Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr ID oblasti: #20 [Slovotvorba].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 6/207, položky: 26-30/1034
Dotaz: Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz: Je správně spjal ruce k nebi, nebo vzpjal ruce k nebi?
Klíčové slovo: spjal, vzpjal
Odpověď: Podle výkladových slovníků (definice citujeme podle SSČ) existuje sloveso sepnout, které může mít v příčestí činném dvě varianty sepjal a spjal a které má v kontextu vaší otázky význam ‚sepnout ruce‘, a také knižní sloveso vzepnout, které v tomto kontextu znamená ‚natáhnout vzhůru (vpřed), vztáhnout‘ – přičemž vztáhnout v příslušném významu SSČ definuje jako ‚natáhnout (ruku) vpřed n. vzhůru k uchopení‘. U slovesa vzepnout sice slovník variantu příčestí bez vokalizace předpony, tedy vzpjal, neuvádí, a v korpusu SYN v12 najdeme jen 17 jejích výskytů ve všech rodech a číslech (oproti 2 870 výskytům podoby vzepjal ve všech rodech a číslech), rozhodně ji však nelze kvůli absenci ve slovnících (ani kvůli nízké frekvenci užívání) zavrhovat jako chybnou. Spojení spjal či sepjal ruce k nebi by tedy popisovalo děj či gesto, při němž by někdo spojil ruce a takto spojené je zvedl vzhůru. Nedržel by je ve výši hrudi, ale přinejmenším na úrovni obličeje, spíš však ještě výš, k tomu pohled vzhůru (na nebe), mírný záklon hlavy – velmi zhruba tak jako na obraze Mistra třeboňského oltáře Kristus na hoře Olivetské. Dodejme, že tvar spjal s nevokalizovanou předponou je řidší – ve všech rodech a číslech má v korpusu SYN v12 celkem pouze 80 výskytů, zatímco tvar sepjal s vokalizovanou předponou má také ve všech tvarech a ve stejném korpusu výskytů 959 (v obou případech jde však o tvary ve všech, tedy i jiných než uvedených významech). Spojení vzepjal ruce k nebi by pak popisovalo děj nebo gesto, při němž někdo zdvihne víceméně natažené ruce směrem vzhůru (mluví se o nebi, což tu vylučuje možnost vpřed, o níž mluví SSČ), aniž by je spojil – zhruba tak jako na El Grecově obrazu Otevření páté pečeti. Smysl tedy dává jak spojení spjal ruce k nebi, tak i vzepjal ruce k nebi – záleží na tom, jaký děj chcete vyjádřit, jaké gesto chcete popsat.
Zvažované varianty:
spjal vzpjal
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14786
Užití:
0 0 0
Dotaz: Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: druhově přivlastňovací přídavná jména
Konkrétní dotaz: Jak se vytvoří přivlastňovací přídavné jméno od slova vačice? Může to být vačičí?
Klíčové slovo: vačíčí
Odpověď: Ano, přivlastňovací přídavné jméno utvořené od slova vačice je opravdu vačičí. Tato podoba odpovídá slovotvorným zásadám češtiny (srov. slepice > slepičí, opice > opičí, holubice > holubičí atp.). Působí-li slovo vačičí překvapivě, pak nejspíš proto, že vačicím nepotřebujeme přivlastňovat příliš často – na internetu lze přesto najít zmínky např. o vačičí chundelaté slečně nebo vačičím chundeláči, což jsou plyšové hračky, v souvislosti s animovaným filmem Doba ledová 6 se mluví o dvou vačičích bratrech, a je možné tu dokonce najít i vačičí blues. Kromě toho na překvapivost slova můžou mít vliv dvě slabiky či-čí vedle sebe – i když máme jezevčičí od jezevčice (‚fenka jezevčíka‘) a také přídavná jména kočičí, holčičí, byť ta odpovídají jiným základům (-ice ve vačice proti -ka v kočka, holka). Je ovšem třeba upozornit na to, že slovo vačičí se nevztahuje jen k vačicím – stejnou podobu má i přivlastňovací přídavné jméno utvořené od slova vačík, které označuje rod malých masožravých vačnatců vyskytujících se výhradně v jihoamerických Andách.
