Dotaz:
Předložka pojící se se jménem v 2. pádu
Konkrétní dotaz:
Jaká předložka se píše ve spojení „ze/se strany druhostupňového orgánu“?
Klíčové slovo:
předložka se; předložka ze
Odpověď:
S druhým pádem se pojí standardně a bezpříznakově předložka z(e). Jen v případech, kdy pisatel cítí potřebu zdůraznit význam ‚z povrchu pryč‘ nebo ‚po povrchu dolů‘, lze užít také předložku s(e), která je však vnímána jako zastaralá. Uvedené spojení ale ani jeden z těchto významů nevyjadřuje, proto je náležité psaní s předložkou z(e), tj. „ze strany druhostupňového orgánu“.
Zvažované varianty:
ze strany
se strany
Poslední užití:
30.5.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 25
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předložek s, z (z postele, s knihou, s sebou × sebou)
Dotaz:
Jiná jména (všechny 3 stupně)
Konkrétní dotaz:
Jak by se mělo správně psát slovo raný ve spojení „v Augustinových raných dialozích“? S jedním -n-, nebo se dvěma?
Klíčové slovo:
raný
Odpověď:
Ve slově raný s významem ‚brzký, časný, počáteční‘ je náležité psát pouze jedno -n-. Protože uvedené slovní spojení označuje Augustinovy dialogy, které byly vytvořeny v počátcích jeho filozofické kariéry, je náležitý zápis s jedním -n-, tj. „Augustinovy rané dialogy“. Užití přídavného jména ranní se dvěma -nn-, které má význam ‚vztahující se k ránu‘, tedy v tomto případě není namístě.
Zvažované varianty:
rané dialogy
ranné dialogy
Poslední užití:
1.6.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – hláska a písmeno, hranice slov: Psaní n – nn: 2 Psaní jednoho n; heslo raný
Dotaz:
Jiná jména (všechny 3 stupně)
Konkrétní dotaz:
Mělo by se příslovce raně ve spojení raně moderní psát s jedním -n-, nebo se dvěma?
Klíčové slovo:
raně; dvě n
Odpověď:
Příslovce raně je utvořeno od přídavného jména raný, které má význam ‚brzký, časný, počáteční‘ a jež se píše s jedním „n“. V souladu s obecným pravidlem tvoření slov se v příslovci žádné další „n“ nepřidává.
Zvažované varianty:
raně moderní
ranně moderní
Poslední užití:
19.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní n – nn, sekce 2 – Psaní jednoho n
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se s kolegou shodnout, jestli máme v naší elektrofirmě psát rozvaděč, nebo rozváděč.
Klíčové slovo:
rozvaděč, rozváděč
Odpověď:
Můžete užít obě možnosti, obě najdete v IJP. Starší zdroje (Pravidla českého pravopisu a Slovník spisovné češtiny) uvádějí pouze podobu rozváděč. V uživatelské praxi je však varianta rozvaděč natolik rozšířená, že se prosadila i do spisovného jazyka. V korpusu SYN v12 najdeme 7359 dokladů zápisu rozvaděč a 4738x zápis rozváděč.
Zvažované varianty:
rozvaděč
rozváděč
Poslední užití:
8.3.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Proč se liší slova absorbovat a absorpční? Proč je tam b a p?
Klíčové slovo:
absorbovat; absorpce
Odpověď:
Slova se neliší pouze v češtině, rozdíl je už v latině, z níž jsou slova přejata. Sloveso absorbovat je z latinského absorbēre, zatímco podstatné jméno absorpce je přejato z latinského absorption; p zachovává i odvozené přídavné jméno absorpční.
Případů slov přejatých z latiny, u nichž se sloveso a odvozené podstatné či přídavné jméno se od sebe hláskově liší, najdeme v češtině více, např. preskribovat – preskripce, transkribovat – transkripce, redigovat – redakce, abstrahovat – abstrakce.
Zvažované varianty:
absorbovat
absorpce
Poslední užití:
23.3.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Domácí vs. přejaté
Konkrétní dotaz:
Z kterého jazyka pochází slovo diplomat?
Klíčové slovo:
diplomat
Odpověď:
Slovo diplomat (‚pověřený zástupce svého státu; obratný vyjednavatel‘) pochází z francouzštiny, konkrétně z francouzského diplomate od přídavného jména diplomatique (‚týkající se (úředních) listin‘).
Poslední užití:
23.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Domácí vs. přejaté
Konkrétní dotaz:
Z jakého jazyka pochází slovo relikvie?
Klíčové slovo:
relikvie
Odpověď:
Slovo relikvie (‚ostatky svatých; vzácná památka‘) pochází z latiny, konkrétně ze slova reliquiae (‚zbytky, ostatky‘). To bylo odvozeno z přídavného jména reliquus (‚zbylý‘), které pochází z relinquere (tvar od slovesa relīquī s významem ‚zanechat, opustit‘).
Poslední užití:
23.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Z jakého jazyka se do češtiny dostalo slovo bronz?
Klíčové slovo:
bronz
Odpověď:
Slovo bronz (‚slitina mědi s cínem, popř. s jiným kovem‘) se do češtiny dostalo přes německý výraz pro bronz Bronze z italského bronzo téhož významu. Další původ je nejistý, možná pochází z perského pirinǧ, birinǧ (‚měď‘).
Poslední užití:
13.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.