Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi přechýlená podoba „pedagožka“. Mohu používat označení „pedagog“, i když mluvím o ženě?
Klíčové slovo:
pedagožka
Odpověď:
Postoje ke konkrétním přechýleným podobám (ostatně jako k jiným jazykovým prostředkům) mohou být samozřejmě subjektivní. Pokud se však název povolání, profese apod. vztahuje ke konkrétní ženě, je vhodnější užít přechýlenou podobu, doporučili bychom vám tedy zvolit pojmenování „pedagožka“.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Jsem zvyklá na pojmenování „jediný akcionář“, přechýlená podoba „jediná akcionářka“ mě tahá za uši. Mohu používat spojení „jediný akcionář“ i pro označení ženy?
Klíčové slovo:
akcinonářka
Odpověď:
Hodnocení obvyklosti či neobvyklosti přechýlené podoby může být velmi subjektivní. Pokud se však název povolání, profese apod. vztahuje ke konkrétní ženě, je namístě užít přechýlenou podobu, doporučili bychom vám tedy zvolit pojmenování „jediná akcionářka“.
Dotaz:
Po číslovce tisíc
Konkrétní dotaz:
Je správně spojení „před dvěma tisíci let“, nebo „před dvěma tisíci lety“?
Klíčové slovo:
tisíc; dva tisíce let
Odpověď:
Pokud se vyskytnou číslovky sto, tisíc, milion, miliarda ve spojení s počítaným předmětem, je vedle 2. p. možná i shoda pádu počítaného předmětu s pádem číslovky. V pořádku je tedy jak spojení „před dvěma tisíci let“, tak „před dvěma tisíci lety“.
Poslední užití:
28.11.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak se oslovuje neprovdaná žena s vysokoškolským titulem? Myslím, že se používá spíše „paní magistro“ než „slečno magistro“, ale nejsem si jistá.
Klíčové slovo:
slečna; paní
Odpověď:
Oslovování je záležitostí konvence. Ve spojení s vysokoškolským titulem se v oslovení běžně užívá výraz paní („paní magistro“, „paní inženýrko“ atd.), užití výrazu slečna („slečno magistro“, „slečno inženýrko“ atd.) bychom v těchto případech považovali za nevhodné.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Je možné používat v diplomové práci přechýlenou podobu „probandka“, nebo se musí používat jen „proband“? Autor jedné diplomové práce třeba píše, že „proband porodil dítě“, což působí opravdu zvláštně.
Klíčové slovo:
probandka
Odpověď:
Pokud pojmenování osoby odkazuje ke konkrétní ženě, nelze užít tzv. generické maskulinum, naopak je třeba užít přechýlenou podobu pojmenování (tj. „probandka porodila dítě“, „probandka podstoupila lékařský zákrok“ apod.).
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Překládám text z (rakouské) němčiny, v němž se pro naznačení všech genderových identit užívá dvojtečka, např. Aktionär:in (tedy akcinonář:ka). Existuje v češtině nějaký podobný znak s touto funkcí?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; genderově neutrální vyjadřování
Odpověď:
V češtině se jakožto grafický znak, jenž naznačuje zahrnutí celého spektra genderových identit (včetně té nebinární), používá nejčastěji hvězdička – zmiňovaný výraz by se tedy zapsal jako akcionář*ka. Nicméně je třeba upozornit, že i když se s tímto způsobem zápisu můžeme setkat čím dál tím častěji, nelze předpokládat, že by jeho interpretace byla ve společnosti všeobecně známá, zápis s hvězdičkou tak na sebe může strhávat nežádoucí pozornost a ztěžovat porozumění textu. Je tedy třeba pečlivě zvážit, komu je text určen.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Kamarádka byla požádána, aby ve své bakalářské práci nepoužívala formulace typu „v díle většiny autorů panuje shoda v názoru“, prý by měla v souladu s genderovou korektností uvádět i přechýlené podoby, tedy „v díle většiny autorů/autorek panuje shoda v názoru“. Je to nutné? V textu je pak spousta takových výrazů (studentů/studentek, respondentů/respondentek...), když to čtu, není mi to vůbec příjemné.
