Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Dohadujeme se, jak vlastně psát užívané přídavné jméno legislativně technický (např. požadavek, úprava). Řešíme, zda psát zvlášť (jak je to v praxi časté), nebo spíše podle doporučení v IJP se spojovníkem, popř. dohromady. Také jsme došli k tomu, zda je to vůbec utvořené správně, protože se to netýká legislativy techniky, ale techniky legislativy – čímž se myslí způsob, jakým se tvoří předpisy čili technika tvorby předpisů. Nemělo by to tedy být obráceně?
Klíčové slovo:
legislativnětechnický
Odpověď:
Máte pravdu, že při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -ně (a rovněž na -sko, -cko, -ově) se podle platných doporučení zápis zvlášť neužívá, píšeme je buď se spojovníkem, nebo dohromady. Přestože se toto řešení v praxi objevuje, doporučujeme ho neužívat.
O zápisu složených přídavných jmen rozhoduje význam, proto je důležitá věcná znalost. Říkáte-li, že jde o techniku legislativy, pak je východiskem podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou. Slovní spojení technika legislativy s neshodným přívlastkem (legislativy) můžeme vyjádřit spojením s přívlastkem shodným – legislativní technika. Složené přídavné jméno proto píšeme dohromady legislativnětechnický. Obrácené pořadí (technickolegislativní) by se užilo v případě, že by východiskem bylo slovní spojení technická legislativa, popř. legislativa techniky (to však není správný předpoklad).
Zápis se spojovníkem (legislativně-technický) by signalizoval, že jde o dvě souřadné složky na stejné úrovni: legislativní a technickou (což není pravda).
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Existuje pojem světelná mikroskopie, potřebuji vytvořit přídavné jméno a nevím, zda psát jako dvě slova (světelně mikroskopický), nebo se spojovníkem (světelně-mikroskopický), nebo dohromady (světelněmikroskopický). Přídavné jméno se bude pojit s pojmem morfologie.
Klíčové slovo:
světelněmikroskopický
Odpověď:
Psaní dvou samostatných slov neodpovídá platným doporučením pro psaní složených přídavných jmen. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -ně (a také na -sko, -cko, -ově) bychom měli v souladu s PČP a IJP psát podle toho, co označují, buď se spojovníkem, nebo dohromady.
Pokud říkáte, že východiskem je pojem světelná mikroskopie, tedy podřadné slovní spojení tvořené přídavným a podstatným jménem, pak píšeme odvozené složené přídavné jméno dohromady: světelněmikroskopický (světelněmikroskopická morfologie).
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu je napsáno mediálně policejní kauza jako tři samostatná slova, ale psala bych to spíše se spojovníkem: mediálně-policejní kauza.
Klíčové slovo:
mediálně-policejní
Odpověď:
Máte pravdu, že psaní zvlášť neodpovídá platným doporučením pro psaní složených přídavných jmen. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -ně (a také na -sko, -cko, -ově) píšeme podle toho, co označují, buď se spojovníkem, nebo dohromady. Souhlasíme rovněž, že v tomto případě jde nepochybně o souřadné spojení slov mediální a policejní, proto píšeme mediálně-policejní kauza (spojovník ve složeném přídavném jméně nahrazuje spojku a).
Zápis dohromady mediálněpolicejní je v podstatě vyloučený, protože by východiskem muselo být ustálené slovní spojení mediální policie (to však neexistuje).
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Často se setkávám v technických nebo i právních textech s nesprávným psaním složených přídavných jmen. Domnívám se, že zápis požárně bezpečnostní řešení stavby není v pořádku, že by se mělo psát dohromady požárněbezpečnostní řešení.
Klíčové slovo:
požárněbezpečnostní
Odpověď:
Máte pravdu, že psaní zvlášť (požárně bezpečnostní), které lze vídat v nejrůznějších textech, není v souladu se současnou kodifikací. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme podle PČP z roku 1993 a zásad uvedených v IJP buď se spojovníkem, nebo dohromady. Složené přídavné jméno je v tomto případě s největší pravděpodobností odvozeno z ustáleného slovního spojení požární bezpečnost (jinými slovy: jde o řešení požární bezpečnosti). Východiskem je podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – taková slova píšeme dohromady – požárněbezpečnostní řešení stavby (požárněbezpečnostní předpisy, zařízení, dveře apod.)
Zápis se spojovníkem (požárně-bezpečnostní) odkazuje ke dvěma souřadně spojeným složkám: požární a bezpečnostní. Pokud by šlo např. o školení z oblasti požární ochrany a bezpečnosti práce, pak by bylo namístě psát požárně-bezpečnostní školení.