Zvažované varianty:
vačičí
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14784
Užití:
0 0 0
Dotaz: Změna délky (kořenové) samohlásky při odvozování (vyjímat > výjimka)
Konkrétní dotaz: Píše se správně hispanský, nebo hispánský?
Klíčové slovo: hispanský, hispánský
Odpověď: Výkladové slovníky poněkud překvapivě uvádějí jen podobu hispanský s krátkým a – Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) v hesle Hispánie jako přídavné jméno od uvedeného zeměpisného jména, Nový akademický slovník cizích slov (NASCS) jako samostatné heslo. NASCS ovšem ve výkladu významu uvádí zeměpisné jméno v podobě Hispanie: ‚vztahující se k Hispanii‘. Starší SSJČ (z let 1960–1971) tak zachycuje dvojici Hispánie – hispanský, novější NASCS oproti tomu dvojici Hispanie – hispanský. V prvním případě může zarazit krácení á v a, ve druhém případě uvedení varianty Hispanie s krátkým a, která je dnes v psaných textech méně častá – v korpusu SYN v11 je poměr podob Hispanie vs. Hispánie 82 : 253, tj. zhruba 1 : 3. Podstatné dále je, že oba slovníky definují Hispánii/Hispanii jako ‚starověkou římskou provincii na Pyrenejském poloostrově‘ (SSJČ), resp. ‚starověký název Pyrenejského poloostrova‘ (NASCS). Oba slovníky přitom obě slova (SSJČ slovo Hispanie, NASCS slovo hispanský) shodně hodnotí – zcela náležitě – jako historismy. SSJČ kromě toho uvádí u slova Hispánie i význam ‚Španělsko‘, který považuje – opět zcela případně – za zastaralý nebo básnický. Nahlédneme-li do korpusu SYN v11, zjistíme o přídavných jménech hispanský a hispánský dvě důležité věci: Jednak že ani jedno z těchto přídavných jmen se tu v drtivé většině případů nevztahuje k Hispánii/Hispanii, jak ji definují oba výše zmíněné slovníky, a jednak že daleko nejčastěji se tu vyskytuje podoba hispánský s dlouhým á, kterou slovníky nezachycují. Podívejme se nejprve na význam sledovaných přídavných jmen a přibližme si ho pomocí seznamu jejich nejčastějších pravých kolokátů čili slov, která po něm nejčastěji bezprostředně následují, a doplňme je příklady. Jde mj. o slova: původ (např. Američanka hispánského původu), kultura (např. Kubánci do značné míry určují i tón hispánské kultury v USA), komunita (např. hispánská komunita žijící ve Spojených státech), volič (např. Gore usiluje o hlasy hispánských voličů), kořeny (např. členové Kongresu s hispánskými kořeny), země (např. V arabských či hispánských zemích mají lidé úplně odlišnou mentalitu než třeba v západní Evropě), žena (např. v amerických filmech většinou nejsou hlavní role pro hispánské ženy), literatura (např. Autorův styl má blízko k textům hispánské literatury, k magickému realismu), nebo konečně čtvrť (např. V tuto denní dobu bylo už v hispánské čtvrti San Franciska velmi živo). Příklady v závorkách snad stačí jako dobrá ilustrace toho, že přídavná jména hispanský/hispánský se naprosto běžně, ba většinově nevztahují k starověké Hispánii/Hispanii, ale k současnosti či nedávné minulosti. Jejich význam (v těchto užitích) by se dal popsat asi jako ‚vztahující se ke španělsky mluvícím zemím, jejich obyvatelům či lidem, kteří z nich pocházejí, a jejich kultuře‘. Co se četnosti podob hispánský a hispanský týče, v korpusu SYN v11 jednoznačně převažuje „neslovníková“ podoba hispánský (3 617 výskytů) nad „slovníkovou“ podobou hispanský (9 výskytů; ručně jsme přitom odstranili 15 výskytů z téhož zdroje, který je evidentně staročeský, příp. středněčeský, jak dokládá např. věta koráby navrátily se zase k králi hispanskému a zvěstovali jemu všecko, což se bieše přihodilo). Ani jeden z těchto 9 výskytů se nevztahuje k Hispanii/Hispánii, ale jsou užity v uvedeném významu ‚vztahující se ke španělsky mluvícím zemím, jejich obyvatelům či lidem, kteří z nich pocházejí, a jejich kultuře‘. Nyní můžeme shrnout: Výkladové slovníky (NASCS, SSJČ) sice uvádějí jen podobu hispanský s krátkým a, a to ve významu ‚vztahující se k starověké Hispanii/Hispánii‘, v úzu však drtivě převažuje podoba hispánský, navíc většinově v novém významu ‚vztahující se ke španělsky mluvícím zemím, jejich obyvatelům či lidem, kteří z nich pocházejí, a jejich kultuře‘. V obou uvedených významech doporučujeme používat frekventovanější podobu hispánský s dlouhým á.