Klíčové slovo:
generické maskulinum; rodové varianty
Odpověď:
Vyjádření typu „v díle většiny autorů panuje shoda v názoru“ je z jazykového hlediska zcela v pořádku, je v něm totiž užito tzv. generické maskulinum (název osoby v mužském rodě zahrnuje všechny osoby nehledě na jejich pohlaví či gender). V češtině je generické maskulinum běžně užíváno. Zároveň se však rozšiřují i prostředky tzv. genderově senzitivního vyjadřování. V jeho rámci se upouští od generického maskulina ve prospěch uvádění tvarů rodu ženského („v díle většiny autorů/autorek panuje shoda v názoru“). Oba tyto přístupy mají své výhody a nevýhody. Čeština jakožto flektivní jazyk vyjadřuje jmenný rod nejen v příponách či koncovkách podstatných jmen, ale i ve všech dalších ohebných slovních druzích: přídavných jménech, zájmenech, číslovkách a slovesech – z toho důvodu může být těžké neopomenout v (delších) textech všechny náležité tvary rodu mužského i ženského. Nadto mohou být psané texty, které tyto tvary důsledně zaznamenávají, graficky přetížené a v důsledku toho hůře čitelné (ostatně tento aspekt sama tematizujete ve svém dotazu). Ve srovnání s tím lze generické maskulinum hodnotit jako úsporné a přehledné. Avšak pro zviditelnění zastoupení žen v různých funkcích, rolích apod. je výhodné pojmenovat je explicitně. Navíc ne ve všech formulacích je třeba (striktně) uvádět tvary obou rodů, je možné využít např. slovesná podstatná jména (namísto tvarů „studentů/studentek“ tvar „studujících“ apod.).
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Zahrnuje oslovení „vážená zákaznice“ i muže?
Odpověď:
Nikoliv, v českém jazyce totiž běžně neužíváme generické femininum (výjimku tvoří např. pojmenování profese „(zdravotní) sestra“). Naproti tomu lze říci, že oslovení „vážený zákazníku“ (či lépe „vážení zákazníci“) může zahrnovat jak muže, tak ženy, neboť generické maskulinum je v češtině stále rozšířené.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Užívá se v češtině nějaká plně inkluzivní forma oslovení? Zdá se mi, že oslovení typu „vážený zákazníku“ cílí (především) na muže, forma „vážená paní, vážený pane“ zase nezahrnuje nebinární lidi.
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; genderově neutrální vyjadřování
Odpověď:
Pokud nechcete užít v oslovení ani generické maskulinum („vážený zákazníku“, „vážení zákazníci“ apod.), ani spojení tvarů ženského a mužského rodu („vážená paní, vážený pane“, „vážené paní, vážení pánové“ apod.), nabízí se nahradit oslovení pozdravem (dobrý den). Výhoda tohoto řešení spočívá v tom, že daný prostředek pro navázání kontaktu nijak nevymezuje, na koho se obracíme. Co se genderově neutrálního oslovení týče, žádný ustálený jazykový prostředek pro něj (alespoň zatím) v češtině nemáme.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Provádím korekturu sebepoznávacího deníku, jehož autorka užívá v otázkách tvary mužského i ženského rodu, přičemž na prvním místě uvádí tvar v ženském rodě (např. spokojená/spokojený). Je třeba toto pořadí zachovat i u jiných tvarů (např. Jak spokojená/spokojený jste byla/byl v posledním roce?), nebo mohu pořadí obrátit, abych zkrátila zápis (např. Jak spokojená/spokojený jste byl/a v posledním roce?)?
Klíčové slovo:
pořadí rodových variant
Odpověď:
Pokud je nejprve uveden tvar v rodě ženském a po lomítku následuje tvar v rodě mužském, doporučujeme vám v rámci jednoho textu použít pro zápis rodových variant pomocí lomítka jednotné řešení, tzn. zachovat dané pořadí i u dalších tvarů (tj. Jak spokojená/spokojený jste byla/byl v posledním roce?), přestože to může text prodloužit.
Zvažované varianty:
Jak spokojená/spokojený jste byla/byl v posledním roce?
Jak spokojená/spokojený jste byl/a v posledním roce?