Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Máme v textu o opravě památek větu „klenba znázorňující lva, orla a adoranta". Opravila jsem to na adoranda, podle slova adorovat. Chápu to tak, že je to člověk, který někoho adoruje. Ale váhám, jak je to správně.
Klíčové slovo:
adorant
Odpověď:
Jde o velice málo užívané slovo, výkladové slovníky češtiny výraz adorant/adorand nezachycují. ASSČ a rovněž NASCS, SSJČ a PSJČ uvádějí výraz adorátor s významem 1. kdo někoho obdivuje, uctívá; kdo (přehnaně) vyzdvihuje přednosti něčeho, někoho (adorátoři houslisty Pavla Šporcla); 2. kdo modlitbou, obřadním způsobem ap. projevuje úctu k Bohu (adorátor Ježíše v Nejsvětější svátosti).
V ČNK (korpus SYN v11) výraz adorand doložen není, varianta adorant se objevuje 26x (např. jedním z největších adorantů Jezulátka byl sv. František z Assisi; k velkým světcům připojuje menší postavy adorantů, skupiny pečlivě komponuje; kostelní betlémy se doplňovaly o tři nové a vzácné adoranty s doprovodem a dary). Doporučujeme proto v textu ponechat variantu adorant.
Zvažované varianty:
adorant
adorand
Poslední užití:
19.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, zda psát tinitus, nebo tinnitus. Velký lékařský slovník uvádí tinitus s jedním n, ale v různých textech vidím spíše dvě n: tinnitus.
Klíčové slovo:
tinnitus; tinitus
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny výraz neuvádějí, medicínské slovníky nejsou jednotné. Rovněž v ČNK (korpus SYN v11) jsou doloženy obě podoby, a to jak v publicistických, tak odborných textech, zápis tinnitus poněkud převažuje (275 : 192). Volba pravopisné podoby záleží na tom, komu je určen text, v němž je slovo užíváno. Pro odborné texty doporučujeme volit spíše původní podobu tinnitus, v textech určených širší veřejnosti je vhodnější užít zjednodušený zápis tinitus.
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Píšu odborný text, v němž používám výraz, který se v angličtině píše halocline. Jde o vrstvu vody v podzemních prostorách – na dně je mořská voda, nad ní sladkovodní. Tyto vody se nemísí a mají mezi sebou určité rozhraní, vrstvu. V češtině se výraz halocline překládá obvykle jako haloklina, ale setkal jsem se i s podobou haloklína. V IJP bohužel toto slovo nevidím. Jak ho psát?
Klíčové slovo:
haloklina
Odpověď:
IJP zachycuje běžnější slovní zásobu, v tomto případě jde o úzce odborný termín, který není doložen ani v ČNK (SYN v11). Podle internetových zdrojů jednoznačně převažuje varianta haloklina. Např. Wikipedie haloklinu definuje jako přechod mezi dvěma vrstvami vody s rozdílnou salinitou; krátké „i“ je užívané rovněž v textu bakalářské práce z Přírodovědné fakulty UK. Podoba haloklina rovněž odpovídá obvyklému zápisu termínu termoklina, toto slovo je doloženo (sedmi doklady) i v korpusu SYN v11. Doporučujeme proto volit zápis haloklina.
Zvažované varianty:
haloklina
haloklína
Poslední užití:
2.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Poprvé popsáno zde: Ano.
Kde popsáno: internet: bakalářská práce PřF UK; Wikipedie, priroda.cz.
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Mám psát betlemář, nebo betlémář? Nacházím obojí podobu a nevím, která je správná.
Klíčové slovo:
betlemář; betlémář
Odpověď:
Obě podoby jsou slovotvorně v pořádku, můžete užít kteroukoli z nich. Starší SSJČ zachycuje pouze variantu betlemář, IJP a ASSČ uvádí obě možnosti: betlémář i betlemář.
Zvažované varianty:
betlemář
betlémář
Poslední užití:
15.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
S jakým i/í (ve smyslu krátké, nebo dlouhé) se píše slovo vys_latel, myšleno např. Česká televize?
Klíčové slovo:
vysílatel; vysilatel
Odpověď:
Správné jsou obě možnosti. Podle SSJČ je možné užít jak zápis vysílatel, tak vysilatel (obdobně např. vyzývatel i vyzyvatel). Slovník slovo označuje jako řidší, doklady z ČNK však ukazují, že se stále užívá, a to obvykle ve spojení se slovy televizní, veřejný, komerční, rozhlasový. V praxi je výrazně častější podoba s í: vysílatel. V korpusu SYN v10 je poměr 64x vysilatel a 1277x vysílatel. Podoba vysílatel je uvedena mj. v autorském zákoně (zákon 121/2000 Sb., autorský zákon).