Zvažované varianty:
hispanský hispánský
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo Hispanie
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14783
Užití:
0 0 0
Dotaz: Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména cizí, jednoslovná
Konkrétní dotaz: Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od názvu řeckého ostrova Rhodos? Je správně i rhodoský, nebo jen rhodský?
Klíčové slovo: rhodoský, rhodský
Odpověď: Odpověď na váš dotaz je nutno začít malou oklikou – informacemi o skloňování podstatného jména Rhodos. Z jazykových příruček a slovníků zachycuje slovo Rhodos Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ), v seznamu zeměpisných jmen Slovník spisovné češtiny (SSČ) a tamtéž také Pravidla českého pravopisu (PČP), přičemž všechny tyto zdroje u něj uvádí výlučně skloňování typu Rhodos – Rhodu a jako přídavné jméno jen podobu rhodský. V úzu je však velmi běžné i skloňování typu Rhodos – Rhodosu, bez vypouštění řecké nominativní přípony -os-. V korpusu SYN v11 lze po zadání dotazu [lemma="Rhodos"] a zobrazení frekvenčního seznamu napočítat 866 tvarů bez vypuštěného -os- (kromě Rhodosu, Rhodosem, též *Rodosu, *Rodosem) a 944 tvarů s vypuštěným -os- (z 1 810 výskytů lemmatu Rhodos, v nichž se může projevit vypouštění, či nevypouštění přípony -os-). Tvary bez vypuštěného -os- (2., 3. a 6. p. Rhodosu, 5. p. Rhodosi, 7. p. Rhodosem) tak lze bezpečně považovat za uzuální i noremní a z toho důvodu byly doplněny do Internetové jazykové příručky (IJP). Co se odvozeného adjektiva týče, uvádějí SSJČ, SSČ i PČP pouze podobu rhodský, odpovídající skloňovaným tvarům s vypuštěným -os- (Rhodos – Rhodu – rhodský). V SSJČ je užití adjektiva ilustrováno příkladem rhodská města. Vzhledem k vysoké četnosti tvarů jména Rhodos bez vypuštěného -os- je poměrně překvapivé, že v korpusu SYN v11 je jen minimální počet výskytů „odpovídajících“ přídavných jmen typu rhodoský. Zachovává-li se totiž -os- při skloňování, dalo by se očekávat jeho zachovávání i v odvozeném přídavném jméně. V korpusu SYN v11 však nalezneme mezi 443 relevantními výskyty přídavného jména utvořeného od názvu Rhodos pouhých 8 (!) přídavných jmen bez vypuštěného -os-: 7× v podobě rhodoský (4× R/rhodoské (diskusní) fórum, 1× rhodoské Staré Město, 1× rhodoské víno, 1× rhodoský přístav) a 1× v podobě rodoský (rodoský kolos). O tomtéž svědčí i doklady z monitorovacího korpusu ONLINE2_NOW, který se aktualizuje denně a obsahuje data z aktuálního měsíce a 6 měsíců předcházejících. I v tomto korpusu k datu 1. 8. 2023 (tedy už po ničivých požárech) jednoznačně převažují podoby s vypuštěným -os-, a to v poměru 19 : 2. V přídavném jméně tedy jednoznačně převažuje podoba s vypuštěným -os-, a soudě podle dokladů z monitorovacího korpusu na tom zatím nic nezačala měnit ani potřeba psát o ničivých požárech na ostrově, o nichž se zprávy v českých médiích začaly objevovat po 19. 