Dotaz:
Grafická úprava nadpisu a podnadpisu
Konkrétní dotaz:
Jakým způsobem mohu oddělit nadpis a podnadpis knihy? Jde mi jak o situaci na přebalu knihy, tak o situaci, kdy se o knize píše v textu.
Klíčové slovo:
nadpis; podnadpis; oddělení
Odpověď:
Pokud jsou nadpis a podnadpis na přebalu knihy, píšou se na samostatných řádcích. Podnadpis bývá obvykle odlišen jinou velikostí, příp. typem písma. Pokud o knize píšeme v textu, odděluje se podnadpis od nadpisu různými způsoby. Způsob oddělení není nikde popsán a praxe je různorodá. Často se objevuje oddělení podnadpisu dvojtečkou, příp. pomlčkou. Velikost počátečního písmene podnadpisu v těchto případech kolísá. Vedle toho se lze také setkat s oddělením podnadpisu tečkou, tento způsob zápisu se však objevuje typicky v citacích nebo v případech, kdy název knihy stojí na samostatném řádku a není začleněn do textu. V takovém případě je počáteční písmeno podnadpisu vždy velké. Doporučujeme se seznámit s interními normami redakce či vydavatelství.
Dotaz:
Úprava odstavců
Konkrétní dotaz:
Jak se člení odstavce v textech, které vznikají ve školním prostředí, např. v žákovských slohových pracích?
Klíčové slovo:
odstavec
Odpověď:
ČSN 01 6910, která se vztahuje primárně na oblast psaní obchodních a úředních dopisů, říká, že odstavce se člení mezerou mezi odstavci, popřípadě odstavcovou zarážkou; mezera a zarážka by se neměly pro vyznačení odstavce užívat současně. Pravidlo týkající se členění odstavců je podle našeho názoru nicméně dobře aplikovatelné i v jiných oblastech. O žádné normě, která by se týkala psaní školních prací, nevíme, jednotlivé školy však mohou mít svá interní pravidla pro psaní prací, která je vhodné respektovat.
Poslední užití:
7.12.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory. P. Lozan, M. Pravdová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.3 Odstavce (s. 31)
Dotaz:
Valence předložek
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku formulace „čerpání dovolené o státní svátek“?
Klíčové slovo:
o svátek; o svátku
Odpověď:
Vazba „o + 4. pád“ pravděpodobně vychází ze staré češtiny. V ní mívala předložka „o“ v některých kontextech vedle spojení se 6. pádem také náležitou vazbu se 4. pádem. Současný Slovník spisovného jazyka českého uvádí u předložky „o“ se 4. pádem doklady z umělecké literatury (o Štědrý večer, o Bílou sobotu), které ale z celoúzemního hlediska již hodnotí jako zastaralé. O problematice této vazby se můžeme dočíst také v článku J. Beneše z roku 1939 v časopise Naše řeč (ročník 23, číslo 6, s. 163–165). Zde se píše, že předložka „o“ s akuzativem v časovém významu („o Vánoce“, „o veselku“ nebo právě „o přestávku“) je jevem v té době typicky užívaným v Praze, na Kladensku, Lounsku a Roudnicku a na přistěhovalce z jiných oblastí zpravidla působí velmi nezvykle. Jak nám potvrdili kolegové z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český, na Kladensku je tento jev stále živý a častý (o víkend, o prázdniny, o matiku apod.). Značně rozšířený je například také na Rakovnicku. V současném jazyce ale evidentně jde o nářeční jazykový prostředek, proto bychom ve spisovném projevu doporučili buď užívat spisovnou vazbu předložky „o“ se 6. pádem: „čerpání dovolené o státním svátku“, nebo vazbu se 4. pádem s předložkou v (ve): „čerpání dovolené ve státní svátek“.
Poslední užití:
15.12.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
BENEŠ, J. Příslovečné určení času s předložkou o spojenou s akusativem. Ročník 23 (1939), číslo 6, s. 163-165.
Dotaz:
Podmět psaný přes lomítko (např. studenti/studentky)
Konkrétní dotaz:
V textu uvádíme názvy osob v mužském i ženském rodě, zapisujeme je pomocí lomítka, např. žadatel/žadatelka. Nejsme si ale jisti, jak máme řešit shodu přísudku s tímto podmětem. Bude se v přísudku psát měkké i, stejně jako např. v případě několikanásobného podmětu se souřadicí spojkou („žadatel nebo žadatelka by měli“; tudíž „žadatel/žadatelka by měli“)?
Klíčové slovo:
lomítko; genderová korektnost
Odpověď:
Jestliže v podmětu pomocí lomítka naznačujeme alternativu, tj. varianty, které jsou si rovny, je náležité danou formu dodržet i v přísudku. Proto by ve vaší větě měly být uvedeny dva slovesné tvary, odpovídající každému z výrazů užitých v podmětu: „žadatel/žadatelka by měl/měla“, „žadatel/ka by měl/a“ apod.
Poslední užití:
28.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 22 – Typ Studenti/studentky psali/psaly
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Opravuji překlad, v němž se objevují spojení typu „členky a členové týmu“. Nejsem si jistá, zda by pořadí jmen nemělo být opačné, tedy „členové a členky týmu“. Která varianta je podle vás vhodnější?
Klíčové slovo:
pořadí rodových variant
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že při uvádění rodových variant je frekventovanější umístění jména v mužském rodě na první pozici, doporučujeme vám upřednostnit variantu „členové a členky týmu“. (Výjimku tvoří oslovení, kde je z hlediska etikety považováno za vhodnější uvádět na prvním místě ženy.) Nikde však není ustanoveno, v jakém pořadí by měla být jména rodu mužského a rodu ženského uváděna, a proto považujeme i opačné pořadí (členky a členové týmu) za přijatelné.
Zvažované varianty:
členky a členové týmu
členové a členky týmu
Poslední užití:
16.6.2023
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.