Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Máme větu, která se týká letu balonem: „Spotřeboval při tom hodně paliva." Nejsem si jistá, jestli psát dohromady přitom, nebo zvlášť při tom?
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
U dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení rozdílu jednoznačné. Volba varianty někdy závisí na preferenci pisatele. Chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena se oslabuje a ve většině textů lze volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň, současně‘ (spřežka přitom), tak vztáhnutím k ději předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom). Modelovým příkladem může být věta uvedená v IJP v kapitole Psaní spřežek a spřahování: Hraje a přitom zpívá (= během hry na nástroj zároveň zpívá) i Hraje a při tom zpívá (= svou hru doprovází zpěvem – při hraní zpívá). V uvedené větě si lze představit obě možnosti: (a) Při tom letu spotřeboval hodně paliva, nebo (b) Zaplatil nám málo, ale spotřebovat přitom hodně paliva. Doporučujeme posoudit větu v širším kontextu.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
3.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jen se ujišťuju, že na shledanou se píše zvlášť, jako dvě slova.
Klíčové slovo:
na shledanou
Odpověď:
Ano, správně je jen psaní zvlášť: na shledanou. Zpodstatnělá přídavná jména, která se užívají pouze či převážně s předložkou na a pojí se se 4. pádem, píšeme podle platné kodifikace zvlášť. Vedle na shledanou to jsou např. spojení na viděnou, na slyšenou, (jako) na zavolanou.
Zvažované varianty:
na shledanou
nashledanou
Poslední užití:
10.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 6 – Časté chyby – výrazy nesprávně považované za spřežky
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Vě větě „Dal bych nevímco za to, aby...“, bych psal nevímco dohromady. Je to možné?
Klíčové slovo:
nevím co
Odpověď:
Slovníky ani Pravidla českého pravopisu spřežku nevímco nezachycují. V SSJČ je u slovesa vědět uveden příklad: já bych jim nedal vědět za nevím co. SSČ žádný příklad užití neuvádí. Doklady z ČNK (syn v 8) ukazují, že se psaní dohromady sice v některých neformálních textech či beletrii objevuje (jako signalizace mluvenosti), ale psaní zvlášť (nevím co) zatím jednoznačně převažuje (5 000 : 237). Doporučujeme proto raději volit psaní zvlášť: Dal bych nevím co za to, aby...
Zvažované varianty:
nevím co
Poslední užití:
12.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Ve slovníku je uvedeno psaní pro jednou (zvlášť), v IJP jsem našla psaní dohromady (projednou). Co je správně?
Klíčové slovo:
pro jednou; projednou
Odpověď:
Starší slovníky SSJČ a SSČ zachycují pouze psaní zvlášť (pro jednou), PČP spřežku projednou neuvádějí. Hranice chápání určitého výrazu jako spřežky však není ve všech případech jasná, často dochází ke kolísání, a nezřídka proto vedle sebe existují jak podoby psané zvlášť, tak dohromady a jejich význam je totožný (na příklad – například). Doklady z ČNK ukazují, že psaní spřežky projednou je v současné praxi natolik rozšířené, že IJP uvádí obě možnosti zápisu jako rovnocenné.
Zvažované varianty:
pro jednou
projednou
Poslední užití:
2.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování.
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Je možné psát nastálo dohromady i na stálo zvlášť?
Klíčové slovo:
nastálo, na stálo
Odpověď:
Obě možnosti lze užít. Psaní dohromady (nastálo) i zvlášť (na stálo) zachycují jak výkladové slovníky češtiny (SSJČ a SSČ), tak IJP. Doklady z ČNK (syn v8) ukazují, že psaní dohromady je 10x častější.
Zvažované varianty:
nastálo
na stálo
Poslední užití:
8.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
V textu je věta: Není nad to objevovat stále nové zajímavosti. Nemělo by se psát nadto dohromady?
Klíčové slovo:
nad to
Odpověď:
Nadto psané dohromady znamená ‚a ještě navíc, a k tomu‘, např. Je líný a nadto hloupý. V uvedené větě však nejde o tento význam, ale o předložku nad a zájmeno to podkazující k infinitivu objevovat. Bylo by možné volit formulaci Není nad objevování nových zajímavostí. Proto je vhodné ponechat ve větě psaní zvlášť: Není nad to objevovat stále nové zajímavosti.
Zvažované varianty:
nad to
nadto
Poslední užití:
1.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píšeme zvlášť při tom, nebo dohromady přitom? Jde o větu Není moc lidí, kteří by skutečně četli etikety, a přitom (při tom) z nich můžeme vyčíst, co je dobré pro naše tělo.
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
U dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení rozdílu jednoznačné, proto volba podoby často závisí na preferenci pisatele. Chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena se oslabuje a ve většině textů lze volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň, současně‘ (spřežka přitom), tak vztáhnutím k ději předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom).
V citované větě považujeme za vhodnější psaní dohromady: Není moc lidí, kteří by skutečně četli etikety, a přitom z nich můžeme vyčíst, co je dobré pro naše tělo.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
12.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Použil jsem v textu slovo cestováníchtivý občan a korektor ve Windows mě opravil, že to nemá být dohromady. Jak slovo psát?
Klíčové slovo:
cestováníchtivý
Odpověď:
Automatický korektor slovo označil, protože ho nezná (ale zná samostatná slova cestování a chtivý). Slovo cestováníchtivý žádný slovník nezachycuje. Doporučujeme psát dohromady cestováníchtivý, analogicky ke slovům jako bojechtivý, koupěchtivý, vdavekchtivý, senzacechtivý. Výraz patří mezi tzv. spřažená přídavná jména, která píšeme v obráceném slovosledu dohromady: cestováníchtivý – chtivý cestování, sluncechtivý – chtivý slunce, bojechtivý – chtivý boje, práceschopný – schopný práce apod. Doklady užití (i když jen poměrně řídké) najdeme v ČNK.
Zvažované varianty:
cestováníchtivý
cestování chtivý
Poslední užití:
23.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jak se píše kdovíkoho? Dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo:
kdovíkdo; kdoví kdo; kdo ví kdo
Odpověď:
Expresivní zájmenné výrazy, jejichž první část zdůrazňuje neurčitelnost, nadměrnost, můžeme psát několikerým způsobem. Vedle zápisu dohromady (kdovíkdo) je možné psát také kdoví kdo, kdo ví kdo, popř. i kdožvíkdo, kdožví kdo, kdož ví kdo (viz Internetová jazyková příručka).
Zvažované varianty:
kdovíkdo
kdoví kdo
kdo ví kdo
Poslední užití:
11.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Řekneme vám to na rovinu – píšeme narovinu dohromady, nebo zvlášť na rovinu? Našla jsem obě možnosti.
Klíčové slovo:
na rovinu
Odpověď:
Příručky (IJP, PČP, SSČ, SSJČ) výraz jako spřežku neuvádějí, doporučujeme psát jedině zvlášť: Řekneme vám to na rovinu. Přestože se s psaním dohromady v některých textech setkáváme, doklady z ČNK potvrzují, že psaní zvlášť stále výrazně převažuje.
Zvažované varianty:
na rovinu
narovinu
Poslední užití:
7.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.