Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz na délku samohlásky. Může se psát oranžerie i oranžérie?
Klíčové slovo:
oranžerie; oranžérie
Odpověď:
Ano, v souladu s Internetovou jazykovou příručkou je možné psát jak krátce oranžerie, tak dlouze oranžérie. Doklady z korpusu SYN v14 ukazují, že podoba oranžerie je frekventovanější.
Zvažované varianty:
oranžerie
oranžérie
Poslední užití:
15.7.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Mám psát folklórní, nebo folklorní? Psala bych s dlouhým ó, ale opravovalo mě to na krátké. A když jsem to dohledávala, tak jsem našla obě možnosti.
Klíčové slovo:
folklorní; folklórní
Odpověď:
V souladu s Internetovou jazykovou příručkou i Akademickým slovníkem současné češtiny můžete zvolit jak variantu folklorní, tak i folklórní. Z jazykového hlediska jsou varianty považovány za rovnocenné, příklady z Českého národního korpusu (SYN v13) ukazují, že podoba folklorní (s krátkým o) je výrazně frekventovanější.
Ještě doplňujeme, že ve starších výkladových slovnících češtiny se doporučení různí: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost a Nový akademický slovník cizích slov uvádějí jen podobu folklorní, naopak Slovník spisovného jazyka českého má jen variantu folklórní. V současné době máte možnost volby.
Zvažované varianty:
folklorní
folklórní
Poslední užití:
14.8.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Píše se folklor s krátkým o, nebo folklór s dlouhým ó?
Klíčové slovo:
folklor; folklór
Odpověď:
V souladu s Internetovou jazykovou příručkou i Akademickým slovníkem současné češtiny můžete zvolit kteroukoli z obou možností: folklor i folklór. Starší slovníky nejsou v doporučení jednotné: Nový akademický slovník cizích slov a Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost uvádějí jen podobu folklor, Slovník spisovného jazyka českého má naopak jen variantu folklór. Doklady z Českého národního korpusu (SYN v13) ukazují, že se užívají obě možnosti, varianta folklor je výrazně frekventovanější.
Zvažované varianty:
folklor
folklór
Poslední užití:
14.8.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
V médiích občas vídám slovo scenárista zapsáno s dlouhým é, tzn. scénárista. Zajímalo by mě, zda je tato podoba možná, nebo ne a proč.
Klíčové slovo:
scenárista
Odpověď:
Slovo scenárista je jméno konatelské odvozené příponou cizího původu -ista od slova scénář. Při tomto způsobu odvozování se v některých případech krátí kmenová samohláska, srov. finále – finalista, kánoe – kanoista, tympán – tympanista, gymnázium – gymnazista (ale na druhé straně jsou slova, u nichž se kmenová samohláska nekrátí, např. portrét – portrétista, kariéra – kariérista, memoáry – memoárista, stáž – stážista). Ke krácení došlo v minulosti též při odvozování slova scenárista (v PSJČ je dokonce zachycena podoba scenarista), které se paralelně projevilo též při odvozování slov příbuzných (scenáristika, scenáristický).
Je pravda, že v současných (a to i korigovaných) textech se můžeme se zapsanou délkou u písmena é ve zmíněných výrazech setkat. Když nahlédneme do Českého národního korpusu, konkrétně do SYN v12, zjistíme, že tyto dosud nekodifikované podoby, tzn. scénárista, scénáristický, scénáristika (i odvozené scénáristka, scénáristicky), zde mají v průměru zastoupení přibližně okolo 10 %. Například podoba scenárista zde má výskytů (přibližně 86 %) a scénárista 8 457 výskytů (přibližně 14 %), zatímco scenáristika 7 661 výskytů (přibližně 93 %) a scénáristika jen 164 výskytů (7 %). V rámci korpusu se lze podívat na zastoupení sledovaného jazykového prostředku v rámci jednotlivých časových období, podoby s dlouhým é se přitom vyskytují nejvíce mezi lety 2006 a 2013. Z toho lze vyvodit, že výskyt podob s dlouhým é v textech zachycených v korpusu nemá v posledních letech rostoucí tendenci.
Pro zrovnoprávnění těchto podob v kodifikaci nehovoří jednoznačně ani výslovnost jednotlivých výrazů. Pokud by byla výslovnost sledovaných výrazů většinově s dlouhým [é], dávalo by dobrý smysl zachytit tuto délku též v podobě psané. Nicméně z mluvených záznamů mediálních textů dostupných v databázi Newton Media je patrné, že se v úzu vedle výslovnosti dlouhé [scénárista] vyskytuje rovněž výslovnost krátká [scenárista], která je u některých sledovaných výrazů dokonce převažující (např. [scenáristycki]).
Na druhou stranu je nutno podotknout, že výraz scenárista (a další příbuzné výrazy) je známým korektorským případem. Obsahují jej interní pravidla pro úpravu textů různých redakcí, upozorňují na něj různé korektorské weby a v minulosti i sami pracovníci ÚJČ (např. v rubrice Nenechte se zmást, která je součástí publikace Čeština nově od A do Ž). Z tohoto úhlu pohledu není průměrný 10% výskyt podob s dlouhým é v korigovaných textech v ČNK zase tak zanedbatelný. Sice bychom stále byli v hodnocení těchto pravopisných variant opatrní a nestavěli bychom je na stejnou úroveň jako pravopisné podoby s krátkým e, nicméně určitá míra tolerance (s přihlédnutím k míře formálnosti a oficiálnosti textu) je zde jistě namístě.
Zvažované varianty:
scenárista
scénárista
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Jak vysvětlit dítěti, proč se slovo deník píše s jedním n, když výraz denní píšeme se dvěma n? Deník jsou přece denní noviny, je tam jasná spojitost.
Klíčové slovo:
deník
Odpověď:
Přídavná jména odvozená příponou -ní/-ný od podstatných jmen se slovotvorným základem končícím na -n/-ň se píšou se dvěma n: den – denní, holeň – holenní, vina – vinný, cena – cenný.
Jestliže z těchto přídavných jmen odvozujeme další podstatná jména, pak před příponou -ík (a rovněž příponami-ice, -ina) mají n pouze jedno. Např. denní – deník, holenní – holínky, vinný – viník, cenný – ceník, cenina.
Vysvětlení určitých slovotvorných postupů nebývá jednoduché, protože výchozí základ není vždy možné jednoznačně určit. Pro uživatelskou praxi je proto jednodušší si zapamatovat, že v češtině u žádného podstatného jména nepíšeme na konci -nník, ale jedině -ník (např. kavárník, lékárník, továrník, holubník, botník, básník, cedník, varhaník). Doplňujeme, že ve slovenštině je tomu jinak, v ní se píše den – denný, denník, denníkový.
Zvažované varianty:
deník
denník
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní n – nn
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2024. (platí od 2024)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní n – nn
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.