Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem na větu „... z emirátů udělalo moderní zemi, jíž jsou dnes“. Myslím si, že správná podoba vedlejší věty by měla být „jíž je dnes“ nebo „jimiž jsou dnes“. Mám pravdu?
Klíčové slovo:
jíž
Odpověď:
Nikoli. Správná podoba určitého slovesného tvaru je „jsou“, protože ve vedlejší větě figuruje nevyjádřený podmět „emiráty“. Vztažné zájmeno by naopak mělo mít tvar jednotného čísla a ženského rodu, protože se vztahuje k podstatnému jménu „země“, a sedmého pádu – po dosazení náležitých podstatných jmen by totiž vedlejší věta zněla „emiráty jsou dnes (moderní) zemí“. Tudíž je původní znění daného souvětí v pořádku.
Poslední užití:
26.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým Podmět je v čísle jednotném, sekce 2.1 – Podmět je rodu mužského životného
Dotaz:
Podmětem je zájmeno kdo
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady se shodou přísudku s podmětem ve vedlejší větě, jejímž podmětem je zájmeno „kdo“: „Jedním z prvních, kdo si toho všiml/všimli, byl bratr.“ Můžete mi poradit, zda by měl být tvar přísudku v jednotném, nebo v množném čísle?
Klíčové slovo:
kdo
Odpověď:
Zájmeno „kdo“ jako takové má pouze tvary jednotného čísla a obvykle mu odpovídá gramatická shoda podle mužského životného rodu v jednotném čísle („kdo si toho všiml“). Zároveň se však zájmeno „kdo“ může vztahovat jak k jednotlivým bytostem, tak k jejich většímu počtu. Akademická Mluvnice češtiny připouští mluvnickou shodu jak s jednotným, tak s množným číslem. V uvedeném větném celku se navíc vedlejší věta, uvozená zájmenem „kdo“, může vztahovat jak k výrazu „jedním“, který je v jednotném čísle, tak k výrazu „prvních“, který má tvar čísla množného. Za přijatelná tedy považujeme obě řešení: „Jedním z prvních, kdo si toho všiml, byl bratr“ i „Jedním z prvních, kdo si toho všimli, byl bratr“.
Poslední užití:
13.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se poradit, zda je správně spojení „skupina lidí, která se usadila“, nebo „skupina lidí, kteří se usadili“, případně zda je možné obojí. Slyšela jsem o pravidle, že vedlejší věta vztažná by neměla rozvíjet neshodný přívlastek, nýbrž řídící jméno, tudíž by měla být správná pouze první z uvedených variant. Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Vedlejší věta vztažná může rozvíjet jak řídící jméno, tak jméno ve funkci neshodného přívlastku. V uvedeném případě jsou přijatelné obě varianty, záleží především na kontextu a také na záměru a preferencích pisatele.
Poslední užití:
21.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Struktury s relativy který, jenž, co, jaký, s. 449.
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Jaký tvar bude mít zájmeno který, pokud se váže ke spojení „počítač, stůl a židle“?
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Vztažné zájmeno v uvedeném případě bude odkazovat k několikanásobnému větnému členu, který se skládá ze dvou jmen rodu mužského neživotného („počítač“ a „stůl“) a jména rodu ženského („židle“). Náležitým tvarem je proto „které“. Pokud by vztažné zájmeno bylo podmětem vedlejší věty a přísudek vedlejší věty by obsahoval příčestí, bylo by namístě napsat v něm -y, například „počítač, stůl a židle, které byly“.
Poslední užití:
4.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.2.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Můžete nám prosím poradit, jaká i/y máme napsat ve dvou přísudcích v následujícím souvětí? Nabádala děti, aby otci napsal_ dopis, aby spolu telefonoval_, ale byl to otec, kdo často po dvou minutách hovor ukončil.
Klíčové slovo:
nevyjádřený podmět
Odpověď:
Z předchozího větného kontextu je zřejmé, že nevyjádřeným podmětem věty „aby otci napsaly dopis“ jsou „děti“, proto je namístě napsat v přísudku tvrdé y. Naopak nevyjádřený podmět následující vedlejší věty „aby spolu telefonovali“ zahrnuje kromě „dětí“ také „otce“, tudíž je zde náležitý tvar s měkkým i. Pokud byste chtěli v obou těchto vedlejších větách zachovat stejný podmět („děti“) – pak by také souvětí bylo logičtější a přehlednější – můžete zvolit například následující formulaci: „Nabádala děti, aby otci napsaly dopis a aby s ním (otcem) telefonovaly...“
Poslední užití:
25.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistý, jaký tvar by mělo mít vztažné zájmeno v následující větě. „Nácvik relaxace, který/která rovněž vyžaduje správné posturální stahy mezi jednotlivými segmenty těla ve zvolené poloze.“
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Gramaticky správné jsou obě navrhované možnosti, záleží však na tom, zda je vedlejší větou rozvíjeno podstatné jméno „nácvik“, nebo „relaxace“. Pokud vztažné zájmeno odkazuje ke slovu „nácvik“, bude náležitým tvarem „který“, naopak jestliže vedlejší věta rozvíjí jméno „relaxace“, je pochopitelně namístě napsat „která“. Zde záleží především na kontextu a také na záměru pisatele.
