážení pedagoga, ke kterému řešení se přikloní. V. Šmilauer například chápe vztah jména a příjmení jako vztah přístavkový, jiní syntaktici zase jako přívlastkový, další mluvnice křestní jméno a příjmení syntakticky nerozčleňují a o tomto spojení mluví jako o komplexním větném členu (toto pojetí upřednostňuje i Základní mluvnice českého jazyka, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání). Vzhledem k tomu, že jazyková poradna není didaktické pracoviště, nevíme, jak se k věci staví současná školská praxe, a doporučujeme vám proto konzultovat daný problém s vyučujícím.
Poslední užití:
16.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Probíráme nyní s dětmi slovesné tvary jednoduché a slovesné tvary složené a také slovesné způsoby. Dávali jsme si příklady sloves způsobu rozkazovacího, abychom si potvrdili, že slovesa v rozkazovacím způsobu jsou tvary jednoduché. Jeden žák řekl: „Běž nakoupit.“ Chci se tedy zeptat, co je za větný člen to slovo „nakoupit“? Napadá mě jedině předmět.
Klíčové slovo:
infinitiv jako příslovečné určení
Odpověď:
Ve spojení „Běž nakoupit“ je slovo „nakoupit“ příslovečným určením účelu.
Poslední užití:
16.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Přísudek slovesný s modálním slovesem
Konkrétní dotaz:
Ráda bych se zeptala na rozdíl mezi předmětem vyjádřeným infinitivem a přísudkem. Jak poznám, kdy se jedná o předmět a kdy o jiný větný člen? Jak je to například u vět „Nemohli jsme se dočkat prázdnin“ nebo „Nedovedli si vysvětlit příčiny jejího vzniku“?
Klíčové slovo:
modální sloveso + infinitiv
Odpověď:
Spojení „nemohli jsme se dočkat“ i „nedovedli si vysvětlit“ bychom určili jako složené přísudky. Sloveso „(ne)dovést“ sice v tradičních seznamech modálních sloves nenajdete, ale sémanticky odpovídá modálnímu slovesu „neumět“. Některé zdroje ho mezi modální slovesa přímo řadí. Při rozlišování, zda je infinitiv součástí přísudku, nebo jde o jiný větný člen, zjednodušeně řečeno platí: Pokud infinitiv následuje po modálním či fázovém slovesu a tvoří s ním významový celek, je obvykle chápán jako součást složeného přísudku. Jiný případ nastane, vztahuje-li se infinitiv k plnovýznamovému slovesu, např. ve větě „Zakázali mu mluvit“. V těchto případech můžeme nahradit infinitiv slovesným substantivem: „Zakázali mu (koho, co) mluvení“. To u vašich vět udělat nemůžeme. Upozorňujeme však, že pojetí určování větných členů se může v jednotlivých mluvnicích různit, a vzhledem k tomu, že nejsme didaktické pracoviště, ani nevíme, jak se k problému staví současná školská praxe. I proto takováto témata doporučujeme primárně konzultovat přímo s vyučujícím.
Poslední užití:
6.4.2020
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.