7. 2023 (nutno ale dodat, že mezi zprávami o vypuknutí požárů v českých médiích a zveřejněním tohoto zajímavého dotazu neuběhly v době sondy do monitorovacího korpusu ani dva týdny). Mezi nejčastější spojení s přídavným jménem rhodský patří rhodský kolos (kolos rhodský) a rhodští rytíři, hojně doložena jsou ale i spojení odkazující k současnosti ostrova: rhodský přístav, rhodské fórum/konference, rhodská pláž, rhodské víno, rhodské pobřeží. Stojíme tedy před otevřenou systémovou možností, resp. analogickým rozšířením nevypouštěného -os- z nepřímých pádů slova Rhodos i k odvozeným přídavným jménům typu rhodoský (Rhodos – Rhodosu, a tedy i rhodoský), které uživatelé češtiny zatím – soudě alespoň podle zprostředkovaných korpusových dokladů – překvapivě příliš nevyužívají. Přestože z výskytů podob typu rhodoský v korpusech SYN v11 a ONLINE2_NOW zatím nelze bezpečně usuzovat na to, že by tyto tvary byly uzuální, natož noremní, proti jejich užívání bychom nic nenamítali. Tyto tvary jsou systémově tvořené, nevypouštěním -os- odpovídají tvarům typu Rhodosu, mají tu výhodu, že je z nich jednoznačně poznat jejich odvození z názvu Rhodos (je dost možné, že řada uživatelů češtiny si např. přídavné jméno rhodský ve spojení kolos rhodský vůbec nespojuje s ostrovem Rhodos) a jsou dobře srozumitelné.
Zvažované varianty:
rhodoský rhodský
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14782
Užití:
0 0 0
Dotaz: Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz: Na internetu jsem narazila na diskusi o tom, jaké je správné pojmenování mláděte krocana. Myslím si, že je to krůtě. Mám pravdu?
Klíčové slovo: krůtě
Odpověď: Slovo krocan slouží jako pojmenování samce, pro označení samice se užívá výraz krůta. Od něj je pak utvořeno podstatné jméno středního rodu krůtě pomocí přípony -ě, jež se běžně užívá při odvozování názvů mládať (viz např. kur > kuře, medvěd > medvídě). Výraz krůtě zaznamenávají již Příruční slovník jazyka českého a Slovník spisovného jazyka českého, druhý jmenovaný zachycuje dokonce i podobu krůtče, označuje ji však jako řídkou. Užívání výrazu krůtě dokládá Naučný slovník zemědělský (díl 3., k–l, 1971), kde se mj. píše: Potrava krůťat v útlém mládí je převážně živočišná, později smíšená. Krůťata velmi rychle vyspívají, ale jsou značně citlivá na nachlazení. O tom, že se slovo užívá i v současnosti, vypovídá 257 dokladů v korpusu SYN v14: Za jednodenního kuřecího brojlera zemědělci zaplatí sedm korun a za krůtě 43,50 korun. Druhá třída nerozezná holoubě od krůtěte. Ve věku dvou měsíců krůťatům na hlavách vypadává peří. Pro úplnost dodejme, že pro mládě přichází v úvahu ještě jedno pojmenování, a to (krůtí) kuře. To je však neterminologické a výrazně méně užívané – korpus SYN v14 zachycuje pouze 5 dokladů.
Zvažované varianty:
krůtě
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.