Zvažované varianty:
požárněbezpečnostní
požárně-bezpečnostní
požárně bezpečnostní
Poslední užití:
7.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu a 3.7 – Volná spojení příslovcí s přídavnými jmény
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu a 3.7 – Volná spojení příslovcí s přídavnými jmény
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Často se setkávám v technických nebo i právních textech s nesprávným psaním složených přídavných jmen. Domnívám se, že zápis zvukově izolační materiál není v pořádku, že by se mělo psát dohromady zvukověizolační.
Klíčové slovo:
zvukověizolační
Odpověď:
Máte pravdu, že psaní zvlášť (zvukově izolační materiál), které lze vídat v nejrůznějších textech, není v souladu se současnou kodifikací. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme v souladu s PČP z roku 1993 buď se spojovníkem, nebo dohromady. Složené přídavné jméno je v tomto případě nepochybně odvozeno ze slovního spojení zvuková izolace (materiál pro zvukovou izolaci). Jde o podřadné spojení, v němž jedna složka (zvuková) rozvíjí druhou (izolace) – taková slova píšeme dohromady – zvukověizolační materiál (zvukověizolační desky, panely, dveře, sklo, pěna apod.) Obdobně např. tepelná izolace – tepelněizolační, zahraniční politika – zahraničněpolitický.
Zápis se spojovníkem (zvukově-izolační materiál) by odkazoval ke dvěma souřadně spojeným složkám: zvukový a izolační materiál, což však není správný předpoklad.
Zvažované varianty:
zvukověizolační
zvukově-izolační
zvukově izolační
Poslední užití:
7.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu a 3.7 – Volná spojení příslovcí s přídavnými jmény
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu a 3.7 – Volná spojení příslovcí s přídavnými jmény
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Na základě informací v IJP bych psala pšeničnožitný chléb dohromady, ale ve vyhlášce je uvedeno psaní zvlášť: pšenično žitný. Vídám také psaní pšenično-žitný. Jak je to správně?
Klíčové slovo:
pšeničnožitný
Odpověď:
Složená přídavná jména nepíšeme podle platných doporučení zvlášť. Zápis dvou samostatných slov – byť ve vyhlášce – není správný.
Přestože je psaní se spojovníkem (pšenično-žitný) v obdobných typech pojmenování potravinářských výrobků poměrně časté, ani to neodpovídá jazykovému pravidlu. Spojovník používáme pro oddělení obou souřadných složek tehdy, je-li první část složeného přídavného jména zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově. Pokud je zakončení první části -o (popř. -ovo), pak bychom měli psát složené přídavné jméno dohromady – pšeničnožitný chléb –, přestože jde rovněž o souřadné spojení dvou slov (pšeničný a žitný). Složená adjektiva typu „sladkokyselý“ „hluchoněmý“ píšeme dohromady (žitnopšeničný, špaldo(vo)žitný; malino(vo)vanilkový, čokoládo(vo)banánový apod.).
Zvažované varianty:
pšeničnožitný
pšenično žitný
pšenično-žitný
Poslední užití:
22.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.5 – Typ tvarohomakový – tvarohovomakový
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.5 – Typ tvarohomakový – tvarohovomakový
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak máme psát sociálně patologické jevy – každé slovo zvlášť? Nejsem z oboru, ale vím, že sociální patologie a sociálně patologické jevy je takový obecně vžitý pojem.
Klíčové slovo:
sociálněpatologický; sociálně patologický
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově bychom měli podle jejich významu psát podle platných doporučení dohromady nebo se spojovníkem. Zápis zvlášť se většinou nedoporučuje, ale v některých případech není vyloučeno určité spojení slov chápat jako volné spojení příslovce a přídavného jména. Platí to např. pro výrazy sociálně přizpůsobivý, sociálně znevýhodněný, sociálně slabý. Také označení sociálně patologický se v praxi píše zvlášť velice často.
Je však velice pravděpodobné, že v tomto případě přídavné jméno souvisí s oblastí nazývanou sociální patologie. Jak jste sama řekla, jde o vžité a užívané označení. Jestliže odvozujeme složené přídavné jméno s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově od ustáleného slovního spojení, které má strukturu podřadného spojení (v tomto případě je podstatné jméno patologie rozvíjeno přídavným jménem sociální), pak by se složené přídavné jméno mělo v souladu s platnými jazykovými doporučeními psát dohromady jako jedno slovo: sociálněpatologický (sociálněpatologické jevy).