Zvažované varianty:
vysílatel
vysilatel
Poslední užití:
31.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Redaktorka mně neustále upravuje psaní slova vagón na vagon. Argumentuje tím, že je to tak ve slovníku a v Pravidlech z roku 1993. Ale já vím, že platí Dodatek, který připouští i zápis s délkou. Mám pravdu?
Klíčové slovo:
vagon, vagón
Odpověď:
Ano, správné jsou obě podoby: vagon i vagón, jde o rovnocenné varianty. Přestože např. SSČ, NASCS zachycují jen podobu vagon, je možné v souladu s Dodatkem k PČP psát slovo jak s krátkým o (vagon), tak dlouhým ó (vagón). Způsob psaní je možné ověřit v IJP ve slovníkové části, obecnější poučení najdete ve výkladové části v kapitole Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov. Pokud byste se v redakci chtěli řídit frekvencí, pak doklady z ČNK ukazují, že podoba vagon je výrazně častější než vagón.
Poslední užití:
22.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov.
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Zápis měkčení
Konkrétní dotaz:
Potřebuju vědět, jak mám zapsat 2. pád příjmení Líňa. Skloňovala bych ho podle vzoru žena a pak napíšu Líňy, ale je to zvláštní. Nejspíš se to původní ň měkčí tím měkkým i, ale když napíšu Líni, tak to jméno ztrácí úplně svou podobu a je to někdo jiný.
Klíčové slovo:
Líňa
Odpověď:
Pokud jde o mužské příjmení Líňa, pak upřesňujeme, že se neskloňuje podle vzoru žena, ale předseda, tvar 2. pádu je však stejný, a to Líni (nikoli Líňy). Přestože se vám zápis nelíbí, je správně. Háček nad ň ze základní podoby jména Líňa se neopakuje, měkčení n je ve 2. pádě signalizováno písmenem i. Obdobně se zachází např. se jmény Váňa – Váni, Baťa – Bati, popř. Naďa – Nadi, Nadě.
Zvažované varianty:
Líni
Líňy
Poslední užití:
30.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní i, í – y, ý v domácích nebo zdomácnělých slovech
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Píše se [departmán] normálně foneticky departmán?
Klíčové slovo:
departement
Odpověď:
Nepíše, podle IJP i nového elektronického ASSČ se pojmenování územní a správní jednotky ve Francii a v některých dalších zemích píše v češtině původním pravopisem: departement. Počeštěná podoba departmán se v praxi objevuje jen výjimečně, např. v korpusu SYN v11 jsou pouhé 3 doklady, zatímco varianta departement je doložena 2743x.
Zvažované varianty:
departement
departmán
Poslední užití:
4.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Máme v odborném textu psát erose, nebo eroze?
Klíčové slovo:
eroze
Odpověď:
Doporučujeme volit podobu eroze. Slovo patří k zdomácnělým výrazům, v nichž se původní s vždy v češtině vyslovuje jako [z], zápis eroze je základní, stylově neutrální, je ho možno použít ve všech spisovných textech. Podoba erose je vnímána jako příznaková, zastaralá.
Zvažované varianty:
eroze
erose
Poslední užití:
4.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz na slovo [emodži]. Píšu odbornou práci a zajímá mě, jestli psát emoji, nebo emodži. Podobu emodži jsem našla ve Wikipedii, jinak marně slovo hledám ve slovnících. A dále mě zajímá i rod.
Klíčové slovo:
emoji; emodži
Odpověď:
Slovníky, včetně nového elektronického ASSČ, slovo nemají, ale najdete ho v IJP. Můžete užít obě varianty. Počeštěná podoba emodži, která odpovídá výslovnosti, je v pořádku, prosazuje se ale zatím poměrně málo, původní anglický přepis emoji je v současnosti výrazně frekventovanější. Proto je tato podoba jako základní uvedena v IJP.
Slovo je nesklonné, převládá užití v rodě středním, nelze však odmítat ani rod mužský (v něm kolísá mezi neživotností a životností), který je v úzu rovněž doložen.
Další informace najdete v drobnosti A. Černé Emoji neboli emodži v časopise Naše řeč: ročník 104 (2021), číslo 4.
Zvažované varianty:
emoji
emodži
Poslední užití:
6.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Anna Černá: Emoji neboli emodži Naše řeč, ročník 104 (2021), číslo 4.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.