Dotaz:
Návaznost vět a větných členů
Konkrétní dotaz:
Když použiju „jednak“ jako spojku, musí to být vždycky v kombinaci s druhým „jednak“, nebo může být v druhé části věty něco jiného? Je v pořádku napsat třeba „jednak něco, ale také něco“?
Klíčové slovo:
jednak
Odpověď:
„Jednak“ je původně příslovce, ale v současné češtině se vyskytuje prakticky výhradně jako součást tzv. dvojitého (či zdvojeného) spojovacího výrazu. Dosavadní gramatické příručky počítají pro takovou funkci pouze s opakováním téhož výrazu, tzn. že po prvním „jednak“ následuje druhé „jednak“.
Reálné užívání jazyka tak jednoznačné není. Analýzy mluvených dialogů ukazují, že druhý člen spojovacího výrazu bývá vyjádřen jiným výrazem než „jednak“, a to dokonce většinou. Veřejně publikované psané texty jsou v tomto ohledu konzervativnější, ale i v nich druhému „jednak“ silně konkurují jiné výrazy.
Poměr párového „jednak“ proti struktuře „jednak + x“ je velmi vyrovnaný. V žánrově vyvážených korpusech současné češtiny (s podílem beletrie a odborné literatury) je mírně častější párové „jednak“, ale tam, kde je více publicistiky nebo textů ze sociálních sítí a diskusních fór, se mírně častěji používá „jednak“ následované jiným výrazem.
Např. v korpusu SYN2005 převažuje párové „jednak“ nad strukturou „jednak + x“ v poměru 1,67 : 1 (případně 1,47 : 1, pokud použijeme citlivější výpočet mírnící vliv několika málo textů s mnoha výskyty téže podoby); v podobně složeném, ale novějším korpusu SYN2020 je poměr zhruba 1 : 1; v korpusu ONLINE_ARCHIVE obsahujícím online zpravodajství a příspěvky na sociálních sítích a internetových diskusích a fórech je to 0,45 : 1 ve prospěch nepárového „jednak“.
Zdá se tedy, že dvojitý spojovací výraz obsahující „jednak“ prochází vývojem – oslabuje se závaznost druhého „jednak“ ve prospěch významově odstíněnějších výrazů, a to jednak v závislosti na čase, jednak s ohledem na míru očekávané spisovnosti.
Sonda do užívání nepárového „jednak“ odhaluje pestrou variabilitu druhé části spojovacího výrazu. Pomocí čárky nebo spojek „a“ či „ale“ bývají připojeny např. výrazy „taky/také, rovněž, současně, zároveň, dále, i, hlavně, pak, navíc, za druhé“.
Na základě analýzy úzu můžeme říct, že užití párového „jednak“ je komunikačně bezpečná varianta, neboť u ní není důvod předpokládat vyrušení čtenáře. Pokud chce pisatel použít strukturu „jednak + x“, doporučujeme zvážit povahu textu – čím méně formální, oficiální apod., tím spíš se lze domnívat, že v něm bude takovýto vícečlenný spojovací výraz přijatelný.
Poslední užití:
10.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 3 – Větné členy spojené dvojitými spojovacími výrazy (ani – ani, buď – nebo, jednak – jednak apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120, 123