Poslední užití:
18.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Opravuji po kolegovi text a narazila jsem na větu „Bylo třeba přijímat velké množství nejrůznějších opatření, které bylo třeba v krátkých intervalech aktualizovat“. Neměl by zde být správný tvar vztažného zájmena „která“?
Odpověď:
Ano, máte pravdu. Vzhledem k tomu, že neutrum „opatření“, k němuž vztažné zájmeno odkazuje, je v množném čísle, bude náležitým tvarem vztažného zájmena skutečně „která“.
Poslední užití:
17.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Konkurence kdo × co × který ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Měl bych v následujícím souvětí užít vztažné zájmeno „kdo“, nebo „kteří“? „Bojíme se odplaty těch, kteří/kdo...“
Klíčové slovo:
kteří
Odpověď:
Tento typ přívlastkových vět může být uvozen zájmeny „kteří“ i „kdo“. V praxi se také užívá zájmeno „co“, ovšem tato varianta je chápána jako stylově nižší, neboť jde o prostředek hovorový. Naopak knižním protikladem by bylo zájmeno „kdož“, které lze v uvedené větě použít také, avšak ani v takovém případě by nešlo o neutrální jazykový prostředek.
Poslední užití:
1.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, jaký tvar bude mít vztažné zájmeno, a tedy i přísudek vedlejší věty v následujícím souvětí? „Zvláštní poděkování patří Královéhradeckému kraji a městu Hradec Králové, které/kteří celé oslavy podpořily/i.“
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Vztažné zájmeno ve vedlejší větě odkazuje ke jménům rodu mužského neživotného (kraj) a středního (město). Náležitý tvar je tedy „které“. Od toho se odvíjí i tvar přísudku – ten je řízen shodou se vztažným zájmenem jakožto podmětem vedlejší věty. Celé souvětí bude tedy vypadat následovně: „Zvláštní poděkování patří Královéhradeckému kraji a městu Hradec Králové, které celé oslavy podpořily.“
Poslední užití:
4.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná přípustková
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se s kolegy shodnout na syntaktickém rozboru části jedné básně z učebnice. Úryvek zní takto: „Zatím vábím a chytám na vějičky slov pěknost toho všeho tam u nás, ať se chytí, co se chytí.“ Jde nám o to „ať se chytí, co se chytí“. Nevíme vlastně, co je zač to slovo „ať“, jestli je to částice, nebo spojka, a tudíž jestli je to celé možné považovat za nějakou vsuvku, nebo je to normálně vedlejší věta.
Klíčové slovo:
ať – co
Odpověď:
Slovník spisovného jazyka českého u hesla „ať“ uvádí analogický příklad „ať dělám, co dělám, nikdy to neudělám dobře“ – výraz „ať“ v tomto případě SSJČ hodnotí jako spojku uvozující věty s významem připouštěcím. Že jde o vedlejší větu přípustkovou, potvrzuje i Vladimír Šmilauer v Novočeské skladbě; respektive vymezuje zde ještě konkrétnější typ, větu podmínkově přípustkovou. Uvádí, že v takovýchto případech „imperativní částice ať, nech, nechť, nechať klesají ve spojky podřadicí“. Lze tedy konstatovat, že celé spojení „ať se chytí, co se chytí“, má význam (podmínkově) přípustkový. Formálně se však samozřejmě jedná o dvě věty: „co se chytí“ je věta podmětná („ať se chytí cokoli“).