Teoreticky nelze vyloučit ani možnost, že přídavné jméno tvoří dvě rovnocenné souřadně spojené složky – sociální a patologický. Pak by se přídavné jméno psalo se spojovníkem (sociálně-patologický). Tato možnost se však nezdá příliš pravděpodobná.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Je možné psát přídavné jméno formálnězdvořilostní (odpověď) dohromady?
Klíčové slovo:
formálnězdvořilostní
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. Zápis dohromady napovídá, že základem složeného přídavného jména je podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou. Jestliže vycházíme ze slovního spojení formální zdvořilost (toto spojení není příliš frekventované, ale doloženo je), pak je psaní dohromady v pořádku.
Nabízí se však i možnost použít místo složeného přídavného jména formulaci formální zdvořilostní odpověď.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Vzniká nový odbor, který je pojmenovaný „komise pro bezpečnost a prevenci sociálně patologických jevů“. Jsou to dvě rozdělená slova. Myslím, že by se takováto přídavná jména měla psát se spojovníkem nebo dohromady. A protože se to vztahuje k pojmu patologických jevů v sociální oblasti, tedy sociální patologie, psal bych to jako jedno slovo (sociálněpatologický). Je možnost psát takováto označení zvlášť, jako se píše třeba sociálně nepřizpůsobivý?
Klíčové slovo:
sociálněpatologický; sociálně patologický
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově bychom skutečně měli v souladu s významem psát podle platných doporučení dohromady nebo se spojovníkem. Zápis zvlášť se většinou nedoporučuje, ale v některých případech není vyloučeno určité spojení slov chápat jako volné spojení příslovce a přídavného jména. Platí to pro výrazy sociálně přizpůsobivý, sociálně znevýhodněný, sociálně slabý. Také označení sociálně patologický se v praxi píše zvlášť poměrně často.
Jak však potvrzujete, přídavné jméno souvisí s oblastí nazývanou sociální patologie. Tu definuje Sociologický slovník jako „souhrnné označení pro nezdravé, abnormální a obecně nežádoucí společenské jevy, tzn. společensky nebezpečné, negativně sankciované formy deviantního chování, které není v souladu s morálními, sociálními či právními normami společnosti.“ Jestliže odvozujeme složené přídavné jméno s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově od ustáleného slovního spojení, které má strukturu podřadného spojení (v tomto případě je podstatné jméno patologie rozvíjeno přídavným jménem sociální), pak by se složené přídavné jméno mělo v souladu s platnými jazykovými doporučeními psát dohromady jako jedno slovo: sociálněpatologický. Pak bychom doporučili zápis „komise pro prevenci sociálněpatologických jevů“.
Zápis se spojovníkem (sociálně-patologický) naznačuje, že přídavné jméno tvoří dvě rovnocenné souřadně spojené složky – sociální a patologický. Tato možnost se však nezdá příliš pravděpodobná.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebuju vědět, jestli se prevence sociálně-patologických jevů píše se spojovníkem, nebo bez něho. Autoři to mají v textu zvlášť, se spojovníkem i dohromady. Psala bych to se spojovníkem.
Klíčové slovo:
sociálněpatologický; sociálně patologický
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově bychom měli podle jejich významu psát podle platných doporučení dohromady nebo se spojovníkem. Zápis zvlášť se většinou nedoporučuje, ale v některých případech není vyloučeno určité spojení slov chápat jako volné spojení příslovce a přídavného jména. Platí to např. pro výrazy sociálně přizpůsobivý, sociálně znevýhodněný, sociálně slabý. Také označení sociálně patologický se v praxi píše zvlášť velice často.
Je však velice pravděpodobné, že přídavné jméno souvisí s oblastí nazývanou sociální patologie. Tu definuje Sociologický slovník jako „souhrnné označení pro nezdravé, abnormální a obecně nežádoucí společenské jevy, tzn. společensky nebezpečné, negativně sankciované formy deviantního chování, které není v souladu s morálními, sociálními či právními normami společnosti.“ Jestliže odvozujeme složené přídavné jméno s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově od ustáleného slovního spojení, které má strukturu podřadného spojení (v tomto případě je podstatné jméno patologie rozvíjeno přídavným jménem sociální), pak by se složené přídavné jméno mělo v souladu s platnými jazykovými doporučeními psát dohromady jako jedno slovo: sociálněpatologický. Pak bychom doporučili zápis prevence sociálněpatologických jevů.
Zápis se spojovníkem (sociálně-patologický) naznačuje, že přídavné jméno tvoří dvě rovnocenné souřadně spojené složky – sociální a patologický. Tato možnost se však nezdá příliš pravděpodobná.