Poslední užití:
13.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 326–328 (odst. 7753–7755), vydání 1969
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná místní
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych poradit, která z vět souvětí je hlavní a která vedlejší. Souvětí zní: „Kde se vzal, tu se vzal.“
Klíčové slovo:
kde
Odpověď:
Když si nejsme jisti, která věta souvětí je hlavní a která vedlejší, pomůže blíže se podívat na výrazy, které jednotlivé věty uvozují. Vedlejší věty bývají jednak uvozeny podřadicími spojkami (např. protože, ačkoli, když), jednak vztažnými zájmeny (např. kdo, co, jaký) nebo vztažnými zájmennými příslovci (např. kde, odkdy, kolik, proč). Těmto výrazům v hlavních větách často odpovídají odkazovací (ukazovací) zájmena, resp. příslovce, a vznikají tak tyto dvojice: ten–kdo, to–co, takový–jaký, tam–kde, tolik–kolik. S použitím této pomůcky tedy můžeme snadno rozhodnout, že vedlejší věta je ve vašem případě ta, která je uvozena výrazem „kde“ („kde se vzal“), a věta uvozená výrazem „tu“ („tu se vzal“) že je věta hlavní.
Poslední užití:
7.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
odst. 545 a 660 (vydání 2008)
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 267 (odst. 726)
Dotaz:
Vztah slučovací
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jist poměrem mezi větami v souvětí, a tím pádem ani správností čárky. Souvětí v tuto chvíli vypadá takto: „Když jsem se díval na běžící psy, vnímal jsem téměř bolestně krásu jejich pohybů, a při pohledu na cválajícího koně jsem se chvěl pocitem, který jsem sám dobře nechápal.“ Lze chápat vztah mezi větami „vnímal jsem téměř bolestně krásu jejich pohybů“ a „při pohledu na cválajícího koně jsem se chvěl pocitem“ jako odporovací? Jak by vypadal větný rozbor celého souvětí?
Klíčové slovo:
rozbor souvětí
Odpověď:
Vztah mezi těmito větami chápeme jako slučovací, a pro čárku zde proto není důvod. Větný rozbor souvětí by vypadal takto: Když jsem se díval na běžící psy (vedlejší věta příslovečná časová), vnímal jsem téměř bolestně krásu jejich pohybů (první věta hlavní) a při pohledu na cválajícího koně jsem se chvěl pocitem (druhá věta hlavní), který jsem sám dobře nechápal (vedlejší věta přívlastková).
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Klíčové slovo:
pokaždé než
Odpověď:
Jestliže spojovacímu výrazu u vedlejší věty předchází příslovečný výraz s časovým významem („pokaždé když“, „teď když“ apod.), čárka mezi nimi není nutná, a to zejména stojí-li toto spojení na samém začátku větného celku. Jestliže však spojení časového příslovečného výrazu a spojovacího výrazu stojí uvnitř složitějšího větného či souvětného celku, může být interpunkční řešení různé. Volba interpunkčního řešení pak může sledovat rozličné zřetele, např. přehlednost, odraz zvukového členění celku při hlasitém čtení či prostě jen preferenci pisatele.
Poslední užití:
4.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky v souvětí, sekce 11 – Vedlejší věty časové – typ předtím než, pokaždé když
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 122
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 115
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky v souvětí, sekce 10 – Teprve, jen, zvláště apod. + spojovací výraz, časové příslovce + spojovací výraz
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Klíčové slovo:
chodit
Odpověď:
Jestliže zájmeno odkazující na infinitivní konstrukci (tzv. pádový ukazatel) nestojí bezprostředně u dané konstrukce, od psaní čárky se zpravidla upouští, není však vyloučeno, pokud pisatel chápe infinitivní konstrukci jako zástupek věty vedlejší.
Poslední užití:
29.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v infinitivních konstrukcích, sekce 1.1.2 – Zájmeno odkazující na infinitivní konstrukci v platnosti vedlejší věty
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Dělám korekturu textu a zarazila jsem se u souvětí „Vliv může mít i pravidelné zkracování jícnu či trvalé zkrácení jícnu, které pak vede k...“ Neměl by mít přísudek ve vedlejší větě podobu „vedou“? Podotýkám, že vedlejší věta se vztahuje jak k „pravidelnému zkracování“, tak k „trvalému zkrácení“.
Klíčové slovo:
shoda ve vedlejší větě
Odpověď:
Pokud se vedlejší věta vztahuje k oběma složkám několikanásobného podmětu v hlavní větě, je skutečně nutné užít množného čísla, tedy „... které pak vedou“. Stávající podoba věty signalizuje, že je řeč pouze o „trvalém zkrácení jícnu“.
Poslední užití:
8.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
odst. 255 (shoda tvarů adjektivních)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
a
Odpověď:
Hlavní věty spojené souřadně v poměru slučovacím čárkou neoddělujeme, jsou-li spojeny souřadicími spojkami. Jestliže jsou spojeny beze spojek, oddělují se čárkou.
Poslední užití:
2.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 112
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.